Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami.
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS)
Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Emise ze silniční dopravy a budov však na celoevropské úrovni dosud zpoplatněny nebyly.
Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 2028 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva).
Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 35 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 39 %. Více než 70 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění.
Kde emise spadající pod ETS 2 vznikají?
V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla. V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky.
Princip fungování systému
Systém pro obchodování s emisními povolenkami je jedním z nástrojů zpoplatnění emisí založených na principu znečišťovatel platí. Producenti skleníkových plynů zařazení do systému (např. elektrárny) musí za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry vyřadit jednu povolenku. Jejich množství na trhu je však omezené (princip cap-and-trade) a v čase se na základě předem stanovené trajektorie snižuje, což vytváří tlak na růst ceny povolenky.
Povolenky si jednotlivé provozovny nakupují buď v aukcích, od sebe navzájem, nebo v některých případech dostávají určité množství zdarma. To například v rámci EU ETS platí pro průmyslová odvětví, která by v důsledku vyšších výdajů na povolenky mohla ztratit konkurenceschopnost vzhledem k producentům ze třetích zemí, kde jsou emise zpoplatněny méně či vůbec, nebo by hrozil tzv. únik uhlíku do těchto zemí.
Od roku 2026 (s postupným náběhem od roku 2023) však začíná fungovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který dovoz emisně náročných produktů do EU zpoplatní, čímž dojde k narovnání podmínek s domácími výrobci.
Sociální klimatický fond
Výnosy z prodeje povolenek pak mají státy k dispozici pro investice do dekarbonizačních opatření. Od roku 2026 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Každý stát přitom bude muset svůj plán dotovat z nejméně 25 % z vlastních zdrojů, tedy výdaje na český Sociální klimatický plán budou činit více než 50 mld. Zbylé výnosy budou stejně jako v případě ETS 1 rozděleny mezi členské státy. Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky).
Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem.
Výpočet výnosů z prodeje povolenek
Logiku odhadu výnosů z prodeje povolenek lze pro zjednodušení popsat následovně. Množství emisí vyprodukovaných v dotčených sektorech v určitém roce vynásobíme průměrnou cenou povolenky v témže roce, čímž získáme celkové výnosy pro daný rok. Od těch odečteme částku vyhrazenou pro Sociální klimatický fond a zbytek na základě úrovně emisí rozdělíme mezi jednotlivé členské státy.
Pokud bychom pro ilustraci uvažovali emise vyprodukované sektory v ETS 2 v roce 2023, tedy 1 271 megatun CO2eq (skutečné emise však v druhé polovině 20. let pravděpodobně budou nižší), a průměrnou cenu povolenku ve výši 60 eur, dostali bychom se k výnosům ve výši přibližně 76 miliard eur. Tuto logiku lze použít pro výpočet výnosů zpětně vzhledem ke skutečně vyprodukovaným emisím (z nichž všechny budou muset být pokryty povolenkami).
Podobně jako například v Modernizačním fondu budou i v Sociálním klimatickém fondu prostředky rozdělovány s ohledem na rozdílnou situaci v jednotlivých státech. Stanovení podílu, který připadne danému členskému státu, vychází mj. z podílu obyvatelstva ohroženého chudobou, hrubého národního důchodu nebo emisí vypouštěných při spalování paliv domácnostmi. Čistými příjemci v rámci SKF tak budou např. Polsko, Rumunko nebo Řecko. Naopak čistými plátci budou Německo, Nizozemsko nebo Itálie.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů.
K tomu, aby došlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů v sektoru silniční dopravy a budov, je potřeba kromě jejich zpoplatnění i dalších nástrojů (např. regulací nebo dotační a investiční podpory), které společně nasměrují tyto sektory k dekarbonizaci.
V praktické rovině je pak nezbytná dostupnost materiálů a technologií pro dekarbonizaci, což úzce souvisí s otázkou průmyslové politiky EU, v současnosti reprezentované především Dohodou o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal, CID) a související legislativou. Jejím záměrem je podpořit bezemisní technologie vyráběné na unijní půdě (a zmírnit tak závislost na dovozu ze třetích zemí, zejména Číny), stejně jako zajistit dostatek strategických materiálů a surovin potřebných pro jejich produkci.
Aktuální stav implementace ETS 2
Ačkoliv legislativa upravující fungování ETS 2 byla na celounijní úrovni schválena už v roce 2023, do ledna 2026 ji plně transponovalo do svého národního práva 17 států z 27. V létě 2025 Česko společně s dalšími 18 členskými státy zaslalo Evropské komisi tzv. non-paper, ve kterém nastínilo požadavky na úpravy systému tak, aby mj. došlo k posílení mechanismů pro udržení ceny povolenky na sociálně přijatelné úrovni.
V polovině roku 2025 došlo na burzách ICE a EEX ke spuštění obchodování s futures kontrakty na ETS 2 povolenky. Obchodování samotných povolenek (nikoliv futures kontraktů) začne až v roce 2027 nebo 2028 na burze EEX v Lipsku. A až tehdy bude více informací o tom, jak se trh s povolenkami druhé generace chová. Futures kontrakty jsou finanční deriváty, které představují závazek nakoupit (nebo prodat) určité aktivum (v tomto případě povolenky) za předem dohodnutou cenu k určitému budoucímu datu. Slouží hlavně k zajištění proti cenovým výkyvům nebo ke spekulaci na budoucí vývoj cen.
Zpoplatnění emisí ve světě
Emise ze silniční dopravy a budov byly k roku 2024 zpoplatněny v 18 státech světa (a v 11 případech na nižší než celostátní úrovni, například v Britské Kolumbii). Pouze budovy jsou pak zpoplatněny v dalších 8 místech, doprava ve 4. Například v Rakousku tamní vláda od roku 2023 zavedla tzv. Klimabonus, kdy dochází k vrácení prostředků zpět k domácnostem.
Alternativní paliva a technologie
Evropský parlament (EP) loni přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě prostřednictvím zvyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích. Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu postupně zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík.
Vodíkový pohon je považován za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích. Zatímco elektrický pohon je pro komerční letadla nemyslitelný, přidání elektromotoru poháněného vodíkovým palivovým článkem by mohlo zajistit zpočátku alespoň energii potřebnou pro vzlet a přistání.
Další cestou ke snížení emisí skleníkových plynů jsou technologická zlepšení.
Emisní povolenky - nejen evropská specialita
Dnes už jsou tyto systémy rozšířeny i v jiných částech světa. Podobné systémy jako je EU ETS fungují také v Austrálii, na Novém Zélandě či v některých provinciích Kanady. K těm nejvíce důvěryhodným a respektovaným patří ale kromě evropského britský systém či dva americké funkční systémy (v Kalifornii a RGGI ve státech jako Delaware, Maine či Connecticut).
Možná překvapivě zavedla emisní povolenky od roku 2013 pro některá města i Čína, od roku 2021 celonárodně. Od té doby jde o největší povolenkový systém na světě, který zahrnuje zhruba třicet procent čínských emisí.
Cíle EU do roku 2050
Evropská unie se dohodla, že do roku 2040 sníží emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Tento cíl bude v praxi vyžadovat 85procentní snížení emisí evropského průmyslu. Členské státy se rovněž dohodly na tom, že zavedení systému nových emisních povolenek ETS2 bude odloženo o rok a spuštěno až v roce 2028.
Evropský zákon o klimatu stanoví cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závaznou povinnost pro všechny členské státy EU. Stanoví také právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Snižování emisí u nákladních vozidel a autobusů
Nákladní vozy a autobusy by měly dosáhnout výrazného snížení oproti hodnotám z roku 2019. K prozatímní dohodě dospěla Evropská rada spolu s Evropským parlamentem v rámci opatření usilujících o klimatickou neutralitu v roce 2050.
Opatření by se měla týkat nových nákladních vozidel nad 7,5 tuny, autobusů a dalších nákladních vozidel pro zvláštní účely, jako jsou míchačky betonu, sklápěče a popelářská vozidla (od roku 2035). Jejich výrobci by se také měli držet průběžného plánu, podle kterého musí u nových vozidel dojít ke 45% snížení emisí CO2 do roku 2030 a 65% snížení CO2 do roku 2035.
Podle studie poradenské firmy PwC budou kamiony s elektrickým a vodíkovým pohonem tvořit v roce 2035 až 80 % nákladní dopravy na nejrozvinutějších trzích.
Elektromobilita a baterie
Evropský parlament přijal pravidla, která pomohou řešit environmentální, etické a sociální otázky spojené s celým životním cyklem baterie. Podle Evropského parlamentu tak budou nově vyrobené baterie udržitelnější, výkonnější a odolnější.
Aktualizace metodiky pro výpočet emisí
V České republice byla nejdříve, to znamená v roce 2018, aktualizována metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy, protože tento dopravní sektor produkuje téměř 92,5 % emisí CO2. Letecká doprava v současné době produkuje něco málo přes 6 % těchto emisí. Ty jsou ovšem vypouštěny ve vyšších vrstvách atmosféry a jejich vliv je proto odlišný od emisí z pozemních druhů dopravy.
Od května 2019 se proto vyvíjí nový pracovní postup a vytváří nová metoda výpočtu emisí z letecké dopravy. Velkým pokrokem oproti původnímu originálnímu emisnímu modelu Centra dopravního výzkumu je využití databáze EUROCONTROL, která umožnuje výpočty na nejvyšší úrovni přesnosti Tier 3 pro IFR lety (přístrojově naváděné) a to pro skleníkové plyny (CO2, N2O, CH4) i hlavní škodliviny (CO, NMVOC, NOx, SO2).
Dále byla převzata a rozpracována metodologie podle Emission Inventory Guidebook 2019 a zpracován postup výpočtu emisí pro takzvané VFR lety, tedy lety s viditelností země, které jsou sice malou, ale rovněž požadovanou položkou v národní inventuře emisí.
tags: #emise #oxidu #uhliciteho #silnicni #doprava #2050
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]