Legislativa týkající se emisí odpadních vod v České republice

Tento článek se zabývá legislativou, která upravuje emise odpadních vod v České republice. Pozornost je věnována povinnostem měření, ohlašování údajů o nakládání s vodami a novým požadavkům vyplývajícím z evropské taxonomie.

Povinnost měřit množství vody

Podle § 10 odst. 1 a 2 vodního zákona má povinnost měřit množství vody:

• Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 (odběr povrchových vod) nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 (odběr podzemních vod) v celkovém množství alespoň 1 000 m³ vody v roce nebo 100 m³ vody v měsíci.
• Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5 (jiné nakládání s povrchovými vodami), § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 (podzemní vody: akumulace, snižování hladiny, obohacování, jiné nakládání) nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) (čerpání vod za účelem získání tepelné energie, čerpání znečištěných podzemních vod, užívání důlní vody) v celkovém množství alespoň 6 000 m³ vody v kalendářním roce nebo 500 m³ vody v kalendářním měsíci.
• Ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m³ vody v kalendářním roce nebo 500 m³ vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.

Povinnost měřit množství vody se od 1. 1. 2022 výrazně rozšířila. Zejména odběry podzemních či povrchových vod alespoň 100 m³/měsíc či 1000 m³/rok se týkají velmi velkého počtu odběratelů!

Povinnost ohlásit údaje správci povodí

Podle § 22 odst. 2 vodního zákona je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m³ nebo 500 m³ v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění.

Formuláře na ISPOP

Pro ohlašování údajů o nakládání s vodami slouží formuláře dostupné na Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Níže je uvedena tabulka s přehledem těchto formulářů:

Čtěte také: Vše o emisních normách

Nutnost kontaktovat správce povodí

S ohlašovací agendou vod (vodní bilance: Odběr povrchové vody, Odběr podzemní vody, Vypouštěné vody, Vzdouvání nebo akumulace povrchové vody) jsou spojená místa užívaní vody (MUV). Tato místa zakládá příslušný podnik povodí do CRŽP na základě povolení k nakládání s vodami. Bez založeného MUV není možné hlášení vodní bilance podat!

Aby mohl správce povodí pro vás tato místa na CRŽP založit, musíte v průběhu roku 2022 (lépe dříve, než později) vaše povolení k nakládání s vodami zaslat.

Pro informaci - výzva z Povodí Vltavy:

Vzhledem k novele zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších změn (dále jen vodní zákon), s platností od 1. 2. 2021, připomínáme, že je třeba nově ohlásit v lednu 2023 prostřednictvím portálu ISPOP (www.ispop.cz) odebraná množství podzemních a povrchových vod za rok 2022, která mají povolení k odběrům podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1, a to v množství alespoň 100 m³/měsíc nebo 1 000 m³/rok.

Aby oprávněný mohl toto hlášení realizovat, je nutné, aby příslušný správce povodí zavedl ve své evidenci kartu tzv. 221 401 942, 724 945 574)

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Současně ještě upozorňujeme, že příslušná novela vodního zákona uložila oprávněnému nově povinnost hlásit od roku 2023 také prostřednictvím portálu ISPOP i nakládání s vodami, která jsou realizována podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm.

Evropská taxonomie a její dopady na obor vodovodů a kanalizací

Taxonomie EU, která byla stanovena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, definuje prostřednictvím technických kritérií environmentálně udržitelné hospodářské činnosti. Finanční sektor dokáže podle taxonomie určit environmentálně udržitelné investice.

Evropská taxonomie se zaměřuje na 6 environmentálních cílů: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání vodních zdrojů, oběhové hospodářství, omezování znečištění a ochranu biologické rozmanitosti. Navíc předepisuje podmínky, která je nutné splnit, aby hospodářská činnost byla s taxonomií v souladu. Důležité je, aby nedocházelo k poškozování environmentálních cílů, dále přispívat k jejich zlepšování a zároveň plnit tzv. technická screeningová kritéria.

Tato kritéria jsou definována pro jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, tzn. i pro obor vodovodů a kanalizací. „Měla by určovat environmentálně nejreálnější potenciální přínosy, vymezit minimální požadavky na jejich plnění a co je nejdůležitější, být v co největší míře kvantitativní a obsahovat v maximální možné míře prahové hodnoty,“ vysvětluje Wanner.

Čtyři delegované akty

Důležitým prvkem celé taxonomie je delegovaný akt, podle kterého musí některé hospodářské společnosti zveřejňovat tzv. nefinanční reporting. Podniky tak mají povinnost zveřejnit i tzv. podíl z obratu z produktů nebo služeb, podíl kapitálových výdajů z produktů nebo služeb a podíl provozních výdajů z produktů nebo služeb, které jsou v souladu s taxonomií.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Technická screeningová kritéria jsou v současné době vyjádřena pomocí čtyř delegovaných aktů. Climate Delegated Act (2021/2139), který byl vydán v lednu 2022, a od té doby je v platnosti, se věnuje problematice environmentálních cílů, nezhoršování životního prostředí a adaptaci na klimatické změny.

Na něj navazuje doplňující Complementary Climate Delegated Act (2022/1214), který byl v médiích prezentován jako delegovaný akt měnící Green Deal, stanovuje podmínky pro zařazení produkce elektrické energie z jádra a plynu. V lednu 2024 následoval Amendments to the Climate Delegated Act (2023/2485), ve kterém došlo k opravě použitého názvosloví pro jednotlivé jazykové verze.

Poslední delegovaný akt - Environmental Delegated Act (2023/2486) - stanovil technická screeningová kritéria pro čtyři zbývající environmentální cíle, a sice oběhové hospodářství, udržitelné nakládání s vodními zdroji, prevenci znečistění a podporu biodiverzity.

Kritéria v oblasti zmírňování změny klimatu

Technická screeningová kritéria se v rámci cíle zmírňování změny klimatu zabývají oblastí zásobování vodou, výstavbou, rozšiřováním a provozem systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody. Uvádí, že čistá průměrná spotřeba energie na odběr a úpravu vody by neměla přesáhnout 0,5 kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody.

Další možností, jak kritéria splnit, je dosažení patřičné míry ztrát vody z vodovodních sítí.

V případě obnovy systémů vodovodů a kanalizací je možné splnit taxonomická kritéria snížením čisté průměrné spotřeby elektrické energie o nejméně 20 % ve srovnání s posledními třemi roky, anebo snížením ztrát vody o 20 %, nebo při dosažení hodnoty 0,5 kWh.

Čistírny odpadních vod (ČOV) mohou kritéria splnit, pokud jejich čistá spotřeba energie nepřesahuje:

• 35 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny nižší než 10 tis. PE,
• 25 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny mezi 10 tis. a 100 tis. PE,
• 20 kWh na PE ročně při kapacitě čistírny vyšší než 100 tis. PE.

Pokud dojde k výstavbě nebo rozšíření čistírny odpadních vod, posuzují se přímé emise skleníkových plynů a vypočítavá se uhlíková stopa. Cílem je rekonstrukcí nebo výstavbou snížit emise CO₂.

Poslední bodem ve zmírňování změny klimatu jsou kritéria pro anaerobní digesci kalu z ČOV. Systém by měl mít plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků. Vyrobený bioplyn by navíc měl být spalován a využíván na výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu.

Kritéria v oblasti přizpůsobování se změně klimatu

Environmentální cíl přizpůsobování se změně klimatu nedisponuje prahovými hodnotami. Popisuje systém na zavedení fyzických a nefyzických (adaptačních) řešení, která snižují nejvýznamnější rizika spojená s klimatem.

„Účelem je popsat jednotlivé možné scénáře změn klimatu s dopadem na provozovanou infrastrukturu, například dopad změny teploty na úpravnu vody nebo čištění odpadních vod, popsat potenciální rizika a možnosti, jak klimatickým změnám v průběhu horizontu dalších 10, 20 let čelit,“ vysvětluje Wanner.

Kritéria v oblasti udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů

Ve třetím environmentálním cíli - Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů - se vyskytuje několik oblastí, které se přímo dotýkají oboru vodovodů a kanalizací. V bodě zásobování vodou jsou rozepsána čtyři kritéria, podle kterých je možné dosáhnout souladu s taxonomií, přičemž většina z nich se shoduje se směrnicí o jakosti vody, učené k lidské spotřebě. Musí být dosaženo patřičných ztrát vody v daném systému, dále jsou všechna odběrová místa na úrovni spotřebitele měřena a zároveň by systém zásobování vodou měl všechna potřebná povolení k odběru vody.

V případě čištění městských odpadních vod technická screeningová kritéria počítají s tím, že systém nevede ke zhoršení dobrého stavu a plní rámcovou směrnici o vodách. Dále se technická screeningová kritéria zabývají systémy udržitelné městské kanalizace, které musí disponovat plány na zadržování dešťové vody.

Kritéria v oblasti přechodu na oběhové hospodářství

Pro vodohospodářství je v rámci environmentálního cíle přechodu na oběhové hospodářství relevantní problematika zpětného získávání fosforu. Taxonomická kritéria počítají v případě získávání tzn. struvitu na úrovni 15 % vstupního zatížení fosforem.

Poslední oblastí je výroba alternativních vodních zdrojů, která rozlišuje problematiku nakládání nebo využívání vyčištěných odpadních vod.

„Taxonomie EU přináší zcela nový pohled na provozování vodovodů a kanalizací. Ne všechna kritéria budeme muset a priori plnit, ale v rámci financování obnovy je nutné se jimi do budoucna zabývat,“ uzavírá Filip Wanner.

Lovochemie a.s. a ochrana životního prostředí

Emise znečišťujících látek a tím i zdroje znečišťování ovzduší provozované ve společnosti lze rozdělit na zdroje emitující zejména základní škodliviny ze spalovacích procesů - SO₂, NOx, CO, tuhé znečišťující látky (TZL) a zdroje emitující emise specifické pro výrobny hnojiv a kyseliny dusičné - NH₃, NOx, TZL. Koncentrace a množství látek vypouštěných do ovzduší je zjišťováno měřením, které provádějí externí autorizované laboratoře. Na uhelné kotelně a výrobnách kyseliny dusičné (KD5, KD6) je instalováno a provozováno zařízení pro kontinuální měření emisí. Na výrobně kyseliny dusičné KD6 je od r. 2005 v provozu systém katalytického snižování emisí N₂O, který byl do konce r. 2012 realizován jako hostitelský projekt (JIP). Za trvání projektu byla vygenerována úspora skleníkových plynů ve výši téměř 2,6 mil. tun CO₂ ekv.

Celý areál společnosti je situován v těsném sousedství Labe, které je velmi citlivým indikátorem jakéhokoliv zhoršení kvality vypouštěných vod. V oblasti ochrany vod je pozornost již tradičně zaměřena především na ty ukazatele znečištění, které souvisejí s výrobou hnojiv. Jedná se o anorganický dusík a fosfor.

Lovochemie a.s. pečlivě provozuje systém separace a cirkulace oplachových vod na výrobnách hnojiv s cílem maximální recyklace živin zpět do výroby. Indorama Ventures Mobility Bohemia s.r.o., pro kterou Lovochemie zajišťuje čištění odpadních vod. Na podnikovou kanalizaci byly v r. 2009 připojeny odpadní vody z nových provozů společnosti Preol, a.s. V roce 2015 byla uvedena do provozu nová biologická ČOV, na kterou jsou přiváděny splaškové odpadní vody ze všech provozů Lovochemie, a.s., PREOL, a.s. a Indorama Ventures Mobility Bohemia s.r.o.

Další sledovanou oblastí vlivu společnosti na ŽP je kvalita podzemních vod, která je pravidelně monitorována na vybraných kontrolních vrtech v areálu Lovochemie. Činnosti firmy jsou doprovázeny produkcí odpadů. Společnost nakládá s produkovanými odpady v souladu s legislativou. Množství vyprodukovaných odpadů souvisí především s celkovou produkcí hnojiv, avšak v průběhu let může být ovlivněno např. odstraňováním nepotřebných zařízení a dílčími demolicemi. S demolicemi se pak pojí vznik vyššího množství druhotných surovin. V r. 2003 došlo k prodeji podnikové skládky nebezpečných odpadů - Skládky Lukavec.

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a související předpisy

• Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a kanalizací a o citlivých oblastech.
• Zveřejnění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 40/2008 Sb., metodického pokynu MŽP k novele nařízení vlády č. 61/2003 Sb., nařízení vlády č.
• Vyhláška č. 40/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 7/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č.
• Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, v říjnu 2007, částce 10. Tento pokyn byl připraven v souvislosti s nařízením vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
• Nařízením vlády č. 262/2007 Sb. byla podle § 24 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., vyhlášena závazná část Plánu hlavních povodí České republiky.

Pokud bude směrnice schválena v navrhovaném znění, nová opatření se významně dotknou také menších obcí, pro něž bude znamenat vybudování potřebné infrastruktury. Další investice bude obnášet snížení limitů vybraných látek u terciárního čištění, například formou vybudování sofistikovaných separačních systémů a rekonstrukcí řady ČOV.

Nová směrnice zároveň vymezuje oblasti, kde koncentrace nebo kumulace mikropolutantů představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Opatření na splnění tohoto požadavku mohou následně vyžadovat zvýšení produkce elektrické energie o 20-25 procent.

V neposlední řadě jde také o nastavení přechodných období, která jsou v řadě případů velmi ambiciózní. Jde o klíčovou legislativu nejen pro provozovatele ČOV, ale i pro města a obce. Proto bude velmi důležité, jak se v připomínkovém řízení postaví k návrhu členské země.

Za poslední roky došlo k významnému snížení úniků znečišťujících látek do toků. Limitu 0,5 mg/l fosforu lze stabilně a dlouhodobě dosáhnout vybudováním separátního dávkování srážení fosforu mimo aerační nádrže včetně separace vzniklého chemického kalu, neboť excesivní dávky síranu (chloridu) železitého (hlinitého) mohou působit na aktivační směs toxicky.

Pro zajištění účinné separace takto vzniklého chemického kalu, které nezhorší odtokové parametry především v ukazatelích CHSK_Cr, BSK₅ či nerozpuštěných látek, bude potřeba vybudovat sofistikované separační systémy, jako například pískovou či membránovou filtraci. Vyšší množství dávkování srážedla na bázi solí železa či hliníku se může negativně projevit změnou pH a vyšší koncentrací rozpuštěných organických solí (RAS) v recipientu.

Hodnota 6 mg/l celkového dusíku není na stávajících ČOV využívajících technologii předřazené denitrifikace (nejrozšířenější typ v ČR) dosažitelná. V těchto oblastech pak zavést kvartérní čištění, které zajistí minimální účinnost odstranění alespoň 80 procent u vybraných látek z řad mikropolutantů.

Požadavek na kvartérní čištění odpadních vod bude mít značný dopad na OPEX (500-600 Kč na osobu a rok) i CAPEX včetně energetické náročnosti ČOV a možnosti dosažení energetické neutrality. Zavedení totiž povede ke zvýšení energetické náročnosti o 20-25 % ve srovnání se současnou potřebou energie. Dosažení energetické neutrality ČOV bude jednou ze zásadních výzev oboru VaK.

S obecným cílem lze souhlasit. Nastavená přechodná období jsou v řadě případů velmi ambiciózní (terciární čištění), časově neodpovídající době schválení a transpozice směrnice (vymezení území citlivých k eutrofizaci k 31. 12. 2025) a v některých případech nejasná (50 % ČOV splní do …)

V případě potřeby rekonstrukcí a intenzifikací ČOV nad 10 000 EO pro splnění požadavků terciárního a kvartérního čištění nebude k dispozici dostatečná kapacita projekčních společností a dodavatelů technologií, které by v tak krátkém období dokázaly zajistit včasnou realizaci.

tags: #emise #odpadní #vody #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Pedálové koše na kompost: Recenze
• Historie a současnost ČSOP Jaroměř
• Dopad euroskepticismu
• Škola v přírodě ZPMV
• Košice a trailové cyklo výlety