Červený hmyz v přírodě

04.12.2025

Česká republika je domovem mnoha fascinujících druhů hmyzu. Mezi nimi mají své čestné místo také brouci.

Pěnodějka červená (Cercopis vulnerata)

Pěnodějka červená (Cercopis vulnerata) z čeledi pěnodějkovití (Cercopidae) je typickým představitelem našich křísů (Auchenorrhyncha). Pěnodějka červená má nepřehlédnutelné výstražné zbarvení, kombinaci červené a černé, které potenciálním predátorům signalizuje, že křísi jsou nepříliš chutní až jedovatí. Zadní nohy jsou silné, uzpůsobené ke skákání. Po stranách široké hlavy jsou oči a mezi nimi krátká tykadla.

A pochopitelně nechybí sosák, který slouží pěnodějkám k sání rostlinných šťáv, kterými se živí. Pěnodějky dostaly své rodové jméno podle pěnového obalu, ve kterém žijí nymfy křísů. Ten bývá umístěn na různých částech rostlin.

Podle entomologů je množství pěnodějek způsobeno teplým počasím. Nemají v přírodě přirozené nepřátele, proto se jim nebývale daří. Pro člověka není nijak nebezpečný.

Zákeřnice červená (Reduviidae)

Zákeřnici červené, patřící do čeledi zákeřnicovitých (Reduviidae), stejně jako také ostatním několika zbývajícím druhům čeledi, se kterými je možné se u nás při troše štěstí setkat, se daří více v teplejších oblastech. Vzhled zákeřnice působí velmi výrazným dojmem. Její silný, hákovitě zahnutý bodec a velké oči s pohledem zabijáka jsou na rozdíl od jiných druhů ploštic už při prvním kontaktu zřejmé.

Čtěte také: Příroda a červený hmyz

Zákeřnice červená je dravec. Vyskytuje se na stéblech trav, ale většinou je možné ji zahlédnout na květech nejrůznějších rostlin, anebo těsně pod nimi, kde vyčkává, až si hmyz opylující květy přiletí pro svou denní dávku životadárného nektaru, což se mu ale často stane osudným.

Jsou známy také případy bodnutí člověka, při snaze uchopit ji rukou. Takové bodnutí je vzhledem k síle jejího bodce často několikanásobně bolestivější než běžné bodnutí jinými druhy hmyzu. Zákeřnice červená je však ve skutečnosti spíš víc vystrašená, než aby chtěla nutně bolestivě bodnout, proto k tomu často dochází spíš vlivem špatné manipulace s ní.

I přesto je to však živočich zvláštní, jak alespoň na mě při setkání vždy působí, a to nejen svým výrazným zbarvením, tvarem těla i bystrým chováním, ale právě také pohledem jejích očí.

Červotoč spížní (Stegobium paniceum)

Červotoč spížní je drobný hnědý brouček, jehož nenasytné larvy napadají uskladněné potraviny, knihy, vlnu, nebo kůži. Škůdce je postrachem spižíren (odtud jeho alternativní název červotoč chlebový), ale také potravinových provozů, muzejních sbírek a herbářů. Typická je jeho nenasytnost. Ve spižírně se červotoč nejpravděpodobněji uchytí, pokud je tam pokojová teplota. Chladná spížírna totiž neprospívá vývoji larev.

Kromě domácích spižíren se červotoč chlebový vyskytuje v pekárnách, ve výrobnách krmiv pro domácí zvířata, snídaňových cereálií apod. Typicky tedy ve zpracovatelských provozech a skladovacích prostorách. Červotoče si můžete přinést domů s napadenými potravinami, nebo k vám přiletí oknem. Dospělé červotoče, kteří se v přírodě živí i nektarem a pylem, přitahuje světlo. Hnědí brouci v kuchyni, v ložnici, koupelně nebo pracovně proto nejsou nic neobvyklého. Jakmile se červotoč spížní dostane do ložnice, už ji nemusí opustit.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Lékárenský brouk

Dříve se škůdce hojně vyskytoval v lékárnách, kde napadal léky. Odtud pochází americké označení červotoče spížního drugstore beetle. S oblibou totiž vyhledává sušené rostlinné materiály, ze kterých se léky kdysi hojně vyráběly. Červotoč spížní je všežravec. Škody působí především larvy červotočů. Červotoč si pochutnává především na sušených potravinách. Likviduje také nepotravinářské materiály: knihy, vlnu, kůži, srst, rohovinu. Typicky jsou proto ohrožené muzejní exponáty. Larvy červotočů se při honbě za potravou provrtávají i dřevem nebo přes hliníkových folii.

Materiály s nízkou nutriční hodnotou mohou červotoči konzumovat díky tomu, že mají v těle symbiotické kvasinky, které produkují vitamin B.

Napadené potraviny červotoč spížní znehodnocuje výkaly. Zejména při napadení potravinářského provozu nebo skladu může infestace znamenat velké finanční ztráty. V muzeích napadá vycpaná zvířata, botanické sbírky nebo čalounění. Celý vývoj od vajíčka po dospělce je silně závislý na teplotě prostředí.

Prevence a likvidace

Skladovat potraviny v hermeticky uzavřených skleněných či plastových dózách. Larvy jsou totiž schopné se prokousat měkkými plasty, hliníkovou fólií i papírem.
Preventivním řešením je také průběžný monitoring výskytu pomocí feromonové pasti na brouky. Pasti používají pohlavní feromon stegobinon, a lákají pouze samce.
Doporučujeme vyhodit všechny uskladněné potraviny, včetně všech v plastových sáčcích. Pokud si u nějaké potraviny nejsme jistí a nechce se nám ji vyhazovat, celý obal hermeticky uzavřeme do nádoby a necháme 3 týdny stát.
Napadené předměty jiné než potraviny lze zbavit červotočů zmrazením. Stačí je umístit do chladničky (14 dní při teplotě 2 °C) nebo mrazničky (7 dní při teplotě -4 °C), aby došlo k usmrcení všech stádií.
Proti červotočům spížním skvěle účinkuje křemelina. Výhodou je, že není jedovatá. Stačí ji posypat do koutů a na okraje polic.

Jejich postrachem jsou také parazitické vosičky z čeledí Pteromalidae, Eurytomidae a Bethylidae. Vajíčka červotočů požírají draví roztoči.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

tags: #kdo #je #v #prirode #cerveny #hmyz