Největšími průmyslovými znečišťovateli Ústeckého kraje zůstávají podle dat v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) velké uhelné elektrárny a chemické podniky.
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst.
Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
Mezi velkými znečišťovateli vodních toků se však objevily Doly Bílina, které vypustily do vody asi 1,1 tuny chromu (4) a niklu a kvůli nim obsadily také nejvyšší příčku původců reprotoxických látek vypouštěných v kraji do životního prostředí.
„Letos jsme se soustředili hlavně na vyhodnocení úniků látek do vod, protože Mezinárodní komise pro ochranu Labe bude tento týden v Praze jednat o nastavení limitů pro přítomnost toxických látek v říčních sedimentech.
Čtěte také: Ústecký kraj: emise plynů
Současně jsme odebrali vzorky říčních sedimentů a nechali je v rámci projektu Voda živá (6) analyzovat na přítomnost toxických látek,“ zdůvodnil důraz, který Arnika klade na úniky látek do vod, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.
(4) Chrom patří podle IARC mezi látky karcinogenní pro člověka (skupina 1). Je vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
(6) Voda živá je projekt Arniky, zaměřený na vztahy mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se se znečištěním vyrovnat.
K překvapením žebříčků IRZ pro Ústecký kraj patří vysoké množství dioxinů ohlášené spalovnou nebezpečných odpadů v Trmicích v přenosech odpady.
„Třicet gramů (v toxickém ekvivalentu) je opravdu hodně. Velké spalovny komunálních odpadů v Brně a v Praze ohlašovaly v uplynulých letech maximálně 10 gramů dioxinů (v toxickém ekvivalentu) v odpadech,“ zdůraznil Petrlík.
Čtěte také: Emise Ústecký Kraj - Informace
(7) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek plným názvem polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF), které zahrnují 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví.
Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ).
Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou ji i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
Velké hnědouhelné elektrárny ČEZu Prunéřov, Počerady a Ledvice společně s Chemopetrolem Litvínov vedou žebříčky největších znečišťovatelů ovzduší skleníkovými plyny, látkami způsobujícími kyselé deště a oxidem uhelnatým.
V těchto kategoriích patří elektrárny Prunéřov a Počerady i k celorepublikovým rekordmanům.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Nejvíce rakovinotvorných látek skupiny 1 a skupiny 2 (8) vypustila v Ústeckém kraji firma BV PLAST z Klášterce nad Ohří. Její emise styrenu (9) stouply proti loňskému hlášení na více jak dvojnásobek z 1345 na 3006 kg.
U obou firem, HP Pelzer i BV PLAST z Klášterce nad Ohří, Arnika eviduje stížnosti místních obyvatel na zápach z jejich provozů.
V Klášterci řeší problém zápachu místní občanské sdružení již několik let.
„Výrobny plastů patří k významným znečišťovatelům v Ústeckém kraji již několik let.
Spolek pro chemickou a hutní výrobu díky velkému množství hexachlorbenzenu (11) a hexachlorbutadienu v odpadech tradičně obsazuje první místo v emisích a přenosech persistentních organických látek.
Nejvíce emisí prachu (PM10) (12) v Ústeckém kraji vypustila elektrárna Prunéřov.
Pochválit lze Chemopetrol Litvínov, který prachu vypustil o téměř 100 tun méně (pokles z 215 na 121 tun).
(8) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
(9) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům.Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická.
(11) Hexachlobenzen se řadí mezi perzistentní organické látky, jež omezuje Stockholmská úmluva. Podle IARC se jedná o látku možná karcinogenní pro lidi.
(12) Polétavý prach, tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů), PM10. Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek.
Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí.
Níže je zobrazen aktuální stav a předpověď koncentrací vybraných znečišťujících látek. Grafy uvádí aktuální stav a předpověď koncentrací vybraných znečišťujících látek.
Aktuální stav vychází z aktuálních map, které v sobě kombinují data ze stanic kvality ovzduší a další doplňková data. Pokud na zvoleném území neprobíhá automatické měření koncentrací dané látky, je údaj zatížen vyšší nejistotou.
Předpověď je převzata z evropské služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). Její výstupy nejsou nijak upravovány, což se může projevit výraznějším rozdílem oproti aktuálnímu stavu.
U předpovědí je tedy směrodatný spíše vývoj koncentrací než jejich absolutní hodnoty. Aktuální stav je aktualizován každou hodinu a předpověď jednou denně mezi 10 a 11 hodinou UTC (11 a 12 zimního, případně 12 a 13 h letního času).
Boxploty v grafech vyjadřují pro každou hodinu rozsah koncentrací na zvoleném území. Silnější čára uvnitř krabičky odpovídá střední hodnotě (hodnotě rozdělující datový set přesně na dvě poloviny), samotná krabička vymezuje oblast, kde leží 50 % hodnot (dalších 25 % hodnot je menší než spodní hranice krabičky a zbylých 25 % hodnot je větší než její horní hranice) a tzv.
tags: #emise #Ústecký #kraj #data