Skládka nebezpečného odpadu Ralsko: Historie

Tento článek se zabývá historií skládky nebezpečného odpadu Ralsko, a to i s ohledem na související právní a ekologické aspekty.

Projekt "Nisa - přeshraniční obnova venkova"

Projekt byl zahrnut do programu Phare CBC a na jeho realizaci byla z tohoto programu přidělena finanční dotace. Cílem projektu bylo podpořit ekonomický a kulturní rozvoj v předhraničních venkovských oblastech Euroregionu Nisa.

Projekt se zaměřoval na obnovu venkova, včetně kulturních památek, které v průběhu poválečného období silně zchátraly. Součástí projektu byla i městská část, která zahrnovala 3 subprojekty, včetně studie venkovských mikroregionů.

Sdružení měst a obcí se zaměřilo na získávání finančních prostředků z EU i z ČR. Studie zahrnovala SWOT analýzu, identifikaci problémových oblastí, stanovení možností rozvoje mikroregionu a vytýčení hlavních cílů do budoucna.

Při zpracování studie byl kladen důraz na prioritní oblasti rozvoje cestovního ruchu, životního prostředí a údržby krajiny a podpory rozvoje podnikání. Studie mikroregionu Podralsko byly zahájeny 2. srpna 2000 schůzkou na OÚ Ralsko - Kuřivody.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Analytická část studie

Dne 6. září 2000 se uskutečnil I. brainstrorming v Ralsku - Kuřivodech, kde byla diskutována analytická část studie. Následovala fáze zpracování návrhů.

Mikroregion Podralsko

Mikroregion Podralsko zahrnuje jednu polovinu předhraničního okresu Česká Lípa, dále jednou obcí zasahuje do okresu Liberec a dvěma obcemi do okresu Mladá Boleslav. Tím přesahuje hranice Libereckého kraje i do kraje Středočeského.

Mezi obce mikroregionu patří Bezděz, Bohatice, Brniště, Doksy, Dubnice, Chlum, Jablonné v Podještědí, Jestřebí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Okna, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Tachov, Velenice, Velký Valtinov a Zákupy. Rozkládá se na území okresu Česká Lípa (45,2 % rozlohy okresu). Ke konci roku 1999 zde žilo 32 884 obyvatel.

Mezi obcemi jsou rozdíly ve velikosti rozlohy území. Dle průzkumu vztahů mezi obcemi nemá mikroregion jednoznačné spádové středisko. V různých souvislostech jsou uváděna města Mimoň, Doksy, Stráž p.R., Zákupy.

Území mikroregionu je rovinaté, postupně přechází do pahorkatiny. Severní část mikroregionu je rovinatá, na severu navazuje na útvary Lužických hor a Ještědského hřbetu. Krajinný ráz mikroregionu je jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

K charakteru krajiny přispívají lesní pozemky (území obcí Bezděz, Ralsko a Doksy) a vodní plochy (Doksy, Hamr n.J., Stráž p.R.). Krajina je narušena existencí scelených honů orné půdy a některých velkokapacitních zemědělských komplexů. Negativní vliv na kvalitu životního prostředí má existence bývalého VVP a areálů těžby uranu.

Současný stav životního prostředí v mikroregionu lze charakterizovat jako příznivý, avšak lokálně s narušenými složkami. Mikroregion má poměrně nízkou nezaměstnanost (5,82 %). Důležitý je i rekreační a turistický potenciál území. V souvislosti se zánikem těžby uranu a uvolněním VVP Ralsko se otevírají perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu.

Ekonomika mikroregionu

V hospodářství mikroregionu hraje významnou roli zemědělství. V posledním období došlo k útlumu zemědělské velkovýroby. Dále je zde zastoupen strojírenský a lehký průmysl, např. textilní (Mitop a Mitex Mimoň, Trimco Stráž pod Ralskem), bižuterní (Preciosa Jablonné v Podještědí), papírenský (Papírny a.s. Bělá p.B.) a dřevařský (Rekufol Doksy).

Těžba uranových rud ve Stráži pod Ralskem firmou Diamo s.p. zaznamenala pokles těžby a aktivity se přesouvají na asanaci území postižených těžbou. Významnými průmyslovými podniky v mikroregionu jsou vedle Diama firmy Wagon Automotive, Trimco, Falcon, Dehtochema - Bitumat, Lineta.

Významný je podíl firem, jako jsou Luhov a Stavební podnik Ralsko, které zajišťují komplexní investiční akce i mimo mikroregion. V podnikatelské sféře je zahraniční kapitálová účast ve firmách, k nimž patří zejména Trimco, Falcon a Wagon Automotive.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Ekonomika mikroregionu je propojena s automobilovým průmyslem, zejména se Škodou auto Mladá Boleslav (př. u firmy Bleimer), ale i s dalšími zahraničními automobilkami. Dochází k vyjížďce za prací do Mladé Boleslavi a dalších firem v České Lípě a Liberci. Důležitou roli hrají i další podnikatelské subjekty. Tento trend je pro oblast podstatným ekonomickým řešením do budoucna.

Zaměstnanost

Dle obcí, převažuje EA obyvatel nad pracovními příležitostmi. Převis EA obyvatel nad pracovními příležitostmi činí např. u Bezdězu 80%, Doks 73%, Jablonného v Podještědí a Zákup 58% a opticky relativně průmyslové Mimoni 75%. Naopak v Bělé pod Bezdězem, Osečné a Stráži pod Ralskem je poměr obrácený - ve Stráži p.R. je nezaměstnanost (5,82 %).

Největší zaměstnavatelé se nacházejí v Mimoni (Falcon, Mitop), Stráži p. R. (Diamo, Trimco, Ralsko stav. firma), Doksech (Rekufol), tak i v blízkém okolí (Česká Lípa, Mladá Boleslav). Farma Ing. Brniště: 5 podniků, Doksy: Rekufol s.r.o., Dubnice: 3 podniky, Jablonné v Podještědí: PRECIOSA a.s., Okna: P+K s.r.o., Stráž pod Ralskem: DIAMO s.p., TRIMCO, Vězeňská služba, RALSKO - staveb. firma, MEGA a.s.

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že dominantní firmou v řešeném území je i při poklesu těžby Diamo se 2 071 pracovníky. Dále následuje firma Wagon Automotive s 550 a Papírny v Bělé pod Bezdězem se 450 pracovníky, Preciosa v Jablonném v Podještědí se 427 pracovníky, mimoňské firmy Falcon se 345 a Mitop s 288 pracovníky. V území působí i několik firem se 100 až 200 zaměstnanci a velký počet drobných firem a samostatných podnikatelů.

Právní aspekty

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/21 dne 12. března 2025 v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců o návrhu skupiny 25 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 155 odst. 4 a 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Ústavní soud řešil ústavnost přechodného ustanovení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, kterým tento zákon retroaktivně od 1. 1. 2021 odňal příjemcům (obcím a Státnímu fondu životního prostředí) právo na část poplatku, který původci odpadu platili za ukládání odpadu na skládky podle starší právní úpravy účinné před 1. 1. 2021 a který příjemcům odváděl provozovatel skládky. Současně zde Ústavní soud řešil retroaktivní zrušení povinnosti provozovatele skládky vytvářet finanční rezervu za část odpadů uložených podle právní úpravy platné před 1. 1. 2021.

Senátoři navrhovali, aby Ústavní soud zrušil § 155 odst. 4 a 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Podle napadeného § 155 odst. 4 zákona o odpadech původci odpadu neplatí za odpady, které byly využity k samotnému zabezpečení skládky tak, aby splňovala zákonem stanovené parametry, poplatek za ukládání podle § 45 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „starý zákon o odpadech“). Podle § 155 odst. 5 nového zákona o odpadech provozovatel skládky nevytváří finanční rezervu na její rekultivaci po ukončení provozu skládky za odpady podle § 155 odst. 5.

Podle § 45 starého zákona o odpadech musel původce odpadu, byť by byl sám provozovatelem skládky, platit poplatek za ukládání odpadu. Provozovatel skládky měl povinnost za ukládaný odpad vybrat od původců odpadu poplatek a vybraný poplatek odvést zákonem stanovenému příjemci poplatku, tj. obci, na jejímž katastrálním území skládka leží, popřípadě Státnímu fondu životního prostředí (§ 46 odst. 2 starého zákona o odpadech). V § 45 odst. 3 starého zákona o odpadech byla zakotvena výjimka z povinnosti původce odpadu platit tento poplatek, a to za odpad technologicky zabezpečující skládku.

Napadené přechodné ustanovení § 155 odst. 4 nového zákona o odpadech z obecného intertemporálního pravidla obsaženého v § 155 odst. 3 téhož zákona zakotvilo výjimku pro uvedenou kategorii využitelných odpadů a paušálně stanovilo (tj. bez ohledu na roční limit 20 %), že původce odpadu neplatí za tyto odpady poplatek za ukládání. Tím je vyjádřeno, že dosavadní poplatková povinnost pro kategorii využitelného odpadu převyšujícího zákonem stanovený roční limit je z celkové poplatkové povinnosti, jakož i z práv a povinností s ní souvisejících přímo zákonem zrušena.

Na tuto výjimku navazuje další výjimka podle § 155 odst. 5 nového zákona o odpadech: u kategorie využitelných odpadů provozovatel skládky nově nemusí vytvářet finanční rezervu podle § 49 odst. 1 a § 51 odst. 4 starého zákona o odpadech. Nevytvořil-li provozovatel skládky před 1. 1. 2021 za uvedenou kategorii odpadů v požadovaném rozsahu finanční rezervu, nemusí ji od 1. 1. 2021 dodatečně ani dotvořit. Naopak, vytvořil-li provozovatel skládky před 1. 1. 2021 uvedenou rezervu i za kategorii využitelných odpadů, nemusí od 1. 1. 2021 s touto rezervou jakkoli nakládat.

Senátoři namítali, že § 155 odst. 4 zákona o odpadech odporuje principu právní jistoty podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), principu rovnosti v právech podle čl. 1 věty první Listiny základních práv svobod (dále jen „Listina“), a to ve spojení se základním právem na ochranu vlastnictví a majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a právem svobodně podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Ustanovení vyvolává pravou retroaktivitu, neboť mění následky právního vztahu, které nastaly za účinnosti starého zákona o odpadech, a to tím, že přímo ze zákona a bez dalšího ruší vzniklé a dosud nesplněné právní povinnosti původců odpadu a provozovatelů skládek. Napadené ustanovení ruší nejen povinnosti původců odpadů a provozovatelů skládek, ale taktéž zpětně ruší práva a právní nároky příjemců odpadů, což je protiústavní.

Navazující § 155 odst. 5 zákona o odpadech je v rozporu se základním právem na příznivé životní prostředí podle čl. 35 odst. 1 a 3 Listiny. Zpětným zrušením finanční rezervy na asanaci a rekultivaci skládek zasahuje zákonné ustanovení bez jakéhokoli rozumného důvodu a se zjevnými rysy svévole do práva na příznivé životní prostředí.

Vyjádření k návrhu

Poslanecká sněmovna se ve vyjádření ze dne 29. 4. 2021 omezila na popis průběhu legislativního procesu. Senát ve vyjádření ze dne 7. 5. 2021 zdůraznil, že návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, mimo jiné i s návrhem na vypuštění napadených ustanovení.

Vláda, za niž vystupovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová, ve vyjádření ze dne 12. 5. 2021 navrhla, aby Ústavní soud návrhu vyhověl. Ztotožnila se s argumentací navrhovatelky i se závěrečným návrhem. Ustanovení § 155 odst. 4 zákona o odpadech podle vlády způsobuje následky jdoucí nejen k tíži ochrany životního prostředí, ale též k tíži příjemců poplatku, kteří nemohli novou právní úpravu a její následky předpokládat. Jde o nepřípustnou pravou retroaktivitu.

Vláda doplnila argumentaci k § 155 odst. 5 zákona o odpadech o některé dílčí argumenty, např. o údaje z dopisu České inspekce životního prostředí ze dne 26. 10. 2020 upozorňující na výčet řízení vůči provozovatelům skládek o doplacení chybějící finanční rezervy. Výše zmíněné ustanovení zákona ohrožuje životní prostředí. Z odůvodnění pozměňovacího návrhu, který vnesl do zákona o odpadech sporné ustanovení, není vůbec jasné, proč velmi důležitý veřejný zájem na ochraně životního prostředí musel ustoupit ekonomickým zájmům těch, kteří řádně neplnili své zákonné povinnosti podle starého zákona o odpadech.

Veřejný ochránce práv zdůraznil, že napadená ustanovení se do zákona dostala bez náležité odborné diskuse a ohrožují ochranu životního prostředí. Poplatky za ukládání odpadu na skládku jsou základním ekonomickým nástrojem ovlivňujícím nežádoucí produkci odpadu.

Podstatu celé věci lze podle veřejného ochránce práv shrnout tak, že v podmínkách České republiky byly ukládané odpady celkem masivně vykazovány jako technologický materiál na zajištění skládky, a to v míře neodpovídající realitě potřeby zabezpečení konkrétní skládky. Novelou starého zákona o odpadech č. 229/2014 Sb. účinnou od 1. 1. 2015 se toto snažilo omezit.

Když se na nadměrné vykazování odpadu využitelného na zajištění skládky přišlo a poplatky se doměřovaly, vytvářelo to pro subjekty působící v odpadovém hospodářství problematické finanční nároky. Napadená ustanovení však nedůvodně oslabují příjmy obcí a Státního fondu životního prostředí a do budoucna představují ohrožení rekultivací a asanací skládek odpadů.

Legislativní proces

Vládní návrh nového zákona o odpadech, jehož součástí se posléze stala napadená ustanovení, byl poslancům rozeslán jako tisk č. 676/0 dne 18. 12. 2019. První čtení návrhu zákona bylo zahájeno dne 29. 1. 2020 a dokončeno dne 31. 1. 2020. Návrh zákona byl přikázán k projednání třem výborům. Třetí čtení návrhu zákona bylo zahájeno dne 8. 7. 2020. Po přerušení bylo projednávání návrhu zákona ve třetím čtení dokončeno dne 18. 9. 2020.

Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 15. 10. 2020. Senát projednal návrh zákona dne 12. 11. 2020 jako senátní tisk č. 320. Ustanovení byla terčem kritiky senátorů.

Přehled největších zaměstnavatelů v mikroregionu

tags: #skladka #nebezpecneho #odpadu #Ralsko #historie

Oblíbené příspěvky:

• Příklady ekologických parků
• Dopad vodních elektráren na životní prostředí
• Ekologické zemědělství a osevní postup
• Udržitelná energie v Ghaně
• Dopady energetických emisí