Evropský ekologický dluh: Co to je a jak ovlivňuje naši planetu

Evropská unie v pátek 10. 5. vypotřebovala přírodní zdroje, jež jí planeta může nabídnout na celý rok, takže od tohoto dne bude žít na ekologický dluh. Ve své zprávě to oznámil Světový fond na ochranu přírody (WWF). "Počínaje pátkem budou Evropané žít na dluh.

Vyčerpávání přírodních zdrojů se nepřestává zrychlovat - v roce 1961 se na dluh začalo žít až 13. října. Mezi jednotlivými státy EU jsou ale rozdíly - Lucembursko například letos dosáhlo "dluhového prahu" v polovině února, zatímco Rumunsko se k němu přiblíží až v půlce června, Francie 15.

Situace se horší i v celosvětovém měřítku - v roce 1997 byly roční zdroje vyčerpány koncem září, loni už 1. Podle iniciativy je lidstvo v ekologickém deficitu už od počátku 70. Stav jedna ku jedné byl někdy na počátku 60 roků (1961), kdy roční spotřeba lidstva byla rovna tomu, co v průběhu roku příroda byla příroda schopna obnovit.

Dnes lidstvo spotřebuje veškeré maso, ryby, obiloviny a lesy, které může planeta za rok vyprodukovat a obnovit, uvádí GFN s tím, že tato situace má vážné důsledky pro životní prostředí, klima a naši budoucnost.

Co se děje každý rok, když žijeme na dluh planety?

Co se děje každý rok s obdobím, kdy žijeme na dluh planety, sčítá se? Lidstvo dnešním dnem spotřebovalo veškeré přírodní zdroje, které Země stačí obnovit za jeden rok, a žije na ekologický dluh. Uvádí to americký think-tank Global Footprint Network (GFN), který na základě údajů OSN každoročně vydává zprávu o dni, kdy lidé překročí kapacitu Země.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Globální den překročení (Earth Overshoot Day) pak připadá na 25. Toto datum se dá oddálit snížením dopadu na životní prostředí, a to nejen v oblasti průmyslu, stavitelství a zemědělství, ale také dopravy a výroby.

Poptávka lidstva po přírodních zdrojích již nyní převyšuje limity a možnosti naší planety. Už v dubnu jsme spotřebovali tolik přírodních zdrojů, co nám mělo vystačit na celý rok. S touto rychlostí spotřeby by nám nestačily ani tři planety Země. Proto se musíme snažit dluh zmenšovat.

Abychom toto datum oddálili, je důležité snížit ekologickou stopu a zaměřit se na efektivnější využívání omezených zdrojů, které máme k dispozici. „Dnešní datum je především vodítkem k zamyšlení.

Datum Globálního dne překročení se každý rok počítá vydělením světové biokapacity, tedy množstvím zdrojů, které Země v daném roce vytvoří, a světovou ekologickou stopou (spotřebou přírodních zdrojů v daném roce).

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nové zprávěEurope’s environment 2025 upozorňuje, že současné produkční a spotřební systémy stojí v centru ekologické krize. I když se daří snižovat emise a rozvíjet obnovitelné zdroje energie, tlak na přírodní zdroje nadále roste. Evropa podle agentury dlouhodobě žije na ekologický dluh - využívá mnohem více materiálů, vody a půdy, než je schopna přirozeně obnovit.

Čtěte také: Evropa bez turistů

Produkce a spotřeba na hraně planetárních limitů

Podle zprávy EEA je způsob, jakým v Evropě vyrábíme a spotřebováváme, odpovědný za více než 90 % ztráty biodiverzity a zhruba polovinu emisí skleníkových plynů. Hlavní příčinou je právě těžba a zpracování přírodních zdrojů.

V rámci EU by se měla prosazovat zemědělská politika, která ochrání přírodní zdroje, vytvoří pracovní místa, zabrání kácení lesů a ničení přírodních ekosystémů. Tuto situaci bychom mohli zvrátit, pokud bychom každý rok posunuli toto datum o 4,5 dne zpět.

Země střední a východní Evropy se nachází někde uprostřed hodnocení a podle serveru Balkan Green Energy News se jejich výsledky nezlepšily ani kvůli koronaviru. Slovensko zažilo svůj den překročení 21. května, Maďarsko 14. června a Polsko 14. května. Nejhůře je na tom Česko, které svůj biologický limit vyčerpalo už 18. dubna.

Můžeme tomu pomoci tím, že budeme například zateplovat své domy a snižovat tak jejich energetickou náročnost, můžeme vyměnit starý kotel za šetrnější způsob vytápění, využívat zelenou elektřinu třeba ze solárních panelů nebo více recyklovat a zaměřit se na opětovné využívání materiálů i vody. Zároveň bychom měli spojit síly v podpoře biodiverzity a ochraně vody i půdy, a hlavně v obnově naší přírody. Na tom také na ministerstvu intenzivně pracujeme.

Problém biopaliv

U stojanu se E10 může tvářit jako malý ekologický krok, jenže realita je často přesně opačná. Podle zjištění organizace Transport & Environment mají některá bio paliva po započtení dopadů na půdu a odlesňování dokonce vyšší uhlíkovou stopu než běžná fosilní nafta.

Čtěte také: Charakteristika Severní Evropy

Když na stojanu vidíte označení E10, znamená to, že je v benzinu přimícháno až 10 % bioetanolu. Podobně je to i u nafty. Tato „bio“ složka se vyrábí ze zemědělských plodin, u nás jde nejčastěji o řepku olejnou nebo kukuřici.

Problém ale je, že velká část biopaliv v evropských nádržích pochází z dovozu, a to z plodin, jako je palmový olej a sója. Aby vznikly obrovské plantáže na palmový olej, sóju či kukuřici, musí se kácet a vypalovat deštné pralesy, rašeliniště a savany. Odborníci tento jev nazývají ILUC (Indirect Land Use Change), tedy nepřímá změna ve využívání půdy.

Svou politikou a nařízeními vytvořila masivní poptávku po biopalivech, která nejsou tak ekologicky efektivní, jak jsme se domnívali. Řešením je přestat podporovat tuto škodlivou první generaci biopaliv z potravinářských plodin.

tags: #evropský #ekologický #dluh #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Stavebnictví a CO2
• Analýza ekologie, migrace a terorismu
• Zjistěte, co je prime znečištění
• Zdravotní rizika žloutenky
• Fakta o Klimatické Změně