Měření emisí je nedílnou součástí technické kontroly vozidla (STK). Cílem je ověřit, zda vozidlo splňuje zákonem stanovené limity pro emise škodlivých látek. Od 1.1. 2018 došlo k zásadním změnám, které mají zabránit podvodům a úplatkům spojených s měřením emisí (ME). Vozidla s odstraněným DPF, nefunkčním katalyzátorem nebo špatně seřízeným motorem už nemají téměř šanci ME projít. Opravdu se zpřísnilo.
Zkráceně řečeno, vše se fotí, natáčí a ukládá do centrálního úložiště na Ministerstvu dopravy a zpětně úředníky snadno dohledatelné. Především diesely to mají mnohem těžší. Z těchto důvodů se opravdu vyplatí s dostatečným předstihem před plánovanou STK navštívit Váš servis a nechat diagnostikovat Vaše vozidlo. To stejné se týká pokud Vaše vozidlo nemá být sice vybaveno DPF filtrem, ale evidentně kouří - typicky jmenujme Škodu Octavii II. 1.9 TDi nebo Kiu Ceed 1.6 CRDi. Dříve obě takové skupiny vozidel mohly snadno projít především díky prehistorickému korekčnímu koeficientu kouřivosti (který se po měření přičítal).
Samotné měření emisí zahrnuje několik kroků:
Běžnou součástí měření emisí u dieselových motorů je tzv. měření kouřivosti volnou akcelerací. To zahrnuje opakované vytáčení motoru do maximálních otáček (omezovače). Nově může být počet vytáčení do maximálních otáček může být mnohem vyšší na 4 pokusy a to pokud se od sebe jednotlivé maximální hodnoty budou lišit o více než 20%. Dříve na to samotní technici „neměli“ srdce, ale nyní nemají jinou možnost.
Tento postup je často kritizován majiteli vozidel, kteří se obávají o stav svého motoru. Je však důležité si uvědomit, že tento postup je schválen výrobcem vozidla a motor by ho měl zvládnout, pokud je v pořádku. Tento postup motoru, který je OK nemůže uškodit, proto je třeba mít také motor zahřátý, když se měří emise, aby se tyto věci mohli zkoušet... Vytáčení naftu do omezovače má smysl, je to přesně definovaný stav pro měření. Jinými slovy udělali vše správně a ještě jsou tam počty, proplachy atd. dle toho že to dělali 6x tak pravděpodobně udělali více proplachů, protože to měřilo špatné hodnoty....
Čtěte také: Vše o emisních normách
Nicméně, u starších vozidel takové dlouhé a opakované týrání vytáčením nezřídka způsobí i poškození vozidla. Například přeskočení rozvodů a potkání motoru, popřípadě kolaps jiných komponent... Tyto případy se skutečně dějí. To je o důvod víc absolvovat preventivně návštěvu servisu a aplikovat také ostřejší jízdu viz bod c. Pokud nevíte, kdy se naposledy měnily rozvody nebo vodní pumpa, raději udělejte výměnu.
Pokud vozidlo neprojde měřením emisí, je nutné zjistit příčinu a závadu odstranit. Mezi nejčastější důvody patří:
Na protokolu z měření emisí je uvedena závada, pro kterou emisemi neprošlo. Může jít o katalyzátor, lambda sondu a další problémy. Na druhou stranu zvažte, jestli nenastal čas, kdy byste se měli s automobilem už rozloučit nadobro a prodat jej.
Občas se doporučuje u dieselových automobilů, které řidič používá pouze na popojíždění ve městě, aby na technickou kontrolu dojeli s řádně zahřátým motorem a na dálnici automobil pořádně projeli.
NAŠE DOPRUČENÍ: před měřením emisí udělejte s vozidlem nějakou delší a ostrou jízdu. Výrazně vyšší teploty pomůžou část karbonu spálit a z výfuku vyženete to co jinak začne "lítat" až na Měření emisí. Naprosto zásadně ale pomůže používání aditiv paliva značky VIF, které bylo prověřeno opakovaně v nezávislých zkušebnách. I proto jsou dodavatelem do Benziny pro jejich prémiovou naftu.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Zkušenosti s měřením emisí se různí. Někteří majitelé vozidel se setkávají s arogantním chováním techniků a zbytečným vytáčením motoru, zatímco jiní nemají žádné problémy. Je důležité vybrat si STK, kde s vámi jednají jako se zákazníkem a kde mají s měřením emisí zkušenosti.
Mnohé vznětové motory nedosahují při sešlápnutí pedálu akcelerace tzv. "přeběhové" (regulační) otáčky. Tyto otáčky jsou těmi, do kterých se musí motor dostat v emisním testu, aby byla změřena kouřivost dle stanovené metodiky. Pokud je elektronické řízení motoru vybaveno omezením otáček na hranici hluboko pod přeběhové otáčky, existují od většiny výrobců vozidel pokyny, podle kterých instrukcí je možné tento systém uvést do módu měření emisí, kde již přeběhových otáček dosáhnout lze.
U veteránů je situace s měřením emisí specifická. To, že veteráni na bílých číslech s testací nebudou muset na emise už v platnosti je a to od 1.6.2017, nicméně dosud nebyli naši zákonodárci schopni k novele zákona č. 56/2000 sbírky vytvořit prováděcí předpis. Takže ani na odborech dopravy magistrátu, kde by toto měli zapisovat do velkého TP, ani na STK nevědí jak na to.
Ta norma by mala byt nastavena tak, aby boli splnene emisie podla doby, v ktorej boli vozidla vyrobene. Problém nastává u vozidel vyrobených před rokem 1972, pro které platí jednotný limit. S originálním karburátorem, který byl zkonstruován na tehdejší benzín, prostě s tím dnešním benzínem nemůžeš vyhovět.
Objevují se situace, kdy stanice STK zadávají nesprávné parametry pro měření, což vede k problémům s dosažením přeběhových otáček. Je možné, že technik na STK zle nastavil /zadal nesprávne parametre. Potom sa stávajú tieto prípady. Šel jsem na jiné emise a tam manuálně změnili otáčky, při kterých se to bude měřit. Koukal jsem mu přes rameno a viděl, že po načtení VIN a dalších údajů to dalo hodnoty pro měření 5200-5600 otáček. Měření proběhlo a já mám emise hotový.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Popsal jsem to technikovi, který předtím měřil emise (znám se s ním) a ten mi řekl, že kvůli tomu volal i na Dekru a tam mu nepovolili změnit rozsah otáček, že to takto dala Mazda a musí se to tak i měřit. Na protokole o emisích je to i vidět, že byla provedena změna parametrů - před hodnotami otáček je "#".
Jiné případy ukazují, že i v databázi Dekry mohou být nesrovnalosti. V systému Dekry je třeba 750 ot/min předepsaný volnoběh,. Realita je 650 ot/min (a to jak provozní u daného auta, tak předepsaná výrobcem = auto je evidentně v pořádku, nikoliv už databáze a údaje v systému STK/Dekra).
Omezovač otáček může záviset na pozici řadicí páky. Novější auta mají kvůli emisím (hluku, výfukových plynů) na neutrál nebo když se auto nepohybuje omezené otáčky, takže se motor nedá na místě vytáčet. Mnohé vznětové motory nedosahují při sešlápnutí pedálu akcelerace tzv. "přeběhové" (regulační) otáčky.
Pokud je elektronické řízení motoru vybaveno omezením otáček na hranici hluboko pod přeběhové otáčky, existují od většiny výrobců vozidel pokyny, podle kterých instrukcí je možné tento systém uvést do módu měření emisí, kde již přeběhových otáček dosáhnout lze. Například některé starší modely s automatickou převodovkou měly omezeny otáčky pokud rychlostní signál signalizoval "kola v klidu" a omezil tak otáčky aby nedošlo k poškození převodovky nebo motoru.
U některých moderních vozidel se přepíná do módu "měření emisí" jednoduše, např. vyšlápnutím spojkového pedálu (Škoda), nebo trojím za sebou jdoucím sešlápnutím pedálu spojky do podlahy (Mercedes), nebo např. vypnutím systému ESP na palubní desce. Tato jednoduchá pravidla však neplatí paušálně u všech značek a modelů a tak si emisní technici pomáhají alternativně tak, že roztočí kola vozidla na zkušební stolici pro zkoušení brzd, nebo za zvednutého stavu na dílenském zvedáku.
Měření emisí je důležitý proces, který má zajistit, aby vozidla splňovala limity škodlivých látek. I když se majitelé vozidel obávají o stav svého motoru při vytáčení do omezovače, je důležité si uvědomit, že tento postup je schválen výrobcem a motor by ho měl zvládnout, pokud je v pořádku. Důležité je také vybrat si STK, kde s vámi jednají jako se zákazníkem a kde mají s měřením emisí zkušenosti.
tags: #emise #omezovač #otáček