Ekologické a environmentální stavby: Definice a principy

Co je to ekologické bydlení? Je to myšlenkový koncept, sympatická idea a moderní trend, který říká, že zvolený způsob našeho bydlení nemusí nutně škodit životnímu prostředí. Do značné míry jde ale o dost vyprázdněný termín bez jasné definice. Volná definice pojmu nahrává alternativním výkladům, a zrovna slovní spojení ekologické bydlení je toho jasným příkladem.

Principy ekologického bydlení

Někdo jej například (a ne zrovna špatně) zaměňuje s přírodním stavitelstvím. Tedy s představou o tom, že by naše obydlí měla mít minimální dopad na své okolní prostředí. Jak toho dosáhnout? Cest je spousta.

Minimální zásah do okolí

Ekologické bydlení může jít v principu „nezasahování“ do svého okolí ještě dál, a může se snažit o nulovou hodnotu záboru plochy. Co třeba hobití nora, bydlení pod zemí? Louka na střeše v tomto případě kvůli domu nemizí. Ekologické bydlení respektuje původní uspořádání na parcele, nestojí o kácení vzrostlých stromů. Jejich přítomnosti se projektem přizpůsobuje a z jejich existence těží pozitiva. Z podobné kategorie jsou třeba domy bez základů, vystavěné na podkladu patek. Nenarušují půdu pod sebou, nepotřebuji výkop. Mohou být snadno rozebrány a zmizet.

Sem třeba spadají i nejrůznější řešení mobilheimů a obytných maringotek, chýší a jurt. K bydlení vám doslova stačí jen pozemek, to ostatní si sem dopravíte na kolech. Jde třeba o minimální zábor půdy, potřebný pro stavbu. Dosáhnout se tomu dá dobrovolným uskromněním vlastních nároků na užitnou plochu místností. Nakonec toho vlastně kromě postele, sporáku a ledničky moc opravdu nepotřebujeme, ne? Navíc malé domy a ještě menší byty nepotřebují tolik energie, a nehromadíme v nich komerční zbytečnosti.

Stavební materiál

Pro někoho je debata o ekologickém bydlení spíš otázkou volby stavebních materiálů. Tedy o tom, jak se vyhnout průmyslovým stavebninám, a čerpat ideálně ze surovin místně přítomných. Na nadšencích, kteří si domy staví ze slámových kostek (nebo zhutnělé slámy) vymazávaných jílem, je něco zneklidňujícího. Ale musí se nechat, že jim to funguje. Jde o to, že ne vždy je na stavební lokalitě dostupné to, co je zapotřebí. A jakmile se začne speciální materiál svážet z větších dálek, je to spíš o rozmaru než o ekologii.

Čtěte také: Příroda a Environmentální Přístup

Někomu se automaticky pojem ekologického bydlení spájí s představou dřevostaveb, které ve své stavební biomase rovněž blokují uhlík, pochází z obnovitelného materiálu a jsou tedy teoreticky udržitelné. Může to být zrovna tak venkovská roubenka jako moderní designová záležitost, vysoustružená z CLT panelů. Dá se tedy povšechně říct, že pro architekty ekologického bydlení je velmi podstatná lokalita stavby, volba materiálu a často také „původní postupy“.

Setkáme se například s izolací ovčí vlnou, konopím, rákosem, s hliněnými omítky. Dimenze „eko“ je opravdu široká, a tak můžeme narazit na stavby z alternativ, od stěn z gabionů až po lomový kámen. Nebo bydlení v kontejneru. Jiné táhne pojem ekologické bydlení směrem zeleně: zatravněná střecha garáže činí v jejich očích obydlí eko. Nedá se říct, že by neměly pravdu. Ale ani, že ji mají. Součástí volných principů ekologického bydlení je totiž ledacos.

Dlažba umožňující průsak dešťové vody, vodosběrný systém, květnatá louka místo trávníku, nezbytný kompostér za domem, absence umělých hnojiv a postřiků, osádka zahrady křovinami místní provenience. Kořenová čistička odpadních vod? Proč by ne.

Pro někoho se bydlení stává automaticky ekologickým, pokud je dům obložen vertikální vegetační stěnou. Jiný jde víc do hloubky a dívá se po tom, jak vlastně obyvatelé žijí. Kolik mají automobilů a jak často s nimi jezdí? Produkují a třídí odpad (a na kolik frakcí)? Nenakupují zbytečnosti? Zahradničí a pěstují si potraviny? Jsou vegetariáni? Bydlení a životní styl se tu díky volné definici ekologického bydlení intenzivně proplétá.

Energetická účinnost

Ale vždyť jste zapomněli na to nejdůležitější, hlásí se o slovo další skupina „ekologicky bydlících“. Experti, kteří mají jasno v tom, že největší překážkou a protivenstvím je mrhání energiemi. Ekologický dům musí podle nich mít nízkoenergetický, ale ideálně pasivní standard. Být dokonale zaizolovaný, s utěsněnou obálkou, aby neplýtval. Elektřinou, teplem, vodou. A případně je rekuperoval, klimatizoval, recykloval a kontroloval. Obvykle řeší zdroj této energie, a případně faktor její obnovitelnosti. Ano, populární jsou tu nejrůznější tepelná čerpadla a systémy výměníků, stejně jako střešní solární instalace. Aspoň pro ohřev vody, když už nic jiného.

Čtěte také: ZOO programy a ekologie

Znovu bychom tu ale narazili s kosou na kámen: je ekologickým bydlením dům v dokonale pasivním standardu, když svou energii získává z uhelné elektrárny?

Udržitelná výstavba a dřevostavby

Z hlediska udržitelné výstavby mají dřevostavby mnoho výhod. Jejich rychlá výstavba minimalizuje negativní dopady na okolní prostředí. Dřevěné konstrukce vynikají svou lehkostí, pevností a flexibilitou. Díky tomu jsou ideální volbou pro moderní ekologickou výstavbu. Mají nejen dobré izolační vlastnosti, ale také přispívají k nižší energetické náročnosti budov. Přírodní materiály, jako je dřevo, výrazně přispívají k udržitelnosti moderních staveb. Použití těchto materiálů nejenže přináší estetický rozměr, ale také podporuje environmentální odpovědnost. Kombinace dřevěných prvků s dalšími moderními materiály vytváří inovativní a udržitelné stavební řešení.

Dřevostavby se vyznačují svou schopností výrazně snižovat energetické nároky na vytápění a chlazení, což vede nejen k úsporám nákladů, ale i k ochraně životního prostředí. Mezi hlavní výhody patří především použití přírodních materiálů, které zajišťují vynikající izolaci. Kvůli tomu stavby ze dřeva poskytují vysokou energetickou účinnost, která je doplněna promyšlenou orientací a designem stavby. Kombinace těchto prvků nám umožňuje vytvořit dřevostavby, které jsou nejen šetrné k přírodě, ale i finančně výhodné. Tímto způsobem se stávají dřevostavby přístupným a udržitelným řešením pro všechny, kteří hledají moderní a ekologické bydlení. Úloha dřevostaveb v moderním stavitelství je nezastupitelná pro dosahování cílů udržitelného rozvoje.

Recyklace ve stavebnictví

Recyklace ve stavebnictví je klíčovým trendem, který nejenže pomáhá snižovat environmentální zátěž, ale také nabízí nové možnosti v oblasti cirkulární ekonomiky. Recyklace stavebních materiálů je proces, který zahrnuje zpracování odpadu vzniklého při demolici nebo rekonstrukci staveb a jeho přeměnu na nové použitelé materiály. Tento postup zahrnuje pečlivé třídění a zpracování materiálů, jako jsou beton, ocel, dřevo, cihly nebo sklo. Proces recyklace začíná již při demolici stavby. Materiály jsou pečlivě tříděny podle typu a kvality. Například beton se drtí na menší kousky, které lze použít jako základní vrstvu pro výstavbu nových objektů. Ocelové konstrukce jsou roztaveny a přeměněny na nové komponenty, zatímco dřevo může sloužit jako surovina pro výrobu nábytku nebo jiné konstrukční prvky.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Čtěte také: Definice environmentálního řízení

Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám). Kromě ekoznačení použitých stavebních materiálů je vhodné požadovat velmi nízkou úroveň energetické náročnosti budovy - a to včetně stanovení spotřeby primárních energií. Tímto způsobem dojde k zásadnímu snížení spotřeby energie.

Vývoj ploch jednotlivých druhů pozemků v ČR

Vývoj ploch jednotlivých druhů pozemků od roku 1966 do současnosti dokumentuje tabulka.

Mnoho zemědělské půdy ustupuje rozsáhlé výstavbě nejrůznějšího charakteru, čímž se negativně mění mikroklima daného místa. Pokles zemědělské půdy od 1. 4. 1966 do 31. 12. 2020 činí 313 929 ha. Je patrné, že úbytek zemědělské půdy v ČR má dlouhodobě klesající trend. Ještě výraznější je v tomto období pokles orné půdy, který činí 419 857 ha. Výměra zahrad ve sledovaném období mírně stoupla, a to o 25 096 ha. Jak jsme již uvedli, často se jedná spíše o nepříliš využité travnaté plochy, které vznikají v souvislosti s novou zástavbou na poli či tzv. zelené louce, a pouze doplňují výstavbu. Ubývá plocha ovocných sadů.

Energetická účinnost a nový stavební zákon

Kdo bude žádat od Nového roku 2022 o stavební povolení, musí se připravit na podstatné zpřísnění podmínek. Vývoj razantně směřuje k povolování staveb s tzv. „téměř nulovou spotřebou energie“. Nová vyhláška (č. 264/2020 Sb.) pracuje s možností zajistit úspornost budovy čtyřmi způsoby, kdy si stavebník vybere, který z nich je pro něj uživatelsky a ekonomicky vhodnější. Buď kvalitou návrhu budovy, zateplením stěn, střechy či kvalitnějšími okny, efektivnějším zdrojem energie nebo místním obnovitelným zdrojem.

Od 1. ledna 2022 už nebude ke splnění požadavků stačit jen silnější vrstva izolačního polystyrenu, či izolační trojskla. Architektura a kvalitní projekt se stávají nedílnou součástí energeticky úsporných opatření a mají stejnou váhu jako kvalitní izolace či okna, využití řízeného větrání s rekuperací tepla, účinnější zdroj tepla nebo instalace obnovitelného zdroje energie. Velký vliv má typ pozemku. Ideální je, když umožňuje orientaci prosklených ploch na jih, jihozápad nebo na jihovýchod. Současně s tím by tyto plochy neměly být stíněny zástavbou, zelení či terénem. Novostavba by měla mít kompaktní tvar. Členitý bungalov bude vždy méně úsporný než jednoduchý kvádr (klidně i se šikmou střechou). Důležité je vhodné rozložení dispozice z hlediska tepelných zón, tj. obytné zóny na osluněné strany, technické a komunikační prostory na sever. Kvalitně zaizolovaná obálka budovy s optimalizovanými tepelnými mosty může značně snížit spotřebu domu. Standardem jsou okna s trojskly.

tags: #enviromentalni #a #ekologicke #stavby #definice

Oblíbené příspěvky:

• Minerální lizy v ekologickém zemědělství
• Charakteristika léta v Česku
• Jak bojovat se znečištěním ovzduší?
• Přechod přírody a města
• Krajinář Gustav Porš