Environmentální výchova ve výtvarné výchově: Metody a přístupy

Článek se zaměřuje na environmentální výchovu na prvním stupni základní školy (ZŠ). Diplomová práce Environmentální problematika prostřednictvím výtvarných činností se bude zabývat zapojením environmentálních témat do hodin výtvarné výchovy.

Specifika environmentální výchovy

Specifické pro EV by mělo být její pojetí. Je nepochybně nutné žáky učit určitým vědomostem a dovednostem v této oblasti. Daleko významnější by ale měl být rozvoj postojů a životních hodnot žáka. Měli bychom proto využívat takové metody, formy a postupy práce, které jsou založené na prožitcích a zkušenostech žáků.

Možnosti naplnění průřezového tématu EV

Úplnou novinkou, kterou RVP ZV přináší, jsou průřezová témata (PT). Škola musí ve svém školním vzdělávacím programu (ŠVP), a následně ve výuce, všechna tato průřezová témata uplatnit.

První možností naplnění průřezového tématu EV je integrace jednotlivých tematických okruhů do vyučovacích předmětů. Typická je integrace do přírodovědných předmětů (biologie, chemie, fyzika, zeměpis), kde již řada očekávaných výstupů propojení s EV naznačuje. Není ovšem nutné se držet této "tradice". Ukazuje se, že mnoho tematických okruhů se dá vhodně propojit i se základy společenských věd, výtvarnou výchovou, výchovou ke zdraví a dalšími předměty.

V základech společenských věd se může například jednat o hraní rolí, kdy vybrané skupiny žáků představují zájmové skupiny, které jednají o regulaci dopravy ve městě, o environmentálně sporné stavbě apod. Ve výtvarné výchově lze např. ztvárnit ekologicky zničenou krajinu, v českém jazyce ji zase popsat ve slohové práci.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Druhou možností, jak naplnit průřezové téma, je vytvoření samostatného vyučovacího předmětu. Takovému předmětu je třeba přidělit časovou dotaci (a uvést ji v učebním plánu), název a vytvořit pro něj výstupy, které v tomto předmětu budeme naplňovat. Je to bezesporu náročnější proces, než jakým je integrace tematických okruhů do vyučovacích předmětů. Tento postup lze uskutečnit především tehdy, je-li ve škole pedagog, který se EV dlouhodobě věnuje a je schopen uchopit toto průřezové téma v celé jeho šíři.

Třetí cestou je uplatnění průřezového tématu formou projektu a to v jakémkoli rozsahu. Je tedy možné vytvořit a uskutečnit projekt celoškolní nebo třídní, krátkodobý nebo dlouhodobý. To závisí na možnostech a pedagogických záměrech školy. Projekt může zahrnovat jeden nebo více tematických okruhů.

Vhodným tematickým okruhem pro projekt jsou např. "Lidské aktivity a vliv na životní prostředí". Pro projektové vyučování lze s výhodou využít nabídek již zpracovaných projektů různých organizací, eventuálně se lze zapojit do právě probíhajících nebo začínajících projektů mezinárodních, které kromě jiného, nutí žáka zdokonalovat se v cizím jazyce.

EV se zabývá celá řada organizací, které vytvářejí projekty, semináře, exkurze a pracovní listy pro žáky základních i středních škol.

Environmentální výchova na prvním stupni ZŠ

Vztah k přírodě ale zejména městské děti nezískávají úplně snadno. Vedení k úctě a ohleduplnosti k přírodě je jedním z úkolů současné mateřské školy.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Environmentální výchova (ekologická výchova, EV) umožňuje lidem všimnout si problémů, které by bez ní nejspíše opominuli, a řešit je dřív, než se pro ně stanou hrozbou. Jen pokud se děti aktivně zapojí do zkoumání stavu planety, do hledání problémů i cest k jejich řešení, může se u nich rozvíjet odpovědnost za její (a jejich) současnost i budoucnost“ (Andres; Vrtiška, 2018).

Mezi klíčové oblasti environmentální výchovy patří senzitivita, zkoumání zákonitostí, problémů a konfliktů, ale také budování dovedností, znalostí a akčních strategií. Uvedené oblasti jsou pak funkčně provázány se samotnými dílčími tématy, mezi které patří: vztah k místu, osobní odpovědnost, přesvědčení o vlastním vlivu, kooperativní dovednosti, environmentální postoje a hodnoty (Pastorová, 2011).

Konkrétní metody a přístupy

Naši předkové citlivě vnímali krajinu kolem sebe a dovedli využít toho, co jim nabízela pro pohodlnější život. S příchodem průmyslové revoluce lidé postupně přestali respektovat ráz krajiny, v níž žili a jejich přístup k přírodě a jejím zdrojům přešel od využívání k zneužívání. V současné době je již jasné, že lidstvo musí své chování k přírodě změnit.

Výukové programy environmentální výchovy jsou zaměřeny na budování vztahu žáků a studentů k jejich okolí, krajině a přírodě. Jsou vedeny interaktivní formou, s využitím metod a technik dramatické výchovy.

• Jak se žije přírodě - Program o možnostech ochrany přírody pro předškoláky a 1. a 2.
• Děti na vlastní kůži zažijí změny, které v přírodě způsobuje člověk, a v následné diskusi se společně dobereme toho, co mohou ony samy pro ochranu přírody udělat.
• Účastníci v rolích zkoumají, jaké jsou možnosti individuálního přispění k šetrnému využívání energetických zdorjů. Program je určen žákům 6. - 9. třídy a středním školám.
• Krajina kolem nás - Co je to krajina, jaké stopy v ní člověk zanechává a proč? V jaké krajině bychom si přáli žít? Program je zaměřen na vztah jedince ke svému prostředí, seznámuje s historií krajiny a podílem lidské činnosti na její podobě. 1. - 9. třída ZŠ.
• Odpady - Program není zaměřen na propagaci třídění odpadů. Počítá s tím, že je to v současnosti běžné. Klade si za cíl seznámit žáky a studenty se způsoby zpracování odpadů a jejich vývojem. 1. - 9. třída ZŠ.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #výchova #ve #výtvarné #výchově #metody

Oblíbené příspěvky:

• Aplikace pro třídění odpadu v ČR
• Variabilní Symbol Dobříš
• Znečištění vody způsobené dopravou
• Dopad vegetariánství na planetu
• Co dělat při nadýchání se nebezpečných látek?