Environmentální aktivisté a jejich role v ochraně planety

Environmentální aktivismus se stává stále rozmanitějším a radikálnějším. Mění se i vnímání přímé akce a občanské neposlušnosti.

Formy environmentálního aktivismu

• Blokování uhelných dolů
• Polévání uměleckých děl
• Bránění kácení lesů
• Stávkování a demonstrování
• Revitalizace lesů

Anna Bromová definuje přímou akci jako způsob, jak dosahovat společenských změn skrze vlastní jednání a bez prostředníků. Arnošt Novák přibližuje tuto taktiku na příkladu řešení problému s vodou ve vesnici: místo nátlaku na starostu se problém řeší přímo.

Radikální ekologické aktivity

Na sociálních médiích se šíří videa, na nichž aktivisté polévají barvou či polévkou umělecká díla v galeriích. Aktivistka se ptá: „Záleží vám více na ochraně obrazů, nebo na ochraně planety a lidstva?“

Česká odnož Extinction Rebellion (XR) vstoupila do povědomí blokádou pražské magistrály. V roce 2019 stoupenci hnutí zablokovali londýnské metro během dopravní špičky.

Blokování automobilové dopravy se jeví jako opodstatněné, protože je významným producentem emisí. Veřejná doprava naopak představuje jednu z možností, jak emise snížit. Veronika Holcnerová míní: „Když někdo dělá akce ve městě, dotkne se to hromadné dopravy.“ Téma klimatické krize se díky tomu dostává do médií.

Čtěte také: Environmentalní aktivismus a čas

Přestože se pohled veřejnosti mění, mezi reakcemi na blokády převládají ty negativní. Petr Doubravský z Fridays For Future (FFF) říká: „Umím si představit hodně věcí a hodně lidí, po kterých bych polévku chtěl hodit, ale obrazy by to nebyly.“ Jakub Caha z hnutí Limity jsme my dodává: „Cílíme na původce problémů, na fosilní průmysl.“

Hnutí Limity jsme my bylo v době svého vzniku v roce 2017 vnímáno jako příliš radikální, ale časem se stalo respektovaným hlasem, hlavně díky Klimakempu.

Rozhodování o přímých akcích

V rámci hnutí Limity jsme my se rozhoduje kolektivně a konsenzuálně. Pod značkou Extinction Rebellion si akci může zorganizovat téměř kdokoli, rozhodovací procesy chybějí. Pokud by blokádu chtělo uspořádat Hnutí Duha, musela by ji schválit rada organizace. Dnes se Duha věnuje spíše lobbování za redukci odpadu nebo obnovitelné energie a je aktivní při záchraně lesů.

Dříve členové Hnutí Duha bránili lesy i vlastními těly, naposledy v roce 2011. Blokádou v Národním parku Šumava zamezili vykácení části pralesa, jehož záminkou bylo napadení kůrovcem. Dnes les prosperuje a blokádu na místě připomínají informační tabulky.

Podle Nováka šlo o přímou akci v pravém slova smyslu, byla to „poslední možnost“, když umírněný přístup selhal. Jaromír Bláha z Hnutí Duha říká: „Jednodenní blokáda rypadla je demonstrativnější, ale nemá takovou sílu jako blokáda dlouhodobá.“

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V mezích upozorňování se nesla blokáda Jaderné elektrárny Temelín, kterou provedlo Hnutí Duha v devadesátých letech. Tehdejší ředitel společnosti ČEZ Petr Karas označil blokující aktivisty za ekoteroristy.

Nenásilí jako základní princip

K nenásilí se hlásí celé klimatické hnutí. Limity jsme my je chápou jako stěžejní imperativ přímých akcí. „Budeme se chovat klidně a nenásilně. Eskalace nebudou vyprovokovány z naší strany, abychom nikoho nevystavili zbytečnému nebezpečí,“ píše hnutí na svém webu. Caha doplňuje, že budou obsazovat majetek a porušovat zákazy vstupu. Doubravský z FFF podotýká, že samotná klimatická krize je násilím na lidech.

Zásada nenásilí doprovázela i sametovou revoluci, které předcházely ekologicky motivované demonstrace v severních Čechách. Bláha se domnívá, že nespokojenost se stavem životního prostředí byla jedním z témat, na němž se ukázalo selhání minulého režimu.

Marek Soška říká, že studenti a studentky v roce 1989 poukázali na nutnost společenské transformace, dnes se jejich následníci snaží vydobyté svobody využít k upozorňování na problémy. Stávka na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně měla za cíl udělat z fakulty živé místo a přejít z pasivní role posluchačů do role aktérů.

Stávka přesto nebyla zbytečná, stejně jako většina přímých akcí za klima. Stále přitom platí, že čím je akce radikálnější, tím je viditelnější. Všechny hlasy jsou nicméně potřeba, aby hnutí mělo co nejširší záběr.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Extinction Rebellion (XR)

Od roku 2018 působí ve světě i u nás hnutí Extinction Rebellion (XR), které občanskými nepokoji poukazuje na pokračující klimatickou krizi a vyzývá k okamžité akci. Jeho protesty jsou nenásilné, ovšem nechybí na nich blokády, stříkání umělé krve na budovy úřadů a vlád či přilepování se k silnicím nebo uměleckým dílům. Jeho extrémní akce v několika případech měly skutečný dopad, Británie například vyhlásila stav klimatické nouze.

Ten název se dá přeložit jako Vzpoura proti vyhynutí. Jde o globální občanskou iniciativu, která vychází z myšlenky, že život na Zemi je v ohrožení. Symbolem je písmeno X v kroužku, které se dá také chápat jako přesýpací hodiny odměřující čas. Projevem hnutí je radikalita, ovšem v mezích občanské neposlušnosti a nenásilného odporu.

Akce Extinction Rebellion mají většinou podobu blokád, ovšem velmi působivě podaných. Aktivisté se často oblékají do kostýmů. Jindy zase aktivisté stojí v ulicích s barevnými dýmovnicemi a šátky přes obličej.

Všechny pojí fakt, že již dříve se občanskému aktivismu věnovali. Bradbrooková například už ve 14 letech hájila práva zvířat v takzvané Green Party v Británii.

XR se také otevřeně hlásí k občanským hnutím jako Occupy Wall Street, Gándího hnutí za nezávislost nebo k hnutí Martina Luthera Kinga a hnutí za občanská práva. K příznivcům XR patří například i otec bývalého britského premiéra Borise Johnsona.

Od roku 2018 až do loňska se po Evropě konala řada XR protestů. V srpnu 2021 například dav zástupců hnutí na pět hodina zablokoval vstup do budovy norského ministerstva ropy a energetiky.

V říjnu zase australská policie zatkla dva zástupce Extinction Rebellion, když se přilepili k obrazu španělského malíře Pabla Picassa. Měli s sebou černobílý transparent se sloganem Klimatický chaos = válka a hladomor.

První požadavek - vyhlásit klimatickou nouzi - splnil britský parlament 1. května 2019. V roce 2019 začalo Exctinction Rebellion působit i v České republice, a to hlavně v Praze a v Brně.

V Česku hnutí upozorňovalo především na problematiku těžby uhlí a přílišné závislosti českého průmyslu a ekonomiky na fosilních zdrojích.

Ani V Česku se nedá říct, kdo konkrétně českou pobočku hnutí řídí. Finančně hnutí funguje z darů podporovatelů, případně z ekologických fondů, které distribuují prostředky do celosvětové organizace na základě předem stanovených kritérií.

Na celosvětové úrovni XR čelilo i silné kritice. Vznikly například pochybnosti o tom, zda je schopno oslovit různorodé komunity. Nejvíce je však Extinction Rebellion kritizováno za to, že jeho akce v konečném důsledku dopadají nikoliv na elity a korporace, ale na obyčejné občany z nižších nebo nejnižších ekonomických a sociálních vrstev.

Letos 1. ledna britská odnož organizace Extinction Rebellion oznámila, že pozastaví narušování veřejného pořádku a že tímto krokem chce přitáhnout více lidí, aby se připojili k jejímu úsilí.

Veronika Holcnerová vysvětluje, že i v Česku se nyní hnutí rozdělilo na dvě části. Na umírněnou, která stále nese název Extinction Rebellion, ale nyní nebude aktivní, a na radikální, která se přidává k hnutí Poslední generace (Last Generation, německy Letzte Generazion).

„XR jako takové je nyní neaktivní. Činnost pozastavilo hlavně kvůli nedostatku lidí. Je to vlastně docela známá a opakující se geneze sociálních hnutí. Objeví se něco zajímavého, nového, co osloví lidi, kteří jsou naprosto mimo klimatická klima hnutí, a tito lidé se zapojí. To se zas tak často nepodaří, v tom bylo XR nevídaně úspěšné,“ shrnuje Holcnerová.

Reakce na klimatické změny a aktivismus

Výsledkem byly chilliastické titulky v novinách: Prý na záchranu světa zbývá už jen 12 let! Jiní píší, že nás čeká klimatická „genocida“.

Francouzský president Macron, který si na siláckých řečech o boji s klimatem postavil kampaň, čelí vzpouře národa. Lidé protestují proti klimatickým daním, které jim zdražují naftu do aut. A úspěšně. Vláda demonstrantům ustoupila a oznámila, že plánované zvýšení klimatické daně v roce 2019 nebude.

Po celé dva týdny se ve všední dny scházeli aktivisté a aktivistky z Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí, dále XR), aby pokaždé na pár minut zablokovali provoz na některé z pražských silnic a dováděli tak nejednoho ze smolných řidičů k nepříčetnosti.

Kampaně a iniciativy

Čeští XR se nechali inspirovat relativními úspěchy svých britských protějšků a rozhodli se vytvořit podobný projekt, který v jejich podání apeluje na vládu, aby v reakci na Putinovo válečné tažení snížila naši energetickou závislost na ruském plynu.

Požadavkem probíhající kampaně XR nazvané 3 °C pro Ukrajinu je omezení naší spotřeby ruského plynu tím, že v závěru topné sezóny snížíme průměrnou teplotu ve vytápěných budovách o tři stupně, nebo na zákonem stanovené minimum.

V případě kampaně 3 °C pro Ukrajinu by se jednalo o nařízení vlády „podle něhož až do konce topné sezóny 2021/2022 všechny firmy a instituce vytápějící plynem musí nastavit teplotu svých místností a provozoven na zákonem dané teplotní minimum.“

Alternativní přístupy a řešení

Když aktivisté z iniciativy Zastavme špinavé prachy žádají stopku pro financování fosilního průmyslu, chodí přímo do bank. Když aktivisté z hnutí Limity jsme my požadují co nejrychlejší zastavení těžby uhlí, jdou do dolů a blokují přímo uhelnou infrastrukturu.

„Boj za klimatickou spravedlnost se pro hnutí Limity jsme my posunul od tématu uhlí k boji proti fosilnímu průmyslu a jím předkládanými řešeními klimatické krize, která jsou společensky, ekonomicky a environmentálně nezodpovědná.

„Kdybychom nezačali okamžitě jednat, přijdou nevratné změny. Chceme veřejnost informovat, chceme ukázat, jak se lidé sami můžou do řešení problémů zapojit, chceme upozornit na problémy, které spousta z nás stále bagatelizuje.

Můžeme nakupovat lokální a sezónní potraviny, které nemusí cestovat přes polovinu světa, rozbité věci opravovat a nevyhazovat... Ostatně, změna klimatu v důsledku lidské činnosti je stejně vědecky prokázaná jako třeba gravitace. Týká se každého z nás, a tím pádem i každý z nás může přispět k řešení.

Jako velké téma zmínilo Hnutí Duha například nutnost investic do obnovy krajinné struktury a ochrany proti vodní erozi. "Stínový" návrh ekologických opatření pro Národní plán obnovy představilo Hnutí Duha.

Právní ochrana environmentálních aktivistů

V současné době se pozornost médií zaměřuje zejména na tzv. klimatické aktivisty, které bychom mohli definovat jako obránce lidských práv v oblasti životního prostředí, kteří jsou přímo zaměřeni na problematiku klimatu, respektive poukazují na klimatickou krizi a její neadekvátní řešení a požadují v tomto větší úsilí zejména ze strany politických představitelů, případně poukazují na chování fosilního průmyslu apod.

Klimatické hnutí využívá širokou paletu nástrojů, které dobře ilustrují možnosti občanské společnosti: klimatickou litigaci, tedy žaloby namířené např. proti státům či obchodním korporacím, demonstrace, ale i tzv. přímé akce, k nimž se otevřeně hlásí např. Extinction Rebellion (XR), kteří ji definují jako "nenásilnou přímou akci, jinak řečeno občanskou neposlušnost, která je záměrným symbolickým porušením zákona, jehož cílem je přitáhnout pozornost k určitému společenskému tématu, konkrétně v tomto případě změně klimatu." XR při tom zdůrazňuje, že se striktně drží nenásilí. Ukazuje se ovšem, že podmínka nenásilné formy těchto činností může být vykládána různě.

Císař vyděluje pět typů politického aktivismu: starý participační aktivismus, nový transakční aktivismus, nový radikální aktivismus, občanská sebeorganizace a epizodická masová mobilizace, přičemž nový transakční aktivismus se vyznačuje "mnoha událostmi s málo účastníky" a nový radikální aktivismus "malým počtem účastníků a militantními strategiemi". Právě tyto dva typy považuje Novák za relevantní pro diskuzi o tzv. přímé akci v environmentálním hnutí, přičemž upozorňuje na odlišnost environmentálního hnutí v České republice od hnutí v západní Evropě či Spojených státech.

Přímou akci pak částečně ztotožňuje s pojmem občanská neposlušnost, kterou lze definovat jako "veřejný, nenásilný, vědomý a politický akt protestu proti zákonu, obvykle provedený s cílem změnit zákon nebo politiku vlády". Jako významný prvek označuje striktní nenásilnost, která se zpravidla prosazuje i vůči majetku. Naproti tomu stojí anarchistická přímá akce, kterou lze označit také jako politický odboj nebo odpo.

Za charakteristické pro environmentální přímou akci označuje právě to, že vycházela z radikální opozice vůči "základním hodnotám kapitalistické a průmyslové společnosti, jako je upřednostňování zisku, posvátnost soukromého majetku či ekonomický růst." Naproti tomu ve Spojených státech amerických je občanská neposlušnost chápána jako nelegální protest, jehož znakem je nenásilnost a zahrnuje i formy protestu, jako je bránění vstupu do budovy, rušení organizované akce nebo i poškození cizí věci. Tyto činnosti jsou ovšem protiprávní, aktéři tudíž mohou čelit navazujícímu řízení.

Situace obránců lidských práv se celosvětově zhoršuje. Jako nejohroženější skupina jsou označováni právě aktivisté chránící půdu, životní prostředí a práva původních obyvatel. Mezi nejčastější odrazující a zastrašující nástroje patří zatčení a zadržení, žaloby, fyzické napadení, hrozba smrtí a dohled. Proti aktivistům může být také využívána snaha o přehnanou kriminalizaci předmětné ho jednání, označování nenásilných protestů jako terorismus apod.

Právní úpravu zaručující výkon veřejného politického aktivismu v oblasti práva životního prostředí můžeme dělit na obecnou v rámci obecných standardů ochrany základních práv a svobod a zvláštní, která se přímo zaměřuje na ochranu obránců lidských práv, případně obránců environmentálních práv. Nenásilné aktivity environmentálních aktivistů jsou samozřejmě zaručeny a chráněny národními ústavami a obecně v rámci ochrany základních lidských práv a svobod.

tags: #environmentalni #aktiviste #co #delaji

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR: Přehled
• Recyklace v České republice
• Pracovní příležitosti Louny příroda
• Cíle EU v oblasti klimatu a energetiky
• Stromy Spojených Států