Likvidace zeminy z výkopů: Co potřebujete vědět

Výkopová zemina je jedním z hlavních materiálů, který vzniká při stavbě či výkopových pracích. Objevuje se jako vedlejší produkt téměř při každé stavbě a existují tři možnosti, jak s ní naložit.

Možnosti nakládání s výkopovou zeminou

1. Znovupoužití na místě: Je možné zeminu znovupoužít přímo na místě, kde byla vykopána, pokud zajistíme, že bude využita pro účely stavby ve svém přirozeném stavu (nekontaminovaná).
2. Využití na jiném místě: Druhá možnost je zeminu využít na jiném místě, než byla vykopána.
3. Uložení na rekultivační skládku: Poslední možnost je zeminu odvést, nebo nechat odvést specializovanou firmou na rekultivační skládku. Tam bude uložena do tzv. deponie, místa vymezená k uložení vykopané zeminy v souladu se zákonem pro ukládání výkopové zeminy na povrchu terénu.

Kontaminovaná výkopová zemina

Existuje nespočet druhů znečištěné zeminy. Nejčastěji kontaminaci půdy způsobují chemikálie, rozpouštědla, těžké kovy, průmyslové odpady, pesticidy, vyluhování odpadů na skládkách, radioaktivní látky, prosakování kontaminovaných povrchových vod.

Pokud víte, že je vaše půda kontaminovaná, lze vzorek poslat do laboratoře, kde vám udělají rozbor. Existují hraniční hodnoty, které půda může mít, aby mohla být znovu použita. Jak bylo řečeno, pokud není zemina kontaminována a splňuje podmínky stavebního zákona i vyhlášky o ochraně životního prostředí, je možné ji znovu použít. Nejčastěji je využívána k vyrovnávání terénních nerovností během zemních prací nebo při zakládání nových staveb. Dále je možné zeminu využít k rekultivaci krajiny, ať už na skládkách nebo např.

Doporučujeme nakládání se zeminou nebrat na lehkou váhu. Pokud nedodržíte podmínky a poskytnete či využijete cizí výkopovou zeminu, která není v souladu se zákonem, můžete dostat nemalou pokutu. Navíc po vás bude vyžadováno zjednat nápravu.

Tento text shrnuje možnosti nakládání s výkopovými zeminami, které jsou v Katalogu odpadů (vyhláška č. 93/2016 Sb.) zařazeny v podskupině 1705 Zemina, kamení a vytěžená hlušina. Spadá sem zemina a kamení, jalová hlušina a štěrk ze železničního svršku.

Čtěte také: Katalog odpadů – Zemina

Zeminy mohou být s ohledem na místo svého vzniku potenciálně znečištěné nebezpečnými látkami, např. vzniknou-li při sanačních pracích (ekologické zátěže) nebo po havárii (únik nebezpečných látek do půdy). Potom je musí jejich původce zařadit do kategorie nebezpečný odpad a předat oprávněné osobě k dekontaminaci, např. biodegradaci nebo k odstranění na skládce nebezpečného odpadu.

Při většině staveb vzniká množství čistých výkopových zemin, s nimiž lze za splnění ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále ,,ZOO"), nakládat mimo odpadový režim. Musí být ale využity v rámci téže stavbě, na níž byly vytěženy.

Pokud je potřeba čisté zeminy před jejich konečným využitím dočasně deponovat, musí být tato deponie v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.), zejména ustanovením § 80 - podle něj plocha větší než 300 m2 nebo návoz vyšší než 1,5 m vyžaduje územní souhlas nebo rozhodnutí o změně využití území. To platí, i pokud je zemina mimo režim odpadů.

Další možností je nakládat se zeminami jako s vedlejším produktem, což opět znamená, že administrativně předcházíme vzniku odpadů. Podmínky splnění této varianty udává § 3 odst. 5 ZOO:

Toto ustanovení zákona přesně uvádí:,,Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud:

Čtěte také: Zemina a odpady v ČR

• vzniká jako nedílná součást výroby,
• její další využití je zajištěno,
• její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
• její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví."

Čistá výkopová zemina tyto podmínky může splnit - vznikne totiž jako nedílná součást výroby (stavba je na rozdíl od demolice považována za výrobu) a její další využití je možné např. po vytřídění nežádoucích složek pro terénní úpravy, tj. bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, jak uvádí písmeno c). Stavebník ještě musí splnit podmínku písmene b), tedy zajistit předem konkrétní další využití vytěžené zeminy. Kontrolní orgány na to kladou důraz a požadují prokázání např. doložením písemné smlouvy s odběratelem zeminy, doplněné platným územním souhlasem k terénním úpravám, popř. jiným vyjádřením, resp. rozhodnutím stavebního úřadu. Nejčastěji se zeminy využijí uložením na povrch terénu, při jeho různých úpravách.

Producent výkopové zeminy se však musí ubezpečit, že použití zeminy bude v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví (jak požaduje podmínka písmene d)). To konkrétně znamená respektovat při využití zeminy související legislativu, např. o ochraně zdraví, ochraně přírody a krajiny, o zemědělském půdním fondu, o vodách nebo o ochraně ovzduší. Tedy ten, kdo se výkopové zeminy zbavuje v režimu vedlejšího produktu, je de facto zodpovědný i za její konečné uložení, přestože ji předá jiné osobě (fyzické nebo podnikající).

Při využití zeminy v režimu vedlejšího produktu k terénním úpravám ještě zbývá splnit podmínku danou v § 3 odst. 7 ZOO: ,,Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů podle odstavce 5 a výrobků z odpadů podle odstavce 6 musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena". Tato kritéria pro uložení odpadů na povrchu terénu stanovena jsou, a to v příloze č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na sládky a jejich využívání na povrchu terénu.

V praxi to znamená, že musí být odebrán reprezentativní vzorek zemin a ten podroben analýze na obsah škodlivin v rozsahu tabulky č. 10.1 přílohy č. 10 této vyhlášky, a také ve zkouškách akutní toxicity v tabulce č. 10.2, sloupec II, resp. 10.4 sloupec II, přičemž zemina uložená v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí splnit požadavky stanovené v sloupci I tabulky č. 10.2. Podobné podmínky platí, pokud by zemina byla využita k rekultivaci vytěženého lomu.

Úvodem bylo řečeno, že nakládání s čistými výkopovými zeminami je administrativně jednodušší, přesto je omezeno řadou podmínek. Ty jsou výsledkem snahy zákonodárců nezanést škodliviny do životního prostředí.

Čtěte také: Využití ornice

Třetí cestou jak naložit se zeminami vzniklými v rámci stavebních prací je nakládat s nimi jako s odpady. Pak je jejich využití omezeno na místa, která jsou k tomu dle ZOO určena - tedy zařízení k nakládání s odpady. Pokud zemina přijímaná do zařízení nahrazuje primární surovinu (v souladu s projektem terénních úprav), lze ji předat do zařízení provozovaného podle § 14 odst. 2 ZOO, tedy bez povolení krajského úřadu. Druhá varianta je zařízení povolené krajským úřadem, tj. v souladu s § 14 ost. 1 ZOO.

A nakonec ještě jedno upozornění - provádí-li se terénní úpravy nebo rekultivace (lomů, skládek) za použití odpadů či - v případě zemin - vedlejších produktů v množství větším než 1000 tun, musí být pro toto místo zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s vyhláškou č.

Ceny likvidace zeminy a dalšího stavebního odpadu

Níže naleznete orientační ceny likvidace zeminy a dalších stavebních materiálů, včetně dopravy po Praze a do 25 km od Prahy. Ceny se mohou lišit v závislosti na konkrétní lokalitě a poskytovateli služeb.

Poznámka: Ceny likvidace do 50 km od Prahy se liší a jsou uvedeny v původním textu. Příměs suti v zemině a kusovitost nad 30 cm mohou být zpoplatněny příplatkem.

Likvidace materiálů obsahujících azbest

Azbest je dnes v mnoha zemích regulován nebo zakázán kvůli svým zdravotním rizikům, a jeho použití je přísně kontrolováno.

Plánování a povolení likvidace nebezpečných odpadů

Před zahájením likvidace nebezpečných odpadů je nezbytné provést odbornou obhlídku objektu, lokality a získat všechna nezbytná povolení od příslušných úřadů.

Nebezpečné odpady často obsahují toxické látky, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy, jako jsou chemické popáleniny, otravy, respirační problémy a dlouhodobé choroby včetně rakoviny.

Množstevně největší část stavebních a demoličních odpadů (dále ,,SDO") tvoří jednak zeminy, které obvykle přebývají z přípravných prací - výkopů, skrývek apod., a dále odpady na minerální bázi, tj. zbytky betonu, cihel a kameniva, střešní tašky a keramika, těm se budeme věnovat v dalším článku.

tags: #zemina #odpad #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu v Šumperku
• Česká energetika a obnovitelné zdroje
• Fotografie Paula Stranda
• Montážní tipy pro kompostér Bohdanec
• Jak snížit tlak přirozeně