Odpadní systémy jsou nedílnou součástí každé budovy. V tomto článku se zaměříme na různé typy odpadních trubek, jejich vlastnosti, správnou instalaci a možnosti snížení hluku, který provoz vnitřní kanalizace způsobuje.
Odpadní trubka HTEM je určena pro výstavbu připojovacího, odpadního, větracího a svodného potrubí uvnitř budov. Spolehlivě odolává vyšším teplotám a chemickým látkám. Je vyrobena z polypropylenu, materiálu s vysokou houževnatostí, dlouhodobou teplotní a chemickou stabilitou, který zaručuje systému mimořádně dlouhou životnost. Materiál je plně recyklovatelný a při tepelném rozkladu nevytváří toxické zplodiny, což přispívá k udržitelnému přístupu k životnímu prostředí.
Instalace trubek a tvarovek HT je realizována pomocí násuvných hrdel, která mají těsnicí kroužky zajišťující pevné spojení a lepení tak není doporučeno. Vzájemné propojení je možné pomocí kolen, přesuvek, odboček, trubek a samostatných hrdel, avšak pro kompletizaci systému lze využít i čistící tvarovku, zátku a redukci. Řezání je možné speciálním nástrojem nebo pilkou s jemným zubem.
Před montáží se očistí hrdlo a rovný konec trubky, na který se následně nanáší mazivo. Těsnící kroužek by měl zůstat suchý. Trubka se vsune do hrdla, označí se hranice a tato značka se povýší o 10 mm k umožnění dilatace.
Při prostupu stropem se zvýšenými požadavky na požární bezpečnost je možné použít protipožární manžety, které se umisťují na stranu prostupu, kde hrozí větší požární riziko. Ke konstrukci se montují pomocí ocelových hmoždinek, nikdy se nesmí umístit do prostupu.
Čtěte také: Akrylátová vana a poškození odpadní vodou
V případě betonování musí být potrubí řádně upevněno a zajištěno proti posunům při betonování. Je nutné zajistit spoje lepicí páskou, čímž se zabrání proniknutí cementového mléka k těsnícím elementům a uzavřít otvory do potrubí zátkami.
Ve stěnách musí prostupy a rýhy umožnit montáž potrubí bez pnutí, chránit potrubí před mechanickým poškozením a umožňovat pohyb potrubí při sedání objektu. Potrubí je možné omítnout pouze po obalení lepenkou, plstěnými pásy, minerální vatou či nosičem omítky např.
Přestože nejsou hodnoty hluku, který vzniká v souvislosti s provozem vnitřní kanalizace, v ČR regulovány žádnou normou ani předpisem, stále více developerů usiluje o omezení nežádoucího hluku způsobeného průtokem odpadních vod. Řešením může být vnitřní odhlučněná kanalizace, která se již v mnoha zemích západní Evropy stává standardem a etabluje se i v České republice.
Pro měření a regulaci hodnot hluku vzniklého provozem vnitřní kanalizace se při absenci české normy používá v praxi německá směrnice VDI 4100, která definuje hodnoty povoleného hluku v závislosti na typu a účelu budovy. Maximální povolená hodnota je 20 dB, což přináší velké nároky jak na vlastní koncepci kotvení potrubí a na materiál instalačních objímek, tak i na způsob provedení instalace, prostorově dispoziční rozvržení potrubí či různé objemové průtoky odpadní vody. Běžně využívaný polypropylenový systém HT je při tak náročném požadavku dost neúčinný, proto je nutné použít některý ze systémů vnitřní odhlučněné kanalizace.
Nový systém polypropylenového odhlučněného potrubí Wavin SiTech+, který nedávno uvedla na trh společnost Wavin Ekoplastik, přináší díky nové konstrukci, složení materiálu a zvýšení hmotnosti špičkové akustické vlastnosti. Splňuje požadavky všech norem pro odpadní systémy (EN 1451-1) včetně požadavků na omezení hluku a požární bezpečnost (EN 13501-1).
Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství
Systém SiTech+ má třívrstvou konstrukci, vnější vrstva se vyznačuje obzvláště vysokou odolností proti poškození potrubí, díky speciálnímu materiálu střední vrstvy jsou spolehlivě zaručeny požadované zvukově izolační vlastnosti a vnitřní vrstva potrubí zajišťuje ochranu proti vysokým teplotám a nepříznivým hodnotám pH proudícího media. Úroveň hluku systému SiTech+ ověřoval Fraunhoferův institut stavební fyziky ve Stuttgartu (DIN EN 14366).
Speciální materiál vnitřní vrstvy potrubí umožňuje použití odpadní vody o teplotě až 90 °C, krátkodobě až 95 °C, proto je ideální do míst s vysokou teplotní zátěží, jako jsou například prádelny, kuchyně, nemocnice nebo průmyslová výroba.
Systém Wavin SiTech+ zahrnuje kromě samotných trubek i speciální tvarovky pro snadnější a efektivnější instalaci a pro použití v omezeném prostoru. Jednoduchou montáž usnadňují vylisované značky na hrdlech tvarovek v úhlech 15° a 45°, jež slouží pro správnou směrovou orientaci. Žebrované tvarovky umožňují lepší úchop, což zase zjednodušuje instalaci na obtížně přístupných místech. Značky na tvarovkách umožňují kontrolovat správnou hloubku zasunutí dříku tvarovky do hrdla.
Zaoblený tvar odboček umožňuje ve srovnání s tvarovkami s ostrým úhlem plynulejší proudění vody, a díky tomu snižují celkovou hladinu hluku, zlepšují ventilaci a zvyšují průtokovou rychlost.
Spojování potrubí systému Wavin SiTech+ je založeno na tradičním způsobu pomocí hrdlových spojů, včetně řešení problematiky tepelné dilatace potrubí.
Čtěte také: Přínos Michala Kadlece
Trubky Wavin Sitech+ je možné instalovat jak na omítku (jako pohledový rozvod), tak i do různých k tomuto účelu vytvořených uzavřených prostor, jako jsou např. šachty. Možné je i zhotovení různých prostupů skrz stěny a stropy i s protipožárním zabezpečením, zalévání potrubí betonem apod. Odpadní potrubí by nemělo být volně vedeno obytnými místnostmi.
Pro vlastní kotvení systému Wavin SiTech+ ke konstrukci se používají vhodné objímky s gumovou vložkou, které trubky obepínají po celém obvodě, použití trubkový háků je nepřípustné. Stavební konstrukce, jako stěny nebo stěny šachet, ke kterým se prvky systému SiTech+ připevňují, by měly mít plošnou hmotnost alespoň 220 kg/m2.
Novinkou je také barevnost potrubí SiTech+. Černé provedení zvyšuje odolnost během jeho životnosti. Matný černý povrch zlepšuje ochranu proti UV záření při skladování ve venkovních prostorách staveniště. A na matnému povrchu není viditelný usazený prach. Díky všem výhodám, které systém Wavin SiTech+ přináší, bude možné zlepšit komfort bydlení v bytových domech, hotelech či nemocnicích. Systém je určen k instalaci domovní splaškové a dešťové kanalizace.
Vynikajících vlastností (tlumí hluk až na hladinu 16 dB) dosahuje FRIAPHON zejména díky tomu, že je navržen a složen ze silnostěnných plastových trubek a tvarovek. Duální trubka umožňuje dělený odraz zvukových vln již ve stěně trubky, čímž je zásadně omezeno šíření zvuku do okolního prostředí. Jedná se o zvuk tlumící odpadní systém s koncepcí protipožární ochrany.
Odhlučněný odpadní systém FRIAPHON je kompletní systém trubek a tvarovek v dimenzích od DN 50 do DN 150 spojovaný nasunutím. Vyznačuje se vysokou protihlukovou ochranou a jednoduchou instalací pomocí speciálních dvojitých hrdel. Díky své malé hmotnosti je veškerá manipulace a práce s ním velmi snadná a nenáročná. Tento systém je odolný proti horké vodě a korozi. Je to plně recyklovatelný domovní odpadní systém z vysoce jakostní umělé hmoty.
Svých hodnot odhlučnění dosahuje pomocí duální techniky (jedna vrstva navíc). Absorbování zvukových vln je možné díky výjimečné materiálové skladbě hmot trubky a síle stěn u tvarovek. Trubky s hladkými konci jsou spojovány pomocí dvojitého hrdla se zdvojeným břitovým těsněním. To zajišťuje plovoucí uložení trubek a zamezuje vedení zvuku. Díky pružnému dorazu ve středu tvarovky kompenzuje dilataci způsobenou tepelnou roztažností přímo v hrdle.
Významný vliv na snížení hladiny zvuku má uchycení svislého potrubí s pomocí sdružené objímky (opěrné a kluzné). dvouvrstvá trubka umožňuje dělený odraz zvukových vln již ve stěně trubky, čímž je zásadně omezeno šíření zvuku do okolního prostředí. trubky s hladkými konci jsou spojovány pomocí dvojitého hrdla se zdvojeným břitovým těsněním. vysoká odolnost proti požáru.
Tepelné namáhání potrubních sítí souvisí s tzv. dilatačním chováním potrubí vlivem změn teplot materiálu potrubí. Z pohledu fyzikálního je jasné, že změna neprobíhá pouze v ose potrubí, tj. délkově, ale i objemově. Objemová změna je však ve většině inženýrských aplikací týkajících se potrubních sítí zanedbána. Při tepelném namáhání potrubí, tj. ohřívání nebo chladnutí, vzniká v potrubí napětí, které se přenáší do upevnění potrubí jako axiální síla. V praxi se většinou uvažuje se změnou délky potrubí, tj. prodloužením nebo naopak smrštěním.
Základními materiály, které jsou v potrubních sítích používány, ať se jedná o projekty vytápění nebo zdravotně technických instalací (voda, kanalizace, plyn), jsou ocel, měď a různé typy plastů.
Délkovým změnám vlivem teplotní roztažnosti lze velice jednoduše zabránit buď tzv. posuvným uložením, např. lomem trasy (obr. 1a), nebo ohybovými kompenzátory (obr. 1b a 1c) [1, 2, 3]. Posuvné uložení potrubí je většinou realizováno objímkami s kluznými třmeny a musí být umístěno tak, aby nevytvářelo nechtěné pevné body. U kompenzátorů jde většinou o zabudování mezi dva pevné body.
Pevné uchycení je takové, které neumožňuje dilatace, tj. v místě podpory zamezuje pohybu potrubí v jeho ose. Pevný bod může být realizován v místech ohybu potrubí, osazení armatury či vodoměru, případně v místě odbočky. Kluzné uložení potrubí je způsob uchycení, kdy je potrubí zabráněno vybočit z osy trasy, ale v ose potrubí může docházet k dilatačnímu pohybu trubky. Při průchodu potrubí zdí u kluzného uložení musí být trubka opatřena chráničkou.
V případě uložení potrubí v konstrukci budovy (ve stěně, v podlaze nebo stropu) lze základní ohybový kompenzátor vytvořit kombinací tloušťky stěny tepelné izolace potrubí a změnou, resp. lomem trasy (obr. 1a). Potrubí má tak možnost volně se pohybovat v rámci stlačitelnosti materiálu tepelné izolace. Základním předpokladem je nejen dodržení maximální dilatované délky potrubí, ale také minimální délky tzv. volného ramene.
Při návrhu kompenzátoru je důležitým hlediskem materiál potrubí, z důvodu rozdílného modulu pružnosti u kovů a plastů. Pro většinu nomogramů výrobců potrubí je výchozí veličinou materiál potrubí, průměr a změna délky potrubí ∆l, která má být kompenzována.
Provoz technických zařízení budov s sebou přináší problematiku vzniku a šíření hlukových projevů. Zdroji mohou být např. armatury, potrubní rozvody, čerpadla, ventilátory, kanalizační nebo vodovodní potrubí, výtahy atd. Zvuk je vlastně mechanické kmitání pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu 20 až 20 000 kmitů za sekundu (tj. pásma slyšitelnosti). Zvuk se může šířit v plynech, kapalinách i pevných látkách ve formě akustického vlnění. Pro představu, akustická vlna se ve vzduchu pohybuje rychlostí 340 m/s, ale ve vodě až 1500 m/s.
Všechny stavební materiály, se kterými se setkáváme, vykazují pokles intenzity chvění v závislosti na vzdálenosti od zdroje. V případě šíření zvuku pevnými materiály nazýváme toto kmitání chvění. U stavebních materiálů, jako jsou např. ocel a beton, je tento činitel velmi malý, a proto vedou chvění (resp. nežádoucí hluk) daleko lépe než např. cihly nebo dřevo. Konstrukční provedení budov je tedy z hlediska šíření hluku stavební konstrukcí velmi důležité.
Příkladem je vkládání izolačních rohoží mezi zařizovací předměty zdravotní techniky zavěšenými na stěnách apod.
Tabulka 1: Jak se projeví změna délky rovného úseku potrubí o délce 10 m při ohřátí o 50 K.
| Materiál | Změna délky (mm) |
|---|---|
| Ocel | 6 |
| Měď | 8.5 |
| Plast | cca 50 |
tags: #odpadove #trubky #dipatace #vlastnosti