Environmentální polytechnické vzdělávání


16.03.2026

Polytechnické vzdělávání integruje široký okruh znalostí a vědomostí o vědeckých principech a odvětvích výroby, vzdělání podporující technické myšlení a způsoby racionálního uvažování v souvislostech, ale i všeobecné technické dovednosti a pracovních návyky.

Toto pojetí vede k obsahové změně vzdělávání, k ústupu od scientistického pojetí (vysoká míra abstrakce, množství faktů, mnohdy mechanicky naučených bez ohledu na pochopení problémů) k důrazu na interdisciplinární vztahy, na propojení jednotlivých složek vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty) i obsahu předmětů.

V tomto smyslu je cílem polytechnického vzdělávání rozšiřovat poznatky zasazené do souvislostí a propojené s pracovním i běžným životem. Vzhledem k rostoucímu množství poznatků a dynamickému vývoji v řadě odvětví se v evropském a severoamerickém kontextu začíná ve vzdělávání prosazovat důraz na porozumění osvojovaným poznatkům a na schopnost využívat je v reálném životě.

Toto pojetí polytechnického vzdělávání je v souladu s koncepcí STEM, která vznikla v 90. letech (Science, Technology, Engineering, Mathematics).

Projektová metoda v polytechnické a environmentální výchově

Projektová metoda se zaměřuje na polytechnickou a environmentální výchovu v mateřské škole. Polytechnická výchova, technické vzdělávání dětí předškolního věku, environmentální výchova a její cíle a charakteristika projektové metody jsou důležité pojmy, které je třeba vysvětlit.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Jak může jednoduchý nápad ve školní dílně proměnit žáky v kreativní tvůrce a zvídavé badatele?

Na semináři se ukáže, jak propojit technické dovednosti, přírodovědné poznatky a environmentální témata tak, aby žáci pracovali s radostí a porozuměním.

Společně se seznámíme s cíli polytechnického vzdělávání v rámci vzdělávacího oboru Člověk a svět práce a ukážeme si, jak je lze naplňovat atraktivními a praktickými metodami.

Čekají vás praktické ukázky práce s upcyklací, během kterých si vyrobíte jednoduché, ale funkční výrobky.

Upcyklace zde poslouží jako efektivní metoda, díky níž jednoduše propojíte technické a přírodovědné vzdělávání.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ukážeme si také, jak přirozeně začlenit environmentální témata do běžných pracovních činností a rozvíjet tak u žáků odpovědný vztah k materiálům i okolnímu světu.

Získáte tipy a inspiraci, jak materiály a postupy ze semináře využít ve vlastní výuce - ať už na 1. či 2. stupni.

Aktivity škol v oblasti polytechnického vzdělávání

V dotazníkovém šetření potřeb škol, které provedl Národní ústav pro vzdělávání na přelomu let 2015/2016 a jež se týkalo devíti strategických vzdělávacích oblastí, se více než 1 300 středních a vyšších odborných škol vyjadřovalo mimo jiné k tomu, jaké aktivity z oblasti polytechnického vzdělávání uskutečňují.

Nejčastěji (v 74 %) se v odpovědích objevila laboratorní cvičení a pokusy, exkurze a projektová výuka. 70 % škol uvádělo zapojení žáků do soutěží a olympiád, 53 % pořádá motivační akce pro žáky základních škol (a 35 % škol spolupracuje při využití laboratoří a dílen se ZŠ). 22 % škol provazuje výuku polytechnických předmětů a matematiky.

Školy též odpovídaly na otázku, jaké překážky jim brání v rozvoji polytechnického vzdělávání. Na předních místech (56 %) se umístily nedostatečné znalosti žáků přicházejících ze základních škol a nedostatečná motivace chlapců a dívek v oblasti polytechnického vzdělávání. 43 % škol uvádí zastaralé IT vybavení a 40 % nevhodné vybavení laboratoří, odborných učeben, dílen apod.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Školní akční plány a polytechnické vzdělávání

V současné době vysoké procento gymnázií i středních odborných škol a učilišť zpracovává svůj školní akční plán nebo plán aktivit. Gymnázium v Novém Jičíně vnímá rozvoj polytechnického vzdělávání jako dlouhodobou prioritu školy.

Ve svém školním akčním plánu si vytkli např. podporu nadaných žáků, posun od nevyhovujících laboratoří k modernizaci a práci odpovídající potřebám žáků 21. století.

"Již několik let spolupracujeme s Laboratořemi Agel," vysvětluje zástupce ředitele Patrik Kočí. Odborníci seznamují žáky se současnými způsoby výzkumu v biologické oblasti i s tím, jaké předpoklady by měl mít výzkumný pracovník. Poskytují mentoring žákům, kteří se s vlastním výzkumným projektem účastní středoškolské odborné činnosti. "Během školního roku jsou připraveny čtyři návštěvy v provozech," doplňuje Kočí. "Výborné zkušenosti máme i s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, která je velmi aktivní při vzdělávání našich žáků v oblasti analytické chemie v praxi."

Vysokoškolští pedagogové jim představují aktuální témata, vysvětlují pravidla prezentace vědeckého výzkumu i tvorby produktového PR, což žáci využívají při seminárních pracích a v SOČ. Na univerzitních pracovištích se chlapci a dívky seznámí s funkcí, významem a využitím přístrojů a mohou si je sami vyzkoušet v rámci laboratorních prací, které pro ně pedagogové připraví.

Zajímavým motivačním počinem je přírodovědný kurz, jímž pravidelně zahajují školní rok žáci 3. ročníků. I jeho cílem je propojit teorii s praxí.

Týdenní program se skládá z exkurzí, měření, přednášek a plnění dovednostních úkolů. Žáci během kurzu získávají podklady pro další práci ve výuce. Konkrétní náplň kurzu vzniká po společné diskusi v předchozím školním roce.

Letošní "třeťáci" měli na programu například následující: Navštívili ZOO Lešná s tvorbou interaktivních map, v rámci chemie vyrazili na exkurze do likérky Jelínek ve Vizovicích a pivovaru Maxmilián v Kroměříži. Absolvovali přednášky na Univerzitě Tomáše Bati, odebírali vzorky půdy a vody v různých lokalitách.

Propojování předmětů a reálný život

Drtivá většina škol využívá k předávání znalostí a dovedností oddělených vyučovacích předmětů - fyzika, chemie, biologie...

Jitka Kmentová, ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance, v této souvislosti říká: "Projevuje se výrazné přetížení výuky dílčími fakty, chybí čas na propojování jednotlivých poznatků a ukazování souvislostí; jako by se vytrácela reálná propojenost jednotlivých přírodních jevů a zůstávala izolovaná fakta, vzorečky, výpočty, informace.

Proto se v tomto gymnáziu rozhodli v rámci skupinových projektů jednotlivé předměty propojovat, například informatiku a informační a komunikační technologie a biologii s environmentální výchovou.

"Žáci vytvářejí projekty spojující školní výuku s životem za zdí školy," říká Jitka Kmentová. Projekty se soustřeďují především na zlepšení životního prostředí na území Prahy 5, kde škola sídlí.

Jeden z nich se zabýval lepším umístěním přechodu pro chodce na rušné ulici před Smíchovským nádražím, dalším je návrh revitalizace staré vápenky v Řeporyjích.

"Žáci vytipovali zanedbanou oblast staré vápenky, zjistili, komu patří a jaké s ní má záměry, vyhledali informace o minulosti vápenky a navrhli zřízení LIME parku pro celou rodinu. K celému projektu vytvořili webové stránky, kde popsali všechny kroky a seznámili veřejnost se svými nápady na zřízení odpočinkového parku," vysvětluje ředitelka.

Management i učitelé gymnázia došli ve svých úvahách o obsahovém provázání předmětů až k tvorbě alternativního školního vzdělávacího programu ALT, využívajícího výuku v integrovaných tematických blocích. V tomto školním roce se podle něj začali učit první žáci.

"Naším cílem je sloučit několik příbuzných předmětů do logicky provázaných bloků tak, aby výuka mohla probíhat v integrovaných obsahových celcích," vysvětluje Kmentová. Jeden z bloků zahrnuje fyziku, chemii, biologii, fyzickou geografii, environmentální výchovu, informační a výpočetní techniku - velmi úzce tedy souvisí s pojetím polytechnického vzdělávání.

Jazyková výbava a odborná terminologie

Zmíněný průzkum poukázal i na nedostačující jazykovou výbavu učitelů odborných předmětů.

V jedné z páteřních škol Libereckého kraje, v chomutovské Střední odborné škole energetické a stavební, Obchodní akademii a Střední zdravotní škole, se však rozhodli odbornou terminologii příslušného oboru zařadit do jazykové výuky: "V cizích jazycích připravujeme naše žáky na praktickou činnost v daném oboru.

Témata polytechnických předmětů se objevují i v českém jazyce. Josef Lancoš vysvětluje, že například v energetických oborech se při slohových cvičeních žáci učí popisovat různé elektrotechnické přístroje s použitím odborné terminologie.

tags: #environmentální #polytechnické #vzdělávání

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]