Evropská muzea v přírodě Jiřího Langera: Průvodce lidovou architekturou a tradicemi

Podrobně se o dějinách a specifikách muzeí v přírodě, které jsme si spíš navykli nazývat po severském způsobu skanzeny, dozvíme v nedávno vydané publikaci Jiřího Langera Evropská muzea v přírodě - lidové stavby obytné, hospodářské, technické a sakrální, řemesla a obyčeje. Je to práce mimořádného rozsahu a odborné erudice. Langer formou encyklopedie sleduje tuto problematiku ve dvaatřiceti evropských zemích. Jeho poznatky jsou založeny na přímé znalosti muzeí, resp. památek v nich uchovávaných, a na vlastním odborném výzkumu.

Obsah a struktura publikace

Publikace obsahuje vyčerpávající přehled muzeí v rámci abecedně řazených států. V úvodním textu seznamuje čtenáře s historickým formováním a dnešními významy pojmu muzea v přírodě, rozmanitostí jeho podob a činností a s informacemi o použití knihy jako průvodce po těchto muzeích. Tomuto záměru je věnována hlavní část s 516 hesly pojednávajícími o muzeích v přírodě v 31 evropských státech od Islandu po Ural a od severního okraje Norska po jižní Francii a jižní Bulharsko. Každé heslo se začíná identifikačním odstavcem s kontaktní adresou a popisem silničního spojení z hlavního nebo všeobecně známého významného města příslušného státu.

Poloha jednotlivých muzeí je vyznačena na mapkách jednotlivých států a u významnějších muzeí najdete i orientační schéma jejich expozičního areálu. Mnohá hesla mají připojeny zmínky o množství dalších (obvykle malých) muzeích v přírodě a o památkách lidové architektury, které se vyskytují v blízkosti uvedených muzeí. Text knihy je doplněn 2500 fotografiemi. Ke každému muzeu se váže stručná historická pasáž (vznik a vývoj), podrobná charasteristika lidových staveb a jejich funkcí, charakteristika muzejních exponátů a muzejních programů a jejich popis.

Historické souvislosti vzniku muzeí v přírodě

Na nápad uměle udržovat "divokou přírodu" přišla poprvé ve svých parcích anglická šlechta 16. století. Ve druhé polovině 18. století zakomponovala pevninská Evropa do této ideje i její obyvatelstvo, tedy vesničany. Byla to velká hra, jejíž humanismus byl víc než problematický. Především však šlo o jeden z důsledků ohlasu rousseauovského panteismu. Přirozený život v přirozeném prostředí se díky němu a podobným idejím zlomu 18. a 19. století stal současně místem projekce existenciálního snění romantiků.

Odtud, společně s demokratizací společnosti, hledáním národní identity a také s rozvojem historiografie, byl jen krůček k zakládání muzeí v přírodě. Jejich vznik je příznačně spojen s velkými světovými výstavami druhé poloviny 19. století. Smysl muzeí v přírodě se od té doby příliš nezměnil. Je jím rekonstrukce historického životního prostředí včetně činností v něm provozovaných. Na samotná zařízení jsou však kladeny různé nároky: někdy mají mít celostátní výpověď, jindy regionální, nebo dokonce jen úzce lokální.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Srovnávání kultur a vlivů

Systém, jakým je publikace uspořádána, umožňuje sledovat podobnosti i rozdíly národních kultur, sociální dispozice jednotlivých oblastí, míru vlivu městské civilizace, důsledky technologických inovací jak při stavbě obytných a hospodářských budov, tak užitkových předmětů a pracovních nástrojů. Můžeme tu srovnávat národní či lokální zvyky a stejně tak proměny existenčních modelů v čase.

Industriální památky jako součást muzeí v přírodě

K muzeím v přírodě patří také vysloveně industriální památky. U nás to bohužel stále ještě není obvyklé, ale například ve Velké Británii, ostatně podobně jako ve Spojených státech amerických, pečují o staré hornické osady už dávno, aby zavčas podchytili způsob života jejich obyvatel včetně dopravních prostředků, kterými se muži dopravovali do práce. Patřil k nim třeba i speciálně upravený patrový autobus. Stejně tak se muzejním způsobem uchovávají těžební věže, dílny a původní kolejiště nefunkčních dolů.

Struktura hesel v knize

Hesla v knize jsou strukturována tak, aby poskytovala komplexní informace o každém muzeu. Následující tabulka shrnuje klíčové prvky, které lze v heslech nalézt:

Jednotlivé kapitoly mají rozsáhlou černobílou fotografickou dokumentaci, dispoziční mapy a v některých případech i podrobné plány muzejních areálů. V jejich úvodních pasážích dokonce získáme základní geografické, jazykové a demografické informace.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Čtěte také: EU a klimatická nouze

tags: #evropská #muzea #v #přírodě #Jiří #Langer

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zóny Francie
• Svoz tříděného odpadu v Nymburku
• Skryté skvosty ČR
• Platforma pro diskuzi a vzdělávání
• Emise Kolovraty, Říčany