Kurz je zaměřený na anatomii, morfologii, fyziologii, systematiku a ekologii vyšších semenných rostlin. Důraz je kladen na využití některých zástupců ve výuce botaniky na základních školách a gymnáziích. Závěr kurzu je věnován invazivním rostlinám, ekologii rostlin, legislativě a ochraně rostlin.
Studenti se orientují v rostlinné anatomii, morfologii a systematické botanice. Umí popsat jednotlivé části těla rostlin a na základě jejich podobností či rozlišností zařadit vybrané druhy do systému. Znají základy botanické nomenklatury, ví co je to rostlinný druh, rod a čeleď. Jednotlivé čeledi rostlin umí detailně charakterizovat a vyjmenovat a popsat jejich nejdůležitější zástupce se zaměřením na lesní druhy. U jednotlivých druhů znají základní ekologické charakteristiky i informace o jejich ohroženosti či invaznosti, významu z hlediska lesnického a stanovištního (ví kde rostou).
Umí v terénu (příp. i v herbáři a na fotografii) bezpečně rozeznat cca 250 druhů cévnatých rostlin a pojmenovat je vědeckými názvy. Orientují se v kompletním systému vyšších rostlin teoreticky včetně poznávání hlavních druhů prakticky. Mají základy znalostí z mykologie a lichenologie, umí stručně popsat rozmnožování těchto organismů a zařadit je do systému. Mají přehled o hlavních ekologických nárocích některých stanovištně důležitých rostlin. Ví, čím se zabývá fytocenologie a lesnická typologie. Umí charakterizovat základní (především lesní) rostlinná společenstva a vyjmenovat jejich typické zástupce.
Studenti se dovedou orientovat v terénu (ví kde hledat základní především lesnicky významné druhy rostlin, znají specifika jarního a letního bylinného aspektu). Jednotlivé rostliny umí identifikovat, vyhledat v terénu a určit za použití vlastních zkušeností, případně s využitím Klíče ke květeně České republiky, ilustrovaného německého atlasu rostlin od Rothmalera a kol. a lupy. Pro potvrzení domněnky o druhu dovedou tento druh odebrat a uchovat co nejdéle v čerstvém stavu, případně kvalitně vylisovat do herbáře, tak aby byl později též snadno rozeznatelný. Ví kde hledat informace potřebné k určení jednotlivých rostlin případně za kým se obrátit. Na základě znalostí ekologických charakteristik významných rostlinných druhů v podrostu lesních stanovišť umí usuzovat o jaký les se jedná (vlhký, suchý, kyselý, bazický, listnatý, jehličnatý, horský, nížinný aj.). Dle bylinné skladby umí určit i základní nelesní rostlinná společenstva.
Absolvent je schopen vést kolektiv při plnění daného úkolu a účinně kontrolovat kroky vedoucí k jeho splnění. Je tedy schopen fungovat nejen pod vedením pedagoga ale i v rámci týmové spolupráce mezi kolegy studenty. Umí formulovat a prezentovat vlastní hypotézy, dokáže srozumitelně sdělovat informace, myšlenky a názory svému okolí. Umí konkretizovat problémy a navrhovat možná řešení.
Čtěte také: Česká legislativa životního prostředí
Student je schopen správně identifikovat a aplikovat informační zdroje (odborná literatura, dokumenty, databáze, webové stránky). Při tvoření úsudku o přednášených jevech využívá vlastní zkušenosti a konfrontuje je iniciativně se zkušenostmi odborníků. Za použití určovacích pomůcek je schopen polemizovat o jednotlivých druzích.
Přímá a nepřímá výuková zátěž vychází z kreditového hodnocení vyučovaného předmětu (5 kredity) a je stanovena na 136 hodin. Přímá výuka odpovídá 90 min./týden u přednášek, resp. 90 min./14 dní u cvičení pro studenty prezenční formy a 630 min./semestr pro studenty kombinované formy. Nepřímá výuka je vázaná na časovou dotaci spojenou s přípravou na 1 vyučovací hodinu přednášky a cvičení, což odpovídá 30 minutám, časem na samostudium literatury a práci se studijními materiály za semestr (10 hodin) a časem na přípravu na zápočet (12 hodin) a zkoušku v rámci plnění předmětu (60 hodin).
Čtěte také: Priroda te uzdravi a Ostefit
Čtěte také: E-shopy a nový zákon o odpadech
tags: #eshop #systém #a #ekologie #vyšších #semenných