Množství odpadu v supermarketech v České republice a strategie pro jeho minimalizaci

V dnešní době, kdy se stále více klade důraz na udržitelnost a minimalizaci odpadu, se české supermarketové řetězce snaží najít efektivní způsoby, jak redukovat množství neprodaného pečiva a celkově snížit produkci odpadu.

Plýtvání potravinami v českých supermarketech

Z celkového objemu nabízených potravin obchodní řetězce a on-line supermarkety vyhodí zpravidla méně než jedno procento. Vyplývá to z informací, které prodejci poskytli ČTK. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ČTK řekl, že boj s plýtváním začíná ještě dříve, než se potraviny dostanou na pult.

Tesco vyhodí 0,5 procenta nabízených potravin, podle mluvčí Ivy Pavlouskové je to ve srovnání s finančním rokem 2016/2017, kdy firma začala o plýtvání reportovat, pokles o 80 procent. Stejný podíl potravin vyhodí také on-line supermarket Rohlík.cz. Řetězec Albert pak loni vyhodil 0,06 procenta z celkového objemu, oproti výchozímu roku 2016 se podíl potravinového odpadu snížil o 61 procent.

Iniciativy supermarketů proti plýtvání

Starší ovoce, zeleninu, pečivo nebo masné a mléčné výrobky blížící se datu spotřeby se obchodníci podle Prouzy nejdříve pokoušejí prodat ve slevách, a to například ve formě speciálních balíčků. "Od ledna do června letošního roku se prodalo 827 365 tašek, což znamená, že bylo zachráněno 2483 tun potravin. Řetězec Penny Market se letos spojil s platformou Nesnězeno, balíčky nabízí v obchodech i přes aplikaci Nesnězena. "Novinky jsou výhodné pro obě strany.

• Albert: Podle Jiřího Marečka, ředitele komunikace obchodů Albert, je plýtvání potravinami v řetězci minimalizováno na pouhé procento. „V roce 2022 jsme tento podíl snížili na 1,04 %,“ uvedl pro Kupi.cz. Albert se zaměřuje na darování neprodaného pečiva potravinovým bankám a v případě, že již není pečivo vhodné k lidské konzumaci, poskytuje je zvířecím farmám a záchranným stanicím. V rámci iniciativy Pomozte nám neplýtvat zlevňují zboží před expirací o 30 %, v případě nebaleného pečiva před zavírací dobou o 50 %.
• Penny: Tomáš Kubík, manažer komunikace Penny, zdůrazňuje, že jejich strategie spočívá v přizpůsobování nabídky pečiva během dne. Nabídku pečiva řídí v průběhu celého dne tak, aby ho zůstávalo co nejméně. Pečivo, které se neprodá, nabízíme mimo jiné v rámci balíčků Nesnězeno. Nově také začneme nabízet tvrdé rohlíky na strouhanku,“ říká Kubík.
• Lidl: Eliška Froschová Stehlíková, tisková mluvčí Lidlu, vysvětluje, že Lidl se snaží optimalizovat rozpékání pečiva tak, aby přebytky nevznikaly. Když v prodejně přeci jen nebalené pečivo zůstane i po zavírací době, v rámci projektu S Lidlem šetříme jídlem jej zákazníkům nabídneme se slevou 70 %. Pečivo, které už nesplňuje nároky na kvalitu a čerstvost, pak předáváme k dalšímu využití do bioplynových stanic,“ uvádí Stehlíková.
• Globus: Aneta Turnovská, tisková mluvčí Globusu, upozorňuje na to, že vlastní produkce umožňuje řetězci přizpůsobit produkci aktuální poptávce. Tím, že produkujeme vlastní potraviny od surovin a umíme přizpůsobit plány výrob ze dne na den i z hodiny na hodinu, máme minimální zbytky potravin, což platí i u pečiva,“ vysvětluje Turnovská. Z neprodaných rohlíků a housek řetězec Globus vyrábí strouhanku. "V (naší) restauraci je pečivo také součástí nádivek v mase, mletých směsí, žemlovky nebo ho zpracováváme jako krutony k polévkám," uvedla mluvčí Aneta Turnovská. Ze starších banánů Globus podle ní dělá zmrzlinu.
• Kaufland: Renata Maierl z firemní komunikace Kauflandu zdůrazňuje význam spolupráce s Českou federací potravinových bank. „Pravidelně se účastníme sbírek potravin a spolupracujeme s lokálními ZOO parky a mysliveckými spolky, kterým věnujeme za symbolickou částku zboží, které není vhodné k dalšímu prodej,“ uvádí Maierl.

Další snahy o minimalizaci odpadu

On-line supermarket Rohlík.cz pak v září uvedl řadu více než 40 takzvaných upcycling produktů využívajících suroviny, které by jinak skončily jako odpad.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Tesco, společně s pekárnou La Lorraine, našli způsob, jak zužitkovat kaiserky, které kvůli estetickým nedostatkům končí v koši. Ty v současnosti předělávají na tzv. pizza bulky, které putují na prodejní pulty místo do košů. S podobným projektem začal i Albert, který takto začal využívat nevzhledné banány, ze kterých přímo v jedné ze svých prodejen pečou banánové chlebíčky.

Prodejny začaly svým zákazníkům nabízet ovoce a zeleninu s drobnými nedostatky za nižší cenu a navazují tak na naši výzvu Jsem připraven. U Tesca je to “Perfectly Imperfect“ u Lidlu, Penny a Albertu je to prodej bedýnek či pytlíků s takovým zbožím za výhodnou cenu.

U řetězců Kaufland a Lidl je na místě ocenit aktivity v oblasti edukace zákazníků a zvyšování povědomí o problematice. Zatímco Kaufland ve spolupráci s námi spustil velkou edukativní kampaň Nekrm koš, Lidl se zaměřuje na osvětu skrze sociální sítě. Problematiku plýtvání jídlem Lidl otevřel i na loňském F.O.O.D.

Obalové odpady v obchodech

V české legislativě je totiž výjimka z evidence obalů určená pro omezení administrativní zátěže maloobchodu. „Maloobchod je určitě významným původcem tohoto odpadu, ale není možné statisticky určit, jaký podíl těchto odpadů vzniká právě v prodejnách. V maloobchodu vzniká převážně obalový odpad ze skupinových a přepravních obalů, které nejsou primárně určené spotřebiteli. Větší část tohoto odpadu tvoří papír, lepenka a plastové folie.

U větších producentů odpadů jsou přímo přistaveny kontejnerové nástavby s lisovacím zařízením, kam pracovníci po domluvě s odběratelem odkládají přesně definovaný druh odpadního materiálu, např. papírovou lepenku nebo stretch folie. Standardně jsou však předtříděné využitelné složky obalového odpadu z obchodů odvezeny na dotřiďovací zařízení, kde jsou dotříděny podle jednotlivých druhů materiálů (plasty) či šarží (papír) a odtud už putují jako druhotná surovina ke zpracovatelům. Pokud obal nelze recyklovat (silné znečištění, případně nějaký druh kompozitních obalů), využije se energeticky na výrobu tepla či energie.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Recyklace obalových odpadů v ČR

V České republice se z obalů nejvíce recykluje papír, následuje sklo, kovy, plasty a nápojové kartony. Celková míra recyklace obalového odpadu systémem EKO-KOM odpovídala 72 % obalů, což odpovídá 635 892 tunám obalových odpadů.

Třídění odpadů se tak v současnosti aktivně věnuje již více než 70 % obyvatel ČR,“ dodává Nováková.

Financování systému sběru EKO-KOM

EKO-KOM, a. s. je autorizovanou obalovou společností a jako taková ze zákona o obalech nesmí tvořit zisk svým akcionářům, je tedy neziskovou společností charakterem podobnou obecně prospěšným společnostem. Pokud zisk vytvoří, nesmí jej rozdělit mezi akcionáře, ale musí ho zdanit a uložit do rezervního fondu, účelově vázaného opět na zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů.

Výrobci a dovozci baleného zboží, kteří uzavřou smlouvu o sdruženém plnění zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů, kvartálně vykazují EKO-KOMu množství obalů dodaných na trh. Podle množství a ceníku stanoveného pro jednotlivé druhy obalů, hradí smluvní odměnu za zajištění sběru a využití obalů. Smluvní podmínky i ceny jsou podle zákona jednotné pro všechny výrobce, dovozce i obchodníky.

Z přijatých odměn jsou hrazeny náklady související se zajištěním sběru a využitím obalových odpadů - provoz sběrné sítě 250 tis. barevných kontejnerů, jejich svoz, dotřídění, motivace spotřebitelů ke třídění a v případě poklesu cen na trhu druhotných surovin se částečně finančně podílí i na finální recyklaci.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Obchodník si sám vybírá firmu, která od něj odveze obalové odpady. Tato firma však za odvoz a využití těchto obalů dostává platbu od EKO-KOMu, určenou na úhradu rozdílu mezi náklady dotřídění a evidence a prodejní cenou výstupní druhotné suroviny.

Jak to vidí obchodníci?

Z oslovených obchodníků se k tématu vyjádřil Kaufland, Ahold a Lidl.

• Kaufland: Kaufland podle Radany Ardeltové, specialistky pro PR a komunikaci, ročně produkuje cca 22 000 tun papíru a 1 200 tun plastů. S uvedeným odpadem nakládá Kaufland v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to předáváním oprávněné osobě. Pravidelně vyhodnocujeme možnosti dodavatelů v oblasti nasazení vratných obalů pro dodávky. Aktuálně jsme například nasadili systém vratných obalů pro dodávky většiny artiklů v oblasti ovoce-zelenina,“ uvádí R. Ardeltová.
• Albert: Obchodní řetězec Albert má uzavřenou smlouvu s autorizovanou obalovou společností, u které se dle zákonných předpisů musí evidovat veškeré obaly a obalové materiály uváděné na trh v České republice. „Z toho důvodu máme dokonalý přehled o všech obalech uváděných na trh, o jejich třídění a následném zpracování,“ říká Pavel Huml, ředitel Real Estate obchodního řetězce Albert. Součástí firemní strategie je snižování objemu obalového odpadu. „Snažíme se toho docílit například využíváním vícerázových vratných přepravních obalů, efektivní prací a recyklací obalových materiálů,“ uzavřel Huml.
• Lidl: Jitka Vrbová, mluvčí řetězce Lidl, uvedla, že společnost se v každé fázi své činností chová odpovědně a takto se snaží nakládat s veškerým zbožím včetně obalových materiálů. Odpady jako fólie, kov, papír a plast z prodejen určené k likvidaci jsou vraceny na logistické sklady.

Dopady odpadu ze supermarketů na obce

Po otevření dvou nových supermaketů v Mělníku zaznamenala radnice, že objem odpadu ve městě vzrostl za měsíc o osm tun. "Množství odpadu, který musíme odvézt, se po otevření Kauflandu zvýšilo až o 25 procent," řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí Ctirad Mikeš. U druhého supermarketu Lidl byl podle něj nárůst nižší, zhruba o čtyři procenta.

S přibývajícím odpadem se objevil i problém s jeho ukládáním. V Mělníku nyní fungují čtyři lokální sběrné dvory. Lidé však podle Mikeše stále víc neukládají velkoobjemový odpad do sběrných dvorů, ale ke kontejnerům u domů. "Náklady spojené s odvezením tohoto odpadu a s vyčištěním kontejnerového stání dosáhnou v letošním roce 260.000 korun," uvedl Mikeš.

Radnici zbývá jediné řešení, a to zastřešit a uzavřít každé kontejnerové stání. Podobný postup se osvědčil u bytových družstev, která mají kontejnery nepřístupné. Podle něj se Mělník objemem odpadu pomalu přibližuje západním městům. "My produkujeme zhruba 38 tun za měsíc, zatímco stejně velké švýcarské město o dvě tuny více," vysvětlil.

Přehled strategií supermarketů

tags: #množství #odpadu #v #supermarketech

Oblíbené příspěvky:

• Rozšíření mloka v Praze
• Projekty na ochranu africké přírody
• Počasí v reálném čase
• Výročí československých platidel
• Ryzost zlatých mincí