Environmentální problémy Francie

Francouzský stát se v uplynulých letech nedostatečně staral o kvalitu ovzduší v okolí Paříže. Rozhodl tak správní soud, který dal zapravdu ženě, jež stát zažalovala kvůli zhoršujícím se problémům s onemocněními dýchacích cest.

Na soud se obrátila žena, která dříve se svojí dospívající dcerou žila v Saint-Ouen na severu Paříže, kolem něhož vede městský okruh.

"Opakovaně jsem mívala záněty průdušek. Lékaři mi předepisovali antibiotika, ale ta nepomáhala," citoval 52letou Faridu britský The Guardian. Její dcera jako maličká měla záněty průdušek, později astma.

Lékař Faridě před třemi lety řekl, že za jejich potíže může znečištěné ovzduší, a doporučil, aby se přestěhovaly. Správní soud v Montreuil došel k závěru, že limitní hodnoty pro určité škodliviny byly v regionu, kde Farida dříve žila, opakovaně překračovány a že stát proti tomu nepodnikl dostatečné kroky.

Francouzská média připomínají, že šlo o první proces, který proti státu kvůli mizerné kvalitě ovzduší vedli jednotlivci. "Jde o premiéru pro oběti znečištěného ovzduší," řekl Faridin advokát.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Zprávy o teplotních rekordech už několik let nejsou lifestylovou kuriozitou plnící titulní strany novin v době prázdnin. Letní vedra dávají Evropanům naplno pocítit naléhavost klimatické krize. Jižní i Západní Evropa hlásí zvyšující se počet úmrtí zejména starých lidí právě v důsledku vedra. Francie, jedna ze zemí postižených vysokými teplotami, navíc trpí už od května extrémním suchem.

V důsledku veder se ve Francii roztékají vnější pláště tramvají, poškozují se koleje vlaků a RER - pařížské sítě regionální dopravy. V departementu Gironde na jihozápadě země už vypukly dva gigantické požáry, které stále nejsou pod kontrolou, a které už spálily 20 tisíc hektarů vegetace.

Řada francouzských municipalit zápasí s nedostatkem pitné vody pro své obyvatele. Život ve větších městech, která nejsou na takto vysoké teploty adaptovaná, začíná být nesnesitelný. Celá Francie proto v posledních dnech diskutuje, jaké do budoucna zaujmout strategie.

Hlavní město přichází se svým programem „Paříž při 50°C“, který by měl ulice metropole více uzpůsobit těmto teplotám. V přehřátých městských aglomeracích s nedostatkem zeleně totiž teplota neklesá ani během nočních hodin.

Rostoucí množství a síla veder jsou ale podle odborníků bezpochyby projevem klimatické změny. Lék na rozpálená města? Zelené střechy. Macron během prezidentské kampaně proklamoval, že následující volební období bude buď ekologické, nebo nebude vůbec. Do francouzských ambicí ohledně environmentálních otázek ale zasáhla v únoru válka na Ukrajině a hlavně následná energetická krize.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Francouzská vláda tak řeší spoustu dilemat. Na jednu stranu se stejně jako řada dalších států zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050. V obavě z nadcházející zimy ale plánuje udělit povolení ke znovuotevření uhelné elektrárny v Saint-Avold, kterou vlastní český miliardář Daniel Křetínský.

Ministryně pro energetickou transformaci veřejnost uklidňovala, že půjde pouze o dočasné otevření.

Válka na Ukrajině také akcelerovala již existující problém zvyšujících se cen energií. Francouzská vláda proto oznámila plán odkoupit zbytek akcií energetické společnosti EDF, kde stát vlastní v současnosti 83,9 procent. Úsilí získat všechny akcie energetické společnosti je patrně motivované možností korigovat ceny energií. Zvyšující se ceny totiž přinášejí v celé Evropě sociální problém i potenciální ohrožení stability evropských liberálních demokracií.

Podle odborníků může být motivací znárodnění EDF i investice do jaderné energetiky, která má být na příště pro Francii stěžejní. Zde se ale ukazuje spirála problémů, které klimatická změna přináší. K výrobě jaderné energie je totiž opět potřeba velkého množství vody a té je v současnosti ve Francii nedostatek.

Případ Francie je ukázkou toho, že klimatická změna není jen ekologickým či environmentálním problémem, ale bytostně politickým problémem zasahujícím do všech sfér života - do bydlení, trávení volného času, zdraví i ekonomické úspěšnosti. Evropa se nachází v triptychu bezpečnosti, energetické i environmentální krize. Francie navíc i v krizi zdravotní kvůli probíhající sedmé vlně pandemie covidu-19. Macron tak čelí celé řadě dilemat, jestli prioritizovat problém energetické či mezinárodní bezpečnosti, nebo se naopak zaměřit na sociální smír.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Neměl by však podlehnout představě, že řešení klimatické krize lze odsunout na jinou, lepší dobu. Už včera bylo pozdě. Problémy současné Francie nejdou od klimatických problémů nijak oddělit.

Souvisí problémy francouzského jádra s častou regulací výkonu?

U francouzského jaderného reaktoru Civaux 2, ve kterém byly nedávno opětovně zjištěny trhliny v potrubí, byl v loňském roce nejvíce řízen výkon pro tento typ reaktoru. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) upozornil na možné riziko zvýšeného opotřebení komponent v souvislosti s řízením výkonu. Francie nyní možnou souvislost analyzuje.

Časté řízení výkonu jaderných reaktorů, které je v poslední době ve Francii stále běžnější kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, vyvolává obavy z možné souvislosti se vznikem korozních trhlin v potrubí jaderných reaktorů.

Reaktor Civaux 2, u kterého byl nedávno zjištěn opětovný výskyt trhlin v potrubí v důsledku napěťové koroze, byl reaktorem o instalovaném výkonu 1,5 GW nejčastěji vystaveným regulaci výkonu. Výroba tohoto reaktoru byla vlivem řízení snížena celkem o 594 GWh.

Výrazněji byl vystaven regulaci výkonu blok Cattenom 3 s instalovaným výkonem 1,3 GW, jehož výroba byla snížena o 1 511 GWh, což bylo nejvíce ze všech reaktorů ve Francii. V reaktoru Cattenom 3 byly zjištěny napěťově korozní trhliny (SCC) v potrubí v roce 2022.

Ze 14 reaktorů, které byly v roce 2024 nejvíce vystaveny řízení výkonu, jich sedm patří do kategorií s instalovaným výkonem 1,3 GW a 1,5 GW. Tyto kategorie reaktorů jsou podle odborníků z konstrukčního hlediska náchylnější ke vzniku SCC než starší 900MW reaktory. Za příčinu se často označují odlišnosti v konstrukci bezpečnostního vstřikovacího systému.

Souvislost mezi modulací a korozí zatím nepotvrzena

Analytik společnosti Kpler Alessandro Armenia upozornil, že studie nezjistila přímou souvislost mezi modulací výkonu a výskytem SCC. Přesto se hypotéza aktivně prověřuje - zejména v souvislosti s extrémními odstávkami z roku 2022, kdy Francie zaznamenala největší meziroční pokles jaderné výroby za posledních 30 let.

Francouzský provozovatel EDF spolu s ASN v současnosti analyzují možné faktory přispívající ke vzniku SCC. Mezi zvažované faktory patří například vysoký obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě, geometrie potrubí nebo technologické opravy provedené již během výstavby.

Rostoucí míra řízení výkonu francouzských reaktorů

Regulace výkonu napříč celou francouzskou jadernou flotilou meziročně narůstá. V roce 2024 činila celkem 27,3 TWh, což je o 18,7 % více než v roce 2023 (23 TWh) a výrazně více než v roce 2021 (18,9 TWh) či 2019 (19,5 TWh). Tento trend odráží jednak potřebu přizpůsobit se vyšší flexibilitě v síti kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, ale i technická omezení, která EDF postupně identifikuje.

Ve Francii se nachází tisíce tun válečného odpadu ze světových válek. Skládky munice jsou pod zemí i na dně vodních ploch a obyvatelé o nich často nevědí, přitom ale představují riziko pro jejich zdraví, znečišťují životní prostředí a každoročně si vyžádají životy až deseti lidí.

Na francouzském území lze najít nevybuchlé bomby, granáty, miny. Nejčastěji je to munice ze dvou světových válek, ale některé se datují až do prusko-francouzské války z roku 1870. Nejzasaženější částí Francie je východ země, kde leží jezero Gérardmer v departementu Vosges.

"Víme, že existuje nejen bezprostřední riziko výbuchu, ale také riziko znečištění a degradace chemických sloučenin obsažených v této munici," řekla AFP Charlotte Nithartová, ředitelka francouzské asociace na ochranu životního prostředí Robin Hood (Robin des Bois).

Francouzští ekologové však nevědí, kde všude se takovéto nebezpečné skládky skrývají. Problém, na který řada výzkumníků naráží, je velmi omezená přístupnost archivů. Zatímco v Německu a v Belgii zřídili speciální instituce, které se záležitostí zabývají a přístup k jejich informacím má široká veřejnost, ve Francii podobná organizace chybí.

Ekologické spolky proto tlačí na ministerstvo obrany, aby zajistilo větší transparentnost a zveřejnilo, jaký je stav řady veřejných míst. Podobný problém se týká i dalších zemí. Švýcarská jezera, včetně Ženevského, skrývají více než 20.000 tun zastaralé munice. Podmořský odpad se nachází také mezi Skotskem a Irskem a obecně po celém pobřeží Atlantiku.

tags: #environmentální #problémy #Francie

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti uživatelů s Nissan Primera
• Nízkoemisní zóny Chomutov
• Akce Čistá Vysočina
• Hlasový projev bažantů
• Průvodce výběrem odpadkového koše Vsetín