Emise Oxidu Uhličitého při Vytápění: Studie a Souvislosti

Změny klimatu jsou dnes viditelné na mnohých místech naší planety. Hlavní příčinou této změny je tzv. skleníkový efekt. Chování některých plynů v zemské atmosféře se dá totiž přirovnat ke skleněným tabulkám skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, což vede ke zvyšování teploty na povrchu naší země.

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka, a oxid dusný (N2O) vznikající zejména při používání umělých dusíkatých hnojiv.

K zastavení klimatické změny je klíčové dosáhnout celosvětově tzv. klimatické neutrality - rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo čistých (nulových) emisí, musí být celosvětové emise CO2 vyváženy zachycováním uhlíku. Uhlíkové úložiště je jakýkoli systém, který pohlcuje více uhlíku, než emituje. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány.

Na druhou stranu se však uhlík přirozeně zachycený například lesy může znovu uvolnit do atmosféry lesními požáry, změnami ve využívání půdy nebo těžbou dřeva. Proto je pro dosažení klimatické neutrality především nutné snížit emise CO2 a je potřeba, aby se do tohoto procesu zapojili a vzájemně spolupracovali všichni: od podniků a institucí až po státy a mezinárodní organizace. Evropská unie se rozhodla jít příkladem a snaží se vytvořit podmínky pro postupné splnění požadavku klimatické neutrality do roku 2050.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Tato jednotka přepočítává množství různých skleníkových plynů na množství CO2, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu. Klimatická změna závisí na celkovém množství skleníkových plynů v atmosféře, při srovnávání jednotlivých zemí je však také vhodné vyjádření na obyvatele.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Skleníkových plynů je řada, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý, tedy CO2. Jednotka tuna CO2 udává tedy výhradně množství oxidu uhličitého. Jednotlivé skleníkové plyny se přepočítávají na tzv. CO2eq (CO2 ekvivalent), tedy na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství těchto ostatních vypuštěných plynů. Vzhledem k různému poločasu života jednotlivých plynů v atmosféře se tento příspěvek uvažuje za určitou standardizovanou dobu, zpravidla uvažujeme horizont 100 let a používáme tzv. GWP (Global Warming Potentital) koeficienty.

V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq). V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %. Podíl jednotlivých sektorů na emisích se liší jak v čase, tak napříč zeměmi. V Česku jsou relativně vyšší emise z energetiky oproti ostatním zemím kvůli vyššímu podílu uhelných elektráren a skutečnosti, že Česko je vývozcem elektřiny.

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu. Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka.

Globální Studie o Znečištění Ovzduší a Emisích CO2

V rozsáhlé studii zahrnující více než 13 000 městských oblastí po celém světě vědci zmapovali úrovně znečištění ovzduší a emise oxidu uhličitého a poskytli tak komplexní globální analýzu kvality městského životního prostředí. Výzkum vedený George Washington University ve spolupráci s vědci z Washington University v St. Louis a University of North Carolina v Chapel Hill využil data ze satelitních pozorování, pozemních měření a počítačových modelů k měření znečištění ovzduší na úrovni měst a průměrného množství oxidu uhličitého uvolněného do atmosféry v 13 189 městských oblastech po celém světě.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Studie, která zdůrazňuje regionální rozdíly, se zaměřila na období let 2005-2019. „Tato studie poskytuje celistvý přehled o tom, jak se městské prostředí vyvíjí po celém světě,“ uvedla Susan Anenberg, profesorka environmentálního a pracovního zdraví na GW Milken Institute School of Public Health a ředitelka GW Climate and Health Institute. „Zároveň ukazuje, že pokrok je možný, ale nerovnoměrný. V některých městech se znečištění zhoršuje, zatímco jinde se kvalita ovzduší postupem času zlepšuje.“

Hlavní zjištění studie:

• Více než u 50 % měst se prokázala souvislost mezi všemi znečišťujícími látkami, což naznačuje, že pravděpodobně pocházejí ze stejných zdrojů a lze je společně snižovat.
• Městské oblasti v regionech s vysokými příjmy a silnou environmentální politikou zaznamenaly současný pokles všech znečišťujících látek.
• Města v regionech s rychlým populačním a ekonomickým růstem, včetně jižní Asie a částí Afriky, zaznamenala nárůst znečištění a emisí.
• Satelitní dálkový průzkum poskytuje bezprecedentní příležitost sledovat úroveň znečištění ve všech městech po celém světě.

Integrovaný přístup studie nabízí tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a ochráncům životního prostředí cenný nástroj pro hodnocení účinnosti strategií ke snížení znečištění. Sledováním historických trendů znečišťujících látek a analýzou korelací mezi znečištěním ovzduší, emisemi oxidu dusičitého a oxidu uhličitého studie nabízí poznatky o tom, jak mohou městské oblasti dosáhnout pokroku v oblasti klimatu i veřejného zdraví.

Vědci také vytvořili interaktivní mapu a dashboard pro sledování znečištění ovzduší ve městech po celém světě.

Emise v České Republice: Znečištění z Kotlů

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. Průběžné výsledky lze sledovat na webových stránkách projektu.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku).

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi.

Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého

Pramen: Vyhláška č. 425/2004 Sb.

Emise skleníkových plynů rostou a současně kvůli klimatické změně klesá schopnost ekosystému emise přirozeně pohlcovat. Na rekordních emisích tak má podíl „začarovaný kruh“ klimatických změn. Hladina oxidu uhličitého v atmosféře v roce 2024 vzrostla na novou rekordní úroveň. Povede to k rychlejšímu a dlouhodobému nárůstu teploty, uvádí nová zpráva Světové meteorologické organizace.

Důvodem je pokračující využívání fosilních paliv ze strany fosilních korporací, ale i velké lesní požáry, odlesňování kvůli rozšiřování zemědělství a obecně i snižující se schopnost mořských a suchozemský ekosystémů pohlcovat lidmi vypuštěné emise. Nyní přibližně polovinu celkového množství emisí oxidu uhličitého pohltí ekosystémy a oceány. Podle Světové meteorologické organizace však nelze s touto pomocí počítat dlouhodobě.

„S rostoucí globální teplotou oceány absorbují méně oxidu uhličitého kvůli snížené rozpustnosti při vyšších teplotách. Pohlcování emisí pevninskými ekosystémy pak zhoršují stále častější a intenzivnější období sucha,“ uvádí zpráva. Podle zprávy se tak dostáváme do „začarovaného kruhu“ zhoršování klimatu. Nejenže do klimatického systému Země přidáváme oxid uhličitého ze spalování fosilních paliv, ale zároveň už kvůli probíhající klimatické změně kolabují ekosystémy, které dříve část těchto emisí pohlcovaly a tím zpomalovaly jejich dopady.

„Teplo zachycené oxidem uhličitým a dalšími skleníkovými plyny v atmosféře zahřívá planetu a vede k extrémnějšímu počasí,“ uvedl zástupce generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Ko Barrett v tiskové zprávě. Světová meteorologická organizace rovněž varuje, že dnešní emise oxidu uhličitého do atmosféry ovlivňují globální klima nejen bezprostředně, ale i po stovky let do budoucnosti kvůli jejich dlouhé životnosti v atmosféře.

Pouze o 0,8 procenta loni meziročně klesly emise oxidu uhličitého v zemích Evropské unie. Tak zní odhad finského Centra pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA). Za „normálních“ podmínek by byl pokles vyšší. Výraznější pokles emisí se loni oproti roku 2024 odehrál pouze v Litvě (o 8,4 procenta) a Finsku (o 6,2 procenta). Následují Maďarsko a Nizozemsko s poklesem o 2,4 procenta. Naopak Bulharsko podle CREA navýšilo emise o 5 procent a Španělsko o 2,5 procenta.

Tempo poklesu emisí tak podle studie CREA zaostává za plány Evropské unie na svižný odklon od fosilních paliv. Současně platí, že přírůstek výkonu nových větrných elektráren, prodeje elektromobilů a instalace tepelných čerpadel nedosahují očekávaných hodnot. Evropská komise ve svých modelech počítá s instalací 25 gigawattů nového výkonu větrných elektráren za rok. Tedy pokud má být naplněno očekávané snížení emisí skleníkových plynů o 42,5 procenta mezi lety 1990 a 2030. Jenže loňský přírůstek byl podle odhadu CREA jen 16,5 gigawattu.

Také vytoužených 7 milionů nových tepelných čerpadel za rok zůstává nedosažitelných; reálný výsledek roku 2024 je plus 2,3 milionu kusů. Vývoj emisí skleníkových plynů mezi lety 2024 a 2025. Důvodem k radosti není ani fakt, že největší pokles emisí se odehrál v průmyslu (o 3 procenta). Souvisí to s klesající konkurenceschopností evropských hutí, chemických závodů a dalších energeticky náročných odvětví. Emise z elektráren klesly o dvě procenta, v sektoru dopravy stagnovaly.

Celkové emise oxidu uhličitého v zemích Evropské unie tak meziročně klesly o pouhých 17,8 milionu tun (tedy o 0,8 procenta). Když autoři týmu CREA očistili výsledek o vliv počasí, vyšel jim hypotetický pokles emisí o 81,5 milionu tun. Tedy o 3,8 procenta oproti roku 2024. Stejně tak si lze už teď vsadit na to, že chladné počasí navýší také statistiky emisí skleníkových plynů za letošní rok. CREA také ve své studii srovnává očekávané tempo rozvoje obnovitelných zdrojů s dosaženou realitou. Česko spolu s Rumunskem a Lucemburskem z něj vycházejí jako tři země, které nejvíce zaostávají za vlastním energeticko-klimatickým plánem.

tags: #emise #oxidu #uhliciteho #pri #vytapeni #studie

Oblíbené příspěvky:

• Výzkumy a studie
• Ekologická žaloba na EU
• Monoblok zpracování odpadu – princip fungování
• Romantické chaty v přírodě
• Jak správně zlikvidovat nekompletní auto?