Veřejná podpora třídění odpadu a recyklace v České republice

Česká republika se dlouhodobě snaží zvyšovat míru recyklace a třídění odpadu. Důvodem je snaha o minimalizaci skládkování a plnění evropských cílů v oblasti odpadového hospodářství. Vláda schválila soubor nové odpadové legislativy, která má za cíl posunout Česko směrem k oběhovému hospodářství.

Nová odpadová legislativa a její cíle

Nová legislativa zahrnuje nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Nejdůležitějším cílem je zvýšení třídění a recyklace odpadů a odklon od skládkování, což souvisí s plněním povinných evropských cílů. Podle nich musí Česká republika recyklovat 55 % veškerého komunálního odpadu do roku 2025. V roce 2030 se má recyklovat 60 % a v roce 2035 dokonce 65 % komunálního odpadu. V současnosti se v ČR recykluje pouze 39 % komunálního odpadu.

Mezi hlavní změny, které nové zákony přinášejí, patří:

• Postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky.
• Zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce.
• Zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030.
• Uzákonění systému PAYT (Pay As You Throw), kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice.

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí princip ekomodulace. Od ní se bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší bude cena za jeho využití či odstranění a naopak. Cílem ekomodulace je motivovat výrobce i dodavatele, aby jejich výrobky plnily ekologické nároky už ve fázi výroby a při jejich balení.

Motivace obcí a občanů

V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Obcím může pomoci například systém PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Čtěte také: Veřejné vs. soukromé dluhopisy: Co je lepší?

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Podmínkou pro uplatnění takové slevy bude dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu.

Sběrná síť a její rozšiřování

Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného papíru, plastů, skla, nápojového kartonu a kovů 1 milionu kusů. Zatímco v roce 2002 bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině roku 2024 dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door.

V posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější.

Graf 1 sice ukazuje celkový počet kontejnerů dle hlavních komodit, jež se do nich sbírají, to však nevypovídá o skutečném počtu nádob, do nichž je možné třídit jednotlivé komodity. V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých komodit do jedné nádoby. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových.

Čtěte také: Městská část Praha 10: Cesta k bezodpadové budoucnosti

Tabulka: Vývoj počtu nádob na tříděný odpad v ČR

Problémy a výzvy v recyklačním průmyslu

Ve třídění odpadů Češi vedou, recyklace a hlavně využívání recyklátu pro výrobu nových produktů ale pokulhává. Překážkou je jim především vyšší cena materiálu zpracovaného z odpadu oproti tomu primárnímu, v případě plastů ropy. “Vytříděných druhotných surovin máme přebytek. Zákon trhu zní nekompromisně, kde není poptávka, tam není nabídka. Argument ekologický je zde až druhotný. Je tak, zdá se, momentálně rolí státu podporovat recyklační průmysl z veřejných zdrojů. Součástí odpadové legislativy je pak i evropská směrnice o obalech, která má za cíl snížit množství přímo obalových odpadů určených ke konečnému odstranění a např. pro plasty stanovuje do roku 2025 a 2030 přímo 50% resp. 55% míru opětovného využití.

Podle Miloše Kužvarta z České asociace oběhového hospodářství je dnes důležitější podpora provozní než podpora ve fázi investic. “K výrobkům z druhotných surovin, které jsou často dražší nežli výrobky z primárních surovin, není důvěra. Proto, ať již z důvodu vyšší ceny či obav odběratelů z kolísavé kvality výrobků z recyklovaných surovin, nejdou tyto výrobky na odbyt,” uvádí Kužvart s tím, že cestou může být tzv.

Finanční podpora recyklace

Cílem nástroje je podpořit cirkularitu, zvýšit podíl na opětovném využití komunálního odpadu, zejména u plastu a textilu, pomoci odpadářským projektům dosáhnout na komerční úvěry a posílit tak recyklační kapacity v ČR. Nástroj spojuje individuální záruku státu za komerční úvěr a nevratnou investiční dotaci v jediné žádosti. Tento přístup snižuje riziko bank při financování a současně zlepšuje podmínky pro investory.

„Česká republika ročně vyprodukuje asi 5,8 milionu tun komunálního odpadu, přičemž míra recyklace se pohybuje pouze kolem 43 %, což je pod průměrem EU, a významná část odpadu u nás stále končí na skládkách. Jde zejména o plast nebo textil, u kterého je potřeba posílit třídicí a recyklační kapacity. Kombinace záruky za komerční úvěr a dotace představuje velice efektivní způsob podpory, který dokáže proměnit odpad v motor inovací. Navíc jde o unikátní tzv. one-stop-shop model, tedy že žadatel vyřídí záruku i dotaci jednou žádostí. Podpora bude směřovat především do výstavby a modernizace zařízení pro třídění a materiálové využití odpadů. Zvláštní důraz bude kladen na inovativní technologie, jako je chemická recyklace nebo pokročilé třídicí linky schopné zpracovávat specifické frakce.

Čtěte také: Veřejná Zeleň a Udržitelnost

Posuzování investičních projektů bude probíhat dvoukolově. Nejprve budou zájemci v období od 1. srpna 2025 do 6. ledna 2027 podávat projektové záměry. Poté úvěrující banka provede scoring klienta.

Jak správně třídit odpad

Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

• Sklo: patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např.
• Plast: tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit.
• Papír: můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka.
• Nápojové kartony: vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod.
• Kovový odpad: patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr.
• Bioodpad: rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr.
• Kuchyňský odpad: Kontaktujte vaše město nebo obec a zeptejte se na možnost třídění kuchyňského odpadu.
• Tuky a oleje: je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou.
• Nebezpečný odpad: představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem.
• Oblečení a staré látky: patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy.
• Baterie: obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu.
• Nevyužitá léčiva: odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků.

Systémy sběru odpadu v obcích

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.

Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.

Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.

Multikomoditní sběr

Obce v České republice mají za povinnost umožnit třídit řadu komunálních odpadů. Jejich materiálové typy, např. papír, plasty, sklo, kovy, nápojový karton nebo dřevo se obvykle označují jako tzv. komodity. Není pak žádnou novinkou, že řada obcí se po domluvě se svou svozovou společností a dotřiďovací linkou, rozhodne použít jeden typ sběrných nádob nebo pytlů pro společný sběr směsi dvou až tří těchto komodit a zavést tak tzv. multikomoditní sběr tříděných odpadů.

Multikomoditní sběry v Česku rozhodně nejsou novinkou. V rámci Systému EKO-KOM jsou evidovány již od roku 2008 a neustále jich přibývá. Na konci roku 2024 bylo v ČR k třídění obalových odpadů k dispozici 557 826 m3 nádob ve veřejné a individuální sběrné síti; z toho bylo 173 935 m3 (31 %) určeno pro multikomoditní sběry.

V současnosti využívají obce při sběru 6 různých kombinací komodit. Tou zdaleka nejrozšířenější je společný sběr plastu s nápojovým kartonem (NK); druhou nejčastější kombinací je sběr plastu, nápojového kartonu a kovů do společných nádob. Nápojový karton je z hlediska množství minoritní komoditou oproti plastu nebo papíru. Je tedy pochopitelné, že velké množství obcí se rozhodlo pro jeho společný sběr s dalšími komoditami - obvykle s plastem. Od roku 2019 roste počet obcí, které se rozhodly tuto kombinaci rozšířit ještě o kovy.

Roztříštěnost a nepřehlednost pokynů k třídění kovů a nápojového kartonu pro běžného spotřebitele je tak nepochybně jedním z faktorů, který brzdí rozvoj sběru a recyklace těchto materiálů. Rapidně se rozvíjející společný sběr kovů s dalšími komoditami má potenciál tento problém vyřešit.

Multikomoditní sběry ale mohou plnit svou funkci pouze tehdy, pokud se takto vytříděný odpad dostane na dotřiďovací linky, které jsou schopné zajistit dotřídění všech sebraných složek. Jak je vidět na dvou grafech níže, počet linek, které dotřídění nápojového kartonu a kovů provádí, v posledních letech narůstá.

Multikomoditní sběry jsou nezpochybnitelným trendem, kterým se české obce v tříděném sběru vydaly. Tlak na zvyšování účinnosti třídění komunálních odpadů vede obce k hledání řešení, která budou co nejefektivnější a nejlevnější.

tags: #verejna #podpora #třídění #odpadu #a #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s kotli na hnědé uhlí třídy 4
• Velké množství odpadu a jeho vliv
• Udržitelné Nakládání s Odpady
• Metody měření VOC
• Ekologická fyziologie rostlin