Emise Benzo[a]pyrenu ve Žďáru nad Sázavou a Limity Kvality Ovzduší v ČR

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR. Do ovzduší se tato škodlivina dostává především z lokálního vytápění domácností, které se na celkových emisích benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílí více než 95 %. Okolo 5 % emisí pochází ze spalování rostlinného materiálu, z dopravy a z průmyslových zdrojů na Ostravsku.

Hlavní příčinou vysokého podílu emisí z lokálního vytápění domácností je spalování pevných paliv, především uhlí, v kotlích starších typů (odhořívací, prohořívací). Benzo[a]pyren má prokazatelně karcinogenní účinky a jeho roční imisní limit pro ochranu zdraví byl stanoven jako 1 ng⋅m−3.

Na základě předběžné analýzy dat z manuálního měřicího monitoringu benzo[a]pyrenu a benzenu, která doplňuje předběžnou analýzu dat ze stanic s automatizovaným měřicím programem (AIM) ČHMÚ, lze konstatovat, že rok 2022 bude zařazen mezi roky s dobrou kvalitou ovzduší. Nicméně velmi atypické příznivé meteorologické podmínky z počátku roku významně ovlivnily celoroční hodnoty koncentrací benzo[a]pyrenu, a tak přispěly k tomu, že hodnotíme roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku v roce 2022 jako nejnižší za dobu sledování.

V roce 2022 překročily roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu imisní limit na cca 37 % stanic, tj. na 19 z celkového počtu 52 stanic s dostatečným počtem měření pro hodnocení, tj. 90% pokrytím daty. Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M. Vysoké nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu se zde vyskytují ve spojitosti s nejvyšším emisním zatížením v rámci ČR (z různých typů zdrojů) a vlivu přeshraničního přenosu z Polska.

Stejně jako v minulých letech, i v roce 2022 byla nejvyšší hodnota roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu (6 ng⋅m−3) zaznamenána na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ, kde tak byl roční imisní limit benzo[a]pyrenu překročen šestinásobně. Zároveň se jednalo o stanici s nejvýraznějším meziročním poklesem roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu, a sice o 2,8 ng⋅m−3. Z výsledků provedené identifikace zdrojů znečišťování ovzduší s vyhodnocením příčin znečištění ovzduší ve východní části Ostravy v projektu ARAMIS vyplývá, že na této stanici s omezenou reprezentativností na řádově stovky metrů od stanice (odpovídající klasifikaci a účelu stanice) znečištění benzo[a]pyrenem pochází převážně z areálu hutního podniku Liberty Ostrava a.s. (asi dvě třetiny v chladné části roku) a téměř celá zbývající část připadá na vytápění domácností.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Mimo nejzatíženější oblast na severní Moravě jsou každoročně zaznamenávány vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu na stanici Kladno-Švermov (2,9 ng⋅m−3); z pohledu úrovní koncentrací se jednalo o třetí nejhorší stanici v ČR. Vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu na této stanici souvisí s hustou zástavbou rodinných domů vytápěných pevnými palivy a se zhoršenými podmínkami provětrávání vzhledem k umístění v údolí Týneckého potoka.

Nadlimitní hodnoty lze však očekávat i v dalších obcích s vyšším podílem vytápění domácností pevnými palivy, kde se benzo[a]pyren rutinně neměří. Příkladem mohou být lokality Broumov a Staňkov s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu 1,4 a 1,6 ng⋅m−3. Zmíněné obce byly proměřeny během putovního měření ČHMÚ, které je zacíleno na znečištění ovzduší pocházejícího převážně z lokálního vytápění. Nadlimitní úroveň benzo[a]pyrenu byla zjištěna i v obci Pečky (1,1 ng⋅m−3), kde měření financoval Středočeský kraj. Nadlimitní roční koncentrace byly naměřeny rovněž v rámci ročního dotovaného monitoringu Moravskoslezským krajem v okrajových částech Ostravy (Ostrava-Heřmanice, Ostrava-Hrabůvka, Ostrava-Krásné Pole).

Nízké roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu byly zjištěny opětovně v aglomeraci Brno, v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. Podlimitní hodnoty koncentrací benzo[a]pyrenu jsou zaznamenávány i v centrech velkých měst (Praha, Brno, Plzeň) mimo zástavbu rodinných domů, tedy v místech s vysokým podílem dálkového centrálního vytápění. Podlimitní byly ale také koncentrace benzo[a]pyrenu stanovené v rámci ročních kampaní pro identifikaci zdrojů znečišťování dotovaných Moravskoslezským krajem ve frakci PM2,5 na Bruntálsku (na stanicích Bruntál-škola i Břidličná 0,9 ng.m-3).

Nejnižší průměrná roční koncentrace benzo[a]pyrenu byla naměřena, stejně jako v předchozích letech, na regionální venkovské stanici Košetice (0,2 ng⋅m−3), která monitoruje pozaďové koncentrace znečišťujících látek v ČR. Regionální lokality nejsou přímo ovlivněny místními emisními zdroji, ale jsou ovlivňovány pouze dálkovým transportem znečišťujících látek v kombinaci s meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Nízké koncentrace benzo[a]pyrenu lze tedy očekávat i v místech vzdálených od přímého působení emisních zdrojů a na dobře provětrávaných lokalitách.

Koncentrace benzo[a]pyrenu vykazují výrazný roční chod s nejvyššími hodnotami v zimním období. Důvodem vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu v chladné části roku jsou emise ze sezónních antropogenních zdrojů - z lokálních topenišť, které jsou navíc umocněny působením nepříznivých meteorologických podmínek v tomto období. Roční chod měsíčních koncentrací benzo[a]pyrenu jasně kopíruje působení emisí z lokálního vytápění, jejichž míru (nebo intenzitu) ovlivňuje počet topných dnů během topné sezóny, který určuje spotřebu paliv.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Na hodnotu roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu na všech stanicích, která má stanovený imisní limit, mají zásadní vliv úrovně koncentrací v měsících během chladného období roku, jelikož v letních měsících jsou koncentrace benzo[a]pyrenu minimální - vyjma průmyslových stanic v aglomeraci O/K/F-M. V roce 2022 byly nejvyšší měsíční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu na městských a předměstských lokalitách zaznamenány v závěru roku (v listopadu a v prosinci), a také v březnu.

Výrazně nižší koncentrace benzo[a]pyrenu oproti desetiletému průměru (2012-2021) na městských a předměstských pozaďových stanicích byly zjištěny v lednu a v únoru (téměř o 2,3 ng⋅m−3, tj. 58 % respektive o 2,5 ng⋅m−3, tj. 71 %), tj. v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší. Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormální teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť a v únoru i nezvykle dobré rozptylové podmínky s občasným výskytem silného větru.

Vývoj průměrných ročních koncentrací benzo[a]pyrenu na všech stanicích je hodnocen za období posledních 11 let, tj. 2012-2022. Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v hodnoceném období vykazují klesající trend. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu v průměru pro všechny stanice v roce 2022 svým poklesem nepatrně překonala rekordně nízké koncentrace v roce 2020, a byla tedy nejnižší za celou dobu měření, tj. od počátku druhého tisíciletí. V obou těchto letech s minimálními koncentracemi benzo[a]pyrenu byly shodně zaznamenány neobvykle nízké měsíční koncentrace v únoru i v lednu v souvislosti s výskytem atypických meteorologických podmínek (nadprůměrné teploty a silný vítr).

V předběžné lednové zprávě jsme informovali o potenciálním zhoršení kvality ovzduší v souvislosti s energetickou krizí zaměřené na vliv lokálního vytápění domácností. Předběžná data koncentrací PM10 ukázala, že v závěru roku (zejména v listopadu) se kvalita ovzduší v porovnání s předchozími čtyřmi roky zhoršila na většině stanic. Z nových výsledků celoročních dat benzo[a]pyrenu ze stanic Státní sítě imisního monitoringu prezentované v této zprávě je vidět, že průměrné měsíční koncentrace benzo[a]pyrenu dvakrát během roku nepatrně překročily desetileté průměrné hodnoty (2012-2021), konkrétně v březnu, a také v listopadu. V dlouhodobé měřicí kampani ČHMÚ zaměřené na malá sídla, kde jsou monitorovány koncentrace benzo[a]pyrenu, částic PM a těžkých kovů v celkem osmi vybraných malých sídlech po celé České republice, bylo cílem zjistit, zda dochází ke změně, resp. k žádoucímu poklesu znečišťujících látek díky realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší v malých sídlech (tj. výměně kotlů).

Stěžejní získanou informací za prvních pět let měření bylo, že se v letech 2017 až 2021 kvalita ovzduší v těchto obcích zlepšovala a snížil se i obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM10 ve většině sledovaných obcí. Výraznější zlepšení kvality ovzduší bylo pozorováno zejména v období 2019 až 2021, kdy už se mimo jiné jasně pozitivně projevila obnova kotlů, případně přechod domácností k alternativnímu způsobům vyt.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Žďár nad Sázavou stojí před jednou z největších infrastrukturních investic posledních let. „Výstavbu teplárny vnímáme společně s ostatními zapojenými obcemi jako projekt regionálního významu. Dává nám jistotu. Nejen domácnosti. Moderní pojetí nové teplárny počítá nejen s dodávkami tepla pro domácnosti a veřejné instituce.

„Teplárna je navržená tak, aby fungovala efektivně po celý rok, nejen v topné sezoně,“ vysvětlil ředitel společnosti Satt Petr Scheib. V zimě, na jaře a na podzim zůstane prioritou dodávka tepla do systému centrálního zásobování. Klíčovou roli má sehrát právě Teplárna Jihlavská, která bude umístěná v průmyslové zóně na okraji města. Její multipalivový kotel umožní energetické využití komunálního odpadu i biomasy, například dřevní štěpky. Minimálně sedmdesát procent paliva musí tvořit biologicky rozložitelná složka, což je jedna z podmínek získání dotace.

Podle odborníků ji splňuje velká část běžného komunálního odpadu po dotřídění jako je například papír, kuchyňský odpad nebo hygienické pomůcky. „Odpad díky tomuto projektu přestává být problémem a stává se zdrojem. Místo aby končil na skládce, přemění se na teplo a elektřinu,“ shrnul přínos projektu starosta nedalekého Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Společnost Satt zároveň zdůraznila, že technologie splní nejpřísnější emisní limity. „Čištění spalin bude na špičkové úrovni. Projekt je aktuálně posuzovaný v rámci procesu EIA. Dokončení stavby nové teplárny je plánovaný do konce roku 2029 tak, aby zařízení bylo plně připravené na zákaz skládkování v roce 2030. Cena projektu by se měla vyšplhat na 1,6 miliardy korun. Do projektu jsou zapojená také další města z regionu, a to Jihlava, již zmiňované Nové Město na Moravě a Bystřice nad Pernštejnem. „Krátké přepravní vzdálenosti znamenají nižší náklady i menší ekologickou stopu. Odpad z tohoto města se totiž dosud vozil do brněnské spalovny nebo na skládku do nedalekého Bukova.

Návrh Opatření pro Zlepšení Kvality Ovzduší do Roku 2030

Klíčová je podpora rozvoje dostupnosti a atraktivity městské hromadné dopravy, infrastruktury pro cyklistickou dopravu a infrastruktury pro pěší - např. navýšení počtu spojů, zkrácení intervalů mezi spoji, rozšíření počtu zastávek, výhodnější jízdné, rozvoj cyklostezek, krytých a monitorovaných stojanů na kola, rozvoj pěších zón apod. Lze zvážit i restriktivní podobu opatření, jako např. regulaci podmínek pro parkování, snížení povolené rychlosti, lokální vyloučení automobilové dopravy v exponovaných hodinách apod. Tato opatření mohou snížit intenzitu silniční dopravy ve městě.

Nad rámec těchto opatření se počítá dále s nahrazením jednostopých, osobních, dodávkových a lehkých nákladních vozidel z 50 % elektromobily. U středně těžkých a těžkých nákladních vozidel, autobusů, traktorů apod.

tags: #emise #Zdár #nad #Sázavou #limity

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace přírodou v umění
• Využití kyseliny mravenčí
• Santa Cruz: Kulturní tipy
• Studie o včelách a těhotenství: Co potřebujete vědět.
• Koše na třídění pro děti