Podmínky odvolání stavu ohrožení státu v České republice

Podle § 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, se krizové řízení na úrovni obcí I. typu týká obecních úřadů. Orgány krizového řízení v obcích I. řeší krizové situace.

Pro provedení krizových opatření v podmínkách obce je klíčová součinnost obce I. s obyvatelstvem, zejména při mimořádných událostech a krizových situacích. Informace o vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce se zveřejňují na desce obecního úřadu, prostřednictvím informačních prostředků a místního rozhlasu.

Určená obec (dle § 15 odst. 4 písm. krizového zákona) se po aktivaci řídí pokyny vedoucího krizového štábu. Pro nepřetržitou činnost je zřízena stálá pracovní skupina krizového štábu. Krizový štáb může zřídit starosta obce I. (dle § 2 písm. a krizového zákona), tj. jako svůj pracovní orgán pro zvládání mimořádných situací. ORP (dle § 18 odst. krizového plánu kraje) zajišťuje nouzové přežití obyvatelstva a následně obnovovací práce (asanační) na postiženém území obce.

Pro ústavní, právní a bezpečnostní systém České republiky to znamená zásadní problém spočívající v tom, že není počítáno s náhradním výkonem některých pravomocí parlamentu v případě, že by nebyl funkční, a přenosem jeho vybraných pravomocí na jiné orgány. Přitom ale jen parlamentem řádně vyhlášený válečný stav, případně stav ohrožení státu je podmínkou pro přijetí dalších opatření nezbytných pro zajišťování bezpečnosti a obrany státu. Dále pouze funkční parlament může vysílat české vojáky do zahraničí a schvalovat mezinárodní smlouvy.

Podle materiálu jsou ve hře stále různé varianty řešení. Jednou z nich je „zmírnit podmínky pro vyhlášení stavu ohrožení státu tak, aby se bezprostřednost hrozby spojovala pouze s hrozbou demokratickým základům státu. Dále materiál navrhuje variantu přenést náhradní pravomoc na předsedu vlády nebo na prezidenta nebo na zvláštní k tomu určený orgán parlamentu či tuto pravomoc dokonce přenést na zvláštní orgán mimo parlament, a to vždy s následnou ratifikací aktu. Všechny navržené varianty ke své realizaci vyžadují změny ústavního pořádku, především ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a ústavního zákona č.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí: Zápis o jednání

Zákon č. 41 vyhlašuje úplné znění zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 238/2000 Sb., zákonem č. 128/2002 Sb., zákonem č. 286/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 520/2002 Sb.

Branná povinnost a její rozsah

Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Branná povinnost zahrnuje odvodní povinnost, služební povinnost a další povinnosti stanovené tímto zákonem. Náklady spojené s brannou povinností hradí stát.

Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let, pokud nezanikne z důvodů stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Občané starší 60 let mají brannou povinnost jen tehdy, konají-li mimořádnou službu po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena. Vojáci z povolání mají brannou povinnost do dosažení věku 62 let.

Osoby, které nabyly státní občanství České republiky po dovršení věku 18 let, podléhají branné povinnosti ode dne nabytí tohoto občanství. Ženám může být uložena jen odvodní povinnost a povinnost k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně.

Občané, kteří nepodléhají branné povinnosti, a cizinci mohou požádat o její dobrovolné převzetí počínaje dnem, v němž dosáhli věku 18 let. Žádost o dobrovolné převzetí branné povinnosti občan podává příslušné územní vojenské správě, cizinec Ministerstvu obrany.

Čtěte také: Jak se odvolat nebo podat stížnost v ochraně přírody?

Branná povinnost nebo dobrovolně převzatá branná povinnost zaniká:

• osobám, které byly odvedeny, aniž pro to byl dán právní důvod,
• osobám, které se staly trvale neschopnými vojenské činné služby na základě odvodního řízení nebo přezkumného řízení,
• osobám, které pozbyly státní občanství České republiky,
• občanům, kteří nastoupili k výkonu civilní služby nebo kteří této služby byli zproštěni anebo kterým bylo vykonání této služby prominuto,
• ženám, které základní nebo náhradní službu nenastoupily nebo se k jejímu výkonu staly dočasně neschopné anebo z ní byly předčasně propuštěny na základě přezkumného řízení,
• osobám, které převzaly dobrovolně brannou povinnost, a to na základě jejich jednostranného prohlášení.

Vojenské správní úřady

Zřizují se územní vojenské správy jako vojenské správní úřady prvního stupně a Hlavní doplňovací úřad jako vojenský správní úřad druhého stupně. Vojenské správní úřady vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob. Vojenské správní úřady jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu.

Povinnosti občana před vznikem branné povinnosti

Občan je povinen v roce, v němž dovrší věk 18 let, před zahájením odvodního řízení vyplnit dotazník zaslaný mu příslušnou územní vojenskou správou, vyžádat jeho doplnění ošetřujícím lékařem a se 2 fotografiemi jej vrátit této územní vojenské správě bez zbytečného odkladu. Občan v dotazníku uvede jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu rodičů nebo manželky anebo družky. V dotazníku je povinen uvést pravdivé informace.

Odvodní povinnost a odvodní řízení

Odvodní povinnost je povinnost podrobit se odvodnímu řízení. Odvodní povinnost je pravidelná, mimořádná a dobrovolná. Obsahem odvodního řízení je povinnost občana dostavit se k odvodu, podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě odborným vyšetřením a vyšetření osobnostní způsobilosti. Odvodní povinnost vzniká občanům dnem, v němž dosáhnou věku 18 let, a zaniká dosažením věku 60 let. Odvodní povinnost zaniká pravomocným odvodním rozhodnutím o schopnosti nebo trvalé neschopnosti k vojenské činné službě. Občan, který má odvodní povinnost, je brancem.

Účelem odvodu je vzít brance do vojenské evidence a rozhodnout o jeho schopnosti k vojenské činné službě na základě zjištěné zdravotní způsobilosti a výsledků dalších vyšetření. K provádění odvodů se zřizují u územních vojenských správ odvodní komise a u Hlavního doplňovacího úřadu vyšší odvodní komise. Odvody jsou pravidelné, mimořádné a dobrovolné. Územní vojenské správy zapisují k pravidelnému odvodu každý kalendářní rok muže, kteří v daném roce dosáhnou věku 18 let, na základě seznamu.

Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví

Služební povinnost a druhy vojenské činné služby

Služební povinnost je povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu. Vzniká dnem nabytí právní moci odvodního rozhodnutí o schopnosti k vojenské činné službě. Vojenská činná služba zahrnuje:

• základní službu,
• náhradní službu,
• vojenská cvičení,
• mimořádnou službu.

Voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svého zdravotního stavu a své fyzické zdatnosti, psychických schopností a podle svých znalostí. Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavcích 2 a 3, jsou vojáky v činné službě; ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.

Mimořádná služba

Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky. Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze. Pro doručování povolávacího rozkazu platí ustanovení § 13 odst. 1 obdobně. Pokud vojákovi v záloze povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce.

Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze.

Mobilizace ozbrojených sil

Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou. Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné služby. Občan, který má brannou povinnost, musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas.

Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona. Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek.

Přestupky

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

• poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst.
• jako pověřený pracovník poruší povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, pokud se porušením povinnosti mlčenlivosti nedopustila trestného činu.

Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že:

• poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst.

Válka a stav ohrožení státu v kontextu práva

V právní terminologii se válka chápe jako ozbrojený konflikt mezi státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva, který dosáhne určité intenzity a je veden organizovanými ozbrojenými silami. V tradičním pojetí byla válka často formálně vyhlašována, ale dnes platí, že faktický stav ozbrojeného konfliktu vzniká i bez vyhlášení.

Válečný stav je nejzávažnější mimořádný stav, který Česká republika může vyhlásit. Vyhlašuje jej Parlament na návrh vlády, a to pouze v případě napadení České republiky nebo pokud je třeba plnit spojenecké závazky v rámci kolektivní obrany. Vyhlášení válečného stavu umožňuje státu provádět mobilizaci, řídit hospodářství, omezit vybraná práva občanů a činit kroky nezbytné k obraně země.

Stav ohrožení státu se vyhlašuje tehdy, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost nebo jeho demokratické základy, ale ještě nedošlo k ozbrojenému napadení. Nouzový stav je krizový stav vyhlašovaný vládou, nikoli Parlamentem.

V mimořádných situacích může stát dočasně využít majetek občanů nebo firem, pokud je to nezbytné pro obranu státu. U běžného poskytnutí věcných prostředků platí dvě zásady: věc se vrací, jakmile odpadne důvod jejího využití, a vlastník má nárok na náhradu - buď za její poskytnutí, nebo za majetkovou újmu, která na ní vznikla. Vedle toho však tentýž zákon umožňuje i vyvlastnění ve zkráceném řízení pro případ stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takové situaci se věc nevrací, ale je trvale odňata za náhradu.

Hybridní válka

Termín hybridní válka se v posledním desetiletí stal běžnou součástí bezpečnostní terminologie. Český právní řád jej zatím nedefinuje, ale Evropská unie, NATO i odborná literatura jej popisují jako kombinaci vojenských, nevojenských a skrytých nástrojů, jejichž cílem je narušit stabilitu státu. Prvním nástrojem je zákon o kybernetické bezpečnosti. Tento zákon ukládá povinnosti provozovatelům kritické a významné informační infrastruktury (např. nemocnicím, energetickým firmám či státním úřadům). Reaguje zejména na kyberútoky, které jsou jedním z hlavních nástrojů hybridní války.

tags: #odvolání #stavu #ohrožení #státu #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody a krajiny ČR - datové zdroje
• Definice a Charakteristiky Věrné Obdoby Ekosystému
• Návod na kreslení krajiny
• Návrat k přírodě a sekty
• Rozměry hrazení pro kontejnery