Environmentální Výchova: Studium v České Republice

Environmentální výchova je součástí současného všeobecného vzdělávání a je zaměřena na ochranu a tvorbu životního prostředí. Pojetí environmentální výchovy je širší než přírodovědně založené ekologické výchovy - zahrnuje rovněž sociální, hodnotové a etické zaměření výchovy k aktivní účasti na tvorbě zdravého životního prostředí.

Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Environmentální výchova je procesem poznávání životního prostředí, utváření a rozvíjení hodnotících vztahů (postojů) a rozvíjení šetrného a odpovědného jednání.

Soustředí se na pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí (přírodní, kulturní nebo umělou, sociální), komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejích produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářecích aktivit, jež způsobují devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry a fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec. Ekologickou gramotností se rozumí porozumění provázanosti mezi lidským jednáním a jeho širšími sociálními, ekonomickými i environmentálními důsledky.

Ekogramotnost lze rozčlenit na složku poznávací (souhrn poznatků o přírodě a jejím fungování, způsob myšlení zaměřený na hledání souvislostí a vnímání procesů), postojovou (projev emocionálního vztahu k přírodnímu prostředí, životní a hodnotové orientace, odpovědnosti za zdraví a dobrý stav prostředí) a činnostní (osvojení si ekologicky odpovědného a šetrného jednání a návyků, aktivní účast na účinné péči o životní prostředí).

Environmentální přístup ke vzdělávání je spojen s překonáváním primitivně egocentrických názorů a preferencí hodnot a s duchovní integrací člověka do přírody a kultury. Vzdělávání o životním prostředí obsahuje témata, která poukazují na komplexní vazby mezi čerpáním přírodních zdrojů, spotřebou energie, hranicemi průmyslového růstu, životním standardem, limity v zátěži přírody, kvalitou života, prostředím vytvořeným lidmi a vztahy kultury a přírody.

Čtěte také: Podrobnosti o doplňkovém studiu

Vyvrcholením výchovného procesu je utváření žádoucích postojů jedince, jeho zájmových orientací a potřeb jako podnětů k jednání. Jde o náročný úkol utvářet a kultivovat hluboký citový vztah k přírodě i ke kultuře a posilovat trvalý zájem o ně. Na rozvoji teorie a praxe environmentální výchovy se podílí nejen školy, ale i jiné instituce, například střediska ekologické výchovy, která realizují vzdělávací akce pro žáky, studenty, učitele a osvětové programy pro veřejnost.

Studium Environmentální Výchovy pro Koordinátory EVVO

Studium k výkonu specializovaných činností v oblasti environmentální výchovy je určeno koordinátorům environmentální výchovy - kvalifikovaným pedagogům v základních, středních a mateřských školách, pedagogům volného času a vychovatelům. Studium probíhá na základě metodického pokynu MŠMT a je akreditované MŠMT ČR. Odborným garantem je Mgr. Iva Koutná.

Tematické okruhy studia jsou závazně stanoveny Standardem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v EVVO, vydaným MŠMT ČR v roce 2020. Účastníkům je přibližují špičkoví odborníci a zkušení pedagogové. Studium má rozsah 250 vyučovacích hodin, které jsou většinou rozvrženy do 8 vícedenních modulů. Konají se v průběhu jednoho školního roku a termíny jsou vyváženě rozloženy mezi pracovní dny a dny volna.

Vícedenní setkání se konají na Hájence Na novém světě, terénním středisku ALCEDA Vsetín, kde je vždy zajištěno ubytování a kvalitní domácí strava s využitím místních a fairtradových surovin. Do programu jsou zařazeny výjezdy na pracoviště středisek ekologické výchovy a škol. Po celou dobu studia jsou pedagogům k dispozici konzultanti, se kterými je možné se radit o obsahu i formách závěrečné práce. Portfólio obsahuje tematické práce z průběhu celého studia.

Jedná se o formu studia s finanční spoluúčastí, kterou pokrývá účastnický poplatek ve výši 30.000 Kč/35.000 Kč pro účastníky mimo Zlínský kraj. Poplatek zahrnuje ubytování, stravu, přípravu programu, odměny i cestovné pro lektory a soubor materiálů, které v průběhu studia účastníci obdrží. Dopravu na místo konání si pedagogové vždy hradí sami. Poplatek je možné hradit z projektu OP JAK.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Pokud máte zájem se studia zúčastnit, vyplňte Google formulář a my Vás budeme kontaktovat. První dvě studia pro koordinátory ve Zlínském kraji se uskutečnila v letech 2010-2012 v rámci projektu ALCEDA - střediska volného času a plavecké školy Vsetín „Školní program EVVO krok za krokem - další vzdělávání pedagogů při zajišťování EVVO v MŠ, ZŠ a SŠ“.

Doposud jsme připravili 6 Lískou garantovaných studií, která absolvovalo již cca 120 koordinátorů z řad pedagogů základních a středních škol, mateřských škol, školních družin a klubů, středisek volného času. Pro koordinátory EVVO, absolventy specializačního studia, pořádáme vícedenní semináře, kurzy a exkurze: vyhledáváme další zajímavá témata a místa, dopřáváme jim možnost sdílet zkušenosti, vzájemně se inspirovat, navazovat spolupráci a získávat další materiály, nové programy a užitečné kontakty.

Předmět EV na Středních Školách

Předmět EV předává teoretický základ problematiky EVVO ve školní a mimoškolní činnosti s důrazem na didaktiku environmentální výchovy na středních školách. Cílem je rozvinout kompetence z oblasti environmentální výchovy, které napomohou studentům v přípravě na výkon jejich budoucích profesí, zvýšit environmentální gramotnost a rozvinout zájem o environmentální výchovu na školách.

Témata Environmentální Výchovy

1. Cíle a směry EV, vývoj EV v ČR, terminologie EVVO, právní zakotvení
2. Základní pojmy z ekologie a udržitelného rozvoje
3. Aktuální problémy životního prostředí
4. Didaktické aspekty vývojové psychologie v oblasti EVVO
5. Aktivizující metody a formy environmentální výchovy
6. Klíčové kompetence v oblasti EV, učebnice ekologie, zdroje informací a didaktické pomůcky
7. Výchovně-vzdělávací cíle a prostředky EVVO ve školní a mimoškolní činnosti (ekologické výukové programy, kroužky, tábory, pobytové programy a školy v přírodě, dlouhodobé programy a projekty)
8. Osvěta veřejnosti, odpovědná spotřeba, poradenství (EVVOaP)
9. Organizačně-provozní zajištění EVVO na školách, využívání školních zahrad, přírodních učeben
10. Terénní výuka a pobytové akce (školy v přírodě, tábory ad.)
11. Role neziskových organizací, střediska a sítě EVVO
12. Role školního koordinátora EVVO, další vzdělávání pedagogů

Bakalářské Studium Environmentálních Studií

Environmentální studia na bakalářském stupni vám nabídnou široký rozhled v problematice vazeb mezi společností a přírodním světem. Kurzy našeho bakalářského studia pro vás propojí poznatky přírodních věd (ekologie, geografie, biologie aj.), společenských věd (ekologická ekonomie, sociologie, filosofie, historie aj.) a také širokého spektra prakticky zaměřených kurzů (podnikání, ekovýchova, neziskové organizace, hospodaření v krajině aj.).

Během studia absolvujete více než 80 hodin praxí zabývajících se životním prostředím. Protože Environmentální studia nabízejí řadu různorodých témat, považujeme za důležité, abyste si sami mohli zvolit svou studijní cestu - na výběr dáváme více než 30 volitelných kurzů a 3 studijní zaměření:

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

• Sociálně-ekologické podnikání vám nabídne specializaci na podnikání, které má jiné cíle než jen zisk, ať už ve sféře sociální, environmentální nebo kulturní.
• Občanská angažovanost a veřejná správa nabízí ucelenou průpravu pro všechny, kdo se chtějí zasazovat o ochranu přírody a životního prostředí v rámci neziskových organizací, ve státní správě či samosprávě.
• Kulturní environmentalistika je určena pro ty z vás, kdo se zajímají o kořeny a širší souvislosti environmentálních problémů.

Praxe v Bakalářském Studiu

Neodmyslitelnou součástí bakalářského studia je povinné absolvování praxe. Díky ní si budete moci vyzkoušet odbornou práci v oblasti odpovídající vašemu zaměření. Sami si můžete vybrat, zda si praxi rozložíte do celého semestru, nebo se jí budete intenzivně věnovat po dobu několika týdnů. Stejně tak se můžete sami rozhodnout, v jaké organizaci chcete tento čas strávit tak, aby vyhovovala vašim zájmům i představám o budoucím zaměstnání.

Na výběr přitom máte z opravdu pestré palety možností: od renomovaných brněnských neziskových organizací jako je Veronica, Hnutí Duha, Nesehnutí, NaZemi atd., přes státní instituce typu národní parky, chráněné krajinné oblasti a odbory životního prostředí, až po ekofarmy a ekologicky zaměřené firmy, například Ekofarma Jáňův dvůr nebo Ekofarma Hyrnik.

Studium Sociální a Kulturní Ekologie na FHS UK

FHS UK nabízí navazující magisterský studijní program Sociální a kulturní ekologie, který byl postaven na myšlence udržitelného rozvoje, stejně jako doktorský studijní program Sociální ekologie. Strategie (trvale) udržitelného rozvoje byla základní konceptuální myšlenkou navazujícího magisterského oboru Sociální a kulturní ekologie při jeho založení v roce 2000 a 2001. Tímto jsme byli prvními mezi vysokými školami v České republice, kdo se udržitelnému rozvoji začal ve výuce systematicky věnovat.

Udržitelný rozvoj se stal na FHS hlavní osou koncepce a skladby předmětů a jeho zevrubná znalost ve všech třech (resp. čtyřech) základních rovinách je dosud hlavní kvalifikací našich absolventů. Každý z jednotlivých tradičních dílčích oborů přírodních i společenských věd v uvedených rovinách přitom sleduje vlastní oborová paradigmata a vývoj bádání v mezinárodním vědeckém kontextu, současně tvoří provázaný výukový celek jak ve výuce, tak ve stavbě atestací a tématech diplomových prací, jež často dílčí odbornosti propojují.

Základním předmětem, který vykládá strategii trvale udržitelného rozvoje jako celek, je Sociální ekologie I, orientovaná především na cíleně strukturovanou podstatu ekologie jako vědy a principy ochrany přírody a krajiny se společenskými souvislostmi, a navazující Sociální ekologie II, která počínaje unikátně pojatým historickým vývojem euroamerické civilizace až do současnosti, se zaměřením na dopady uspokojování lidských potřeb na přírodní a životní prostředí, ukazuje důsledky z pohledu sociologie, antropologie a kulturní teorie (prohloubený výklad každé problematiky pak obsahují další dílčí předměty). Předmět je zakončen definicí a výkladem strategie trvale udržitelného rozvoje jako takové. Oba tyto kursy jsou přístupné i studujícím bakalářského stupně.

Společenský metabolismus je diskutován v dvousemestrálním předmětu Metody popisu a analýzy environmentální udržitelnosti I a II, (Ne)udržitelnost a funkce jednotlivých ekonomických teorií a potřeba i míra politické regulace je analyzována v předmětu Decizní prostory udržitelného rozvoje.

Do strategie vědy a výzkumu náleží rovněž celé doktorandské studium Sociální ekologie (dříve Environmentální studia), které, jak již změněný název napovídá, organicky navazuje na magisterský obor. Základem je mezinárodně se rozvíjející problémově orientovaný obor „věda o udržitelném rozvoji“ (sustainability science). FHS UK aktivně spolupracuje s veřejnou správou, občanským sektorem a popularizuje témata ve sdělovacích prostředcích.

Spolupráce a Projekty

Obor sociální a kulturní ekologie koncipoval ve spolupráci s veřejnou správou řadu výzkumů, z nichž některé vyústily v certifikované metodiky používané např. Ministerstvem životního prostředí. V současnosti se podílel na koncepci výzkumu Příběhy sucha: Lokální souvislosti extrémních klimatických jevů, jejich percepce a ochota aktérů k participaci a jeho vyústění do oblasti vzdělávání.

Mezi další projekty patří:

• 2018‒2020 Sesuvy půdy ‒ podceňované nebezpečí.
• SVV projekt 2017‒2019 Spory o přírodu: Podoby environmentálních konfliktů v antropocénu.

Mj. Vědeckovýzkumný přínos v oblasti trvale udržitelného rozvoje má i řada diplomových prací, pravidelně oceňovaných např. studentskou Cenou Josefa Vavrouška.

Literatura

• BEČVÁŘOVÁ, Ivana a Irina Alexandrovna SOLOSHYCH. Metodologie environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 114 s.
• ČÍNČERA, Jan. Environmentální výchova: efektivní strategie. 1. vyd. Praha: Agentura Koniklec, 2013, 127 s.
• ČÍNČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s.
• DAŇKOVÁ, Lenka; KULICH, Jiří; TOUŠKOVÁ, Blanka. Škola pro život II. Jak na ekologickou / environmentální výchovu po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Praha: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, 2009.
• DLOUHÁ, Jana. Vědění a participace: teoretická východiska environmentálního vzdělání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009, 226 s.
• DYTRTOVÁ, Radmila. Environmentální výchova a vzdělávání: textová a studijní opora. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, Institut vzdělávání a poradenství, 2014, 42 s.
• HAMMOND, William F. EducationforAction. A frameworkforthinkingaboutthe place ofaction in environmentaleducation. Green Teacher. Educationfor Planet Earth. ISBN 1192-1285.
• HART, Paul; NOLAN, Kathleen. A CriticalAnalysisofResearch in EnvironmentalEducation.
• HORKÁ, Hana. Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. 1. vyd. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU, 2005, 158 s.
• HUNGERFORD, Harold; PEYTON, Ben R.; WILKE, Richard J. Goalsfor Curriculum Development in EnvironmentalEducation. TheJournalofEnvironmentalEducation, 1980, Vol. 11, Iss. 3, p. 42-47.
• HUNGERFORD, Harold R.; VOLK, Trudi L. ChangingLearnerBehaviorThroughEnvironmentalEducation. TheJournalofEnvironmentalEducation, 1990, Vol. 21, Iss. 3, p. 8-21.
• JŮVOVÁ, Alena. Strom života: člověk a jeho životní prostředí : příručka pro učitele. Brno: Paido, 2002, 19 s.
• LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 175 s.
• LESKOVCOVÁ, Martina, Lada MATOUŠKOVÁ PRYLOVÁ a Alice PALACKÁ. Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 106 s.
• MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou: [metodická příručka pro začínající učitele a pedagogické pracovníky středisek ekologické výchovy]. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s.
• MÁCHAL, Aleš, Helena NOVÁČKOVÁ a Lenka SOBOTOVÁ. Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání: soubor učebních textů. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 282 s.
• MATĚJČEK, Tomáš. Ekologická a environmentální výchova: učební text k průřezovému tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 50 s.
• MATRE, Steven van. EarthEducation .. a newbeginning.
• NOVÁČKOVÁ, Helena. Sedm barev duhy: metodický materiál zaměřený na začlenění průřezového tématu Environmentální výchova do školních vzdělávacích programů. 2. vyd. Olomouc: CEA Sluňákov, c2011, 189 s.
• PALMER, Joy A. 2003. Environmentaleducation in the 21st Century.
• PIKE, Graham, Milan CAHA, Monika CAHOVÁ a David SELBY. Globální výchova. Praha: Grada, 1994, 322 s.
• PŘÍVRATSKÝ, Vladimír a Vasilis TEODORIDIS. Rukověť environmentálního vzdělávání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008, 288 s.
• ŘEZNÍČKOVÁ, Dana. Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008, 182 s.
• SELBY, David. 2000. A darkershadeof green: Theimportanceofecologicalthinking in globaleducation and schoolreform. TheoryintoPractice. Columbus: Spring 2000. Vol. 39, Iss.
• SOBEL, David. Place-BasedEducation: ConnectingClassrooms&Communities. Barrington: The Orion Society, 2005.
• STRCULOVÁ, Vladimíra. Environmentální výchova: [praktické náměty pro výuku na 1. stupni ZŠ. Praha: Raabe, c2011, [100] s.
• ŠMAJS, Josef. Ohrožená kultura: od evoluční ontologie k ekologické politice. 3., upr. a rozš. vyd., V Hostu a MU vyd. 1. Brno: Host, 2011, 269 s.
• THOROVSKÁ, Alena. Environmentální výchova. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014, 62 s.
• WINTEROVÁ, Lenka. Kapitoly z ekologické výchovy. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004, 68, [41] s.

tags: #environmentalni #vychova #studium #v #cr

Oblíbené příspěvky:

• Odpad jako důsledek spotřeby
• Povodně v ČR
• Kavárny a životní prostředí
• Co je ochrana přírody?
• Cena likvidace lednice