Benediktinský klášter Rajhrad: Historie, architektura a kulturní význam

Benediktinský klášter Rajhrad je konvent benediktinů, který byl dle tradice založen v roce 1045 a od roku 1813 je samostatným opatstvím.

Nachází se v katastru města Rajhrad v okrese Brno-venkov, na pravém břehu řeky Svratky, fakticky na ostrově obtékaném Vojkovickým náhonem a dnešní Svratkou.

Historie kláštera

I přesto, že se vznik rajhradského benediktinského kláštera latinského (západního) ritu klade do 1. poloviny 11. století, dá se z útržkovitě dochovaných pramenů předpokládat, že na jeho místě stával již cca od 9. století starší klášter staroslověnského (východního) ritu, ve kterém měl po nějaký čas snad pobývat i samotný sv. Prokop.

Tzv. břevnovské falsum uvádí, že český kníže Břetislav I. dne 18. října 1045 věnoval břevnovskému benediktinskému klášteru jakousi cellu (poustevnu), kterou údajně sám založil ke cti sv. apoštolů Petra a Pavla v roce 1028, na opuštěném hradě „jenž slove Rajhrad“ a na přímluvu svatého poustevníka Günthera (česky Vintíře) OSB - údajného křestního kmotra knížete Břetislava I. - zde, jak se uvádí ve falsu Břetislavovy zakládací listiny, dne 26.

První rajhradští benediktini, jejichž nepočetná komunita čítala odhadem deset mnichů, se plně v duchu řádového hesla „ora et labora - modli se a pracuj“ věnovali zejména osidlování.

Čtěte také: ČNB zlatá mince Veveří

Ve středověké historii rajhradského kláštera bylo zaznamenáno střídavě několik období rozkvětu ale i úpadku, ba dokonce i úplné přerušení historické kontinuity (např. po roce 1278 se opuštěný a vypálený klášter na několik let stal loupežnickým sídlem, z něhož nejrůznější dobrodruzi z řad nižší šlechty podnikali loupeživé výpravy do širokého okolí).

Stal se ale i útočištěm např. pro členy konventu českým králem Ferdinandem I.

Na rozvoj klášterního hospodářství měly vliv nejenom povolení církevních hodnostářů (zejména Svatého Otce) na udělování (respektive prodej ve vlastní režii) mimořádných plnomocných odpustků (takto získané finanční prostředky byly zpravidla používány na opravu vždy těžce po loupežných drancováních poničeného klášterního kostela - např. jen ve velmi neklidném 13. století musel být hned třikrát celkově opravovaný a znovu vysvěcený), ale zejména četná privilegia a výsady, které v průběhu staletí udělovali rajhradským benediktinům zemští pánové a čeští králové.

Např. markrabě Přemysl, syn českého krále Přemysla Otakara I., udělil rajhradským benediktinům roku 1234 stejně rozsáhlá práva (imunity), jaké požívali velehradští cisterciáci, a současně potvrdil Rajhradu staré právo sedmidenního trhu, a český král Jan Lucemburský propůjčil v roce 1327 rajhradskému klášteru úplnou soudní moc a výkon veškeré provinciální soudní moci včetně hrdelního práva (to rajhradští benediktini více méně velmi sporadicky fakticky vykonávali do cca 1. poloviny 18.

Barokní přestavba

Špatná lokace a k tomu i již zcela nevyhovující stav klášterních budov byl dostatečný důvod k úvahám, zdali by nebylo vhodné zamýšlený nový prostornější a potřebám doby více vyhovující klášter lokalizovat na nějakém vhodnějším místě (tj. na některém z okolních návrší - např. u Rebešovic).

Čtěte také: Tipy pro zábavu se skákacím hradem

Nový barokní a tudíž i o poznání rozsáhlejší klášterní komplex, nechal vystavět stavitelem Franzem Klíčníkem z Brna, který se v minulosti např. osvědčil při stavbě premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, dle projektu Giovanni Santini Aichla až probošt Antonius Pirmus OSB, kterého je tudíž možno považovat za „druhého zakladatele rajhradského kláštera“.

Základní kámen dnešního klášterního kostela sv. Petra a Pavla byl položen 4. července 1722.

Stavba trvala plných 17 let a podílelo se na ní mnoho významných umělců té doby (např. autorem štuk byl Matěj Haupt z Mikulova a freskové výzdoby Johann Georg Etgens z Brna.

Slavnostní konsekraci provedl dne 7.

Zároveň s klášterním kostelem byl po částech bořen starý a následně stavěn nový konvent a prelatura, který však podle původních plánů nikdy nebyl dostavěn (do dnešních dnů chybí např. severní trakt prelatury).

Čtěte také: Historie mince Hrad Švihov

Veškeré práce pokračovaly s odchylkami od původního projektu velmi pomalu a díky stálému nedostatku finančních prostředků probíhaly až do 1. poloviny 19.

Velká část cenného vybavení interiérů kláštera (zejména obrazy a cykly obrazů, francouzských a anglických rytin, koberce a zejména holandské goblény, nábytek… ale i např. cínové nádobí) bylo zakoupeno z popudu probošta Otmara Karla Bor.

Konráda OSB v roce 1773 za 120 Zl. na dražbě majetku zrušené Jezuitské koleje v Brně a z pozůstalostí po br. Ignáci Viktorinovi Raabovi exSJ (zejména obrazy), po Leopoldu hraběti Dietrichsteinovi (např. ozdobné jezdecké postroje, sedla… ) … .

Klášter v moderní době

Po zažehnání novodobé hrozby zrušení kláštera za vlády římského císaře a českého krále Josefa II., kdy byl vydán zákaz přijímání noviců, a jeho následnou sekularizaci (tj. rozpuštění) za vlády římského, později rakouského, císaře a českého krále Františka I.

Rajhradský klášter, který byl v roce 1813 z vůle rakouského císaře a českého krále Františka I.

Klášter byl v roce 1950 zrušen v rámci Akce K.

Tehdejší opat, Václav Jan Pokorný, OSB dožil v domově v Žernůvce u Tišnova, rajhradská komunita byla rozprášena.

Někteří bratři byli internováni, klášter dostala k dispozici Československá lidová armáda, která jej proměnila ve sklady pro případ mobilizace.

Pouze malá část areálu zůstala k dispozici rajhradskému farnímu úřadu.

V roce 1990 převzal značně zdevastovaný klášter zpět do majetku řádu P. Benedikt Karel Malý, OSB.

Téhož roku přišel do Rajhradu na výpomoc břevnovský benediktin, Páter (P.) Radim Jan Valík, OSB, který byl ustanoven rajhradským farářem.

Současně byly činěny pokusy o obnovu mnišské komunity.

Komunita byla plně obnovena až po roce 1997, kdy klášter a farnost převzal P. Augustin Ladislav Gazda, OSB.

tags: #toposu #hrad #klaster #prirody #cesky

Oblíbené příspěvky:

• Kvalita ovzduší v ČR
• Čistírny odpadních vod v Kolovči
• Argumenty pro a proti obnovitelným zdrojům
• Ekologický Význam Květu
• WC s bidetem Creavit Sedef SD3041