Zvuk je součástí životního prostředí Člověka. Doprovází přírodní jevy i lidské aktivity. Jedním z jeho specifických projevů je hluk, jímž se rozumí ta část akustických signálů v prostředí, která člověka poškozuje, ruší, obtěžuje. Hluk lze fyzikálně definovat přesně. Jak jej vnímá člověk, přesně definovat nelze. Jde o pojem do značné míry relativní, závislý na vztahu konkrétního člověka ke konkrétnímu zvuku.
Denně je většina osob vystavena nadměrnému hluku na pracovištích, v mimopracovním prostředí, ale i doma v době pracovního odpočinku. Je prokázáno, že v současné době asi 60 % celkové hlukové zátěže způsobuje hluk v mimopracovním prostředí. Z toho 75 až 85 % tvoří hluk působený dopravními prostředky.
Hluk výrazně zvyšuje únavu populace, snižuje její pracovní aktivitu, a tím i produktivitu. Zahraniční prameny uvádějí, že v hlučných pracovních prostředích dochází k pracovním úrazům o 20 až 40 % častěji.
Dlouhodobá praxe a získané zkušenosti pracovníků firmy při snižování hluku a ochraně proti němu ve venkovním a pracovním prostředí i ve stavbách umožňuje s využitím moderní techniky řešení na současné světové úrovni. Problematiku se snaží firma řešit komplexně.
Zákazníkovi nabízí měření hluku, návrh opatření, dodávku a realizaci protihlukových bariér a následné měření účinku navržených a realizovaných opatření. Převážně jde o kusovou a atypickou výrobu krytů, kapotáží clon, zástěn, tlumicích prvků a prostorové úpravy realizovaných přímo firmou.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
EKOLA, specializována na modelové výpočty akustických situací a mapování hluku, dosahuje v České republice jedinečné výsledky srovnatelné s výsledky těchto prací v EU. Nedoceňovaná je poradenská činnost, což odporuje situaci v některých našich průmyslových odvětvích.
Firma disponuje vlastní akustickou laboratoří, jednou z nejmoderněji vybavených pro měření a analýzu hluku v České republice. Umožňuje měřit až na pěti místech současně, a to jak v komunálním tak i v pracovním prostředí. Může provádět měření akustických výkonů, akustických vlastností stavebních konstrukcí i prvků atp.
EKOLA organizuje pro ostatní akreditované laboratoře v České republice porovnávací zkoušky používané měřicí a vyhodnocovací techniky. Je součástí AO 227 - akreditovaného certifikačního orgánu pro výrobky a systémy jakosti.
V průběhu let firma rozšířila aktivity i do hodnocení vlivu staveb na životní prostředí podle žák. č. 100/2001 Sb. Specializuje se především na stavby, kde převládajícím negativním faktorem je hluk (průmysl dopravy, těžební průmysl, velká obchodní a administrativní centra apod.).
EKOLA zajišťuje dovoz, prodej a servis techniky pro měření zvuku. Je výhradním zástupcem firmy NORSONIC a firem dBOl, G.R.A.S v České republice. Pro tuto techniku zajišťuje i vlastní vývoj a realizaci doplňkových zařízení podle požadavků trhu.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Významnými zákazníky jsou např. Ředitelství silnic a dálnic a České dráhy, kde se firma podílí především na řešení problematiky hluku v okolí významných dopravních tras a koridorů. Spolupracuje i s desítkami dalších významných firem při snižování hluku ve venkovním i pracovním prostředí.
Na EKOLU se obracejí o pomoc při řešení problematiky snižování hluku také městské a obecní úřady a v poslední době i občanská sdružení. V současné době řeší pro obecní úřad v Průhonicích odhlučnění celé obce od provozu na dálnici Dl.
Na objednávku Magistrátu hl. m. Prahy vypracovala výpočtovou hlukovou mapu automobilové dopravy v roce 2000. Toto dílo již plní požadavky naší legislativy a bude plnit požadavky směrnice EU o hodnocení a řízení environmentálního hluku (hluku v prostředí).
Hluková mapa Prahy je zpracována interaktivně, a tak je možné v prostředí GIS (grafického informačního systému) zjišťovat konkrétní akustickou situaci i na jednom konkrétním objektu (viz www.wmap.cz/atlaszp). Tato hluková mapa umožňuje dobře uplatňovat budoucí hlukovou politiku města. Je s přehledem systémově propracována a splňuje požadavky EU.
Firma spolupracovala na tvorbě hlukové mapy Prahy, tramvajové dopravy a součtové hlukové mapy. Spolupracovala i na dalších hlukových mapách, např. na hlukové mapě Jihlavy.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
V porovnání s vyspělou Evropou je restriktivní legislativa v pracovním i mimopracovním prostředí zastoupena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízením vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
V oblasti hlukových emisí byla do české legislativy již zavedena veškerá platná legislativa Evropské unie. Tou je směrnice Evropského parlamentu 2000/14/ES o sbližování právních předpisů členských států EU týkajících se vyzařování hluku používanými ve venkovním prostoru.
Do české legislativy byla zmíněná směrnice zavedena Nařízením vlády č. 9/2002, kterým jsou stanoveny technické požadavky na výrobky z hlediska emise hluku. Doufejme, že v nejbližší době se podaří zavést již zmiňovanou směrnici 2002/49/EC.
S rozvojem a dostupností různé měřicí techniky a výpočtových programů pro oblast zvuku dochází k rozšiřování počtu osob a organizací, které řeší problematiku hluku, nikoliv ve všech případech na profesionální úrovni. Napomáhá tomu i zoufalý nedostatek odborné erudovaných pracovníků pro problematiku hluku ve státních a správních orgánech, které se tím zabývají.
Při neodborném zacházení s výsledky výpočtů i měření a při chybné interpretaci výsledků může docházet k chybným závěrům a k velkým ekonomickým ztrátám. To se v současné době velmi často stává při rozhodování o realizaci staveb, resp. investičních záměrů.
Nekorektní práce s daty (výsledky) výpočtů i měření může vést buď k podcenění nároků na ochranu území před hlukem nebo k jeho přecenění, a pak i ke zbytečným ekonomickým ztrátám.
V poslední době je ve více případech vyzývána EKOLA k opravám a přepracování cizích nekvalifikovaně provedených akustických zakázek. Bohužel, teprve díky tomu si konečně investoři a zástupci státních orgánů začínají uvědomovat, že někdy nejrychlejší a nejlevnější práce není vždy také nejlepší. Pomalu se začíná i v této oblasti prosazovat kvalita.
EKOLA se dynamicky rozvíjí. Každým rokem zvyšuje svůj obrat vytvořený zisk vkládá do rozvoje a technického vybavení. V loňském roce se rozšířila o dalších šest zaměstnanců, tedy o třetinu. Pracují v ní profesionálové* Úspěšně nalézají nová řešení odborných .problémů a aktuálně řeší problematiku hluku na vysoké úrovni.
Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). U znečištění životního prostředí rozhodují první kroky - kontaktujte nás včas.
Pojem životní prostředí zahrnuje vodu, ovzduší, půdu, horninové prostředí, ekosystémy i volně žijící organismy. Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů - od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv.
Typicky se setkáváme s černými skládkami, ukládáním odpadu mimo schválená zařízení, přepravou odpadu bez splnění zákonných podmínek nebo s dovozem odpadu ze zahraničí bez potřebného povolení. Neoprávněné nakládání s odpady přitom nemusí skončit jen správní pokutou. V závažnějších případech, například při větším rozsahu, opakovaném jednání nebo ohrožení zdraví a životního prostředí, může být věc kvalifikována jako trestný čin.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA zákon) ukládá u vybraných záměrů povinnost posoudit jejich vliv na životní prostředí ještě před zahájením. Každá situace je jiná - a rozdíl mezi přestupkem a trestním stíháním může spočívat v detailu. Proto je důležité se včas ozvat a poradit.
Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací. Typickou situací je skladování odpadu v rozporu s provozním řádem nebo vydaným povolením. Podnikatel má sice dokumentaci v pořádku, ale realita ve skladu vypadá jinak - jiný druh odpadu, jiné množství nebo nedostatečné zabezpečení.
Mnoho lidí netuší, že odpovědnost může dopadnout i na vlastníka pozemku, pokud na jeho pozemku vznikne černá skládka a situaci aktivně neřeší. Jakmile se ale existence skládky zjistí, orgány ochrany životního prostředí začnou řešit, kdo je odpovědný za odstranění odpadu a nápravu stavu. V některých případech nejde jen o pokutu, ale o povinnost uhradit likvidaci, která se může vyšplhat do statisíců či milionů korun.
Nejčastější sankcí je pokuta uložená příslušným orgánem, typicky Českou inspekcí životního prostředí. Výše pokut se liší podle konkrétního zákona a závažnosti porušení. Pokud má jednání závažnější dopad, například větší rozsah škody, ohrožení zdraví lidí nebo významné území, může jít o trestný čin.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dohlíží na to, zda firmy i jednotlivci dodržují předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Samotná kontrola obvykle nezačíná rovnou pokutou, ale zjišťováním skutečného stavu. Následně probíhá fyzická prohlídka místa, při které se porovnává dokumentace s realitou.
Klíčové je, že inspekce nehodnotí jen samotný následek (například únik látky), ale i to, zda měl provozovatel nastavené dostatečné preventivní mechanismy, zda vedl předepsanou evidenci a zda splnil ohlašovací povinnosti. Pokud inspekce zjistí porušení zákona, zahájí správní řízení. V něm už se rozhoduje o případné pokutě nebo nápravném opatření.
V září 2020 došlo na řece Bečvě k masivnímu úhynu ryb po úniku toxické látky do vody. Šlo o jednu z největších ekologických havárií v novodobé historii ČR. Kauza ukázala, jak složité je prokazování odpovědnosti při havárii na vodách - zejména pokud je v okolí více potenciálních zdrojů znečištění.
Za znečištění životního prostředí vám může hrozit nejen pokuta, ale i zastavení provozu, povinnost odstranit následky a uhradit náklady na sanaci - a v závažných případech také trestní stíhání. Znečištěním se přitom nerozumí jen velká ekologická havárie, ale i nelegální nakládání s odpady, únik ropných či chemických látek, překročení emisních limitů, špatné skladování závadných látek nebo realizace stavby bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Řízení environmentálních rizik je klíčovým prvkem odpovědného podnikání a nedílnou součástí efektivního systému environmentálního managementu. Umožňuje nejen minimalizovat negativní dopady činností na životní prostředí, ale také předcházet událostem, které by mohly vést k poškození ekosystémů, zdraví lidí nebo finančním ztrátám. Význam tohoto přístupu zdůrazňuje i legislativa, zejména zákon č.
Prvním krokem v řízení rizik je identifikace tzv. environmentálních aspektů - činností, služeb nebo produktů organizace, které mohou ovlivnit životní prostředí. emise do ovzduší (např. zásahy do půdy a krajiny (např. Každý aspekt je dále posuzován z hlediska své významnosti, tj. potenciálu vyvolat negativní dopad na životní prostředí (např.
Po identifikaci aspektů následuje jejich kvantitativní nebo kvalitativní hodnocení z hlediska rizika. preventivní opatření (např. organizační opatření (např. monitoring a sledování (např.
Prevence havárií je integrální součástí řízení environmentálních rizik. vyhodnocení možných scénářů havárií (např. Zejména podniky manipulující s nebezpečnými látkami mají povinnost vést havarijní plány podle požadavků zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.
Zákon č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě, představuje legislativní rámec odpovědnosti za vážné poškození životního prostředí. předcházet ekologické újmě (např. podniky provozující činnosti uvedené v příloze č. 1 (např.
Ochrana životního prostředí je často vnímána jako nezbytná, ale nákladová položka. Přestože je dodržování legislativy povinností, lze při správném přístupu environmentální agendu využít také jako nástroj pro optimalizaci nákladů, zefektivnění provozu a zvýšení firemní hodnoty.
Nakládání s odpady představuje jednu z nejviditelnějších oblastí OŽP v každodenním provozu. Kvalitní audit často odhalí skrytá místa s vysokým potenciálem zlepšení - např. míru ztrát a neefektivní spotřeby (např. existenci monitoringu spotřeby (např. Zvýšení efektivity vede nejen ke snížení nákladů, ale i ke zlepšení environmentální stopy organizace.
Získání certifikace dle ISO 14001 nebo registrace v systému EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) není jen otázkou souladu s normou, ale i nástrojem budování důvěry a strategické konkurenceschopnosti.
Společnost musí: vytvořit, zavést, dodržovat programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot. příslušnou funkci a úroveň organizace, určení potřebných prostředků, časový rámec, ve kterém jich má být dosaženo. obsažen buď přímo v příručce EMS, nebo také v samostatném dokumentu.
Environmentální aspekty jsou identifikovány pro: činnosti, služby, výrobky, Při zohlednění podmínek: běžného provozu - (B), mimořádného provozu (např. či provozního zařízení) - (M) - v organizaci nebyly zjištěny, havarijní stavy (únik média, požár, exploze) - (H). objektů, kanceláří, skladů. služby včetně dočasných pracovišť. určovány již při přípravě projektu. výběru variant a schvalování projektů. skončení užívání.
Významné environmentální aspekty musejí být závěry akceptovatelné pro organizaci. dále uvedených kritérií. EMS. havarijního provozu. politiky. jsou hodnoceny automaticky jako významné. (např. být stále řízeny a sledovány. jsou aspekty pod kontrolou. s látkou nakládáme způsobem, který je předepsán zákonem. registru environmentálních aspektů a dopadů. environmentální cíle společnosti.
Registr environmentálních aspektů musí obsahovat: normální provozní podmínky (B), mimořádné provozní podmínky (M), havarijní provoz (H), činnosti současné a případně plánované. odpadu). dokumentace - pokud je to vhodné). aspektu, při technologických změnách, změně provozovny, pracoviště, při změnách procesů, změně nakupovaného zboží nebo materiálů, změně právních a jiných požadavků.
Legislativní požadavky ke kterým se společnost zavázala, jsou to např.: souhlasy, rozhodnutí apod., dohody se státní správou, směrnice jiné než zákonné povahy, smlouvy s dodavateli médií, obecní vyhlášky. zákazníka). jiných identifikovaných požadavků, které se na ni vztahují, smluvních ujednání.
Použité zkratky:
Environmentální podnikové účetnictví zahrnuje použití manažerského účetnictví, jakož i dalších informací. které tyto náklady vyvolávají. na doporučených principech vybudovat vlastní postup přiměřený potřebě. tomu jsou uvedeny v kapitole 3. 1. mínění, aj.), jednak k iniciativám podniků samotných.
Podnikové náklady lze rozdělit podle různých hledisek. Různý charakter nákladů je schematicky znázorněn na obr. Obr. tu příležitost uplatnit odsiřovací zařízení. účinky výrobků se stává konkurenční výhodou.
Je normováno Zákonem č. účtování pro podnikatele. také jako zdroj informací pro statistické výkaznictví. Spotřeba energie). doplňkovým souborem tzv. evidují. záležitostí a nemusí navenek nic vykazovat. zdrojů, rozhodování o investicích aj. výjimkou případů, kdy poskytuje podklady pro finanční účetnictví, např. pracuje i s nepeněžními veličinami. podnikové účtové osnově vyhrazeny samostatné třídy 8 a 9.
tags: #environmentální #problémy #podnikání #hluk #odpad #řešení