Co je to skládka neekologického odpadu?

Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou mít řadu negativních vlivů na životní prostředí ve svém okolí (např. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními.

Povolení potřebná pro zřízení skládky

Provoz skládky vyžaduje řadu povolení, které jsou uvedeny v následující tabulce:

Každá skládka musí mít územní rozhodnutí, stavební povolení, kolaudační souhlas a buď souhlas krajského úřadu s provozováním, nebo integrované povolení (to může kromě souhlasu krajského úřadu nahrazovat i jiná povolení k ochraně jednotlivých složek životního prostředí). Pokud máte podezření, že některé z povolení nebylo vydáno nebo jej provozovatel skládky porušuje, můžete se s podnětem obrátit na příslušný orgán.

1. Územní rozhodnutí a stavební povolení

Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu.

2. Účast obce v řízení

Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění skládky přímo ovlivnit. To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním. Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení. Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku. Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech.

3. EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí)

V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

4. Integrované povolení

Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat. Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky. Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun. Klíčovou částí integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení. Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví. Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek, za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

5. Specifická řízení na zemědělské půdě nebo v lese

Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno.

6. Nedodržování podmínek provozu

Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP, příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO). Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

7. Vypouštění odpadních vod

Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá, nebo nedodržuje jeho podmínky, dopouští se přestupku.

Negativní vlivy skládek a možnosti obrany

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Pokuste se identifikovat odpovědnou osobu - provozovatele skládky. Pokud se jedná o skládku povolenou, podejte žádost o informace ke krajskému úřadu, který skládku měl povolit, a zeptejte se jej, kdo je provozovatelem dané skládky. Zjistěte, který správní orgán je příslušný. Správnímu orgánu podejte podnět k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku.

Nový zákon o odpadech a jeho cíle

Cílem a smyslem nového zákona z dílny MŽP je na rozdíl od jejich nesprávných tvrzení naopak zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 % a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024. Ten je zakotven už ve stávajícím odpadovém zákoně a Plánu odpadového hospodářství ČR 2015-2024. Skládky negativně přispívají i ke klimatickým změnám a za třicet čtyřicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod.

Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. Odpad je třeba chápat jako cennou surovinu, díky níž lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich úspoře je recyklace, materiálové využití. Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Obsahuje ustanovení a nástroje, mimochodem používané i ve vyspělých evropských státech, které právě zvýšení recyklace podnítí a pomůžou ČR odklonit se od skládkování.

Nástroje pro podporu recyklace

• Zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládkách
• Zavedení platby za odpady u občanů formou zaplať tolik, kolik vyhodíš
• Zákonné ustanovení, že obce musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 % komunálního odpadu

Zmíněný zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, zakotvený už ve stávajícím zákoně, má v mnoha evropských státech prokazatelně pozitivní vliv na recyklaci. Německo má nejvyšší úroveň, následuje Rakousko, Belgie, Švédsko ad. Navíc je zákaz skládkování využitelných odpadů impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde kapacity na třídění začaly stavět.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Nelegální dovoz odpadu do ČR

Do Česka se odpad určený k likvidaci bez povolení úřadů dovážet nesmí. Za rok 2020 se přitom podle ministerstva životního prostředí podařilo zamezit dovozu 400 tun nelegálně přepravovaného odpadu z Německa. Jak velké množství ale oku českých autorit uniklo, je těžké odhadnout. Pro příjem odpadu ze zahraničí přitom Česko nemá dostatečnou kapacitu. Vzhledem k množství tuzemského zbytkového odpadu, který už nelze nadále upravovat a použít, stačí kapacity místních skládek a spaloven jen tak tak pro obyvatele země.

Poslanecká sněmovna proto v roce 2020 přijala zákon o dovážení pouze specifických druhů odpadu, respektive „neodpadu“, tedy materiálů, z nichž je možné ještě něco vyrobit. Zákon tak povoluje pouze dovoz odpadů určených na výrobu tuhých alternativních paliv (TAP), jež používají cementárny, a odpadu vyhrazeného k materiálové recyklaci a znovuvyužití. Na druhou stranu dovoz či vývoz odpadů nemusí být sám o sobě něco špatného.

Podle zprávy o přesunech odpadu v rámci Evropské unie z roku 2021 je Česko příjemcem skla a plastů, naopak použitý papír vyváží do jiných států. Zpráva zároveň konstatuje, že Česko patří k jedné ze zemí s velmi přísně nastavenými pravidly pro dovoz odpadu. Samotný fakt, že máme přísně nastavené zákony, ještě neznamená, že v nich nejsou skuliny, jež lze využít, nebo že legislativní opatření nelze jednoduše ignorovat, poněvadž tresty za nedodržení pravidel jsou v Česku mírné.

Z Německa se do Česka dostává nelegální odpad, který lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou importy nejrůznějších směsí odpadů, jež byly sice vydávány za „neodpad“, ale k dalšímu využití či recyklaci se absolutně nehodily. Druhou kategorii - tedy domnělý produkt - představuje konkrétní případ, takzvaná minerální zásypová látka GEM5000, údajně vhodná k zasypávání terénních nerovností nebo výkopů.

Černé skládky v lesích

Nelegální skládky a smetiště trápí nejednu obec. Představují značné riziko pro životní prostředí, mohou z nich unikat nebezpečné látky do půdy, vody i ovzduší a vážně znečistit lokální ekosystémy. S likvidací tzv. černých skládek pomůže samosprávám nová dotační výzva z Národního programu Životní prostředí. Lesy ve vlastnictví Lesů ČR jsou ideálním místem pro případné odkládání odpadů. Poskytují anonymitu a příležitost vlivem své velké rozlehlosti a prakticky nulovému zabezpečení. Původci si často neuvědomují, jaká rizika s sebou nedovolené ukládání odpadů v lesích přináší.

Současný zákon o odpadech č. Z platného zákona o odpadech připadá odpovědnost za nakládání s odpady pouze původci odpadů nebo osobě oprávněné k nakládání s odpady. Původcem odpadu je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec.

Po objevení černé skládky v lese je nutné si daný prostor zmapovat a podrobně prozkoumat. Je třeba hlavně zjistit, o jaký druh odpadu se jedná, v jaké lokalitě se nachází (zvláště chráněná území, ochranná pásma vodních zdrojů apod.) a jaká je přístupnost terénu. Po vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících okolní prostředí a stanovení si kritéria hodnocení možných rizik je možné přejít k samotné realizaci odstranění černé skládky. V praxi se realizace sanačního procesu provádí odvozem nashromážděného odpadu a předáním odpadu oprávněné osobě, která je oprávněná k nakládání s odpady. V ideálním případě by odpad z černé skládky měl být přetříděn tak, aby byl oddělen nebezpečný odpad od odpadu ostatního.

Nepovolené skládky na pozemcích určených k plnění funkcí lesa jsou nelichotivou vizitkou naší společnosti. Legislativní úprava problematiky nedovoleného nakládání s odpa-dy v lesích je do určité míry velmi limitující. Odpovědnost za legální nakládání s odpadem má původce. Pokud není původce znám a ani Policie ČR jej nevypátrá, pak odpovědnost v rámci obecné odpovědnosti a odpovědnosti za ekologickou újmu přechází na stát. V konkrétních případech černé skládky ve státních lesích odstraňují Lesy ČR, s.p., na vlastní náklady s ojedinělou pomocí dotčených obcí.

tags: #skladka #pro #neekologicke #odpady #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty prohlášení o shodě
• Podmínky přechodného období v ekologickém zemědělství
• Likvidace vozidel Písek: Co potřebujete vědět
• Co je ekologická likvidace vozidel?
• Podmínky dělení lesa dle orgánu ochrany přírody