Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040, a to snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise "poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy".
Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkový záměr je dostat se právě k hodnotě 90 procent.
Na summitu EU v Bruselu český premiér Petr Fiala uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si Unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040.
Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky
"Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější," prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti.
"Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje," dodal český premiér.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050.
CO2 je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru.
"Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Čtěte také: EU a klimatická nouze
"Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050."
Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu.
"Jde o nesmírně ambiciózní, ale zároveň citlivý návrh," uvedl Hoekstra s tím, že komise vedla konstruktivní diskuzi se všemi členskými státy a chce v tom pokračovat.
Na základě konzultací, které komise dosud vedla, návrh stanovuje způsob, jak dosáhnout cíle pro rok 2040 jiným způsobem, než jak tomu bylo v minulosti.
"Návrh komise ohledně klimatického cíle pro rok 2040 zahrnuje možnost omezeného využití vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí," uvedla EK.
Čtěte také: Problematika odpadů v EU a ČR
I článek 6 Pařížské klimatické dohody podle komise konkrétně upravuje dobrovolnou mezinárodní spolupráci v oblasti zmírňování změny klimatu.
Česko pomohlo zablokovat hlasování ministrů životního prostředí států Evropské unie o dalším snižování emisí skleníkových plynů.
Podle nového návrhu Evropské komise se do roku 2040 mají v celé EU snížit emise oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990, tedy na desetinu toho, kolik emisí 27 států Evropské unie produkovalo před 35 lety.
Původně to měli ministři životního prostředí schválit na čtvrtečním jednání, k hlasování ale nakonec nedošlo.
Méně ambiciózní emisní cíle. Podle tiskové zprávy Úřadu vlády se pro zablokování hlasování České republiky podařilo vyjednat dostatečně silnou podporu dalších členských zemí, například Německa, Francie či Itálie.
Česká republika má svůj národní cíl stanoven na 86 procent, čili ten, který je stanoven na úrovni EU, je ambicióznější.
V tuto chvíli je česká národní pozice 86 procent. Cokoliv, co se bude výrazně blížit české národní pozici, je to, co si Česko přeje a představuje.
tags: #evropská #unie #snížení #emisí #CO2 #cíle