Již od počátku automobilismu se vědělo, že při spalování benzínu či nafty produkují automobily látky, které přímo či nepřímo ovlivňují zdraví a životní prostředí. Obzvláště o vlivu výfukových plynů na zdraví obyvatel se ví již dlouhá léta. S přibývajícím vývojem a technickým pokrokem se lidstvo seznámilo i s faktem, že mimo přímý vliv na zdraví každého z nás je zde nezanedbatelný negativní vliv i na globální prostředí.
Právě tato zjištění přivedla některé státy k tomu, aby prosazovaly regulace množství emisí, které automobily při svém provozu produkují. A tímto byla odstartována etapa zavádění emisních limitů, které dnes známe pod zkratkami Euro X.
V článku se tak zaměřím na Evropu a hlavně na státy Evropské unie, pro které jsou emisní normy Euro povinné. Bohužel (či bohudík) mohou mít ostatní státy své vlastní normy, přesto i tyto státy, které tuto regulaci nemají nařízenou rozhodnutím Bruselu, jdou s dobou a také omezují vypouštění emisí z automobilů.
Protože však stojí vývoj ekologičtějších vozů velké peníze, nelze ze dne na den zavést velmi přísné limity, a tak se s postupem času vždy dostatečně dopředu oznámí, jaké budou hodnoty limitů v další etapě a kdy tato nová norma vstoupí v platnost. Automobilky se tak na tyto kroky mohou připravovat a většinou jim nečiní problémy těchto hodnot dosáhnout. Velmi často se pak automobilky chlubí, že nových norem dosáhly daleko v předstihu před jejich samotným zavedením.
Emisní normy však mají i svá negativa, dá-li se to tak říci. Často lze slyšet nářky řidičů z řad fandů aut, kde že jsou ty doby, kdy auta před deseti dvaceti lety dosahovala větších litrových výkonů a lepšího průběhu výkonu, než ta dnešní. A jedním z důvodů, proč se pak může zdát, že vývoj motorů nejde moc kupředu a výkony nerostou, jak by měly, jsou právě emisní limity, které dnešní motory musí plnit.
Čtěte také: Benzínové motory a emise pevných částic
Přestože při spalování nafty a benzínů produkují motory velké množství různých plynů, sloučenin a prvků, nejsou všechny omezeny. Normy definují nejvyšší povolené hodnoty pouze u těch nejzávažnějších z nich:
Všechny nově prodané vozy v Evropské unii, tedy od našeho vstupu i v České republice, musí plnit tzv. emisní normy Euro. Tyto normy se týkají jak naftových, tak benzínových motorů s tím, že pro oba typy platí mírně odlišné limity. Důvodů je více. Jedním z nich je odlišné složení výfukových plynů a tak se u těchto dvou typů omezují částečně odlišné plyny, sloučeniny a částice.
Jako první byla zavedena norma Euro 1, a to v roce 1992. Byla zavedena jak pro naftové, tak pro benzínové motory současně. Od té doby vstoupily v platnost normy Euro 2, 3 a nyní čeká automobilky další zpřísnění v podobně normy Euro 4. Poslední plánovanou je pak Euro 5, která vstoupí v platnost dle dostupných informací v roce 2008 až 2009.
Často se vedou diskuse o tom, že naftové motory mají mírnější emisní limity. Z přehledu jde jasně vidět, že u některých emisí tomu tak skutečně je, pouze u oxidu uhelnatého má naftový motor přísnější limity.
Právě nové předpisy donutily výrobce automobilů hledat lepší a ekologičtější řešení. O emisních normách se ve spojení s automobily hovoří čím dál častěji. V účinnost právě vstupující normu Euro 4 zná z doslechu skoro každý, málokdo však ví, že neměří všem stejným metrem. Jiné limity platí pro různé typy motorů a jiná pravidla mohou platit dokonce i pro úplně stejná auta.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Jejich uživatelé se zatím nemusí obávat. Zaujal Vás tento článek? Podívejte se také na produkty autoDNA - vedoucího poskytovatele zpráv o historii vozidel v Evropě a USA.
Zkratka RDE znamená „Real Driving Emissions“ (emise z reálného provozu). Jedná se o nový postup pro stanovení znečišťujících látek, jako například oxidů dusíku (NOx) a pevných částic. Základní odlišností je to, že měření se odehrává v provozu při reálných jízdních testech, a nejen v laboratorních podmínkách.
Spotřeba a emise vozu jsou kromě jiných faktorů závislé rovněž na stylu jízdy. To je také důvod, proč byla jízdní data pro metodiku WLTP sbírána po celém světě. Tato data pak byla použita k definování čtyř reprezentativních fází s odlišnými průměrnými rychlostmi: nízkou, střední, vysokou a velmi vysokou.
Kombinace těchto fází pak slouží k výpočtu výsledků jízdního cyklu. Jelikož elektromobily a hybridní vozy jsou využívány zejména ve městě, jejich jízdní cyklus zahrnuje pátou fázi: město. MINI již nyní pracuje na přechodu na nové testovací postupy a připravuje své produktové portfolio krok za krokem z hlediska nových modelů, nových verzí motorů, případně technických úprav. Za všech okolností ale platí, že všechny vozy vyráběné BMW Group splňují všechny zákonné požadavky.
Vzhledem ke speciálnímu zařízení, používanému při měření v rámci metodiky WLTP, budou naměřené hodnoty mnohem realističtější, protože vycházejí ze specifické konfigurace a výbavy testovaného vozu. Nicméně, realističtější naměřené údaje současně znamenají vyšší spotřebu paliva a emise CO2 u vozidel se spalovacími motory, včetně vozů s hybridním pohonem (i tzv. plug-in hybridů).
Čtěte také: Více o pamětních emisích
V těchto testech RDE budou přímo za jízdy měřeny jednotlivé částice znečisťující ovzduší, jako např. prachové částice a oxidy dusíku (NOx). Například technologie BMW BluePerformance s SCR (Selective Catalyc Reduction) přispívá k redukci oxidů dusíku u modelů vybavených vznětovým motorem.
Pro další redukci emisí výfukových plynů se používá také tekutý čpavek s obchodním označením AdBlue®, který se vstřikuje do výfukového systému vznětových motorů. Selektivní katalytická redukce (SCR) v kombinaci s činidlem AdBlue® snižuje emise oxidů dusíku až o 90 %.
Ventily EGR pak odvádějí část výfukových plynů - přes speciální chladič - zpět do sacího systému. Cílem NENÍ tzv. Nechybí motoristé, kteří jsou ochotni motor definitivně zbavit EGR ventilu, ale není to vhodné (ani legální).
tags: #emise #nox #u #benzinovych #motoru #hodnoty