V ekonomice se emisí rozumí vydání či vypuštění peněz (či cenných papírů) do oběhu, kde mohou sloužit jako prostředek směny nebo jako uchovatel hodnoty. Jedná se tedy o zvětšování peněžní zásoby, peněžní masy nebo množství peněz v oběhu. Pod spojením emise akcií si můžeme představit vydání akcií do oběhu, za účelem získání či k navýšení finančních prostředků pro činnost podniku.
Právní úprava akcií je obsažena v ustanoveních § 256 až 285 ZOK. Náležitosti akcie nově upravuje ustanovení § 259 ZOK, přičemž se spíše drží předchozí právní úpravy ObchZ.
Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka akciové společnosti, tj. podílet se na řízení společnosti, podílet se na jejím zisku a při zániku společnosti na jejím likvidačním zůstatku. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku. Tento zápis v obchodním rejstříku má tedy konstitutivní účinky.
Náležitostmi akcie dle ustanovení § 259 ZOK jsou zejména označení emitenta, tj. společnosti, její jmenovitá hodnota, označení formy, u akcie na jméno pak označení akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie. Akcie taktéž musí obsahovat číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni za společnost jednat k datu emise. Náležitosti akcie podle ZOK se téměř nemění oproti předchozí právní úpravě, nově však zákon nevyžaduje údaj o datu emise.
Akciová společnost mohla dle předchozí právní úpravy vydávat pouze dva druhy akcií - kmenové akcie (běžné), s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a akcie, v nichž je inkorporováno jakési přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku, tj. prioritní akcie. Zvláštní formou kmenových akcií byly akcie zaměstnanecké. ZOK toto omezení zrušil a umožnil tak vznik více druhům akcií.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Kmenové akcie jsou nejstarším druhem akcií, od kterých se ostatní druhy akcií odlišují a z nichž se vyčlenily. Ke kmenové akcii se váží všechna práva a povinnosti akcionáře, není třeba je v zakladatelském dokumentu zvlášť vyjmenovávat.
Akcie na jméno však není cenným papírem na jméno. ZOK vedle akcií kmenových a prioritních nově umožňuje vydat kusové akcie bez nominální hodnoty a další typy akcií se zvláštními právy, která se musejí týkat řízení společnosti či podílu na zisku (případně likvidačním zůstatku).
Kusové akcie jsou takové, které postrádají údaj o své jmenovité hodnotě, a tato se vyvozuje z počtu vydaných kusových akcií dané společnosti. Základní kapitál společnosti se vydělí počtem kusových akcií, přičemž tímto výpočtem dojde ke stanovení jmenovité hodnoty akce. Výhodou zavedení kusových akcií je skutečnost, že dojde-li ke zvýšení či snížení základního kapitálu, společnost není povinna vydat nové akcie. Současně je nutno dodat, že společnost vydávající kusové akcie smí mít pouze tyto, nikoli akcie dalšího druhu.
Pod pojmem zaměstnanecké akcie, resp. zvýhodněné akcie pro zaměstnance, ZOK ve svém ustanovení § 258 definuje kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci společnosti (tedy pouze osoby v poměru pracovněprávním - zaměstnaneckém vůči společnosti) za zvýhodněných podmínek (tato politika odpovídá politice benefitů poskytované zaměstnavatelem určitému okruhu zaměstnanců). Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila (což vyjadřuje určitou úlevu těmto akcionářům, kterou společnost přebírá na sebe, z důvodu pozice zaměstnance jako ekonomicky slabšího), pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.
Z ustanovení § 276 ZOK plyne, že akciová společnost může vedle kmenových akcií vydávat také akcie se zvláštními právy, které jsou akciemi prioritními, přičemž práva s nimi spojená jsou taxativně dána zákonem, tj. přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích (což v předchozí úpravě stanoveno nebylo) nebo na likvidačním zůstatku společnosti. Jako zvláštní práva, která lze spojit s akcií, jsou pak demonstrativně vyjmenována tato: právo na rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku či rozdílná váha hlasů.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Akciová společnost však musí splnit zákonné požadavky, aby mohla akcie se zvláštními právy vydat. Vyžaduje se jejich zakotvení ve stanovách akciové společnosti, tj. aby druh akcie, s nímž akciová společnost spojuje zvláštní práva, byl určen a specifikován ve stanovách. Akcie obsahující shodná práva pak tvoří jeden druh, bez ohledu na jmenovitou hodnotu akcií, která se u akcií stejného druhu může lišit.
Název druhu akcií se zvláštními právy musí být uveden ve stanovách (§ 250 odst. 2 ZOK), zákon v tomto ohledu neklade žádné požadavky či podmínky, tj. název si společnost volí sama. Prioritní akcie jsou akciemi bez hlasovacího práva, neurčí-li stanovy jinak. Ačkoli ZOK umožňuje, aby souhrnná jmenovitá hodnota prioritních akcií tvořila až 90 % základního kapitálu (dle předchozí úpravy nesměl poměr překročit 50 % základního kapitálu), musí jít výhradně o prioritní akcie, s nimiž stanovy nespojují hlasovací právo (jedná se o jakousi kompenzaci přednostních práv těchto akcionářů i těch, kteří prioritními akcionáři nejsou, a svěřuje jim větší vliv na život společnosti.
Jednou z výslovně stanovených možností je vydávat akcie s různou vahou hlasů. Akcie tak proporcionálně neodpovídají počtu hlasů akcionáře, plynoucímu z jeho účasti ve společnosti a z jeho podílu na základním kapitálu. V ZOK není stanoveno, kolik hlasů na jednu akcii smí připadat maximálně.
Novinkou je právo na podřízený zisk, tj. vydáním tzv. divizních akcií se bude podíl na zisku stanovovat dle zisku vytvořeného určitou organizační složkou společnosti. U těchto akcií se dividenda bude odvíjet od výkonnosti části společnosti (divize) nebo dceřiné společnosti, pokud vlastní společnost dosáhla zisku.
Zatímní list je cenný papír, který společnost vydává, pokud upisovatelem není splacen celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Zatímní list slouží zejména upisovateli a nahrazuje mu všechny jím upsané a nesplacené akcie téhož druhu. Zatímní list je cenným papírem na řad. Jsou s ním spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje (vždy k témuž druhu akcií), a současně povinnost splatit jejich emisní kurs.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Poukázka na akcie je cenným papírem vydávaným při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti upsáním nových akcií, jejichž převoditelnost není omezena, a to před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Vydání poukázky na akcie lze uskutečnit, pokud upisovatel zcela splatil emisní kurs akcie a o vydání poukázek na akcie rozhodla valná hromada.
Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu. Vydáváním podílových listů podílového fondu shromažďuje investiční společnost do podílového fondu peněžní prostředky. Podílový fond však samostatně není právnickou osobou. Podílové listy stejného podílového fondu a stejné jmenovité hodnoty zakládají stejná práva podílníků, tzv. udržují typovost.
Dluhopis je cenný papír, kterým si stát nebo firma půjčuje peníze a zavazuje se je v budoucnu vrátit i s úrokem.
tags: #emise #upisovani #akcii #definice