Evropská unie Vyhlásila Stav Klimatické Nouze: Co to Znamená?

Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců.

Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější. Nová předsedkyně EK Ursula von der Leyenová by navíc zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 procent. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly takzvané uhlíkové neutrality.

"EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních," uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicí usnesení iniciovala. Ne všichni liberálové však hlasovali pro.

Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference v Madridu.

"Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro Komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu,“ uvedl k přijatému usnesení předseda europarlamentního výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Někteří kritici rezoluce tvrdili, že je příliš obecná a neobsahuje žádné závazky ze strany europarlamentu.

Reakce českých europoslanců

Česká europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) ve vyjádření zaslaném redakci uvedla, že si je vědoma naléhavosti řešení klimatických změn, a souhlasí s tím, aby EU měla jasně dané cíle, kterých chce v této oblasti dosáhnout. „Nejsem ale zastáncem politických deklarací, které nenabízí řešení. Proti usnesení hlasovali kromě ANO také zástupci ODS, KDU-ČSL a SPD.

Hlasitým kritikem „zelených“ plánů nového vedení Evropské unie je dlouhodobě europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR), který sedí ve výboru pro životní prostředí (ENVI). Jeho kolega z výboru ENVI Stanislav Polčák (STAN, EPP) má zcela jiný pohled. Situace v otázce klimatu je podle něj možná už za hranou. „Nová čísla ukazují, že jsme na historických rekordech, hodnoty jsou alarmující nejen u oxidu uhličitého, ale i oxidu dusíku,“ řekl europoslanec redakci EURACTIV.cz. Podle svých slov podporuje, aby se EU snažila rozumnými způsoby nepříznivé hodnoty snižovat. Je zároveň přesvědčený, že dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je možné.

„Paní von der Leyenová zmínila nezbytnost inovací v oblasti životního prostředí, EU pod jejím vedením do nich bude zřejmě masivně investovat.

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal)

Evropská unie se zavázala být do roku 2050 klimaticky neutrální. Může se to zdát jako ambiciózní cíl, směřujeme k němu už téměř 20 let. Právě v návaznosti na Kjótský protokol začala EU jako jedna z prvních předkládat konkrétní kroky ke změně stavu a snižování emisí. V roce 2005 zavedla první velký systém obchodování s emisními povolenkami na světě (Emission Trading System, EU ETS).

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Hlubší propojení evropské průmyslové a klimatické politiky začalo s Lisabonskou smlouvou (Treaty on the Functioning of the European Union) z roku 2007. O dva roky později se Evropská unie stala prvním světovým hráčem, který přijal ambiciózní cíle v oblasti ochrany klimatu a průmyslové politiky.

V druhé polovině roku 2019 pak došlo k urychlení a zintenzivnění zelené transformace společně se jmenováním nového kolegia komisařů pod vedením Ursuly von der Leyen. Jen několik měsíců po přijetí posledních legislativních aktů z tzv. balíčku čisté energie představil v prosinci 2019 nový kabinet pod vedením Ursuly von der Leyenové ještě ambicióznější a komplexnější strategii pro ozelenění evropské ekonomiky jako celku, Green Deal, tzv. Zelenou transformaci.

Sdělení „Fit for 55„: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě má za cíl převést „politické“ ambice Zelené transformace do podoby právních předpisů. Sdělení bylo publikováno v prosinci 2019 a vyvolalo okamžitou odezvu. Komise představila nebývale rozsáhlou koncepci zásadní transformace evropské ekonomiky, která se dotýká jak klimatu, emisí, tak energetiky, dopravy, průmyslu i nakládání s půdou. Hlavní cíle v oblasti klimatu jsou navíc právně zakotvené v tzv.

CSRD a Taxonomie

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a Taxonomie hrají v rámci Zelené transformace zásadní roli právě pro směřování investic. EU Taxonomie poskytuje klíč ke klasifikaci ekonomických aktivit - ty by měly splňovat 3 základní požadavky: přispívat k jednomu z šesti základních cílů, výrazně nepoškozovat (do no significant harm) a splňovat minimální požadavky i v ostatních oblastech podnikání. Funkce Taxonomie je v podstatě motivační - má nasměrovat investice do udržitelných aktivit.

Klima je příležitost

V množství nedávno i před časem vydaných českých i přeložených populárně naučných knih dotýkajících se otázek spojených se změnami klimatu je podle mého soudu báječným zjevením promyšlená, důkladná a přitom vůči čtenáři vstřícná publikace Klima je příležitost - Opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi.

Čtěte také: Problematika odpadů v EU a ČR

Následující text bude z převážné většiny sestávat z námětů do výuky, nejčastěji v podobě otázek vybízejících k hledání odpovědí v textu knihy, ale i v dalších zdrojích, a k jejich následné interpretaci v rámci diskuse v kolektivu třídy, kroužku, popř. učitelského sboru apod.

Náměty k diskusi

• Jak rozumíte citátu Peteho Seegera: „Výrobek, který se nedá opravit, přestavět, předělat, znovu využít či prodat, zrekonstruovat, recyklovat nebo zkompostovat by se měl lépe vymyslet. Anebo rovnou stáhnout z výroby.“?
• Proč jsou podle vašeho názoru výroby oceli, hliníku, cementu a plastů nejnáročnější z hlediska snah o radikální snížení emisí skleníkových plynů? Jaké účinné strategie je možné pro tyto účely volit?
• Jak funguje biouhel a co dobrého může přinést jeho přimíchávání do půdy?
• Je podle vašeho soudu geoinženýrství naděje nebo spíš fantasmagorie?

Do řešení klimatické krize by se měla zapojit celá společnost. Každá obec, region a stát, ale i další instituce jako univerzity, církve či firmy. Ti všichni by měli promyslet, jak se zapojit do úsilí o co nejrychlejší snížení emisí a na základě vědecky podložených dat přijmout závazný a adekvátní plán.

tags: #evropská #unie #stav #klimatické #nouze #co

Oblíbené příspěvky:

• VŠE: Přehled studijních oborů
• Harmonogram svozu odpadu
• Využití skládkového plynu
• Aplikovaná mikrobiální ekologie
• Vzdělávání v Hukvaldském Resortu Hubert