Environmentální Renovace a Systémy Obnovitelné Energie v České Republice

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. V posledních letech vynakládáme jakožto společnost nemalé úsilí k řešení problémů spojených s klimatickými změnami a na podporu udržitelnosti. Evropa zastává přední postavení v oblasti prosazování strategií a programů energetické renovace. Modernizace je nezbytná pro dekarbonizaci kontinentu.

Podle Evropské komise mají budovy 40% podíl na energetické spotřebě EU a 36% podíl na emisích skleníkových plynů v souvislosti s energií. Dále se odhaduje, že 85-95 % stávajících budov bude stále existovat i v roce 2050. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.

Zelené Veřejné Zakázky (GPP)

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK). Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty. V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu. Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Typy kritérií pro GPP

• základní kritéria - vhodná k použití pro jakéhokoli zadavatele
• komplexní kritéria - berou v úvahu více aspektů nebo vyšší úrovně ochrany životního prostředí a jsou vhodná pro ty zadavatele, kteří chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dál

K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení.

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

Udržitelné a Hospodárné Nakládání s Vodou

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.

„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby. Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Cirkulární Ekonomika a Ekologicky Šetrná Řešení

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd. Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet.

Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.

Energetická Náročnost Budov a Možnosti Renovace

Podle Evropské komise mají budovy 40% podíl na energetické spotřebě EU a 36% podíl na emisích skleníkových plynů v souvislosti s energií. Dále se odhaduje, že 85-95 % stávajících budov bude stále existovat i v roce 2050. Energetické instalace: služby jako chlazení, vytápění a příprava teplé užitkové vody mají 50% podíl na spotřebě energie domácnosti. Výměna starých systémů za moderní zařízení proto představuje nákladově efektivní přístup ke zlepšení energetické účinnosti budov z dlouhodobého hlediska a zároveň zlepšuje zdraví a pohodu jejich uživatelů. Alternativy k vytápění kotli založená na obnovitelných zdrojích energie se nyní ujímají vedení.

Možnosti renovace budov

• Zateplení obálky budovy
• Výměna oken
• Instalace fotovoltaických a fototermických systémů
• Moderní zdroje vytápění (např. tepelná čerpadla)
• Zaclonění: použití žaluzií, závěsů, markýz apod.

Dotační Programy na Podporu Renovací

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Přehled dotačních programů

• Oprav dům po babičce v Nové zelené úsporám
• Nová zelená úsporám Light
• Program PANEL
• Nová zelená úsporám Light (pro seniory a nízkopříjmové domácnosti)

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro podniky patří zejména investice do zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů, zateplení budov a výměnu systémů vytápění a klimatizace, osvětlení nebo například modernizaci výrobních technologií spočívající ve výměně energeticky neefektivních strojů.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost OPTAK cílí na podporu opatření přispívajících ke snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru. Modernizační fond slouží pro modernizaci energetického odvětví, a to zejména pro projekty přispívající k výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizaci teplárenství, zvyšování energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dekarbonizaci a modernizaci dopravy, energetickým úsporám v budovách a veřejnému osvětlení a rozvoji komunitní energetiky.

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro veřejný sektor patří zejména výměna zdroje vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, zateplení obálky budov, využívání odpadního tepla a sluneční energie, výstavba zelených střech, instalace zařízení na shromažďování dešťové vody, rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí, včetně přípravy kabeláže v rámci infrastruktury pro udržitelnou mobilitu nebo například nákup elektromobilů či vozidel na vodíkový pohon.

Role Státního fondu životního prostředí ČR

Na tomto poli dlouhodobě působí také Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), který se historicky věnuje právě podpoře opatření vedoucích ke snižování energetické náročnosti budov a posilování úlohy obnovitelných zdrojů energie. Prostřednictvím různých dotačních programů se zaměřuje zejména na podporu veřejného sektoru a domácností. Pevné základy podpory energetických úspor položil operační program Životní prostředí (OPŽP) v rámci programového období 2007-2013. Podpora byla určena pro veřejný sektor a jím vlastněné budovy.

Příklady Dobré Praxe Energetické Soběstačnosti

Chceme-li se inspirovat příklady dobré praxe a hledat energeticky soběstačnou obec či region, nemáme bohužel v České republice mnoho na výběr. Naší jedinou energeticky soběstačnou obcí jsou Kněžice (u Nymburka). Kněžice u Nymburka (500 obyv.) jsou zatím jedinou plně energeticky soběstačnou obcí v České republice. „Energetické srdce“ Kněžic tvoří bioplynová stanice s kogenerační jednotkou a automatická kotelna na biomasu. Pokrývají prakticky veškerou spotřebu tepla v obci, a to výhradně z obnovitelných zdrojů a vyrobí téměř dvakrát více elektrické energie než se v obci spotřebuje.

tags: #environmentalni #renovace #system #obnovitelny

Oblíbené příspěvky:

• Venkovní ekologická reklama
• Co je to ekologická nika?
• Likvidace motorového oleje - Náchod a okolí
• Výlety do přírody s kojencem
• Legislativa v oblasti ochrany přírody a krajiny