Emise skleníkových plynů a výroba elektřiny v ČR a EU

03.11.2025

Čína je největším světovým zdrojem emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého. Ale poslední rok se jí daří toto znečištění snižovat. Podle zprávy organizace Carbon Brief je to poprvé v historii, co to dokázala současně se zvyšující se spotřebou elektřiny.

V Číně se v prvním čtvrtletí roku 2025 odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Je to poprvé, co se v této zemi něco takového odehrálo.

Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise v Číně meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento. Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí.

Emise nejdůležitějšího skleníkového plynu v Číně jsou tedy už více než rok stabilní, nebo dokonce klesají. „Pokud se tento vývoj udrží, bude to znamenat vrchol emisí a jejich trvalý pokles v tamním energetickém sektoru,“ konstatuje zpráva. Pokles je to sice malý, ale zaznamenatelný. Důležité na něm podle výše uvedené zprávy je zejména to, že to sice není první pokles emisí CO2 v moderních dějinách Číny, ale je odlišný kvalitativně.

V minulosti totiž v Číně také docházelo ke snížení emisí oxidu uhličitého; jenže to vždy bylo spojené s poklesem ekonomiky, průmyslové produkce a spotřeby elektřiny. Zcela typický v tom byl první rok covidové pandemie, kdy se zpomalil mezinárodní obchod a lockdowny vedly ke snížení spotřeby celých regionů. K menšímu poklesu došlo také v letech 2015 a 2016, kdy se čínská ekonomika potýkala s potížemi.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Čínské emise skleníkových plynů se obecně za poslední dekádu výrazně zvýšily - asi o pětinu. Řada analytiků ale posledních několik let odhadovala, že se emise v zemi blíží k vrcholu a měly by začít klesat, zejména vzhledem k tomu, jak moc se mění struktura tamní energetiky s přechodem na obnovitelné a bezemisní zdroje. A přesně to se nyní už rok opravdu děje.

Za snížení emisí oxidu uhličitého v prvním čtvrtletí roku 2025 může hlavně 5,8procentní pokles v energetice. Hlavní roli zde má uhlí, jehož spalováním se získává jak elektřina, tak i teplo. Zatímco poptávka po elektřině celkově vzrostla o 2,5 procenta, ve výrobě tepelné energie - především z uhlí a plynu - došlo k poklesu o 4,7 procenta.

Růst poptávky byl sice docela vysoký, ale Čína zapojuje tolik nových nefosilních zdrojů, že to stačilo ke kompenzaci tohoto nárůstu. První kvartál bývá navíc lehce atypický tím, že během něj jedou naplno vodní elektrárny, které mají dostatek vody z jarního tání sněhu na horách.

Autoři zprávy uvádějí ještě jeden důvod. V energetice se podařilo zvýšit podíl biomasy a plynu, současně se také povedlo zlepšit účinnost uhelných elektráren. Konkrétně průměrné množství uhlí potřebné k výrobě každé jednotky elektřiny v uhelných elektrárnách meziročně kleslo téměř o jedno procento.

Čína je motivovaná nejen snahou o co nejnižší ceny, ale také obavami z geopolitického nedostatku fosilních paliv - tedy strachem ze závislosti na dovozu ropy a plynu.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Rozvoj alternativních zdrojů se nijak negativně neprojevil na průmyslové produkci. Výroba surové oceli se meziročně zvýšila o 0,6 procenta, produkce kovových výrobků o šest procent a výroba neželezných kovů o dvě procenta. Výroba vozidel a strojů vzrostla o dvanáct a třináct procent, méně se stavělo, ale to je v Číně dlouhodobý trend. Výroba cementu klesla o 1,4 procenta, což je pomalejší tempo poklesu než v předchozích letech.

Poptávka po ropě sice stále stoupá, ale pomalu. A strukturální faktory, hlavně elektrifikace vozidel a přechod na zkapalněný zemní plyn v nákladní dopravě naznačují, že poptávka po tomto fosilním zdroji bude v dalších letech klesat.

Nárůst výroby čisté elektřiny v prvním čtvrtletí roku 2025 byl nejen větší než celkový nárůst poptávky, ale také vyšší než průměrný nárůst poptávky za posledních patnáct let. A také sezonní růst elektřiny z vodních elektráren byl jen průměrný. Podle analýzy Carbon Briefu to znamená, že růst produkce energie byl způsoben nárůstem kapacity solárních, větrných a jaderných elektráren, nikoli meziročními výkyvy ve výrobě vodní energie.

Důležitý je podle expertů i pokles emisí z výroby cementu, ty padají už od roku 2021 - za tu dobu celkem o čtvrtinu. Od stejné doby v Číně klesá i spotřeba uhlí, které se využívá na jiné účely než na chemický průmysl. Tamní uhelná asociace očekává, že spotřeba uhlí v ocelářském průmyslu a v průmyslu stavebních materiálů bude klesat, zatímco spotřeba uhlí v chemickém průmyslu by měla nadále růst.

To všechno dohromady naznačuje, že pokles emisí může být v Číně trvalý a dlouhodobý.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Eurostat uvedl, že za růstem emisí skleníkových plynů v EU v prvním čtvrtletí roku 2025 stojí dva sektory, a to energetika (meziročně + 13,6 %) a domácnosti (meziročně +5,6 %). Ve třech sektorech naopak došlo k poklesu, a to ve zpracovatelském průmyslu (meziročně -0,2 %), dopravě (meziročně -2,9 %) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (meziročně -1,4 %).

Celkově došlo k meziročnímu růstu emisí skleníkových plynů ve 20 členských státech, přičemž 6 zemí (Bulharsko, Česká republika, Kypr, Polsko, Maďarsko a Řecko) zaznamenalo více než 5% nárůst. Naopak nejvyšší pokles emisí byl zaznamenán na Maltě (meziročně -6,2 %), ve Finsku (meziročně -4,4 %) a v Dánsku (meziročně -4,3 %)."

"Ze 7 zemí, které zaznamenaly pokles emisí skleníkových plynů, zaznamenaly 3 také pokles HDP (Estonsko, Lotyšsko a Lucembursko). Zbylé 4 země EU (Dánsko, Finsko, Malta a Švédsko) snížily emise při růstu HDP," dodal Eurostat.

Za růstem emisí CO2 z výroby elektřiny v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku stála zejména nižší výroba z větrných elektráren. Například ty německé vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o čtvrtinu méně elektřiny.

Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.

Zatímco výroba německých onshore turbín klesla o 22 %, na moři to bylo dokonce o 31 %. Celková produkce mohutné německé flotily větrných turbín dosáhla 33,3 TWh, což je o 14 TWh méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Přesto větrné turbíny pokryly 25 % spotřeby elektřiny.

Pokles výroby z větrných elektráren musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva.

Emise skleníkových plynů v České republice

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023).

Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně).
Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně).
Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně).
Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně).
Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně).
Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně).

Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně). Největším jednotlivým emitentem CO2 jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 4,69 mil. tun CO2, což je 4,5 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně téměř tolik emisí CO2 jako veškerá silniční doprava.

Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,40 mil. tun CO2 (11,0 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 8,07 mil. tun CO2 (7,8 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,22 mil. tun CO2eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 1,06 mil. tun tun CO2 (1,0 %, 97,9 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR.

Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.

K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože záporné hodnoty v tomto sektoru mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství a také tento sektor obsahuje vysokou nejistotu v datech a je náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech byli svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Mezi lety 2019 a 2022 byly dokonce emise z tohoto sektoru kladné (nejvíce v roce 2020, kdy dosáhly 10,9 Mt CO2eq), tedy lesnictví bylo v součtu zdrojem emisí skleníkových plynů.

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR.

Zelenání výroby Skupiny ČEZ pokračuje. ČEZ meziročně snížil přímé emise skleníkových plynů o 12 %, což odpovídá úspoře zhruba 2,2 milionů tun ekvivalentu CO2. ČEZ je tak na dobré cestě splnit svůj cíl klimatické neutrality do roku 2040. Největší česká energetika naopak zvýšila investice do udržitelných aktivit - jejich podíl přesáhl dvě třetiny veškerých investic a meziročně stoupl o 4,7 miliardy.

Ze zveřejněných dat za rok 2023 vyplývá, že Skupina ČEZ úspěšně pokračuje v plnění svých ambiciózních dekarbonizačních cílů stanovených ve strategii Vize 2030 - Čistá Energie Zítřka. Přímé emise (Scope 1) klesly meziročně o 12 %, což představuje 2 206 790 tun CO2. Skupina ČEZ tak stále cílí na úplnou klimatickou neutralitu do roku 2040. Posun Skupiny ČEZ v ESG pozorně sledují také významné mezinárodní ratingové agentury.

Podle společnosti CSR Hub, která ratingy téměř 35 000 společností od desítek agentur zpracovává do jednoho finálního ukazatele, se ČEZ loni umístil mezi 16 % nejlépe hodnocených firem na světě.