Stejně jako barevná skladba je pro něj důležitá rafinovaná a přitom energická kresba. Klasické techniky někdy spojuje s nezvyklými přístupy.
Martin Mainer se narodil 31. V letech 1978 - 1981 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a mezi léty 1981 - 1985 na pražské Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru prof. Od roku 1998 vedl ateliér malby 2 na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Martin Mainer patří spolu s několika dalšími umělci (Margita Titlová Ylovsky, Vladimír Merta, Otto Placht, …) k nejvýraznějším osobnostem generace nastupující v průběhu osmdesátých let 20. století. Nejdříve se zúčastňoval neoficiálních výstav, po roce 1989 připravovaly jeho výstavy četné prestižní galerie u nás i v zahraničí.
Vychází z odkazu českého a středoevropského symbolismu a secese. V malbě rozvíjí svou až nevyčerpatelnou představivost, citlivě pracuje se světelnými proměnami. Má vyhraněný smysl pro odstupňování barevných tónů. Jeho projev má živý rytmus, promítá se do něj vytříbený cit pro bohatý ornament.
Za svého stipendijního pobytu ve Spojených státech se začal inspirovat také východní (indickou) filozofií a tento vliv se v jeho díle vedle působení středoevropského symbolismu prosazuje dodnes. V Galerii Klatovy / Klenová je Martin Mainer zastoupen několika díly - malbou i kresbami.
Níže je uveden přehled některých výstav Martina Mainera:
Čtěte také: Inspirace pro kresbu v přírodě
Mžyk se vždy projevoval jako fenomenální kreslíř. V raném období převládalo v malbě i grafice expresivní pojetí. Stejně tak se v kresbě prosazoval i lept, suchá jehla a serigrafie. Mžyk se vždy projevoval jako fenomenální kreslíř. Mžyk se vždy projevoval jako fenomenální kreslíř. V raném období převládalo v malbě i grafice expresivní pojetí. Stejně tak se v kresbě prosazoval i lept, suchá jehla a serigrafie.
Akvarelové barvy jsou oblíbenou technikou snad všech umělců. Hodí se pro rychlé skicování, ilustrace až po velmi náročná díla. V průběhu kurzu zkrotíme nevyzpytatelné chování mokrého papíru a rozpíjejících barev a zároveň ponecháme prostor experimentální a náhodné tvorbě, která se díky tomu stane vzrušujícím překvapením.
Krok za krokem tě provedu od samotného začátku a povedu tě cestou ovládnutí akvarelového řemesla až ke svobodné tvorbě včetně rozvíjení kreativního procesu a osobního stylu. Poznej svůj vnitřní svět a maluj magickou krásu. V tomto kurzu se necháme unášet krajinou vnitřních obrazů a budeme malovat s pocitem úžasu ze spontánní tvorby. Inspirace je všude kolem nás a každičkou, kterou objevíme, necháme zazářit v naší tvorbě. V tomto kurzu se seznámíš s obrovským množstvím výtvarného materiálu a naučíš se je mezi sebou různými způsoby míchat a kombinovat.
Pojem doodling se v angličtině používá pro čmárání při jiné činnosti - například během telefonátu, při poslechu přednášky nebo při čekání, často se využívá i pro označení kresby vzniklé opakováním nějakého jednoduchého tvůrčího principu (může jít třeba o postupné obkreslování kruhu liniemi) či motivu - organické linie, kruhu, ornamentu.
Typické jsou jednoduché, multiplikované tvary: spirály, geometrické obrazce, květy, listy. Vznikají často spontánně, bez záměru vytvořit „umělecké dílo“, a v tomto prvku bezděčnosti jsou podobné grifonáži, o níž jsme psali zde. Přestože výsledné kresby jsou dílem náhody, mohou mít estetickou hodnotu a vybízejí k interpretaci.
Čtěte také: Návody pro tvorbu květinových motivů
Zatímco grifonáž bývá spíše nevědomým uvolněním napětí pomocí grafické činnosti a automatická kresba (o které jsme psali zde) je vědomým experimentem s nevědomím, doodling stojí mezi těmito póly: je činností, která se rodí na pomezí tichého soustředění a rozptýlení. Je to tvorba, které se může zhostit každý, která přináší uvolnění a může také podpořit koncentraci.
Význam doodlingu je často podceňovaný, mimo jiné proto, že podobné čárání je projevem stojícím mimo uměleckou tvorbu, a také proto, že se stal široce oblíbeným, populárním, často bohužel spíše instantním „tvořením“. Přesto má svou hodnotu a stal se dokonce předmětem výzkumu.
Výzkum Jackie Andrade (publikovaný v časopise Applied Cognitive Psychology, 2010) ukázal, že účastníci šetření, kteří při poslechu monotónního záznamu kreslili jednoduché tvary, si zapamatovali o 29 % více detailů než kontrolní skupina. Podle autorky doodling udržuje mozek v mírně aktivovaném stavu a brání sklouzávání do denního snění, které odvádí pozornost zcela jinam.
Novější studie (např. autorů Spencer-Muellera & Fenskeho, 2023) ovšem naznačují, že účinky čmárání nejsou univerzální a že záleží na situaci a také na alternativách činnosti: zmínění autoři ukázali, že např. psaní poznámek může pomáhat zapamatování více než črtání.
Doodling však má bezpochyby mnohé benefity a vůbec se nemusíme soustředit na jeho funkci související s pamětí a příjmem informací. Doodling svou podstatou - zejména principem opakování a jednoduchosti plánu, který ruka následuje bez nutnosti přemýšlení - přináší zklidnění a zajišťuje mírnou aktivaci.
Čtěte také: Více o třídění odpadu
Pokud zůstaneme u tématu pozornosti a soustředění, doodling pomáhá udržet mozek v mírně aktivovaném stavu a zabraňuje tomu, aby se myšlenky - např. při dlouhém výkladu ve škole - zcela odpoutaly od toho, co máme sledovat. O tom, že doodling přináší uvolnění a navozuje stav podobný meditaci, však pochybnosti nejsou, proto stojí za to tuto techniku duševní hygieny doporučit a vyzkoušet.
Přestože doodling nevznikl jako umělecká technika, může mít estetickou hodnotu. Jeho základní princip - opakování gesta a organický růst struktury - se podobá ornamentu i některým příkladům z moderních uměleckých směrů. Ve výtvarném umění se běžně objevují kresby, které využívají princip opakování a rytmu.
Vznikat mohou struktury připomínající mapy, energetická pole či topografické reliéfy - příkladem jsou i kresby doprovázející tento článek. Konkrétní praktiky mohou být formou meditativního výtvarného projevu, který přináší radost z rytmu a opakujících se tvarů.
Na trhu dnes existuje množství „antistresových omalovánek“ a různých šablon a návodů pro doodling. Jejich využití může přinést relaxaci, obvykle ale podobné postupy postrádají autenticitu a expresi, které jsou pro hodnotu doodlingu zásadní. Vybarvování předem připravených obrazců sice může uživatele uklidňovat, ale nezahrnuje klíčový moment sebevyjádření - práci s vlastním jedinečným gestem, rytmem a nápadem.
Vlastní tvorba nabízí také hlubší potenciál: po dokončení kresby je možné využít princip konceptové integrace (Fauconnier & Turner, 2002). Účastníci mohou své kresby zpětně nahlížet, hledat v nich metafory a propojení s různými kontexty - například shluk čar můžeme vnímat jako krajinu vrstevnic, shluk teček jako vesmírné galaxie nebo částice hmoty. Tímto principem se prostý doodling stává nejen prostředkem relaxace, ale i reflexe a vyšších kognitivních operací, zejména abstrahování.
Ve vyučovací jednotce lze tuto část využít k diskusi, kdy žáci popisují, co v kresbě objevili a jak to souvisí s jejich zkušeností nebo probíranými tématy.
Jak připomíná Cathy Malchiodi (2012), právě jednoduché a nenáročné formy kreslení mají v sebepéči a duševní hygieně velkou hodnotu: umožňují tvořit bez hodnocení a obav z výsledku, což otevírá cestu k autentickému prožitku.
Pro jednotlivce: Vezměte si papír a pero. Začněte kreslit jednoduchý tvar (např. spirálu, čtverec, vlnovku). Opakujte jej, variujte, rozvíjejte - po dobu alespoň 10 minut. Vnímejte rytmus kresby a svůj dech.
Nebo na papír umístěte několik malých kroužků a začněte je obkružovat tenkou linií. Obtékání linií opakujte, rozvíjejte a nechte vzniknout organickou strukturu pokrývající celý papír. Soustřeďte se na rostoucí tvar a svůj dech, poté si kresbu s nějakým časovým odstupem prohlédněte a hledejte v ní možné metafory a významy.
Pro studenty/adolescenty: Rozdejte papíry, pusťte hudbu a nechte žáky a žákyně kreslit během poslechu hudby jednoduché opakující se tvary. Nebo na papír umístěte několik malých „ostrůvků“ a vyzvěte žáky, aby kreslili něco jako vrstevnice - a aby čarami zaplnili celý papír.
Tenkou linií mohou obkružovat i jiné tvary, podobný efekt může přinést i práce s florálním motivem, geometrickým tvarem nebo rovnou linií. Po dokončení kreseb žáky vyzvěte k reflexi: Co v kresbě můžeme vidět? Co nám vzniklý obraz připomíná? Čeho může být symbolem?
Doodling je nenápadná a jednoduchá činnost, která však může mít různé pozitivní účinky - od relaxace přes podporu soustředění až po tvůrčí inspiraci. Na rozdíl od grifonáže, která je spíše bezděčnou čmáranicí, a od automatické kresby, která je záměrným experimentem s nevědomím, představuje doodling lehce dostupnou a praktickou relaxační aktivitu každodenního života. Přináší klidné soustředění a navozuje stav podobný meditaci, a tím se může stát cenným nástrojem sebepéče.
Pokud se chcete ponořit do světa energické kresby, můžete se zúčastnit specializovaných kurzů. Zde je několik tipů: