Emise a zdroje znečištění v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje. Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.).

Vypouštění látek znečišťujících ovzduší (například výfukové plyny, oxidy uhlíku, popílek, lehký polétavý prach, oxidy dusíku, oxidy síry) do atmosféry. Při posuzování emisí se v České republice plošně sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Právě míra a doba jejich výskytu v ovzduší nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví i stav životního prostředí. Mezi nejvýznamnější faktory znečištění patří nejjemnější, okem nepostřehnutelné částice TZL.

Hlavní zdroje znečištění

Část území má průmyslový charakter s vysokou emisní vydatností. Jedná se především o hutní výrobu, která v takovém rozsahu nemá v republice obdobu. Významné zdroje znečišťování často vypouštějí emise komíny se stavební výškou nad sto metrů, takže neovlivňují ovzduší ve svém bezprostředním okolí, ale stávají se spíše zdroji dálkového přenosu.

Dalším zdrojem znečišťování jsou lokální topeniště. V Ostravě má vytápění pevnými palivy tradici, navíc je vinou socioekonomické situace jisté, že domácnosti často spalují odpady. Emise z lokálních topenišť znamenají - podobně jako v celém kraji - plošnou zátěž. Detailní přehled o způsobu vytápění domácností v každém obvodu vznikl analýzou údajů ze Sčítání lidu domů a bytů v letech 2001 a 2011.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Emise TZL z automobilové dopravy byly stanoveny z údajů poskytnutých ČHMÚ - z plošně vyjádřených emisních toků ve čtvercích o straně 1 km. Použité emisní toky zahrnovaly primární emise ze spalování paliv, otěrů pneumatik a brzdových destiček a abraze vozovky.

Významné společnosti produkující emise:

• Dalkia ČR, a.s.
• DEZA, a.s.
• International Power Opatovice, a.s.
• Válcovny plechu a.s.
• OKD, a.s.
• ConocoPhillips Czech Republic s.r.o.
• ROHÉ CR s.r.o.
• ARMATMETAL spol. s r.o.
• Bochemie, s.r.o.
• Cihelna Hlučín s.r.o.
• CS Cabot, spol. s r.o.
• DEZA, a.s.
• Frýdecká skládka, a.s.
• GALVAN CZ s.r.o.
• Hayes Lemmerz Alukola, a.s.
• KTL-CZ, a.s.
• Moravia Foundry, a.s.
• Moravské železárny, a.s.
• Moravskoslezské cukrovary, a.s.
• OKD, OKK, a.s.
• OSTROJ a.s.
• PILSEN STEEL s.r.o.
• Shimano Czech Republic s.r.o.
• TAFONCO, a.s.
• TAWESCO s.r.o.

Vývoj a zlepšování kvality ovzduší

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstává nejhorší v republice a není tak ideální.

Nejnovější Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje potvrdila, že pokračuje trend zlepšování kvality ovzduší v regionu. Situační zpráva vychází výhradně z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), nejnovější údaje v oblasti emisí bilancují rok 2023. V Moravskoslezském kraji se opět zlepšily všechny hodnoty.

Moravskoslezský kraj si každoročně nechává nezávislými experty zpracovat situační zprávu, která sleduje meziroční vývoj množství znečišťujících látek ve vzduchu. Od roku 2007 se podle těchto studií všechny hodnoty průběžně zlepšují. V roce 2023 se také znatelně zmenšila plocha s překročenými imisními limity.

ČHMÚ sleduje množství nejvíce problematické škodliviny benzo[a]pyrenu, koncentrace znečišťujících látek PM10 a PM2,5, měří také SO2 nebo NOx.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Pokles emisí

Stejně jako v předchozích letech se v ovzduší snížilo množství emisí všech sledovaných znečišťujících látek. Největší pokles byl zaznamenán v sektoru průmyslu a lokálních topenišť.

Imisní koncentrace

V Moravskoslezském kraji také meziročně klesly průměrné imisní koncentrace PM10, PM2,5 a benzo[a]pyrenu. Na všech 13 oficiálních měřících stanicích v kraji byly plněny imisní limity pro PM10 i PM2,5.

Miliardy korun investované do snižování emisí z ocelářských provozů vedly k významnému poklesu škodlivých emisí do ovzduší v Moravskoslezském kraji. I když průmysl je stále významným zdrojem znečištění, jeho podíl například u emisí prachu poklesl v letech 2003 až 2013 z 58 procent na 32 procent.

Vliv Polska na znečištění ovzduší

Významným zdrojem znečištění, který se projevuje především v zimním období při smogových situacích, je přenos škodlivých látek ze sousedního Polska. Na Ostravsku se v obdobích smogových situacích mohou emise z Polska na znečištění podílet až ze dvou třetin. Výzkum zdravotního ústavu v Ostravě uvádí, že podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích prachu PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent.

Lokální vliv průmyslu

Lokálně, tedy v blízkém okolí velkých průmyslových podniků, vliv průmyslu na znečištění ovzduší převládá. Například 70 procent znečištění v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice stále pochází z průmyslu, protože v jeho bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. ArcelorMittal Ostrava snížil v letech 2004 až 2017 emise prachu z 2062 na 379 tun. Emise polycyklických aromatických uhlovodíků, mezi něž patří i toxický benzo(a)pyren, se od roku 2003 snížily z 1751 tun za rok na 22 tun v roce 2017.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Podobná situace je také v některých částech Třince. Těžký průmysl je ovšem hlavním znečišťovatelem jen v nejbližším okolí. Podíl znečištění z radvanické huti v Ostravě-Porubě už je pouze dvanáctiprocentní. Podobné je to s emisemi toxického benzo(a)pyrenu, které se koncentrují do bezprostředního okolí hutí.

Interaktivní mapa znečištění ovzduší

Zdravotní ústav v Ostravě vytvořil pro Moravskoslezský kraj interaktivní mapu, která v jednotlivých místech regionu rozlišuje původce znečištění ovzduší. Je na internetu a lidé se z ní dozvědí, jak moc jejich místa bydliště zamořuje průmysl, doprava, vytápění domků nebo nečistoty z Polska. Mapa má dvě verze - pro topnou a netopnou sezonu. Je první svého druhu v Česku. Mapa je dostupná na webu Informačního monitorovacího systému průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji.

Měření hodnot PM 10, PM 2, PM1 i takzvaných nanofrakcí probíhalo ve 40 různých lokalitách Moravskoslezského kraje ve čtyřech etapách - dvakrát v zimním, jednou v letním a jednou v přechodném období.

Snižování emisí z lokálních topenišť

Emise znečišťujících látek z lokálních zdrojů vytápění představují problém a z bilancí je patrno, že cca 1/4 emisí tuhých znečišťujících látek, které se dostanou v Moravskoslezském kraji do ovzduší, pochází z lokálních zdrojů. V současné době stále roste snaha o jejich snížení. Jednou z možností přispívající ke snížení emisí z malých zdrojů vytápění (domácností) je modernizace stávajících nevyhovujících spalovacích zařízení za nové, např. za pomoci Kotlíkové dotace a záměnou paliva.

Ačkoliv jsou na zlepšování kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji vynakládány značné finanční prostředky, výsledky měření kvality ovzduší z posledních let potvrzují, že k výraznému zlepšování ovzduší nedochází. Na celkovém znečištění ovzduší se významně podílejí také emise z vytápění domácností (lokálních topenišť), kterým je v posledních letech věnována stále větší pozornost. Jedná se např. Systém omezování emisí škodlivin ze spalovacích zařízení vyžaduje stanovení zákonných emisních limitů a způsobu kontroly jejich dodržování a metodiku zpoplatňování produkce škodlivin.

Při provozu kotlů malých výkonů spalujících tuhá paliva obsahují spaliny poměrně k ostatním palivům nejvíce škodlivin. Špatným vedením spalovacího procesu způsobeného špatnou obsluhou se u kotlů s ruční dodávkou paliva jejich množství ještě znásobuje.

Spalování paliva ve starších typech spalovacích zařízení na uhlí (spadajících do 1. a 2. emisní třídy) je z pohledu množství emisí horší než u modernějších typů (3. a vyšší emisní třída). Podle odhadu více než 50 % používaných spalovacích zařízení je založeno na prohořívacím a odhořívacím způsobu spalování, který představuje tu nejjednodušší konstrukci. Modernizace (výměna stávajících zařízení) těchto zařízení představuje významný potenciál pro snížení množství emisí znečišťujících látek z malých zdrojů.

Kromě samotné výměny spalovacího zařízení má podstatný vliv na samotné snížení emisí také zateplení budov či výměna starých oken za nové. Částečným zateplením se sníží tepelné ztráty, a tím i množství spotřebovaného paliva a současně produkce emisí.

Vodíkové údolí v Moravskoslezském kraji

Vytvořit z regionu první „vodíkové údolí“ ve střední Evropě, to jsou ambice vedení Moravskoslezského kraje. Veškeré aktivity vedoucí ke vzniku moravskoslezského Hydrogen Valley podnikají představitelé kraje nejen proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí, zejména ovzduší v regionu. Od spolupráce s dalšími partnery na rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života si slibují také vznik nového průmyslového odvětví.

„Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn prostě neumí. Vodíková mobilita je budoucnost. V malém vyzkouší výrobu a čištění vodíku ze všech druhů plynů, které v Moravskoslezském kraji máme, včetně výroby „zeleného“ vodíku.

V horizontu maximálně pěti let očekává zavedení vodíkové veřejné dopravy. „Vodíkové autobusy začnou v první fázi jezdit v Ostravě, v další na Havířovsku. Počítáme i se dvěma, nejlépe sedmi vodíkovými lokomotivami, které železniční dopravce nasadí na tratě na Jesenicku nebo na tzv. Beskydském železničním okruhu.

„První plnička by měla do dvou let začít fungovat na Hranečníku v Ostravě. Realizovat by se měla celá energetická vodíková koncepce - výroba čistého a „zeleného“ vodíku z obnovitelných zdrojů a výstavba elektrolyzérů.

Aktivity a investice pro zlepšení ovzduší

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány.

Velkou pomocí jsou investice velkých podniků do opatření k omezení emisí vypouštěných do přírody. Například Třinecké železárny splňují nejpřísnější emisní limity a v únoru vedení společnosti OKK Koksovny podepsalo dodatek s Ostravou k dohodě v oblasti životního prostředí.

Energeticky úsporné projekty společnosti ENESA z ČEZ ESCO ušetřily napříč Českou republikou loni skoro 400 mil korun. Více než 12 procent z toho připadá na šest projektů v Moravskoslezském kraji.

Na území Moravskoslezského kraje funguje již několik let šest projektů řešených metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC), kdy poskytovatel služby smluvně ručí za výši úspory. Pokud by nebyla dosažena, musí rozdíl doplatit.

„Moravskoslezský kraj je regionem, který čeká velká energetická transformace a odklon od uhlí. ČEZ tu pracuje na řadě moderních energetických projektů. V 13 krajských objektech jsme tu realizovali například i jeden z největších projektů energetických úspor vůbec, který během deseti let fungování uspořil 211 milionů korun.

Metoda EPC je mimořádně vhodná pro městské objekty. Na severní Moravě patří k nejúspěšnějším Český Těšín. Ve Vojenských opravárenských podnicích v Šenově u Nového Jičína se pro modernizaci energetického hospodářství rozhodli v roce 2018.

Kopřivnická společnost Tatra Truck také před čtyřmi lety vsadila na modernizaci osvětlení, které patří mezi energeticky úsporná opatření s nejrychlejší návratností investice. Roční provozní náklady na osvětlení od té doby klesly o 80 procent, což je téměř 10 mil. korun ročně.

Tabulka: Porovnání podílu emisí TZL v letech 2008 a 2016 na území aglomerace Ostrava/Třinec/Frýdek-Místek

tags: #emise #Moravskoslezský #kraj #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace tonerů Samsung
• Vše o STK a emisích
• Obřad v přírodě
• Třídění odpadu v českých městech
• Důsledky klimatické nouze v Česku