Vzhledem ke klimatickým změnám je udržitelnost stále důležitější v našich každodenních rozhodnutích. Každá naše aktivita, například doprava, nákupy, spotřeba energie a další má svoji CO2 stopu. Také naše platební transakce zanechávají na planetě svoji uhlíkovou stopu.
Uhlíková stopa měří dopad na životní prostředí, který je způsoben lidskou činností a vyjadřuje množství oxidu uhličitého (CO2), který se uvolňuje do atmosféry. Čím je uhlíková stopa vyšší, tím více zatěžuje naši planetu. Oxid uhličitý patří mezi hlavní tzv. skleníkové plyny (společně s metanem, oxidem dusným, ozónem a dalšími).
Oxid uhličitý má významný vliv na globální klimatickou změnu a pomocí uhlíkové stopy je možné měřit environmentální dopad, který je způsoben činností jednotlivce, organizace, nebo výrobou daného produktu. Uhlíková stopa se někdy vyjadřuje také pomocí jednotky CO2 ekvivalent (CO2e, nebo CO2eq), což reprezentuje celkové množství skleníkových plynů, nejen oxidu uhličitého, které jsou vyvolány lidskou činností a jsou přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého.
Výpočet uhlíkové stopy je přiřazován k vybrané transakci na základě odhadu množství vyprodukovaného CO2 spojeného s konkrétní kategorií zboží nebo služeb. Výpočet se odvozuje z emisního průměru v rámci kategorie zboží/služby a hodnoty transakce. Použitá data vycházejí z průměru emisí CO2 v rámci kategorie daného zboží či služby a hodnoty transakce. Výpočty jsou odvozeny z řady odborných a ověřených zdrojů (jako například Eurostat, Světová banka, Defra Emission Factors, aj.) poskytujících údaje o celkových emisích a emisních faktorech.
Výpočet bere v úvahu také rozdílné ceny a odlišný energetický mix v jednotlivých regionech a zemích, což pomáhá získat přesnější výsledky CO2 stopy. Výsledkem je velmi kvalitní odhad na úrovni celé transakce s vysokou informativní hodnotou. Nejde o zcela exaktní měření uhlíkové stopy, ale přesný odhad na základě nejlepších aktuálně dostupných údajů. Informace o uhlíkové stopě se vztahuje na celý nákup, ne k jednotlivým položkám v nákupním košíku.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Výroba čokolády je jednou z nejvíce znečišťujících potravinářských výrob, pokud jde o emise skleníkových plynů na kilogram potraviny. Věděli jste, že průměrné emise skleníkových plynů pro výrobu jednoho kilogramu čokolády činí 34 kg CO2e, zatímco pro jeden kilogram jablek jsou to 0,4 kg CO2e?
Kdo by nemiloval chuť čokolády pomalu se rozpouštějící v ústech? Jenže čokoláda je jednou z nejškodlivějších potravin pro planetu, z hlediska emisí skleníkových plynů se řadí hned vedle některých druhů masa. Přidaný cukr v čokoládě navíc nesvědčí ani lidskému zdraví. S řešením přišli výzkumníci a výzkumnice ve Švýcarsku. Cukr ve své verzi nahrazují odpadní rostlinnou hmotou. Využili totiž nejenom kakaový bob, ale čokoládu osladili jeho rozemletou dužinou a slupkou, která by jinak přišla nazmar.
Vědci ze Švýcarska vyvinuli revoluční metodu výroby čokolády, která využívá dužinu a slupky kakaových lusků místo cukru. Tento inovativní přístup nejenže činí čokoládu výživnější, ale také významně snižuje ekologickou stopu výroby. Podle informací serveru The Guardian, švýcarští vědci a čokoládoví výrobci vytvořili nový recept, který nahrazuje cukr rostlinným odpadem. Namísto pouhého zpracování kakaových bobů, vědci rozmělní dužinu a slupky kakaového lusku, čímž získají sladký a vláknitý gel.
Kim Mishra, potravinářský technolog z ETH Curych a hlavní autor studie, vysvětluje: „Kakaový plod je v podstatě druh dýně a my jsme dosud využívali pouze jeho semena. Ale toto ovoce obsahuje mnoho dalších skvělých látek, které jsme dosud opomíjeli.“
Jejich rozdrcením získali sladký a vláknitý gel, který lze přidat do čokolády místo tradičně používaného cukru. Vědci zjistili, že tento přístup „využití celé potraviny“ vede ke vzniku výživnějšího produktu než jakým je konvenční čokoláda, a to současně při využití menšího množství vody a půdy. V laboratoři bylo díky této nové metodě využito o 6 % méně vody a půdy než při tradiční výrobě čokolády.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Navíc by tento nový způsob výroby mohl mít pozitivní dopad na země, kde se kakao pěstuje. Zpracování dužiny a slupek kakaových bobů by totiž muselo probíhat přímo na místě, což by mohlo zvýšit příjmy místních zemědělců. Zemědělci v tropických oblastech, kde se kakao pěstuje, nyní často dostávají jen malý zlomek zisku z čokoládového průmyslu, jehož hodnota přesahuje 100 miliard dolarů.
| Produkt | Emise skleníkových plynů (kg CO2e/kg) |
|---|---|
| Čokoláda | 34 |
| Jablka | 0,4 |
Společnost Lindt & Sprüngli se zavázala k udržitelnosti a aktivně pracuje na snižování své environmentální stopy. Zásadní rozdíl je mezi kakaem konzumním a kakaem jemné chuti. Spotřební kakao je kakao s výraznou chutí. Tvoří největší podíl (90-95 %) celkové světové produkce kakaa a pěstuje se především v západní Africe. Společnost Lindt & Sprüngli používá boby Forastero (konzumní kakao) z Ghany.
Společnost Lindt & Sprüngli spolupracuje na několika obalových iniciativách směřujících ke splnění pěti cílů pokrývajících dopad obalu po celou dobu jeho životního cyklu, od nákupu surovin po návrh možností recyklace nebo opakovaného použití. Tak například plánujeme do roku 2025 nakupovat 100 % dřevěných a papírových obalů z dodavatelských řetězců certifikovaných z hlediska udržitelnosti a dosáhnout toho, aby 100 % našich obalů bylo recyklovatelných nebo opakovaně použitelných.
V roce 2008 jsme zavedli farmářský program Lindt & Sprüngli v Ghaně a v následujících letech v ostatních zemích, kde nakupujeme kakaové boby (Ekvádor, Dominikánská republika, Madagaskar, Papua Nová Guinea a Peru), abychom podporovali naše pěstitele kakaa, jejich rodiny a místní komunity. Tři hlavní cíle programu jsou zvýšit pružnost pěstitelů, snížit riziko dětské práce a zachovat biologickou rozmanitost a přírodní ekosystémy.
Řízení a vykazování emisí skleníkových plynů (GHG) ve společnosti Lindt & Sprüngli je historicky zaměřeno na emise z výroby čokolády v našich závodech (v rozsahu 1 a 2). Vzhledem k našemu přímému vlivu to byl logický první krok. Nyní zásadně měníme náš přístup, aby odpovídal nejlepším dostupným vědeckým poznatkům o řešení změny klimatu a zohledňoval naši kompletní uhlíkovou stopu, včetně emisí z celého našeho hodnotového řetězce (rozsah 3). V důsledku toho se společnost Lindt & Sprüngli v roce 2021 zavázala definovat vědecky podložené cíle (SBT), včetně krátkodobého cíle snížení emisí a cíle dosažení nulových čistých emisí v dlouhodobém horizontu.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
tags: #emise #při #výrobě #čokolády