Poplatek za svoz komunálního odpadu patří mezi všeobecně známé finanční povinnosti většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou mírně lišit termíny splatnosti a překvapivě poměrně výrazně i vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice. A kdo je obvykle poplatníkem, kdo platit nemusí a jak je to s poplatkem v případě, že máte byt pronajatý? Jaké ceny platí ve velkých městech?
Většinou se tento poplatek hradí danému městu či obci. Město má pak smluvenou společnost, která komunální odpad sveze a následně ho spálí či skládkuje. S ohledem na to se tak poplatky mohou v jednotlivých městech lišit, a to jak částkou, tak termínem splatnosti, ale i některými dalšími pravidly.
Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.
Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
Čtěte také: Jak platit poplatky za odpad v Brně
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.
Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok.
„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.
Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.
Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě.
Čtěte také: Kde zaplatit ekodaň při prodeji auta?
Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.
Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.
„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.
Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.
Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.
Čtěte také: Nakládání s odpady Nýrsko-Hamry
Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.
Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku - konkrétní termíny pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň uvádíme v tabulce. Údaje pro další obce naleznete na stránkách obecních úřadů.
| Město | Výše poplatku | Splatnost | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Praha | za 120 litrovou nádobu: 1 560 Kč v případě svozu jednou za 14 dní. V případě svozu jednou týdně 3 120 Kč | 15. června a 15. prosince | Poplatky jsou v Praze rozčleněny do kategorií dle velikosti popelnice a frekvence odvozu, více informací a kalkulačka |
| Brno | 900 Kč/rok | 31. května | Další informace zde |
| Olomouc | 864 Kč/rok | 31. května | Další informace zde |
| Plzeň | 1932 Kč/rok | do 15. května a 15. listopadu | Záleží na frekvenci svozu a objemu nádoby. V případě popelnic o objemu 120 litrů a týdenního svozu je poplatek stanoven na 1932 Kč ročně. Další informace a aktuální ceník |
| Liberec | 840 Kč/rok | do 31. března a 30. |
Za odvoz a zpracování odpadu se musí platit vždy, v některých městech je to ovšem trochu jinak než jinde. Obecně je poplatníkem každá fyzická osoba s trvalým pobytem v obci na území České republiky. Ale jak to je v nájmu, musí člověk platit dvakrát, nebo zůstává povinnost na majiteli? Poplatníkem se automaticky stává ten, kdo má v Brně trvalé bydliště; kdo se však přistěhuje do pronájmu, často si jej ponechává jinde, třeba u rodičů. A pokud v bytě nebo domě není hlášen nikdo s trvalým pobytem, má povinnost úhrady poplatků vlastník nemovitosti.
Obyvatelé s trvalým pobytem v Brně a jeho okolí hradí poplatky na základě vyhlášky podle zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích. Ten přímo říká, že má tuto povinnost každá fyzická osoba s trvalým pobytem, stejně jako cizinci s povolením k trvalému nebo přechodnému pobytu na dobu delší než 90 dní.
V praxi se často stává, že majitelé nemovitostí chtějí, aby si nájemník hradil poplatek sám. Pokud si ovšem nájemník nenahlásí do pronajatého bytu / domu trvalé bydliště, nic platit nemusí. To se týká nejenom bytu, ale také domu nebo rekreačního objektu (typicky chata).
Ostatní obce uplatňují nejčastěji platbu za odpad dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, který říká, že poplatníkem je rovněž každá fyzická osoba, ale samotným plátcem je majitel nemovitosti. Ani úpravou v nájemní smlouvě tak nemůže tuto povinnost přenést na kohokoliv jiného, byť i v tomto případě je možné, aby si nechal poplatek za komunální odpad uhradit např.
Kdo vlastní družstevní byt, nemusí ze zákona hradit poplatek za komunální odpad jakožto vlastník, protože jej fakticky vlastní právnická osoba, resp. bytové družstvo. Pokud tedy takový byt pronajmete a nebude v něm nikdo hlášen k trvalému pobytu, nic platit nemusíte. Některá družstva nechávají, aby si každý občan nebo rodina hradila poplatky sama. Jiná naopak celkovou částku spravedlivě rozpočítají mezi všechny obyvatele domu, takže každý uhradí svou část družstvu, které ji následně předá magistrátu města.
V celorepublikovém pojetí platí, že pokud vlastníte například rodinný dům a byt, je potřeba uhradit poplatek na obou místech. A to i přesto, že by zůstala jedna nemovitost prázdná, respektive v ní nebyl nikdo přihlášen k trvalému pobytu. A stejně je tomu také v Brně, kde sice platíte za zpracování odpadu jako občan, ale zároveň i jako majitel druhé a každé další nemovitosti. To platí i v případě, kdy byt pronajímáte osobám, které mají fakticky trvalé bydliště mimo Brno. Pokud si ovšem nájemníci do bytu trvalé bydliště nahlásí, vznikne tím povinnost hradit poplatek za odpad dle počtu osob; ta však přechází na ně.
Výše poplatku za sběr a svoz netříděného odpadu je určena zákonem, ale konkrétní způsob určuje každá obec podle svých podmínek. V některých případech stanovuje zákon nebo vyhláška příslušné obce, že není třeba poplatek za komunální odpad hradit. Osoby s trvalým pobytem na úředních adresách (např.
Jestliže se přestěhujete například z Karlových Varů do Brna a zároveň si tím změníte trvalé bydliště, bude potřeba se odhlásit od poplatku na magistrátu KV, a podat přihlášení na magistrátu Brna. V obou městech pak zaplatíte úměrnou část za dobu využívání trvalého bydliště (např. 4 měsíce KV, zbylých 8 v Brně).
Na pokladně Magistrátu města Brna, v oddělení správy poplatku za komunální odpad na adrese Šumavská 35, budova C. Splatnost poplatku je k 31. 5. 2025. V ostatních městech České republiky se mohou způsoby lišit, vždy je však možné platit hotově například na obecních úřadech (na vesnicích) nebo poštovní poukázkou.
Zákon nechává na nájemci a pronajímateli, jak si ujednají zajištění a platbu služeb a jiných plnění souvisejících s užíváním bytu v nájemní smlouvě (těmito službami a jiným plněním jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu). Pokud takové ujednání v nájemní smlouvě chybí, zajišťuje tyto služby pronajímatel a nájemci je vyúčtovává.
Nezbytnými službami jsou zejména dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Pokud je v nájemní smlouvě ustanoven poplatek za odpad i přes výše zmíněné skutečnosti, nejedná se přímo o poplatek za odpad za nájemníka, nýbrž o poplatek za odpad za vlastníka nemovitosti. Tento poplatek má povinnost zaplatit vlastník nemovitosti, ale může jej vybrat od nájemce. Musí ale tuto skutečnost uvést do nájemní smlouvy.
Aby neplatili i v místě svého trvalého bydliště, musí tuto skutečnost, že platí v jiné obci poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, ohlásit nejpozději do 15 dnů obci, kde mají trvalé bydliště.
tags: #najemce #povinnost #platit #odvoz #odpadu