Legislativa a environmentální spolky v České republice

Ministerstvo životního prostředí předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně ovzduší a další související zákony. Cílem novely je změnit platnou právní úpravu tak, aby co nejlépe odpovídala aktuálním potřebám v oblasti ochrany ovzduší. Realizací navrhovaných opatření by se mělo zajistit dosažení nižší úrovně znečištění a zároveň zvýšení funkčnosti, efektivnosti a flexibility státní správy v oblasti ochrany ovzduší.

Proces projednávání a připomínky

Meziresortní připomínkové řízení k danému návrhu zákona bylo zahájeno 3. května 2023 a ukončeno 1. června 2023. Všechny připomínky byly řádně vypořádány a téměř u všech zásadních připomínek bylo dosaženo shody.

Jedním z důvodů k projednání je rozpor s ministerstvem průmyslu a obchodu a Svazem průmyslu a dopravy ČR a nesouhlas Hospodářské komory ČR ohledně navrhované úpravy minimálních vzdáleností mezi stacionárním zdrojem a stanovenými plochami vymezenými v územním plánu. Další připomínku vznesl veřejný ochránce práv, který nesouhlasí s vypuštěním speciální právní úpravy, a tím pádem účasti ekologických spolků v řízení o povolení provozu. Rovněž nebylo dosaženo shody na vypořádání připomínky Hospodářské komory ČR, v níž požaduje, aby byla stávající výjimka pro pohonné hmoty v postavení státních hmotných rezerv z povinnosti snižovat emise skleníkových plynů zachována pouze pro Armádu ČR a jednotky NATO. Komora argumentuje zejména tím, že tato výjimka je nesystémová, významně deformuje trh a zakládá nerovné postavení soutěžitelů.

Účast environmentálních spolků ve stavebním řízení

Novela stavebního zákona mění od 1. 1. 2018 okruh účastníků územního a stavebního řízení, a to prostřednictvím změny § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Právě toto ustanovení doposud umožňovalo spolkům, jejichž předmětem činnosti je ochrana přírody a krajiny, aby se přihlásily do územních a stavebních řízení jako jejich účastníci.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Záměry podléhající posouzení podle tohoto zákona jsou zároveň předmětem jednotného environmentálního stanoviska. Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, biologickou rozmanitost, půdu, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Zákon definuje několik typů záměrů, které podléhají posuzování:

• stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1.
• změny záměru uvedeného v příloze č. 2.
• záměry uvedené v příloze č. 1.
• záměry uvedené v příloze č. 2.
• záměry podle § 3 písm. f).
• změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 1 mohly mít významný vliv na životní prostředí.
• části, etapy nebo varianty záměru podle § 9a odst. 1.

Účast dotčené veřejnosti

Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, je považována za dotčenou veřejnost.

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Zjišťovací řízení

Cílem zjišťovacího řízení u záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) je zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí. U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) až h) je cílem zjišťovacího řízení zjištění, zda záměr nebo jeho změna může mít významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými mít významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tedy podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona.

Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 podléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom odůvodněný písemný závěr obsahující základní údaje o záměru a úvahy, kterými se řídil při hodnocení kritérií uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Dojde-li příslušný úřad k závěru, že záměr podle odstavce 2 nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle tohoto zákona, vydá o tom rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

Dotčená veřejnost uvedená v § 3 písm. i) bodě 2 se může žalobou domáhat zrušení rozhodnutí vydaného ve zjišťovacím řízení podle odstavce 6, že záměr nebo jeho změna nebudou posuzovány podle tohoto zákona, a napadat hmotnou nebo procesní zákonnost tohoto rozhodnutí.

Dokumentace a posudek

Nejde-li o postup podle § 6 odst. 3, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 6 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19 a předloží ji v elektronické podobě; příslušný úřad může podle okolností požadovat předložení dokumentace i v listinné podobě, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s oznamovatelem.

Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky se mohou vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru včetně všech obdržených vyjádření k ní doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění; informaci o vrácení dokumentace zveřejní podle § 16 a zašle dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům.

Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace a vyjádření k ní podaných, se zohledněním závěrů z veřejného projednání podle § 17, bylo-li konáno. Příslušný úřad stanoví zpracovateli posudku lhůtu pro předložení posudku, která nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena.

Stanovisko EIA

Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku. Stanovisko je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních. Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání. Platnost stanoviska příslušný úřad na žádost oznamovatele prodlouží závazným stanoviskem o 5 let, pokud nedošlo ke změnám podmínek v dotčeném území nebo poznatků a metod posuzování, v jejichž důsledku by záměr mohl mít dosud neposouzené významné vlivy na životní prostředí.

Příslušný úřad ověří na základě oznámení o zahájení řízení zaslaného tomuto úřadu správním orgánem příslušným k vedení navazujícího řízení každý záměr a vydá nesouhlasné závazné stanovisko, jestliže došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména ke zvýšení jeho kapacity a rozsahu nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání, anebo k neplnění podmínek stanoviska, které by mohlo mít významný negativní vliv na životní prostředí; takové neplnění podmínek se posuzuje jako změna záměru.

tags: #environmentalni #spolky #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožený gepard štíhlý
• Průměrné emise CO2 v ČR
• Svoz odpadu Krnov - podrobnosti
• Co je to skládka odpadu?
• Jak třídit a recyklovat