Vodní elektrárna Štětí: Ekologický dopad na životní prostředí

Světový vodní cyklus se kvůli změnám klimatu dostává mimo rovnováhu, jak uvádí zpráva Světové meteorologické organizace (WMO). Některé oblasti zažívají extrémní srážky, zatímco jiné čelí suchu a úbytku vlhkosti v půdě.

Voda je nezbytným zdrojem pro život a hraje klíčovou roli ve všech oblastech lidské činnosti. Se změnou klimatu se otázka budoucí potřeby vody stává stále naléhavější.

Vliv na zemědělskou půdu

Novela zásadně chrání nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Nově ošetří ochranu mimoprodukčních funkcí půdy, k nimž patří zejména zadržování vody. Skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady jako krajinné prvky se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy, aby se mohly v krajině snáze zakládat.

„Příští rok by měl být průlomový pro českou krajinu, díky naší novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), která by v něm měla nabýt účinnosti, jí do budoucna zaručíme ucelenou ochranu. Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace.

Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny. Význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně.

Čtěte také: Základní pojmy environmentální chemie

Agrovoltaika a ochrana půdy

Návrh novely o ochraně ZPF přichází s definicí tzv. „Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti,“ dodává ministr Hladík s tím, že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě.

Agrovoltaické elektrárny je ideální instalovat na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny. To umožňuje snadnější začlenění solárních panelů do zemědělského prostředí a minimalizuje negativní dopady na výnosy plodin.

Obnovitelné zdroje energie

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku by do roku 2030 měl stoupnout ze současných přibližně 18 procent na 30 procent. Počítá s tím aktuální návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Vliv na vodní hospodářství

Zastaralá, nebo nesprávně fungující čerpadla, mají navíc, kromě finanční zátěže pro majitele, také přímý negativní dopad na životní prostředí, a to kvůli vyšším emisím CO₂ vznikajícím z důvodu vyšší spotřeby elektrické energie. Správně prováděná údržba čerpací techniky, zahrnující nejen samotné revize, ale také následné servisní zásahy, jako je čištění hydraulických částí, výměna opotřebovaných komponent, kontrola a případná optimalizace provozních parametrů či aktualizace řídicího softwaru, může podle odborníků společnosti Wilo prodloužit životnost moderních inteligentních čerpadel až o desítky procent oproti systémům, u nichž je údržba prováděna pouze reaktivně v případě již nastalých problémů.

Pravidelně servisovaná čerpadla mohou spotřebovat okolo 30 % méně energie než zařízení bez odpovídající údržby.

Čtěte také: Přehrady a Bezpečnost

Odpadové hospodářství

Průměrná roční produkce komunálního odpadu v ČR, mírně přesahující 300 kg na občana, patří v Evropě k nejnižším. Odpadu sice odložíme do popelnice nejméně, ale zatím ho, bohužel, drtivá většina končí na skládkách. To je v přímém rozporu s trendy odpadové politiky Evropské unie.

Česká republika má přitom obrovskou komparativní výhodu v podobě rozvinutého teplárenství, kde není problém uplatnit teplo vyrobené z odpadu i v letních měsících. V kombinované výrobě elektřiny a tepla by mohl být energetický obsah komunálního odpadu zužitkován s maximální účinností, na rozdíl od samostatné výroby elektřiny, kde je využití energie paliva velmi nízké.

Samostatnou kapitolou je skládkování biologicky rozložitelné složky, která tvoří zhruba polovinu komunálního odpadu. Zatím však meziročně množství skládkovaného odpadu, včetně jeho biologicky rozložitelné složky, utěšeně roste.

Recyklace tepla

Investice do dalšího rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla, která výrazně zvyšuje efektivnost výroby energie, však přináší srovnatelný užitek s daleko více propagovanými úsporami energie u konečných spotřebitelů. Díky recyklaci tepla totiž kombinovaná výroba elektřiny a tepla snižuje spotřebu primárního paliva, a tedy i zátěž životního prostředí, až o třetinu.

Biomasa je jediným obnovitelným palivem, které průběžně dorůstá. Celkové množství ekonomicky dopravitelné dřevní štěpky pro výrobu energie se pohybuje na úrovni 1,6 milionu tun ročně. Stávající projekty na její energetické využití a projekty dokončené do roku 2013 toto množství štěpky vyčerpají.

Čtěte také: Kompost a zahrada

Kogenerace a výroba tepla

Podle uvedené studie, což ověřila i praxe, je nejefektivnější spoluspalování biomasy ve velkých teplárnách s protitlakovými parními. Je vysoce účelné a přínosné, bez nároků na výraznější investice, s vysokou efektivitou zhodnocení - vhodné pro využití dřevní štěpky a dřevoodpadu.

Z energetického a ekonomického hlediska je tedy nejvýhodnější uplatnit biomasu ve zdrojích s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, popřípadě ve zdrojích pouze s výrobou tepla. Využívání biomasy pouze pro výrobu elektřiny je neefektivní vinou vyšší investiční náročnosti a nižší účinnosti.

Rozdělení zdrojů využívajících biomasu

Zdroje využívající biomasu pro výrobu tepla můžeme rozdělit v podstatě do tří kategorií:

• Obecní biokotelny bez výroby elektřiny.
• Městské výtopny a teplárny s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.
• Teplárny a elektrárny se směsným spalováním biomasy s uhlím nebo kotli pro spalování čisté biomasy.

Blackout a krizové řízení

Řízenou dodávkou elektřiny pro vybrané spotřebitele a spotřebiče je možné udržet chod nemocnic, bankomatů, vodáren, kanalizace a další významné systémy kritické infrastruktury, které bereme již jako samozřejmé, ale bez nichž může dojít k tragickým důsledkům.

Potvrdilo se, že při výpadku elektrické energie je možné ve zlomku sekundy přepojit elektrickou síť tak, aby vytvořila ostrov, ve kterém jsou místní zdroje schopny pokrýt spotřebu nejdůležitějších míst - přesně tak, jak je předem naplánováno v krizovém plánu.

Dalším významným krokem, který je součástí řešení, je možnost automaticky převést domácnosti na sníženou spotřebu, udržet funkčnost základních spotřebičů (mrazničky, oběhová čerpadla topení, komunikační prostředky), a zachovat tak základní životní potřeby.

Znečištění a emise

Podle dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2024 pokračovalo snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy.

Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Lukavec se kvůli výraznému nárůstu emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících provozů dostal mezi provozy s vysokými emisemi zdraví škodlivých látek.

Celkové emise rtuti v roce 2024 meziročně klesly o 14 % (asi 300 kg). Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny.

Zcela ze žebříčku znečišťovatelů touto látkou zmizel Synthos Kralupy nad Vltavou, který v roce 2023 vypustil přes 11 tun této látky a zdá se tedy, že dodržel slovo a výrazně snížil úniky styrenu ze svého provozu.

Zatímco emise styrenu v roce 2024 výrazně poklesly, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný nárůst, a to o téměř 9 tun/rok.

Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu, a v roce 2024 došlo k jejich dalšímu snížení (o dalších cca 7 milionů tun/rok).

Budoucí potřeba vody

Tento článek se zabývá projekcí budoucí potřeby vody do roku 2050 prostřednictvím sektorových analýz a prognóz. Řešení využívá různé scénáře, které zohledňují faktory, jako jsou populační růst, ekonomický rozvoj, změna klimatu, technologický pokrok a politická rozhodnutí, a je zaměřeno na potřebu vody pro tyto sektory: zemědělství, průmysl, energetika a domácnosti.

Jelikož se jedná o poměrně rozsáhlou problematiku, zabýval se jí širší tým odborníků různých specializací rozdělených do několika skupin zaměřených vždy na určitou oblast odhadu potřeby vody.

Analýza dat o odběrech vody v průmyslu

Bylo zjištěno, že v případě povrchových vod je největším odběratelem v ČR chemický průmysl, následovaný výrobou papíru, zpracováním základních kovů a těžbou. Odběry podzemních vod jsou celkově spojeny především s těžbou a potravinářským průmyslem, ostatní odvětví vykazují řádově nižší hodnoty. Samozřejmě na úrovni krajů jsou značné rozdíly.

Přestože je obecně přijímaným faktem, že potřeba vody v průmyslu ČR dlouhodobě klesá, nelze toto pravidlo aplikovat jako univerzálně platné za všech podmínek. Analýza dat ukazuje, že rozdíly jsou jak mezi odvětvími celkově, tak mezi jednotlivými regiony.

Typickým příkladem jsou Ústecký kraj a okres Litoměřice, kde hodnoty odběrů a vypouštění papírenského průmyslu v podstatě určuje jediný podnik - Mondi Štětí, a. V rámci výzkumu byla zjišťována také sezonnost odběrů.

Závlahy a potřeba vody v zemědělství

Tým ÚVGZ na základě analýzy v rámci projektů excelentního výzkumu Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - Udržitelnost ekosystémových služeb (OPVVV SustES) a Operačního programu Jan Amos Komenský - Pokročilé metody redukce emisí a sekvestrace skleníkových plynů v zemědělské a lesní krajině (OP JAK AdAgriF) systematicky testoval vhodnost metod pro přípravu použitelných a robustních dat pro odhad vývoje budoucích potřeb vody v zemědělství.

Pro vybraná relevantní data z databáze VÚV TGM se roční objem odebrané vody pro závlahy v letech 2014-2021 pohyboval v rozmezí 18-31 mil. m3, což tvořilo zhruba 1,4 % z celkové roční spotřeby vody v ČR. Nejvíce závlahové vody bylo odebráno v roce 2018 a od tohoto roku se množství postupně snižovalo. Voda byla odebírána převážně z vod povrchových, z podzemních vod je uváděno množství méně než 10 %.

Nejvíce závlahové vody za řešené období (45 % z celkového průměrného množství) bylo odebráno v povodí Dyje.

tags: #vodní #elektrárna #štětí #ekologie #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Recenze Franke Sorteru Odpadu
• Ochrana telefonu Huawei P8 Lite s dřevěným pouzdrem
• Velitelská stanoviště Armády ČR
• Tipy na výlet v Litvínově
• Vliv rychlosti na emise