Emisní normy Euro pro benzinové nákladní automobily: Přehled a vývoj

V poslední době jsou často diskutované emisní normy, které mají poměrně dlouhou historii. Evropské emisní normy jsou souborem nařízení a požadavků, definující limity pro složení výfukových plynů všech automobilů prodávaných v členských zemích EU. Cílem je postupné snižování obsahu oxidů dusíku (NOx), uhlovodíků (HC), oxidu uhelnatého (CO) a pevných částic (PM) v emisích.

S emisními normami to není úplně jednoduché. Jsou rozdělené zvlášť pro osobní auta, motocykly, lehké užitkové vozy, autobusy a nákladní auta. A samozřejmě jsou jiné normy pro benzinové a pro naftové motory. Je důležité si uvědomit, že norma pro osobní automobily se liší od normy pro nákladní vozy a autobusy. Ty se značí stejně, ale číslice je římská (např. Euro IV).

Historie a vývoj emisních norem Euro

Dějiny Euro normy sahají do roku 1993. První směrnice s názvem EURO 1 (nebo též EM1) vstoupila v platnost roku 1993 a v současné době nastupuje platnost směrnice EURO 5. - Euro 1 byla ještě poměrně benevolentní, benzinovým i naftovým typům motoru předepisovala limit na oxid uhelnatý okolo 3 g/km a emise NOx a HC se sčítaly. Restrikce emisí pevných částic se týkaly jen dieselových motorů.

První taková norma byla zavedena v polovině roku 1992 a splňovat ji musela všechna auta prodaná po 1. lednu 1993. Pro výrobce to znamenalo hlavně tolik, že museli začít k výfukovému potrubí montovat katalyzátor, tedy věc, která katalyzuje látky vzniklé spalováním na méně toxické. Jedním z důsledků byl ústup od olovnatého benzínu, protože olovo by katalyzátorům škodilo.

Původní Euro norma nařizovala výrobcům, aby jejich auta vypouštěla maximálně 2,72 gramu na ujetý kilometr oxidu uhelnatého a v součtu maximálně 0,97 gramu na kilometr uhlovodíků a oxidů. U dieselů se také zohledňovalo množství vypouštěných prachových částic, kterých smělo být maximálně 140 miligramů na kilometr.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Již brzy po schválení první normy Euro ale začalo být zřejmé, že to nestačí. Nakonec vstoupila přísnější norma Euro 2 v platnost až v roce 1996 s tím, že od následujícího roku ji musela plnit všechna nově vyrobená auta. Nově se již výrazněji lišily limity pro benzinové a dieselové motory. Z výfuků benzinových aut mohlo vylétávat maximálně 2,2 gramu oxidu uhelnatého na ujetý kilometr, u dieselových jen jeden gram. Uhlovodíků a oxidů dusíku mohlo být v součtu nanejvýš půl gramu na kilometr u benzinových motorů a 0,7 gramu u naftových. Diesely směly vypouštět maximálně 80 miligramů prachových částic na kilometr.

Normy se zpřísňovaly i dál, nové vstupovaly v platnost obvykle jednou za čtyři až pět let - Euro 3 platila od začátku roku 2000, Euro 4 od roku 2005, Euro 5 od roku 2009 a Euro 6 od roku 2014. Pětka a šestka měly ještě subverze, které ale řešily už spíše jiné věci než samotné emise spalin. Navíc posuny i v požadavcích na ně byly od čtvrté verze jen poměrně drobné.

Euro 3 u benzinových motorů překvapivě trochu zmírnilo limit na oxid uhelnatý z 2,2 na 2,3 gramu na kilometru, u nafty ho naopak snížilo z jednoho na 0,66 gramu. U benzinových motorů se již nepočítal součet uhlovodíků a oxidů dusíku, nýbrž každého zvlášť, limit byl stanoven na 200 miligramů u uhlovodíků a 150 u oxidů dusíku, diesely mohly vypouštět půl gramu oxidů dusíku a v součtu s uhlovodíky 0,56 gramu. Limit na prachové částice se snížil na 25 miligramů.

Euro 4 již znamenalo u benzinových motorů téměř konečnou. Limit na oxid uhelnatý se dramaticky snížil na jeden gram na ujetý kilometr, což platí až dosud, stejně jako 100 miligramů uhlovodíků. U oxidů dusíku se limit snížil na 80 miligramů, pak se ještě v Euro 5 posunul na 60 miligramů, což již je také limit platný dosud. Od normy Euro 5 se začaly i u benzinových motorů měřit emise pevných prachových částic, zprvu byl limit pět miligramů na kilometr, se subvariantou Euro 5+ se snížil na čtyři a půl miligramu platných dosud. Euro 5 také zavedlo samostatné měření nemetanových uhlovodíků, jejichž limit byl stanoven na 68 miligramů na kilometr.

U naftových motorů ještě významně klesaly povolené emise i s normami číslo pět a šest. U oxidu uhelnatého byl již u „čtyřky“ stanoven dodnes platný limit 0,5 gramu. Oxidů dusíku ale směla auta homologovaná podle Euro 4 vypouštět čtvrt gramu, podle Euro 5 ještě 180 miligramů a podle Euro 6 pouze 80 miligramů. Od Euro 5+ (též označovaného jako 5b) se zároveň (u benzinů i dieselů) zohledňovalo absolutní množství vypouštěných pevných částic na kilometr a limit byl stanoven na 600 milionů těchto částic na kilometr.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Emisní třídy pro benzínové motory (g/km)

Emisní třídy pro naftové motory (g/km)

Od 1. října 2018 byla zpřísněna pravidla týkající se měření emisí. Auta s vysokou kouřivostí od té doby mají problém projít technickou kontrolou, jelikož nesplňují stanovené nové hodnoty. To se týká zejména dieselových vozidel, které nemají v pořádku filtr pevných částic. Součástí nařízené prohlídky je vedle měření emisí také vizuální kontrola úplnosti výfukového systému.

Euro 7

V posledních měsících se hodně diskutuje o normě Euro 7, která by měla být schválena ještě letos a platila by od roku 2025. Zatím se neví, jak moc bude přísná, ale je dost dobře možné, že pro spalovací motory, tak jak je známe, bude likvidační. Euro 7 zachová u osobních aut současné limity pro výfukové plyny, zatímco původní návrh počítal s tím, že (ve jménu sjednocení) se sníží limit pro oxid uhelnatý u zážehových motorů a na oxidy dusíku u vznětových. Jediný rozdíl oproti Euro 6 by měl spočívat v tom, že se budou měřit menší prachové částice než dříve - již o velikosti 10 nanometrů oproti dosavadním 23 nanometrům.

Euro 7 bude ale nově platit i pro autobusy a kamiony, které dříve měly vlastní normu, a pro ně by se měly některé emisní limity zpřísnit. Nově bude muset být v autech „antidieselgate“ systém nazvaný OBM (on-board monitoring).

V předpisu ale zůstalo, že se nově budou měřit také emise prachových částic z brzd, kde je limit stanoven na sedm miligramů na kilometr. Zároveň se norma připravuje i na období po roce 2035. Počítá se stanovením minimálního požadavku na životnost baterie, která by například po pěti letech nebo ujetí sto tisíc kilometrů měla mít ještě 80 procent původní kapacity.

Evropská komise ve čtvrtek navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. Nově půjde o 200 tisíc kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšíří se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.

STK a měření emisí

Před technickou prohlídkou je nutné nechat změřit emise v našem automobilu. U nových vozů se prování STK a měření po 4 letech a poté každý druhý rok. Cena STK se pohybuje kolem 700 až 1 000 korun a měření emisí od 700 do 1200 korun.

Emisní zóny v zahraničí

Za posledních 5 let došlo k zásadnímu rozšíření a zpřísnění omezení vjezdu emisně nevyhovujících vozidel do center již více než 80 německých měst a v Rakousku 13 oblastí včetně Vídně. Bez emisní známky by se Vám vjezd mohl hodně prodražit.

tags: #emise #u #benzinovych #nakladnich #aut #normy

Oblíbené příspěvky:

• Co je EOBD?
• Gremis Tridicka Odpadu - Podrobný Přehled
• Země fjordů a trolů
• Detailní informace o tužebníku jilmovém
• Tipy pro čištění chromu