Estetika se zaměřuje na vnímání krásy a uměleckého výrazu v různých formách. Odráží se ve filozofických úvahách o umění, designu a kultuře, které zkoumají, jak a proč vnímáme věci jako krásné. Knihy s tímto zaměřením často patří mezi nejčtenější a nejoblíbenější, protože nabízejí hluboký pohled na to, jak estetika ovlivňuje naše každodenní životy.
Soubor textů známého italského spisovatele se obrací k poměrně širokému publiku a jejich společným tématem je literatura a její funkce. Soubor 24 prací spjatých tématem, které naznačuje podtitul díla: znak, reprezentace, iluze, obraz. Eseje jsou psány čtivým jazykem přístupným široké veřejnosti a vznikaly „náhodně“, pod tlakem bezprostředního zájmu.
Komentovaná antologie Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století předkládá českým čtenářům poprvé reprezentativní výběr textů o definici umění, které jsou součástí diskuse probíhající v angloamerické estetice od padesátých let 20. století do současnosti.
Cílem knihy je nabídnout čerstvý a provokativní pohled na současnou vizuální kulturu, zpochybňující zažité každodenní zvyklosti formované masmediálními konvencemi. Stěžejní dílo významného amerického filosofa a estetika zabývající se sémiotickou strukturou umění, představuje též tzv. kognitivní směr v estetice z důrazem na aktivní roli umění ve světatvorbě.
Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Monografie se zabývá uměleckou tvorbou v ose „autor - dílo - recipient“ na základě přístupu mimetického, pragmatického a objektivního.
Čtěte také: Přírodní estetika (Zuska)
Moderní estetika zahrnuje do svého zkoumání nejen postmoderní kulturu, ale v rostoucí míře i krajinu a přírodu. Tato publikace přibližuje myšlení některých českých estetiků a přírodovědců, kteří se zabývali estetickými jevy. Kniha je rozdělena na část věnovanou filozofické estetice, kde jsou představeni známí (např. Otokar Hostinský, Jan Mukařovský) i méně známí (František Tomáš Bratránek, František Matouš Klácel) čeští estetici, a část přírodovědeckou, která je věnována biologizující estetice od Josefa Velenovského po současné české následovníky Adolfa Portmanna (např. Stanislav Komárek, Zdeněk Neubauer).
Kniha Druhá příroda se zabývá fenoménem „politizované“ přírody. Pojednává o lesích, které byly navrženy a vysazeny člověkem jako památníky či monumenty a o hranicích mezi samorostlým a lidským.
John Ruskin, jeden z nejvýznamnějších britských uměleckých kritiků, význačný akvarelista, sociální i ekonomický vizionář a reformátor, byl současně jedním z nejvýraznějších obdivovatelů a milovníků přírody, především té velehorské.
Kontakt člověka s krásou vzbuzuje lásku, otevírá v duši nečekané horizonty, tušenou vertikálu, v níž se prolíná krásno s dobrem. Díváme-li se směrem, kde se rodí možné zázraky, ozve se hlas podvědomí.
Čtenář zde nalezne kriticky zaměřené texty, psané z různých oborových perspektiv - antropologické, estetické, literárně-vědné, historické. Společným předmětem humanitně a společenskovědně orientovaných studií kolektivní monografie je hledání vztahů mezi člověkem, krajinou a krajinným rázem.
Čtěte také: Esej o estetice přírody
Publikace pojednává o vývoji, pojetí a perspektivě estetické výchovy. Předkládá vývoj esteticko-výchovných snah od antiky až po novodobé esteticko-výchovné hnutí. Dále přináší cíle, prostředky a principy estetické výchovy.
Existuje jistě velké množství pedagogů, pro které bude tato kniha procházkou po cestách, které již důvěrně znají. Základní příručka shrnuje psychologická východiska a moderní metody současné pedagogiky a didaktiky.
Estetický prožitek/zkušenost je jedním z klíčových konceptů moderní estetiky (od A. G. Baumgartena) po současnost, implicitně i v antické a středověké estetice. Autor ve své další publikaci osvětluje proces estetického vnímání a estetického zážitku funkce umění.
Paul Virilio v Estetice mizení zkoumá fenomény, které narušují účinek reality a otřásají naším vnímáním. Celistvost vnímaného obrazu je pouze relativní. Neustále skládáme dohromady jen dojem či účinek skutečnosti.
Estetika na dlani představuje moderní a pluralitní disciplínu, dnes často omezovanou pouze na estetickou výchovu. Vychází z jejího historického zakotvení ve filosofii poznání a teorii umění a poukazuje na její výlučné postavení mezi dalšími společenskými vědami.
Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO
tags: #estetika #prirody #v #estetice #vychove #literatura