Emise olova a jejich dopad na životní prostředí

Znečištění ovzduší je jedním z největších problémů současnosti. Riziko pro lidské zdraví představují i těžké kovy, především olovo, kadmium a rtuť. Tím, že se již olovo nepřidává do paliv, se postupně jeho podíl ve vzduchu zmenšuje. Nicméně stále je do atmosféry uvolňováno v hojné míře jinou lidskou činností, zdrojem je hlavně chemický průmysl, který produkuje i sloučeniny rtuti.

Po celé České republice existují měřicí stanice umístěné ve větších městech a sledující dopravní zátěž. Monitorovacích stanic je celkově 11 a najdeme je například v Kladně, Českých Budějovicích, Ostravě a Karviné. Stanice provádí kontinuální měření nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu. Na všechny nebezpečné látky existují limity, které se pohybují řádově v desítkách až stovkách mikrogramů na metr krychlový. Jakmile některá stanice zaznamená nadlimitní hodnotu jakékoliv složky, informaci hlásí a příslušné úřady situaci řeší. Takové situace však nenastávají často, řádově jednou za pět let.

Vliv na množství škodlivých látek v ovzduší má i počasí - důkazem je tzv. smogová situace nebo také ,,Londýnský smog", která vzniká pouze při určité kombinaci podmínek. Bývá při ní mlha, bezvětří, teplota okolo 3-5 stupňů Celsia. Dochází většinou k inverzi, kdy na horách bývá tepleji a jasno a naopak nad městem jakási ,,poklička" z mraků, po pár dnech se samozřejmě škodliviny v ovzduší dané lokality nahromadí, což má neblahé účinky na zdraví lidí. Kromě intenzity provozu a počasí hraje roli i reliéf. Obecně hůře jsou na tom města, jež jsou obklopena horami.

V současnosti věnují vědci pozornost mapování obsahu potenciálně rizikových prvků v lesních půdách také z důvodu probíhající kalamity podkorního hmyzu. Na rozsáhlých kalamitních holinách se mění vlhkostní i teplotní poměry, dochází ke zrychlenému rozkladu organické hmoty, to vede ke zvýšenému uvolňování CO2 do atmosféry ke změně poměru uhlíku vůči dusíku. Právě druhová skladba a prostorové uspořádání zastoupených dřevin v porostu mají výrazný vliv na chemismus lesních půd.

V silně až velmi silně kyselé vrstvě nadložního humusu smrkových porostů se nachází vyšší obsahy kadmia a výrazně nižší obsahy zinku v porovnání se stejnou půdní vrstvou bukových porostů. Ve svrchní vrstvě minerální půdy v hloubce 0-2 cm se v bukových porostech nachází významně vyšší obsahy zinku a olova v porovnání se stejnou vrstvou půdy smrkových porostů.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Smrkové porosty více zachytávají atmosférické znečištění než buky a ukládají jej v nadložním humusu, proto vzhledem k masivnímu chřadnutí představují riziko zvýšeného uvolňování potenciálně toxických látek do vodních zdrojů. Půdní organická hmota má zásadní vliv na koloběh prvků, ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy, retenci vody a významnou roli hraje v sorpční a pufrační kapacitě půdy. Organická hmota má schopnost vázat polutanty (např. těžké kovy) a tím přispívat k jejich imobilizaci a omezování jejich negativního působení na jednotlivé složky ekosystému.

Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.

Historický kontext znečištění olovem

Podle nových archeologických důkazů se s ním potýkali už staří Římané. Konkrétně jejich těžba kovů zvýšila koncentrace olova nad Evropou desetinásobně. Data z ledovců na Mont Blancu ukázala, že během doby, kdy Řím vládl Evropě, došlo ke dvěma výrazným nárůstům znečištění olovem. K prvnímu došlo v druhém století před naším letopočtem, ke druhému v prvním století našeho letopočtu.

Celkově znečistila římská těžba a tavení kovů evropský vzduch na více než 500 let; navíc do vzduchu uvolnila do té doby nepřítomný antimon, toxický polokovový prvek, který má na lidský organismus podobný dopad jako arzén. „Alpský led nám ukazuje, že znečištění olovem se během antiky zvýšilo desetinásobně. Pro srovnání: nedávné znečištění v Evropě kvůli olovnatému benzinu vedlo k padesátinásobnému až stonásobnému znečištění,“ dodal. „Znečištění způsobené Římany je tedy 5-10krát menší než to z moderní doby, ale místo třiceti let trvalo několik staletí.“

Římané byli první známou civilizací, která hromadně zpracovávala olovo - především na trubky. V době, kdy byla jejich civilizace na vrcholu, těžili tento kov na mnoha místech kontinentu - od Pyrenejského poloostrova až po Británii.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Vzorky ledu získané z ledovcového příkrovu Grónska odhalují až zázračně vzestup a pád civilizací evropského starověku. Právě toto znečištění je skvělou indikací technologických a společenských změn. Běžné bylo stříbro - k tomu olovo. Mnohem běžnější ve většině předmoderních mincovních systémů bylo stříbro. Prvními stříbrnými mincemi, které byly raženy na území římského státu od roku 211 př. n. l. byly Denáry. U nás se první české mince začaly razit za Boleslava I. koncem 10. století. Byly také ze stříbra.

Předmoderní tavení stříbra produkovalo velké znečištění olovem. Archeologové zjistili, že mohou měřit starověkou ekonomickou produktivitu právě prostřednictvím hladin olova v různých materiálech. Je to prosté - více olova, více mincí, více ekonomické aktivity. Nafoukal evropské emise olova do Grónska, kde zamrzly v ledu.

První výrazný skok v hladinách olova nastal kolem roku 1000 př. n. l., kdy Féničané začali expandovat do Středomoří. Emise pokračovaly až do založení Římského království a poté republiky. Hladiny opět prudce vzrostly, když Římané i Kartáginci kolonizovali Španělsko a začali tam intenzivně těžit stříbro. Vrcholem byla doba Pax Romana, po nástupu císaře Augusta.

Grónský led tak jasně dokumentuje i úpadek a pád říše římské. Velký Antoninský mor zasáhl Římskou říši v roce 165 n. l. a trval nejméně 15 let. Vysoké emise olova z období Pax Romana (nástup císaře Augusta 27 př. n. l. až do smrti císaře Marca Aurelia 180 n. 7. 1. body.

„Naše zjištění ukazují, že antropogenní emise z průmyslové činnosti měly za následek rozsáhlé poškození lidského zdraví po více než dvě tisíciletí, což je podle mého názoru dost podstatné,“ dodal. Římští lékaři si byli vědomi nebezpečí otravy olovem, přesto se tento kov stále hojně používal na vodovodní potrubí a hrnce na vaření a našel si cestu i do léků, kosmetiky a hraček. Kov byl také záměrně požíván poté, co Římané zjistili, že sirupy obsahující olovo pomáhají konzervovat a sladit víno.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Studie Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA z roku 2021 zjistila, že hladina olova v krvi dětí ve věku od jednoho do pěti let klesla od konce 70. let 20. století.

tags: #emise #při #létání #olovo

Oblíbené příspěvky:

• Monitorování kvality vzduchu v místnostech
• Otázky z fyziky pro ZŠ
• Přehled materiálů pro ekologické stavění
• Komunální odpad v ČR
• Dopady klimatických změn