Kompost: Klíč k Úrodné Zahradě na Jaře i na Podzim

Když se na podzim ze zahrady zvedne první mlžný opar a tráva ztěžkne rosou, většina lidí si řekne, že sezóna skončila. Ale ti, kdo znají tajemství úrodné půdy, vědí, že právě teď začíná nejdůležitější práce. Protože to, co uděláte s půdou před zimou, rozhodne o tom, jak vám bude zahrada prospívat na jaře. Podzimní příprava půdy je tichá investice - žádné rychlé výsledky, žádné okamžité květy, jen klidná práce, která přináší pevné základy pro příští sezónu.

Podzimní období je nejen časem sklizně a uzavírání zahrádkářské sezóny, ale také ideálním obdobím pro přípravu zahrady na nadcházející rok. Jedním z nejdůležitějších kroků, které můžeme udělat, je hnojení na podzim. Hnojení na podzim pomáhá zlepšit úrodnost půdy, podpořit silnější kořenový systém rostlin a zajistit zdravější růst v nadcházející sezóně.

A přitom nejde jen o rytí a hnojení. Je to spíš o přemýšlení, pozorování a citlivém zásahu tam, kde je to opravdu potřeba.

Rozvaha Před Zásahem: Co Půdě Prospívá a Co Ne

Než se pustíte do hrabání a kopání, vezměte si chvíli na procházku po zahradě. Podzim vše odhalí. Záhony bez zeleně ukážou svá slabá místa. Uvidíte, kde se drží voda a které kouty zůstávají suché. Udělejte si krátký nákres a poznamenejte si, co se letos osvědčilo a co ne. Možná zjistíte, že některé trvalky by potřebovaly víc světla nebo že kompostér by se lépe vyjímal o pár metrů dál.

Teď je ten pravý čas přemýšlet o změnách, které na jaře už jen zrealizujete - bez stresu, bláta a zbytečného dohánění.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Podzim je také čas sázení stromů.

Úklid, Který Dává Smysl

Základem zdravé půdy je čistota. Odstraňte zbytky nemocných rostlin, plevel i výhonky, které už odumírají. Tráva a shrabané listí patří na kompost. Uložit do něj také můžete stonky a listy trvalek, ale bez semen. Při kompostování by se rozšířily po zahradě jako plevel. Naopak rostliny napadené houbami nebo plísní, plevel a rostliny obsahující semena dejte do hnědé popelnice. Zbytky zeleniny nebo letniček můžete ponechat tam, kde se mohou pomalu rozložit - mikroorganismy i žížaly si s nimi poradí a přetvoří je na humus. V přírodě totiž nic nepřijde nazmar.

Rýt, Nebo Nerýt?

To je otázka, kterou si dnes pokládá čím dál více zahrádkářů. Můžete se rozhodnout, kterou cestou se vydáte. Klasické rytí má svou logiku - půdu provzdušní a nakypří. Ale také naruší křehkou rovnováhu podzemního života. Alternativou je jemné nakypření rycími vidlemi nebo motykou, bez převracení vrstev.

Pokud jste letos pěstovali brambory nebo okopaniny, půda už rytím prošla - není třeba ji znovu obracet. Jinde stačí povrch narušit, aby se do hloubky dostal vzduch, voda a brzy i živiny z kompostu.

Nechte Půdu Promluvit - Testujte Její Kvalitu

Podzim je ideální doba na rozbor půdy. Laboratorní test vám prozradí, zda je potřeba doplnit vápník, hořčík, nebo jiné prvky. Biochar neboli dřevěné uhlí půdu provzdušňuje, kdežto dřevěný popel jí dodá draslík. Pokud je půda příliš kyselá, pomůže vápnění - buď klasickým zahradním vápnem (uhličitan vápenatý), nebo dolomitickým vápencem s přídavkem hořčíku. Vápnění se provádí zhruba jednou za dva až tři roky, ideálně právě na podzim, aby přes zimu mohlo vápno proniknout do hlubších vrstev. Pomáhá udržet optimální pH, zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje účinnost dalších hnojiv.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Zapravte do Půdy Uleželý Hnůj Či Kompost

Nic půdu neoživí tak jako organická hmota. Po rytí či nakypření ji pokryjte vrstvou kompostu, listovky nebo drceného listí - ideálně v tloušťce 5 až 7 cm. Tato „peřina“ půdu chrání před zhutněním způsobeným častými dešti, vysoušením i promrzáním, a navíc ji obohacuje o živiny. Pokud máte k dispozici dobře uleželý hnůj, klidně ho použijte. Kravský, koňský nebo ovčí hnůj působí blahodárně, ale vždy musí být kompostovaný, aby rostliny na jaře nespálil.

Zelené Hnojení - Přirozený Štít Půdy

Zelené hnojení, tedy výsev rostlin jako jetel, hořčice nebo vikev, je skvělý způsob, jak půdu přes zimu chránit a zároveň jí dodat sílu. Tyto rostliny brání erozi, potlačují plevel a po zapravení do půdy ji obohatí o dusík i organickou hmotu.

Pokud nechcete na jaře řešit bláto a utuženou půdu, nechte je růst přes zimu. Na to jsou ideální jednoleté rostliny, které mráz spálí a ony přes zimu na záhonech zetlí. Nebo stačí před příchodem zimy zelené rostliny požnout a nechat ležet na záhonech. Není třeba je zarývat, protože tlení probíhá za přítomnosti vzduchu. Zbytky hmoty pak zapravíte na jaře.

Kompostujte, Listí Nevyhazujte

Listí nepovažujte za nepořádek, ale za dar. Z nasbíraného listí lze vytvořit výbornou „listovku“ - cenný materiál, který po roce rozkladu nahradí kvalitní humus. Stačí ho uskladnit v pytlích nebo drátěných koších a nechat přírodu dělat si své.

Kompostovat můžete i přes zimu. Stačí hromadu přikrýt plachtou, aby si udržela teplo a vlhkost. Rozklad bude pomalejší, ale o to vydatnější výsledek čeká na jaře. Můžete také vyzkoušet kompostování v příkopech. To se kompostuje v prázdných záhonech, aby se odpad mohl rozložit přímo v půdě. To je skvělé pro ty, kteří se chtějí vyhnout další manipulaci a zároveň přidat živiny a zlepšit strukturu půdy.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Půdu Zbytečně Netrapte

Těsně před zimou už půdu neokopávejte ani neobracejte. Mráz by zničil cenné mikroorganismy a narušil strukturu. I pod sněhem zůstává půda činná. Červi, houby a bakterie dál pracují, rozkládají organickou hmotu a připravují půdu na nový život. Když jim dopřejete klid a dostatek potravy, odmění se vám na jaře kyprou, voňavou zeminou, která bude doslova dýchat.

Co ale nespí, je plevel. Proto pravidelně kontrolujte záhony a odstraňte ho vždy, když se objeví. Na jaře to ušetří spoustu práce.

Kde Využít Podzimní Hnojení?

Podzimní období je nejen časem sklizně a uzavírání zahrádkářské sezóny, ale také ideálním obdobím pro přípravu zahrady na nadcházející rok. Jedním z nejdůležitějších kroků, které můžeme udělat, je hnojení na podzim. Hnojení na podzim pomáhá zlepšit úrodnost půdy, podpořit silnější kořenový systém rostlin a zajistit zdravější růst v nadcházející sezóně. Ale kde přesně lze podzimní hnojení využít?

1. Výsadba stromů a keřů: Podzim je ideálním obdobím pro výsadbu nových stromů a keřů. Teplota půdy zůstává dostatečně vysoká, aby umožnila zakořenění, zatímco chladnější vzduch zajišťuje, že rostliny neztrácejí příliš mnoho energie na přílišný růst. Při výsadbě stromů a keřů nezapomeňte do výsadbové jámy přidat hnojivo.
2. Kompostování: Kompostování je výborný způsob, jak zužitkovat zahradní odpad a připravit si vlastní organické hnojivo. Podzim je období, kdy na zahradě vzniká hodně biologického materiálu - opadané listí, posekaná tráva, zbytky ze zeleninových záhonů. Aby byl kompost co nejúčinnější, je dobré ho doplnit o živiny, které urychlí rozkladný proces a zlepší jeho kvalitu.
3. Zeleninové záhony: Po sklizni zeleniny zůstávají záhony často prázdné až do jara. To ale neznamená, že je máte nechat bez péče. Právě na podzim je ideální čas na doplnění živin do záhonů, které přes zimu budou ladem. Aplikujte organické hnojivo na povrch záhonů a lehce ho zapravte do půdy. Organické hnojivo se přes zimu rozloží a poskytne půdě dlouhodobou výživu.
4. Trávník: Trávník je jednou z nejvíce zatěžovaných částí zahrady a pravidelná péče o něj je důležitá, aby zůstal zdravý a odolný. Podzim je klíčovým obdobím pro jeho obnovu a přípravu na zimu. Aplikace hnojiva na trávník zajistí přísun důležitých živin, jako jsou dusík, fosfor a draslík, které trávníku pomohou zůstat silný a zdravý i v chladných měsících. Rovnoměrně posypte trávník tenkou vrstvou frassu a nechte ho přírodními procesy postupně zapracovat do půdy.
5. Ovocné stromy: I když ovocné stromy v zimě odpočívají, jejich kořenový systém je stále aktivní. Hnojení na podzim je proto důležité, aby stromy měly dostatek živin pro tvorbu plodů v nadcházejícím roce. Aplikujte hnojivo na půdu kolem stromu do vzdálenosti cca metr od kmene v tenké vrstvě - to pomůže posílit kořeny a připravit stromy na další vegetační sezónu.
6. Trvalky: Trvalky se na zimu stahují do klidu, ale podzimní hnojení jim pomůže přečkat zimu a na jaře se rychleji zotavit a růst. Můžete aplikovat tenkou vrstvu frassu kolem rostlin a lehce ho zapracovat do půdy.
7. Cibuloviny: Podzim je časem výsadby cibulovin, které na jaře přinesou první květy. Pro podporu zdravého růstu cibulovin je důležité připravit jim výživnou půdu, která jim poskytne všechny potřebné živiny pro silný růst a bohaté kvetení. Při výsadbě cibulí aplikujte tenkou vrstvu frassu do výsadbových děr nebo ho zapracujte do půdy kolem nově vysazených cibulovin.

Kdy je Nejlepší Čas pro Přidání Kompostu do Záhonů?

Správné načasování aplikace kompostu je zásadní pro jeho efektivitu. Záleží na ročním období i na konkrétních potřebách vaší zahrady.

1. Jaro: Příprava půdy na sezónu
   Jaro je ideální dobou pro aplikaci kompostu, protože půda se začíná zahřívat a rostliny potřebují živiny pro svůj růst. Kompost můžete zapracovat do horní vrstvy půdy před výsadbou zeleniny nebo květin. Tento postup zajistí rovnoměrné rozložení živin a podpoří zdravý růst rostlin.
2. Podzim: Regenerace půdy po sklizni
   Po sklizni je vhodné přidat vrstvu kompostu na záhony, aby se půda zregenerovala po náročné sezóně. Na podzim můžete použít i méně zralý kompost - během zimy se dále rozloží a připraví půdu na jaro.

   Výhody podzimní aplikace:

   • Kompost chrání půdu před erozí.
   • Přes zimu se živiny postupně uvolňují.
   • Půda bude na jaře připravena k výsadbě.
3. Celoročně: Mulčování
   Kompost lze využít i během vegetační sezóny jako mulč. Tímto způsobem chráníte půdu před vysycháním, potlačujete růst plevele a zároveň dodáváte rostlinám živiny postupně. Rozprostřete vrstvu kompostu (5-10 cm) kolem rostlin, ale vyhněte se kontaktu s jejich stonky - zabráníte tak hnilobě.

Jak Poznat Zralý Kompost?

Použití kvalitního kompostu je zásadní pro úspěch vaší zahrady. Zralý kompost poznáte podle následujících znaků:

• Vzhled: Tmavá barva a drobivá a homogenní struktura.
• Vůně: Příjemná zemitá vůně bez zápachu.
• Obsah: Neobsahuje viditelné nerozložené materiály (např. větvičky nebo slupky).

Jak Připravit Záhony Před Aplikací Kompostu?

Před samotnou aplikací kompostu věnujte čas přípravě záhonů. Správná příprava zajistí, že živiny budou efektivně využity.

• Odstraňte plevel: Záhony zbavte plevele, aby se živiny z kompostu dostaly přímo k vašim rostlinám.
• Prokypřete půdu: Použijte rýč nebo vidle k provzdušnění půdy. To usnadní propojení půdy s kompostem.
• Vyrovnejte povrch: Zarovnejte povrch záhonů, aby byla vrstva kompostu rovnoměrná.

Techniky Aplikace Kompostu

Existuje několik způsobů, jak aplikovat kompost - každý má své specifické výhody:

• Rozhození po povrchu: Rozprostřete vrstvu kompostu (3-5 cm) po povrchu záhonů. Tato metoda je ideální pro rychlé obohacení půdy.
• Zapracování do půdy: Smíchejte kompost s horní vrstvou půdy pomocí motyky nebo rýče. Tento postup zajistí lepší propojení živin s půdou.
• Mulčování: Použijte silnější vrstvu (5-10 cm) jako ochranu proti vysychání a plevelům.

Výhody Použití Kompostu

Kompost přináší vaší zahradě mnoho benefitů:

• Zlepšuje strukturu půdy - podporuje provzdušnění a schopnost zadržovat vodu.
• Dodává organické živiny a podporuje růst užitečných mikroorganismů.
• Snižuje potřebu chemických hnojiv.
• Může posílit odolnost rostlin vůči chorobám a škůdcům.
• Pomáhá udržet ekologickou rovnováhu v zahradě.

Časté Chyby Při Práci s Kompostem

Aby byl efekt použití kompostu maximální, vyhněte se těmto chybám:

• Použití nezralého kompostu: Může obsahovat patogeny nebo plevelná semena.
• Příliš silná vrstva: Omezuje přístup kyslíku k půdě a může vést k hnití.
• Aplikace v nevhodnou dobu: Například během mrazů nebo extrémního sucha může být efektivita snížena.

Hnojení Hnojem

Mezi tradiční způsoby péče o půdu a dodání živin do půdy patří podzimní rytí záhonů a zapravení hnoje. Hnůj je přírodní organické hnojivo bohaté na živiny a je skvělé pro zdravý růst rostlin.

Pro podzimní hnojení můžete použít hnůj čerstvý, uleželý nebo granulovaný.

• Čerstvý hnůj: Čerstvý hnůj zapravujte vždy na podzim nebo nejpozději do konce roku. Při pozdějším použití hrozí riziko „spálení“ rostlin, protože čerstvý hnůj obsahuje vysoké koncentrace dusíku a dalších živin a nestihne se do jara rozložit. Při použití čerstvého hnoje doporučuji nanést vrstvu čerstvého hnoje o tloušťce 10-20 cm a nechat ji přes zimu na povrchu záhonů. Tento způsob hnojení je ideální pro těžší půdy. Pomáhá půdu provzdušnit a zlepšit její strukturu.
• Uleželý hnůj: Uleželý hnůj můžete aplikovat kdykoliv, jak na podzim tak i na jaře. Použití hnoje na podzim má tu výhodu, že připraví půdu na jarní sezónu a umožňuje živinám proniknout hluboko do půdy. Díky zimnímu klidu má půda čas vstřebat tyto živiny a tím zajistit dlouhodobou úrodnost a zlepšení strukturu půdy.
• Granulovaný hnůj: Mnozí zahrádkáři nemají přístup ke zdroji hnoje a nebo z různých důvodů hnůj používat nechtějí. V tomto případě lze využít i granulovaný hnůj. Je snadno skladovatelný a relativně bez zápachu, vhodný pro podzimní hnojení, ale i všestranně použitelný například ke keřům a jiným rostlinám. Při použití na podzim lze granulovaný hnůj pouze rovnoměrně rozházet po povrchu půdy a buď mírně zapracovat hráběmi, nebo nechat na povrchu. Zimní vláha přispěje k postupnému uvolňování živin do půdy.

Tratě

Pokud hnojíte hnojem je nezbytné na záhonech zohlednit tzv. tratě, které odrážejí náročnost jednotlivých druhů zeleniny na živiny. Pokud pěstujete rostliny z různých tratí, není vhodné hnojit hnojem všechny záhony stejně.

Rozlišujeme 3 tratě.

1. První trať: Do první tratě spadají rostliny nejvíce náročné na živiny jako košťáloviny jako je zelí, kapusta a brokolice.

Druhy hnoje

Když se bavíme o hnoji, tak v zemědělství se používají různé hnoje, samozřejmě podle toho, od jakých zvířat hnůj dostáváme.

• Kravský hnůj: Nejčastěji používaný druh hnoje především mezi velkými pěstiteli je kravský hnůj, který je bohatý na dusík, fosfor a draslík. Má vyšší obsah vlhkosti. Pomáhá zlepšit strukturu půdy a podporuje růst zeleniny a květin. Vhodný je zejména pro těžší půdy, které potřebují provzdušnit.
• Koňský hnůj: Dalším často používaným hnojem je koňský hnůj. Obsahuje méně vlhkosti než kravský hnůj a více organické hmoty, což je ideální pro lehčí a písčité půdy. Díky své struktuře zlepšuje drenáž půdy a je vhodný pro záhony s rostlinami, které vyžadují dobře odvodněné prostředí.
• Slepičince: Do třetice je to hnůj slepičí. V posledních letech se chov slepic stává velice populární, a díky tomu i možnost mít vlastní slepičí hnůj. Slepičí hnůj obsahuje opravdu vysokou koncentraci dusíku a další živiny, proto je ideální pro rostliny s vysokou potřebou živin, jako je například zelenina. Vzhledem k vysoké koncentraci dusíku je důležité nechat slepičí hnůj před použitím uležet, aby nedošlo ke spálení rostlin.

Nevýhody a rizika hnojení hnojem

Používání hnoje a zarývání do půdy má i svá rizika, jako například hnití v důsledku aplikace na dno, kdy pak může docházet k tvorbě různých hub a vzniku houbových chorob. Hnůj je potenciálním zdrojem patogenů zoonotických chorob a i uleželý (zkompostovaný) může obsahovat hormony, antibiotika, pesticidy, patogeny a vajíčka parazitů. Např. Salmonella a E. coli se pak mohou přenést na plodiny, zejména ty, které se konzumují syrové. Používání kočičího, psího a prasečího hnoje se z výše uvedených důvodů důrazně nedoporučuje. Pak zase kuřecí hnůj zadržuje měď obsaženou v mnoha krmivech pro drůbež a ta se nahromadí až na toxické hladiny a spálí kořeny rostlin. Dalším problémem jsou těžké kovy které se používají v chovu zvířat. Ty jdou přímo do hnoje a jen tak nezmizí.

Hnojení Kompostem

Místo tradičního způsobu hnojení hnojem, můžete vyzkoušet hnojení kompostem. Tato metoda se zaměřuje na zachování přirozené struktury půdy a minimalizaci narušení ekosystému. Místo zapravení hnoje do půdy se na povrch záhonů aplikuje vrstva organického materiálu, který plní funkci mulče a přirozeně se rozkládá. Ten chrání půdu před erozí, nenarušuje půdní mikroorganismy, udržuje vlhkost a zlepšuje úrodnost půdy. Jako mulč se používá kompost, který přirozeně působí jako hnojivo a přidává do půdy cenné živiny, obsahuje bohatou směs organických materiálů.

Je to především:

• Dusík, který podporuje růst rostlin.
• Fosfor, který je klíčový pro růst kořenů a vývoj květů a plodů.
• Draslík, který zvyšuje vitalitu rostlin a pomáhá jim odolávat proti chorobám a škůdcům.
• Mikroživiny jako je hořčík, vápník, železo a další, které jsou pro rostliny důležité.

Kdy Hnojit Kompostem

Kompost můžete na záhon dodat několikrát ročně -- po každé sklizni, ale bohatě stačí ho doplnit jedenkrát ročně. Velice často se tak rozváží na podzim a během zimy. Konkrétní termín je čistě na vás, obvykle se to dělá v období, kdy je na zahradě málo práce. Mráz ani zmrzlá půda nevadí. Na jaře pak máte záhony připravené přímo k osetí.

Výhody Hnojení Kompostem

Velkou výhodou hnojení v podzimním čase je prevence šíření plevelů. Kompost totiž funguje jako mulč a brání růstu plevelů zejména na podzim po sklizni a v předjaří. Není tedy nutné ani vysazovat zelené hnojení.

Další výhodou podzimního termínu je, že můžete navézt i méně uleželý kompost, který se tak ještě přes zimu dále rozkládá a tím si uvolnit místo v kompostéru pro materiál z podzimního čistění záhonů a zahrady, kdy je organického materiálu opravdu hodně.

Jak Hnojit Kompostem

Ideální množství kompostu je vrstva 5-10 cm. Tlustší vrstva dodá více živin po delší dobu. Orientační přepočet je 0,5-1 m3 kompostu na 10 m2 záhonu. Pokud nedokážete na zahradě toto množství vlastního kompostu vyprodukovat, určitě si jej můžete dovézt z kompostárny.

Při podzimní termínu hnojení kompostem se nemusíte obávat, že kompost na záhonu zmizí. Pokud je vrstva minimální, těch 5 cm, tak kompost nebude již asi na zahonu ve vrstvě a později na jaře přestane už plnit funkci mulče. Nicméně veškeré živiny samozřejmě přešly do půdy stejně jako v případě jiných způsobů hnojení. Tlustší vrstva kolem těch 10 cm vydrží na záhonu i do léta.

Při používání metody bez rytí není nutné sledovat dodržování tratí. Způsob hnojení kompostem ať už na záhonech pěstujete plodovou nebo kořenovou zeleninu.

Hnojení Zeleným Hnojivem

Dalším způsobem jak dostat do půdy přes zimu živiny je vysetí zeleného hnojení. Je to asi nejjednodušší a nejlevnější způsob. Zelené hnojení nen nic jiného než vhodné rostliny, které na záhoně rostou v době, kdz by byl záhon prázdný. Rostliny v kořenech vážou dusík a obsahují i další živiny.

Zelené hnojení se může do záhonu zarýt stejně jako hnůj, nebo jej lze pouze posekat a nechat ležet na záhonu dokud se nerozloží.

Založení Kompostu na Podzim

Podzim je ideální čas na založení kompostu. Zahrada nabízí dostatek listí, trávy i rostlinných zbytků, ze kterých vytvoříme základ pro cenné přírodní hnojivo. Zahrada nám právě v tomto období nabízí velké množství bioodpadu - spadané listí, zbytky po sklizni nebo posekanou trávu. Pokud tento materiál správně využijeme, získáme během několika měsíců až let kvalitní přírodní hnojivo, které obohatí půdu a podpoří růst rostlin bez chemie. Na podzim máme k dispozici ideální kombinaci hnědého materiálu (suché listí, sláma, větvičky) a zeleného materiálu (zbytky rostlin, čerstvě posekaná tráva). Díky tomu snadno vytvoříme vyvážený základ, který bude během zimy pozvolna zrát a na jaře se proces tlení rozjede naplno.

Co Patří do Kompostu

• Posekaná tráva, spadané listí, sláma nebo natě ze zeleniny.
• Kávová sedlina, čajové sáčky nebo rozdrcené skořápky od vajec.
• Hnůj, ať už koňským, králičím nebo drůbežím.
• Piliny (v menším množství a smíchané se zelenými zbytky).
• Popel ze dřeva (v malém množství).

Co Nepatří do Kompostu

• Rostliny jako svlačec, pýr nebo bršlice.
• Zbytky napadené plísní, škůdci nebo jinými chorobami.
• Velké kusy dřeva.
• Vařená jídla, tuky, maso nebo kosti.
• Chemikálie, plastové obaly, textilie ani barevný papír.

Jak Vrstvit Kompost

Aby se bioodpad rozkládal rovnoměrně a bez problémů, je důležité myslet na správné střídání vrstev. Čerstvě posekaná tráva, zbytky zeleninových natí nebo jiné měkké rostlinné části obsahují velké množství dusíku. Ten je nezbytný pro činnost mikroorganismů, které proces rozkladu pohánějí. Naopak suché listí, větvičky, drcený karton nebo piliny dodají do kompostu uhlík a postarají se o vzdušnou strukturu. Ideální je, když na dvě části hnědého materiálu připadá jedna část zeleného. Pokud máme velké množství listí, je dobré jej prokládat vrstvami trávy nebo jiného čerstvého materiálu.

Typy Kompostérů

• Jednoduchý kompostér bez dna: Bývá sestavený ze dřeva nebo plastu. Díky přímému kontaktu s půdou do něj snadno proniknou žížaly a půdní mikroorganismy, které se postarají o rychlý rozklad.
• Kompostovací silo: Oceníme ho, pokud máme větší zahradu a na podzim hromady listí či posekané trávy.
• Termokompostér: Uzavřená nádoba z izolovaného plastu, která dokáže uvnitř udržet vyšší teplotu. Díky tomu proces zrání výrazně urychlí a pokud ho naplníme najednou, můžeme mít hotový kompost už za jednu sezónu.
• Vermikompostér: Pro ty, kdo chtějí kompostovat i v menším měřítku, například na balkoně. Jeho obyvateli jsou kalifornské žížaly, které přeměňují bioodpad na velmi kvalitní hnojivo - takzvaný „žížalí čaj“.

Jak Urychlit Kompostování

• Velké větve nebo kusy stonků se v kompostu udržují roky.
• Pro zdravý kompost je klíčové pravidelné provzdušnění.
• Hromadu můžeme občas přeházet vidlemi, u kompostérů pomohou speciální provzdušňovací otvory.
• Kdo chce proces urychlit, může využít kompostovací urychlovače s obsahem mikroorganismů.
• Kompost by měl být vlhký, ale nikdy ne přemokřený.
• Na zimu je vhodné kompost přikrýt - například starým kobercem, plachtou nebo vrstvou slámy. Zabráníme tak nadměrnému promoknutí a vymrzání.

Hotový kompost má tmavou barvu, drobtovitou strukturu a příjemně voní po lesní půdě.

tags: #kompost #použití #na #záhoně #jaro #podzim

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana proti znečištění
• Správné třídění papíru
• Podrobnosti o studijním programu Aplikovaná a krajinná ekologie
• Ekologické topení s kamny na olej
• Recyklace obalů a udržitelnost