V současné době se ochrana životního prostředí stává nejen společenskou a morální povinností, ale i nezbytnou součástí udržitelného rozvoje a úspěšného podnikání. V posledních deseti letech se otázky spojené s ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem posunuly ze sféry okrajového zájmu do samotného středu veřejného i podnikatelského diskurzu.
Cílem environmentálního managementu je seznámit studenty se základními přístupy k environmentálnímu managementu a jeho významem pro řízení společnosti. Předmětem zájmu jsou základní normy a normativní doporučení pro oblast environmentálního managementu a postup implementace systému environmentálního managementu podle norem ISO řady 14 000 a programu EMAS. Pozornost je věnována i dalším nástrojům, využívaným podnikovou sférou pro řízení dopadů jejich činností, produktů a služeb na životní prostředí, vzájemným vazbám systémů environmentálního managementu, managementu kvality a managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jejich integraci.
Klíčové normy a systémy environmentálního managementu
ISO 14001 je mezinárodně uznávaný standard zaměřený na systémy environmentálního managementu (EMS), který organizacím poskytuje návod k efektivnímu řízení environmentálních aspektů.
Specifické požadavky na zavedení a provoz systému environmentálního managementu v rámci Evropské unie (EU) uvádí Směrnice Rady EU č. 1836/93 EMAS.
- ISO 14001: Mezinárodně uznávaný standard pro systémy environmentálního managementu.
- EMAS: Program Evropské unie pro ekologicky orientované řízení a audit.
První normou pro systémy environmentálního managementu se stala v roce 1992 Britská norma BS 7750. Britská norma se stala vodítkem pro stanovení Programu environmentálního managementu a auditů (EMAS). Od roku 1993 platí Nařízení Rady ES č. Od svého britského předchůdce se nová norma odlišuje především v požadavku na podávání zpráv veřejnosti. To klade ze strany organizací zvýšené nároky na organizační i ekonomické zabezpečení.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Od roku 1997 existuje norem řady ISO 14 000 v české verzi, tj. ČSN EN ISO 14001 (010901) Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití = Environmental management systems - Requirements with guidance for use.
Řada norem ISO 14 000 úzce navazuje na normy ISO 9 000 z oblasti zabezpečení jakosti. Obě řady norem jsou pak výsledkem dlouholeté práce výboru Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), který sdružuje zástupce téměř 90 států.
Související normy
- STN EN ISO 14001:2016 Systémy manažérstva environmentu. Systémy environmentálneho manažérstva. Usmernenie na používanie ISO 14001 týkajúce sa environmentálnych aspektov a podmienok v rámci environmentálnej oblasti.
- STN EN ISO 14002-2:2023Systémy environmentálneho manažérstva. Usmernenie na používanie ISO 14001 týkajúce sa environmentálnych aspektov a podmienok v rámci environmentálnej tematickej oblasti.
- STN ISO 14004:2017 Systémy environmentálneho manažérstva. Systémy manažérstva environmentu.
- STN EN ISO 14006:2023Systémy environmentálneho manažérstva.
- STN EN ISO 14007:2023Environmentálne manažérstvo.
- STN EN ISO 14050:2023 Environmentálne manažérstvo.
- STN EN ISO 14051:2012 Environmentálne manažérstvo. Nákladové účtovníctvo materiálového toku.
- STN EN ISO 14052:2019 Environmentálne manažérstvo. Nákladové účtovníctvo materiálového toku.
- STN EN ISO 14015:2023Environmentálne manažérstvo.
- STN EN ISO 14031:2023Environmentálne manažérstvo. Hodnotenie environmentálneho správania.
- STN EN ISO 14034:2019 Environmentálne manažérstvo.
- STN EN ISO 14063:2021Environmentálne manažérstvo. Environmentálna komunikácia. Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie životného cyklu.
- STN EN ISO 14044:2007Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie životného cyklu.
- STN EN ISO 14045:2013 Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie environmentálnej výkonnosti systémov produktu.
- STN EN ISO 14046:2018 Environmentálne manažérstvo. Vodná stopa.
- STN P ISO/TS 14048:2004 Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie životného cyklu.
- TNI ISO/TR 14049:2001Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie životného cyklu.
- STN P CEN ISO/TS 14071:2016Nahrazena:STN EN ISO 14071:2025Environmentálne manažérstvo. Posudzovanie životného cyklu.
- STN EN ISO 14064-1:2020Skleníkové plyny.
- STN EN ISO 14064-2:2021Skleníkové plyny.
- STN EN ISO 14064-3:2021 Skleníkové plyny.
- STN EN ISO 14067:2022Skleníkové plyny. Uhlíková stopa produktov.
- STN EN ISO 14083:2023Nahrazena:STN EN ISO 14083:2024Skleníkové plyny. Adaptácia na zmenu klímy.
- STN EN ISO 14091:2023Adaptácia na zmenu klímy.
- STN EN ISO 14093:2025Mechanizmus financovania lokálnej adaptácie na zmenu klímy. Granty klimatickej odolnosti založené na účinnosti.
Oblasti environmentálního managementu
Environmentální management zahrnuje širokou škálu oblastí, včetně:
- Životní prostředí (charakteristika): Charakteristika, klasifikace pojmů a problémů.
- Politika ochrany a tvorby životního prostředí: Státní politika (nástroje, opatření, hodnocení vlivů na životní prostředí - EIA), priority politiky životního prostředí ČR, regionální politika životního prostředí, politika ochrany a tvorby životního prostředí podniku.
- Management - systém řízení ochrany a tvorby životního prostředí: Environmentální manažerský systém - EMS (metodika, akreditace), EMAS - program ekologicky orientovaného řízení, BS 770 - britský systém ochrany životního prostředí, uplatnění norem ISO řady 14 000, audit EMS, ekologické zhodnocení podniku (britský systémový přístup s aplikací pro podniky v ČR), informační systém podniku pro EMS, doporučení pro podniky ČR při zavádění systému řízení ochrany a tvorby životního prostředí.
- Rizika lidstva v životním prostředí: Rizikové faktory v životním prostředí, vliv průmyslu na životní prostředí.
- Rizikový management v oblasti životního prostředí: Poslání rizikového managementu, úloha rizikového managera, management ekologických rizik, analýza rizik.
- Ekonomika životního prostředí: Uplatňování ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí, problémy ekologického zdaňování a poplatků, ekonomické hodnocení úrovně ekologického chování se podniku (škody, ztráty), ekologické aspekty rozhodování se průmyslových podniků.
- Krizový management: Krize lidstva, možné zdroje havárií v ČR, význam krizového managementu, analýza možných zdrojů krize, strategie krizového managementu, řešení havarijních stavů, krizová komunikace, styl práce protikrizového managera.
- Informační zabezpečení ochrany a tvorby životního prostředí: Informační systém v životním prostředí, informační společnost a EU.
- Legislativa v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí: Právní předpisy, orgány státní správy a ostatní instituce v ochraně a tvorbě životního prostředí.
Implementace systému environmentálního managementu
Prvým krokem k úspěšnému zavedení systému environmentálního managementu je rozhodnutí vedoucích pracovníků organizace. Ať jsou již motivy k rozhodování jakékoli, je nezbytné, aby zavedení systému získalo podporu vedení skutečnou, nikoli jen formální. Současně musí padnout i strategické rozhodnutí o požadavcích na certifikaci podniku. Tedy, zda a kým certifikovat. Při tom je potřeba zvážit odvětvová a teritoriální specifika. Řada zemí nebo průmyslových odvětví uznává za "platné" certifikáty pouze od určitých certifikačních organizací.
Proces implementace zahrnuje několik klíčových kroků:
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
- Úvodní přezkoumání: Zjištění výchozího stavu organizace při zavádění EMS.
- Stanovení ekologické politiky: Definovány zásady a závazky organizace k ochraně životního prostředí. Je závazkem organizace stále zlepšovat své působení ve vztahu k životnímu prostředí. Politika je zpracována na základě výsledků úvodního přezkoumání a obsahuje konkrétní úkoly vedoucí ke zlepšení stavu životního prostředí v podniku.
- Identifikace environmentálních aspektů: Zjištění a hodnocení vlivů činností organizace na životní prostředí. Již v úvodním posouzení, nebo v samostatné etapě navazující na něj, organizace zjistí své environmentální aspekty.
- Stanovení cílů a záměrů: Definování konkrétních cílů v oblasti ochrany životního prostředí. Na základě výsledů úvodního přezkoumání a rámce daného environmentální politikou organizace dále definuje své cíle a záměry v určitém časovém horizontu.
- Program EMS: Stanovení opatření k dosažení cílů. Jakým způsobem bude dosaženo stanovených cílů udává program EMS. Jedná se o soubor opatření s jasně definovanými termíny plnění a odpovědností za jejich plnění.
- Dokumentace systému: Vytvoření dokumentů popisujících systém environmentálního managementu. Zdrojem klíčových informací o provozu systému je dokumentace EMS. Obsahuje popis hlavních prvků systému a jejich vztahů.
- Školení a motivace zaměstnanců: Zajištění, aby zaměstnanci byli informováni a motivováni k účasti na EMS. Prolíná se všemi kroky zavádění: od úvodního informování vrcholových pracovníků organizace, školení řadových pracovníků až po školení interních auditorů.
- Implementace a provoz: Zavedení systému do praxe.
- Monitorování a měření: Pravidelné sledování a vyhodnocování charakteristik aktivit, které mohou mít vliv na životní prostředí. Organizace musí provádět pravidelné monitorování a měření charakteristik těch aktivit, které mohou mít vliv na životní prostředí. Nezbytné je stanovení procedury, která umožní periodické vyhodnocování sledovaných charakteristik a jejich soulad s environmentální legislativou.
- Audity: Provádění interních a externích auditů k ověření účinnosti systému. Audity mohou být prováděny interně i externě a mohou být zaměřeny na plnění prvků normy nebo na specifické oblasti - např.
- Přezkoumání vedením: Hodnocení a zlepšování systému environmentálního managementu. V předem stanovených časových intervalech musí vedení organizace provádět přezkoumání systému tak, aby byla zajištěna jeho trvalá vhodnost, adekvátnost a účinnost. S ohledem na výsledky auditů se vedení organizace musí zabývat potřebou změny environmentální politiky, cílů a záměrů atp.
Výhody environmentálního managementu
Každý podnik usiluje o získání a udržení svých zákazníků. A to je vzhledem k sílící domácí i zahraniční konkurenci nelehký úkol. Trh vytváří stále přísnější požadavky a šanci na přežití má jen ten, kdo je s těmito požadavky schopen držet krok.
Zavedení systému environmentálního managementu přináší řadu výhod:
- Zlepšení environmentální výkonnosti.
- Snížení nákladů.
- Zvýšení konkurenceschopnosti.
- Zlepšení image firmy.
- Soulad s legislativou.
Role poradců při zavádění EMS
Jakýkoli systém lze zavádět samozřejmě bez pomoci externích spolupracovníků. Je však třeba zvážit, zda výsledná úspora převáží výhody spolupráce s externím partnerem. V případě, že organizace (zejména malé) nedisponují dostatkem finančních prostředků na poradce, mohou využít jejich služeb formou "coachingu", při kterém poradce navštěvuje organizaci jednorázově (cca 3-4 x podle potřeb a postupu projektu). Nebo skupina malých organizací téhož odvětví vytvoří sdružení a zavádí projekt v jednotlivých etapách současně.
To, že si podnik vybere při zavádění systému environmentálního managementu poradce neznamená, že na ně tento úkol přenese. Za prvé, poradci nemohou mít znalosti, které je možno získat dlouholetou praxí v příslušném oboru. Za druhé, i kdyby takové praktické zkušenosti měli a byli schopni předložit nejlepší strategické myšlenky a plány, vedení podniku a jeho pracovníci by mohli návrhy ignorovat nebo je přímo sabotovat jen proto, že se na jejich přípravě nepodíleli.
Kritéria pro výběr poradce
Pro výběr poradce neexistují žádná univerzální a standardní kritéria. Každý klient si definuje vlastní kritéria, vyjadřující očekávání firmy a zkušenosti, které firma již spoluprací s poradci získala. Je to základní podmínka pro výběr. Nebudou-li klienti slevovat v otázkách integrity a etických standardů, bude možno mnohem snadněji zodpovědět mnoho otázek a vyhnout se mnoha problémům.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
V praxi je třeba odlišit odbornou způsobilost poradenské firmy a individuálního poradce. Vždy je třeba mít na paměti, že profesionální způsobilost všech poradců firmy nemůže být stejná. Klienti by se měli seznámit přímo s příslušným poradcem, který bude působit v jejich podniku. Je třeba tedy zvážit: dosažený stupeň vzdělání poradce, další školení, kurzy, stáže, délka a druh praxe v poradenství, reference klientů, publikované knihy a články atp.
Environmentální management v praxi
Moderní organizace čelí rostoucím požadavkům na zodpovědné chování vůči životnímu prostředí. Stále více organizací se tedy na své obchodní partnery obrací s dotazem: Má váš podnik systém environmentálního managementu?
Příkladem může být: zavedení programu čistší produkce do 45. Jedním z prubířských kamenů zavádění systémů environmentálnmího managementu je dokumentování systému. Postupy a procesy musí být jasně definovány, dokumentovány a aktualizovány.
Evropský týden udržitelného rozvoje
Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) přináší více než 120 akcí po celé České republice. Patří mezi ně desítky přednášek a debat na vysokých školách, pub kvízy, výměna rostlin nebo oblíbená Noc vědců.
Odpadové hospodářství
V Ostravě se poprvé chystá setkání široké odborné veřejnosti zaměřené na nejpalčivější praktické problémy, zkušenosti a aktuální trendy v oblasti hospodaření s komunálním odpadem. Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady za kalendářní rok 2024 je nutné podat na začátku roku 2024. Termín pro podání hlášení je stanoven na 28. února 2025. Přestupný rok tento termín neovlivňuje.
Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.
tags:
#environmentální #management #rozsah #a #oblasti
Oblíbené příspěvky: