Posouzení životního cyklu (LCA) je systémová analýza zaměřená na shromažďování a vyhodnocování vstupů, výstupů a možných dopadů výrobku (nebo služby) na životní prostředí během celého jeho životního cyklu. Díky své schopnosti poskytovat podrobné a kvantitativní informace o dopadech na životní prostředí, Life Cycle Assessment pomáhá firmám, regulátorům a spotřebitelům činit informovanější rozhodnutí, která vedou k udržitelnějším praktikám.
LCA poskytuje komplexní pohled na to, jak produkt ovlivňuje životní prostředí v každé fázi jeho života. Při posuzování se tedy mapují všechny dopady spojené s výrobkem od těžby surovin, výroby, užívání až po konec životnosti výrobku a jeho zneškodnění.
Vezměme si například bavlněné tričko. LCA by posoudil spotřebu vody a energie během pěstování bavlny, emise během výroby, dopady související s přepravou, praní a sušení v průběhu času a jak je likvidován - skládkován, spalován nebo recyklován.
Fáze posouzení životního cyklu (LCA)
Postup zpracování studie LCA je rozdělen do 4 fází:
- Definice cílů a rozsahu: Stanovuje účel, hranice systému a úroveň podrobností studie. Pro studie LCA je nutné definovat, za jakým účelem se studie provádí a pro koho jsou určena výsledná data.
- Inventář životního cyklu (LCI): Tato fáze zahrnuje sběr dat o energetických a materiálových vstupech a únikech do životního prostředí. Inventarizační analýza následuje po určení základního rámce LCA a jejím cílem je kvantifikovat všechny elementární toky přes hranici systému směrem dovnitř i vně vlastního systému.
- Posouzení dopadu životního cyklu (LCIA): Vyhodnocuje potenciální dopady na životní prostředí pomocí údajů LCI. Pro zjištění možného dopadu jednotlivých položek inventarizační analýzy na životní prostředí se provádí tzv. posuzování dopadů.
- Interpretace: Analyzuje výsledky za účelem vyvození závěrů, vysvětlení omezení a poskytnutí doporučení. Interpretací životního cyklu je postup, během kterého se identifikují environmentální problémy daného produktového systému a hledají se možnosti, jak by se dala snížit spotřeba energie či surovin a také dopad na životní prostředí.
Podrobnější popis fází LCA
A - Definice cílů a rozsahu:
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Úvodní fáze LCA je plánovací. Tato data pak mohou být použita buď pro interní účely organizace, která LCA provádí, nebo pro účely externí.
Požadavky na rozsah studie vyplývají jednak z účelu a cíle studie, dále také z finančních a časových možností zadavatele studie a možností zpracovatele. Vzhledem k omezujícím kritériím je nezbytné vybrat procesy, které budou zařazeny do produktového systému. Zadavatel i zpracovatel si musí při zadávání jednoznačně stanovit veškeré okrajové podmínky. Všechna vynechání či omezení musí být zdokumentována a odůvodněna pro všechny osoby, které přijdou se studií do styku. Dle průběžně získávaných dat lze upřesnit rozsah studie i během jejího průběhu.
B - Inventarizační analýza (LCI):
Obdobně jako u první fáze LCA lze také u inventarizační analýzy účelně měnit její rozsah během jejího provádění. Po prvotním zpracování analýzy dojde k lepšímu poznání zkoumaného průmyslového systému a lze následně zjistit další požadavky na doposud nezjištěné údaje. Jakmile jsou definovány vstupy a výstupy, provádí se revize cílů studie a jejího rozsahu. Některé ze vstupů či výstupů taktéž vyžadují změnu systému sběru dat na systém, jenž bude lépe vyhovovat k zajištění splnění vytyčeného cíle studie.
Sběr údajů:
Pro získání kvalitních a použitelných dat z LCI, musíme mít k dispozici kvalitní vstupní údaje. Mezi základní požadavky na jejich kvalitu se řadí: přesnost, úplnost, reprezentativnost, rozsah, konzistence, reprodukovatelnost a zdroj dat. Mimo získaných dat se mohou z části využít i další informace poskytnuté databázemi počítačových LCA modelů.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Kontrola údajů:
Za účelem dosažení cíle dané studie je nutné kontrolovat všechny údaje už během jejich sběru. Zpravidla zahrnuje kontrola mnohé mechanismy, jako je například vytvoření energetických či materiálových bilancí. Jelikož platí pro všechny procesy zákon zachování hmotnosti a energie, materiálová a energetická bilance poskytují velmi výhodnou kontrolu platnosti popisu jednotkového procesu. Jestliže se během kontroly zjistí nějaké odchylky, je nezbytné doplnit údaje tak, aby splňovaly vytyčené požadavky na jejich kvalitu, která je zapotřebí k dosažení definovaného cíle studie.
Zpřesnění hranic systému:
S ohledem na fakt, že charakter LCA analýzy je iterativní, musí být co nejvíce zpřesněny hranice systému. Počáteční hranice systému by měly být přezkoumány tak, aby byly v souladu s omezujícími kritérii, která byla určena při definování rozsahu studie. Dle analýzy citlivosti, která určuje významnost, se rozhoduje o zařazení údajů. Cílem této analýzy je zmenšit množství dále zpracovávaných údajů a tím zjednodušit provádění celé studie. Dále se pak pracuje pouze s těmi vstupními a výstupními údaji, které výše zmíněná analýza citlivosti určila za nepochybně významné pro splnění cíle LCA analýzy.
Vztažení údajů k jednotkovému procesu a funkční jednotce:
Ke všem jednotkovým procesům je nutné určit vhodný referenční tok. Získaný výsledek výpočtu je pak přepočtem všech vstupů a výstupů systému na funkční jednotku.
Alokace:
Hodnocené procesy zpravidla poskytují více než jen jeden produkt. Meziprodukty se recyklují. Ty produkty, které byly vyřazeny, se využívají jako suroviny. Je tedy třeba rozčlenit vstupní a výstupní toky procesu na hodnocený proces a ostatní procesy a taktéž na jeho různé produkty. Alokace se během provádění studie používá, jestliže má jednotkový proces více než jeden výstup. Některé procesy z produktového systému totiž mohou mít více výstupů, z nichž některé mohou být využitelné mimo produktový systém. Pokud není jiná možnost a alokaci se nejde vyhnout, je zapotřebí rozčlenit vstupy a výstupy mezi různé produkty tak, aby byly respektovány fyzikální vztahy mezi nimi. Po rozčlenění pak následuje postup, během kterého jsou vstupy a výstupy pozměňovány pomocí kvantitativních změn v produktech anebo procesech. V některých případech ale takový fyzikální vztah nejde najít. Za takových podmínek se alokace musí uskutečnit dle jiných vzájemných vztahů mezi nimi.
C - Posuzování dopadů (LCIA):
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Pro zjištění možného dopadu jednotlivých položek inventarizační analýzy na životní prostředí se provádí tzv. posuzování dopadů. Potenciální dopady se hodnotí tak, že se srovnává významnost všech emisních toků a porovnává se s jejich celkovými známými dopady lidské činnosti na životní prostředí v dané kategorii. LCIA tak spojuje údaje z inventarizační analýzy se specifickými dopady na životní prostředí. Jaká je úroveň detailu, volba hodnocených dopadů a použitých metodologií, se odvíjí od definovaného cíle studie a jejího rozsahu. Výstup z LCIA jsou soubory výsledků indikátoru různých kategorií dopadu. Kategorií dopadu se rozumí třída, která představuje určitý problém z hlediska životního prostředí, který je výsledkem lidské činnosti a lze k němu přiřadit výsledky inventarizační analýzy.
Příklady kategorií dopadu:
- Úbytek neobnovitelných zdrojů
- Využívání krajiny
- Změny klimatu
- Úbytek stratosférického ozónu
- Humánní toxicita
- Ekotoxicita
- Tvorba foto - oxidačních látek
- Acidifikace
- Eutrofizace
- Ionizační záření
- Zápach
- Hluk
- Odpadní teplo
- Ztráty na životech
Klasifikace:
Během klasifikace se výsledky získané při inventarizační analýze přiřazují ke konkrétním kategoriím dopadu, takže každá emise látky do životního prostředí se na základně svých účinků přiřadí do odpovídající kategorie. Následně se přistupuje k charakterizaci, při které se přepočítávají emise v jednotkách hmotnosti či objemu na potenciály dopadů na životní prostředí. Je nezbytné zhodnotit, které z emisních toků náleží do které dopadové kategorie.
Charakterizace:
Během charakterizace dochází k vyčíslení potencionálních dopadů na životní prostředí na konkrétní dopadové kategorie. K vyjádření příspěvků emisí různých látek na jednotlivé kategorie je nutné vybrat pro všechny kategorie jednotku, která bude sdělovat, jak velká je míra možného poškození. Touto jednotkou je tzv. indikátor kategorie.
Charakterizace zkoumaného systému se provádí u všech vybraných kategorií dopadu. Výstupem charakterizace je soubor výsledků indikátoru kategorie představující profil dopadu pro jednotlivé kategorie dopadu. Například u skleníkových plynů se využívá jako jednotka ekvivalent kilogramu oxidu uhličitého.
LCIA neposuzuje kompletně všechny environmentální problémy daného produktového systému, ale je zaměřená jen na ty, jenž byly určeny během definování cíle a rozsahu studie.
D - Interpretace:
Interpretací životního cyklu je postup, během kterého se identifikují environmentální problémy daného produktového systému a hledají se možnosti, jak by se dala snížit spotřeba energie či surovin a také dopad na životní prostředí. Charakter interpretace LCA se odvíjí od toho, za jakým účelem se daná studie od počátku prováděla. Interpretace životního cyklu podává kompletní a důsledné informace o výsledcích LCA studie.
V průběhu interpretace se spojují informace získané z inventarizační analýzy a z hodnocení dopadu na životní prostředí. Během těchto dvou fází LCA se udělaly určité odhady, předpoklady a rozhodnutí, jak se nadále bude v analýze pokračovat. Taktéž se přijala nějaká zjednodušení a aproximace. Všechna data včetně předpokladů a zjednodušení jsou zařazena do interpretační fáze a taktéž jsou vždy uváděna při prezentaci výsledků. Interpretace životního cyklu je složena z následujících etap:
- Identifikace významných problémů
- Hodnocení
- Formulace závěru a doporučení
Identifikace významných problémů:
Na základě získaných poznatků z předchozích fází LCI a LCIA se identifikují problémy a stanovuje se jejich závažnost. Vždy se také berou v potaz požadavky, které byly určeny v úvodní fázi studie LCA. Je tedy snaha vybrat ty údaje, které se budou významně podílet na formulaci závěru. K identifikaci dat, která jsou významná, je zapotřebí údaje z předchozích fází analýzy řádně strukturalizovat.
Hodnocení:
Hodnotící část LCA analýzy si klade za cíl zvýšit její důvěryhodnost, čehož se snaží dosáhnout sledováním spolehlivosti jak průběžných tak závěrečných dat a to včetně zjištěných problémů. Tak jako všechny předchozí fáze je nutné i hodnocení provádět tak, aby vyhovovalo definovanému cíli a rozsahu studie. Důraz se také klade na plánované využití výsledných dat. Během hodnocení se dohlíží zejména na její citlivost, soudržnost a úplnost.
Závěry a doporučení:
Po úplném ukončení předchozích fází identifikace významných problémů a hodnocení, které měly za cíl dostatečně jasně poukázat, jestli jsou výsledky hodnocení dopadu na životní prostředí dle inventarizace kompletní a dostatečné k porovnání pro formulaci závěru a doporučení, je možné k tomuto poslednímu kroku přistoupit. Jeho účelem je stanovit závěry dle předchozích postupů a vytvořit doporučení pro zadavatele LCA nebo LCI studií. V závěrech je nutné, aby bylo jasně uvedeno:
- Významná zjištění
- Souhrn kontroly úplnosti, citlivosti a soudržnosti jak pro samotné výsledky tak také pro použité metody
- Formulace předběžných závěrů studie společně s kontrolou, zda odpovídají požadavkům z první fáze
Jsou-li předběžné závěry studie soudržné a vyhovují kladeným požadavkům, je možné zformulovat definitivní závěry. Důležitým výstupem LCA studie je definování doporučení příjemcům informací. Formulace doporučení se odvíjí od definice cíle a rozsahu studie a zakládá se pouze na definitivních závěrech. Výstupy z LCA studií mohou být využívány pro mnohé účely.
Omezení posouzení životního cyklu (LCA)
I když je posouzení životního cyklu dobře uznávaným nástrojem pro rozhodování o udržitelnosti, není to bez omezení.
- Kvalita a dostupnost údajů: LCA se ve velké míře spoléhá na přesné, aktuální a geograficky relevantní údaje.
- Metodická složitost: Provádění robustního LCA vyžaduje technické znalosti, přístup ke specializovanému softwaru a hluboké pochopení hranic systému a funkčních jednotek.
- Nedostatek standardizace v praxi: Navzdory určitým standardům se LCA v reálném světě často liší v tom, jak se uplatňují systémové hranice, kategorie dopadu a alokační pravidla.
Jak zahájit LCA
Zahájení LCA nemusí být ohromující.
- Definujte cíle a rozsah: Vysvětlete, proč provádíte LCA, ať už se jedná o snížení emisí, informování návrhu produktu nebo splnění zákonných požadavků.
- Shromažďovat relevantní data: Shromažďovat kvantitativní údaje o využití surovin, spotřebě energie, dopravě, emisích a odpadu.
- Interpretovat výsledky: Identifikovat hotspoty, kde jsou dopady na životní prostředí nejvyšší, a prozkoumat příležitosti ke snížení nebo přepracování.
- Komunikace a přijetí opatření: Sdílejte výsledky jasným a akčním způsobem pro zúčastněné strany.
Digitální nástroje a LCA
Digitální nástroje mohou učinit posouzení životního cyklu přístupnějším, škálovatelnějším a připravenějším pro rozhodování. Každý z těchto nástrojů hraje roli v tom, aby byl LCA účinnější, konzistentnější a použitelnější.
- Přístup k důvěryhodným datovým sadám - Přesně řečeno, aktuální data jsou nezbytná.
- SAP Odpovědný návrh a výroba pomáhá organizacím integrovat přehledy LCA přímo do podnikových procesů.
Environmentální prohlášení o produktu (EPD)
Environmentální prohlášení (značení) obecně, je deklarace vlastností produktu zákazníkovi. Environmentální prohlášení III. typu (zkráceně EPD z angl. Environmental Product Declaration) je dobrovolný a transparentní certifikační nástroj environmentálního prohlášení, založený na LCA analýze. Jedná se o nejkomplexnější a nejvíce důvěryhodný typ environmentálního prohlášení, protože je založeno na LCA, ověřeno třetí stranou a certifikováno pověřenou certifikační institucí.
EPD je informačním nástrojem, který mohou organizace používat k šíření informací týkajících se environmentálních vlastností jejich produktů směrem ke svým zainteresovaným stranám. Informace o environmentálních vlastnostech jsou založeny na posouzení životního cyklu produktu (LCA) a mohou být ještě doplněny různými dalšími údaji, jež jsou považovány za podstatné. Dokument EPD s těmito údaji musí být veřejně přístupný a údaje v něm obsažené musí být ověřitelné. V podstatě tedy jde o podrobný "průkaz" produktu o jeho vlivu na životní prostředí.
U EPD má každý typ materiálu jasně stanovená tzv. pravidla produktové kategorie, tj. soubor všech parametrů při vymezených systémových hranicích, které se u daného výrobku musí vyhodnotit, aby byla zachována potřebná porovnatelnost výsledků. Je důležité si uvědomit, že získání štítku EPD neznamená, že daný produkt je "ekologický" nebo "zelený". Porovnáním EPD více výrobků se shodnou funkcí lze stanovit, který z nich má menší dopad na životní prostředí (za předpokladu použití shodné vztažné jednotky).
Smyslem EPD je pomoci podnikům prezentovat důvěryhodným a srozumitelným způsobem environmentální vlastnosti svých produktů (výrobků i služeb). EPD má již ve své podstatě zahrnutou kombinaci s metodou LCA. Dále je možné kombinovat jej s environmentálním značením typu I čili s ekolabelingovými systémy (může být dáno i více značek), lze jej kombinovat také s environmentálními manažerskými systémy a může v něm být i zdůrazněno, že některých výhod dosáhl podnik v důsledku aplikace čistší produkce. EPD tvoří velmi často i vhodnou součást environmentálního reportingu.
Hlavními principy environmentálních prohlášení o produktu v mezinárodním systému EPD jsou: objektivita, důvěryhodnost, neutralita, porovnatelnost, univerzálnost, zaměření na vliv na životní prostředí.
tags: #environmentalni #hodnoceni #zivotniho #cyklu #co #to
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]