Energetické Využití Bio a Potravinářských Odpadů: Studie

Téma biologicky rozložitelného odpadu je po celém světě z mnoha důvodů velmi aktuální. Člověk odjakživa produkuje biologicky rozložitelný odpad - patří k životu člověka na Zemi stejně jako to, že k životu potřebuje kyslík, vodu nebo jídlo. I jako sběrači bobulí či lovci mamutů, středověcí rytíři, prvorepublikové dámy, kojenci nebo jako mileniálové produkujeme (bio)odpad a zanecháváme za sebou tzv.

Pojmem „biologicky rozložitelný odpad“ označujeme všechny druhy odpadu, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. V souvislosti s komunálním odpadem se jedná o odpady vyprodukované při údržbě sadů, parků či sídlištní a uliční zeleně, zahradní odpad apod. Dále do této kategorie patří také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (tzv. gastroodpady) a potravinový odpad z domácností. Stejně tak tam patří odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů atd.

Podle výsledků dlouhodobých analýz směsného komunálního odpadu realizovaných v českých domácnostech tvoří bioodpad cca 25 % hmotnostního objemu popelnic. To je ohromné množství nevyužitých zdrojů. Že je situace týkající se produkce bioodpadu celosvětovým problémem, dokládají čísla v infografice Samosebou.cz.

Většina z nás žije standardním konzumním způsobem života, při kterém produkujeme odpady a zanecháváme na Zemi uhlíkovou stopu. Jaká je průměrná skladba uhlíkové stopy obyvatele Prahy, můžete vidět v grafu. I díky jen drobným změnám ve svých zvycích můžeme zmenšit svoji uhlíkovou stopu.

Z hlediska podílu jednotlivých druhů potravin má na celkovou hodnotu uhlíkové stopy největší dopad zejména spotřeba masných a mléčných produktů, která představuje cca 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin. Pro porovnání strava bohatá na maso a mléčné výrobky představuje průměrně v přepočtu na obyvatele na rok cca 2 624 kg CO2 ekv., strava, která z masa obsahuje pouze ryby, pak cca 1 427 kg CO2 ekv. Velikost svojí uhlíkové stopy můžeme do značné míry ovlivnit výběrem toho, co a kdy jíme.

Čtěte také: OPŽP a odpady

Data spotřeby výrobků se začala používat v 70. letech 20. století, cílem bylo usnadnit supermarketům kontrolu zásob a čerstvosti potravinářských produktů. Podle odhadů studie realizované v EU stojí za zhruba 10 % potravinového odpadu nesprávná interpretace údajů o datu spotřeby ze strany spotřebitelů.

Obaly jsou v mnoha případech nedílnou součástí produktů a plní několik důležitých funkcí. Tady také stojí za zmínku, že jsou obaly vyráběny z různých druhů materiálů (podrobněji v článku Co je obal? Pokud bude maso zabaleno v masivním jednorázovém obalu z plastu, bude představovat větší zátěž než jednorázový plastový vakuový sáček.

Z hlediska obecného nakládání s odpady, tedy i s bioodpadem, se uplatňuje obecně platná hierarchie pro nakládání s odpady, která se opírá o principy environmentální udržitelnosti. Největší preference v přístupu k odpadům patří prevenci vzniku odpadu. Hierarchie environmentálního přístupu k odpadu, tedy i bioodpadu, klade největší důraz na prevenci.

Můžeme si myslet, že náš přístup nic nezmění, ale není to tak. My, jakožto spotřebitelé, jsme důležitou hybnou silou a vlastně ani není potřeba radikálních kroků - rozhodnutí žít o vodě a vzduchu opravdu nejsou na stole. Pomohou i drobnější změny v našich návycích, které odpovídají zásadám pestré a zdravé stravy. Pestrou stravou. Na světě je tolik dobrých jídel - nemusíme přece jíst masné výrobky každý den.

Pokud máme v okolí možnost nakoupit maso, mléčné výrobky, vajíčka, ovoce či zeleninu od lokálního chovatele, je to nejlepší volba. Nákupy u lokálních producentů. Jahody v lednu? Borůvky v únoru a broskve v březnu? Sezónnost. Pohádka o 12 měsíčcích je v mnoha domácnostech běžnou realitou, a ano, proč by nebyla, když máme ty možnosti, které Maruška neměla.

Čtěte také: Česká konference o obnovitelných zdrojích

V ČR máme celou řadu možností, jak nakládat s bioodpadem. Pokud nemáme výše uvedené možnosti, závisí řešení nakládání s bioodpady na konkrétní obci. Způsob třídění bioodpadu je v kompetenci obcí - někde poskytují bezplatně či za poplatek domácí kompostéry či sběrné nádoby na bioodpad. V některých obcích je na předem určeném místě možnost třídit bioodpad do přistavených velkoobjemových kontejnerů, jinde zase mohou obyvatelé odložit bioodpad do sběrných dvorů či kompostáren, příp.

Rámcová směrnice EU o odpadech požaduje, aby byl biologický odpad do 31. prosince 2023 separován a recyklován u zdroje nebo aby byl zajištěn jeho oddělený sběr a bylo zajištěno, že nedojde k jeho smíchání s jinými druhy odpadu. Cílem je zvýšení jeho kvality a také množství druhotných surovin, které lze efektivně využít. Od roku 2027 se kompost získaný ze směsného komunálního odpadu navíc nebude moci započítávat již ani do plnění recyklačních cílů stanovených pro komunální odpad.

Zdroje:

1. HAVEL, Milan, Moje uhlíková stopa, [online]. [Cit. 2022-31-08].
2. PECKA, Aleš, VODIČKA, Viktor, Udržitelná spotřeba při nákupu potravin. Studie Rada kvality ČR.
3. HAVEL, Milan, Moje uhlíková stopa, [online]. [Cit. 2022-31-08].

Čtěte také: Využití odpadu pro energetiku

tags: #energetické #využití #bio #a #potravinářských #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Ideální odpadkový koš do domácnosti
• Studie o ekologické stopě solárních elektráren
• Náklady na komunální odpad a jejich financování
• Řešení problémů s komunálním odpadem
• Využití vlasů v designu