Environmentální ekonomie: směry a přístupy

Jubilejní publikace reflektuje stav teoretické ekonomie, jejíž paradigma je vystavováno kritice v důsledku negativních dopadů hospodářského rozvoje na přírodu i na sociální vztahy.

V úvodu autoři připomínají, že publikace je též připomínkou 26. výročí tragické smrti J. Vavrouška (1944-1995), prvního a zároveň posledního federálního ministra pro životní prostředí.

Upozorňují na odezvu mladé generace na tuto vyhlášenou cenu nejprve na Fakultě sociálních věd UK, pak i Univerzitě Karlově, posléze v dalších českých, moravských a nyní také slovenských vysokých školách.

Soutěžilo již 407 prací.

Publikace obsahuje úvodní slovo a poděkování, 8 kapitol a dvě přílohy - faksimile „zakládací listiny“ soutěže o Cenu J. Vavrouška, a hlavně tabulky se seznamem všech přihlášených a oceněných studentských prací v letech 1996 až 2021, pečlivě zpracované Jiřím Kameníčkem a rozčleněné na jednotlivé kategorie - bakalářské, magisterské a disertační.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Použitá literatura obsahuje 38 citací.

Tato studie si klade za cíl nejprve souborně představit několik kritických pohledů na hodnotové podhoubí a metodologická omezení ekonomie středního proudu, resp. ekonomii neoklasické syntézy.

V další části se zaměřuje na historické kořeny, nedávný vývoj a současná napětí v rámci relativně nového směru ekologická ekonomie, který usiluje o sebedefinici ve vztahu ke středoproudé resp. environmentální ekonomii a dalším oborům.

Soustředí se přitom na úsilí části obce ekologických ekonomů nalézt vlastní koherentní paradigma v rámci tzv. sociálně ekologické ekonomie.

Poslední část textu rozebírá otázku komunitní správy přírodních zdrojů a srovnává kritiky Hardinovy tragédie občiny z pohledu institucionální ekonomie, ekologické ekonomie a některých radikálních odpůrců středoproudého rozvojového diskursu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Cílem knihy je tedy jednak poskytnout vodítko evoluce hlavních myšlenkových směrů ekonomie životního prostředí s důrazem na metodologické odlišnosti a z nich pramenící různá doporučení pro hospodářskou politiku, jednak provést komparaci a představit vzájemné vazby mezi těmito směry.

Autoři se zabývají zejména neoklasickou environmentální ekonomií, včetně příspěvku nových institucionálních ekonomů, ekologickou ekonomií v její tradiční a institucionálně modifikované podobě a tržními přístupy k ochraně životního prostředí.

Na základě provedených rešerší a analýz metodologického aparátu považují autoři tyto tři skupiny za klíčové a teoreticky i empiricky jasně ukotvené, což dále umožňuje jejich uchopení a zkoumání.

Publikace je určena studentům a pedagogům vysokých škol zaměřených na ekonomii, sociální vědy a environmentalistiku i všem zájemcům o tyto oblasti.

Bakalářská práce se zaměřuje v teoretické části primárně na ekonomické přístupy k ochraně životního prostředí a jejich následnou analýzu.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Mezi aktuální myšlenkové směry patří environmentální ekonomie, ekologická ekonomie a tržní přístup jako obhajoba soukromého vlastnictví k ochraně životního prostředí.

Jsou nastíněny pozitivní i negativní dopady těchto směrů a uvedena doporučení zavedení do praxe.

Součástí práce je i zdůvodněná odpověď na otázku, zda je ekonomicky efektivnějším řešením, aby vlády podporovaly spíše respektování a garanci vynutitelnosti vlastnických práv nebo je v případě ochrany životního prostředí a ohrožených druhů zvířat nutná silná administrativní intervence.

Letní škola reaguje na dosud rozšířený názor, že ekonomie musí být s ekologicky odpovědnější společností v rozporu, a snaží se ukázat, že řada myšlenek a proudů v ekonomii naopak problémy životního prostředí vnímá a snaží se hledat řešení.

Jde například o environmentální ekonomii, která problematiku degradace životního prostředí začleňuje do hlavního proudu ekonomického myšlení, nebo ekologickou ekonomii, která sice stojí na okraji hlavního ekonomického proudu, ale přináší řadu zajímavých přístupů a témat i pro další směry v ekonomii.

Témata letní školy se odvíjí od znalostí studentů, jak jsou přednášeny u nás na našich vysokých školách.

Na začátku jsou shrnuty přístupy konformní s hlavním ekonomickým proudem (environmentální ekonomie) a dále se pokračuje k přístupům alternativnějším, které zahrnujeme do ekologické ekonomie.

Jednotlivá témata budou probírána nejen teoreticky, ale vždy na ně bude navazovat blok představující konkrétní řešení environmentálních problémů v praxi.

Akce volně navazuje na seminář „Ekonomie, jako by na lidech záleželo“, který pořádala jihočeská Rosa v roce 1999.

Na letní škole vystoupí řada odborníků z ČR - mimo jiné z Centra pro otázky životního prostředí UK v Praze, Vysoké školy ekonomické v Praze či Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ale i ze zahraničí.

Účast přislíbil zástupce organizace Traide Fair Německo a odborník z New Economic Foundation z Velké Británie.

Letní škola alternativ v ekonomii se uskuteční díky laskavé podpoře Nadace VIA.

Environmentální ekonomie vychází z metodologie a přístupů neoklasické ekonomie, které aplikuje na problémy životního prostředí. Jde o část hlavního proudu v ekonomii.

Ekologická ekonomie zaštiťuje řadu samostatných proudů v ekonomii, které zdůrazňují význam životního prostředí a jeho služeb, které nemohou být nahrazeny „umělými“, lidmi vytvořenými statky a službami.

Jejich přístup k ochraně životního prostředí i nástroje, které používá, jsou proto radikálnější.

V týdnu od 3. do 9. července 2004 proběhne na Horním mlýnu ve Křtinách týdenní akce s názvem „Letní škola alternativ v ekonomii“.

Docentka Ing. Eva Cudlínová, CSc. patří k prvním osobnostem, které se v České republice začaly zabývat bioekonomikou.

Je spoluzakladatelkou Platformy pro bioekonomiku ČR a Jihočeského spolku pro bioekonomiku.

V roce 2013 se stala členkou prvního Bioekonomického panelu EU za ČR.

V rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 byla za ČR hlavní řešitelkou úspěšného výzkumného projektu Power4Bio.

Bioekonomika je poměrně nový ekonomický směr založený na využívání biologických obnovitelných zdrojů, jakými jsou například dřevo, sláma, sladkovodní nebo mořské řasy, ale i biologické potravinové odpady a exkrementy.

Cílem je nahradit neobnovitelné zdroje energie a průmyslu, tedy především uhlí a ropu, zdroji obnovitelnými.

Biologické zdroje se využívaly už od pradávna a například lněné šaty nebo dřevěné budovy jsou toho dobrým příkladem.

V případě bioekonomiky jde pak o novou možnost využití tradičních biologických zdrojů - díky biotechnologiím jsme schopni ze dřeva nejen postavit dům nebo vyrobit papír, ale přeměnit ho třeba na plastový obal.

Mojepráce spočívá v prosazování bioekonomiky jako takové a jejího ekonomického principu a v nalézání ekonomických, environmentálních i společenských výhod její praktické aplikace.

Bez objasnění pojmu a jeho popularizace je jen malá šance, že bude bioekonomika legislativně i ekonomicky podpořena jako strategie, a tudíž hrozí, že zůstane jen ve vědeckých článcích, plánech a návrzích.

Ve vědecké, teoretické rovině bioekonomiku analyzuji z hlediska principů a cílů udržitelného rozvoje.

Upozorňuji nejen na její přednosti, ale i případná rizika, která jsou spojena s tím, když bude aplikována globálně jako všelék na neduhy společnosti a ekonomiky.

V rovině aplikační se snažím o nalezení společných cest a způsobů, jak bioekonomiku podpořit tím, že bude v ČR přijata bioekonomická strategie na národní úrovni.

Strategie pro bioekonomiku EU existuje už od roku 2012 a více než deset členských zemí má také svoji vlastní strategii.

V rovině edukační seznamuji s touto novou myšlenkou mladou generaci, a to jak v pravidelné výuce, tak ve specializovaných seminářích a kurzech.

Ve výuce kladu důraz na multidisciplinaritu bioekonomického principu, jeho výhody i rizika.

Co se týká odlišností, jsou mezi nimi velké rozdíly hlavně v teoretickém přístupu.

Ekologická a environmentální ekonomie byly první, které v 70. letech 20. století vznikly.

Šlo o reakci společnosti na ropnou krizi, která tehdy probíhala a na zprávu Římského klubu „Meze růstu“.

Celkově byla sedmdesátá léta minulého století takovým ekologickým kvasem ve společnosti - začalo se mluvit o životním prostředí.

tags: #environmentální #ekonomie #směry #a #přístupy

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace v přírodě
• Jak minimalizovat SKO
• Správné třídění odpadu v ČR
• Výhody WC kombi mís s vario odpadem
• Globální Výzva Klimatu