Evropská Výtěžnost Obnovitelných Zdroji: Statistiky a Trendy

Evropa prochází významnou energetickou transformací. Kromě ekologických cílů jde především o udržení konkurenceschopnosti, budování energetické nezávislosti a zajištění bezpečnosti dodávek energie. Pouze obnovitelné zdroje energie lze vybudovat dostatečně rychle a v takovém objemu, aby pokryly rostoucí energetické potřeby kontinentu. Budoucnost Evropy tak přímo závisí na její schopnosti zajistit bezpečné dodávky levné energie, ideálně z vlastních zdrojů.

Vojenský konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise v zájmu snížení závislosti na dovozu energie z Ruska podporuje intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie. Cíl EU pro rok 2030, který je součástí reformního balíčku Fit for 55, udává minimální podíl OZE na spotřebě energie ve výši 42,5 %. V současné době však v naprosté většině - až ve 20 zemích EU - zůstává podíl OZE nižší než 30 %, což znamená, že v celé Unii jsou zapotřebí masivní investice do zelené infrastruktury.

Očekává se, že poptávka po elektřině v EU poroste do roku 2030 v průměru o 1,5 až 2 % ročně. Podle Evropské komise (Clean Industrial Deal - 2025) by proto mělo být do energetiky a zelené ekonomiky investováno až 100 miliard eur ročně. To by mělo vést k průměrnému ročnímu nárůstu výkonu OZE o 100 GW, což pro srovnání odpovídá výkonu 50 jaderných elektráren velikosti Temelína. Transformace energetiky v Evropě tak nabírá na obrátkách a nabízí atraktivní příležitosti pro investory.

Vedoucí Země ve Využívání OZE

Největší podíl obnovitelné energie má Švédsko (66,4 %). Tato severská ekonomika zaznamenala vysoký podíl OZE zejména v hrubé spotřebě elektřiny (87,5 %). Následuje Finsko s podílem 50,8 %. Tyto údaje vycházejí z nejnovějších dat Eurostatu o využívání obnovitelných zdrojů energie pro rok 2023 ve všech ekonomikách EU.

Zajímavé je, že v první desítce figurují i země střední a východní Evropy (region CEE), jako je Lotyšsko (43,2 %), Estonsko (41,0 %), Litva (31,9 %), Chorvatsko (28,1 %) a Rumunsko (25,8 %), které, přestože mají podobnou transformační historii jako Česko, naši zemi ve využívání OZE výrazně předstihly.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřesáhl 16 %.

Situace v České Republice

V případě Česka činil podíl energie z OZE v roce 2023 pouhých 18,6 %. V posledních letech 2020-2023 sice její podíl rostl, ale jen mírně od 17,3 po uvedených 18,6 %.

Nárůst Solární Energie

Solární sektor opět přidal na rychlosti, počet fotovoltaických elektráren v České republice vzrostl výrazně. V roce 2023 došlo k nárůstu o 145 %, z 49 000 v roce 2022 na 82 799 v roce 2023.

Fotovoltaické elektrárny vyrobily meziročně o 18,6 % elektřiny více a jejich celkový instalovaný výkon se navýšil ze 4 GWe na 4,5 GWe.

O solární elektrárny je třeba se však pečlivě starat a čistit je. „Znečištění způsobené prachem, sazemi a pylem snižují výkon fotovoltaických zařízení a solárních modulů až o 20 %. Přirozené působení deště, rosy a větru jednoznačně nepostačuje k tomu, aby se moduly účinně očistily. S kartáčem iSolar, což je systém s rotujícími kartáči připevněný na teleskopické tyči, lze v závislosti na verzi šetrně vyčistit až 1 500 m² modulových ploch. Možnosti použití zařízení iSolar jsou prakticky neomezené. Využít je lze všude, kde jsou provozovány solární a fotovoltaická zařízení: v zemědělství, v průmyslu, na budovách, včetně těch rezidenčních.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

V zemědělství způsobuje především prach ze sousedících polí nebo odpadní vzduch ze stájí velké problémy. Podobně to platí o průmyslových areálech či instalacích ve městech či u rušných komunikací. Čisticí efekt sám je dosažen pomocí mechanické práce štětin. Štětiny jsou vyrobeny z nylonu a zaručují čištění povrchu modulů bez poškrábání. Kartáče iSolar 800/400 pracují při nízkém tlaku, čímž nevzniká nebezpečí poškození modulů. Vodou poháněný diskový kartáč iSolar 400 Advanced má pracovní šířku 400 mm. Je vhodný zvláště pro čištění menších až středně velkých fotovoltaických zařízení. Protiběžné kartáče vyrovnávají všechny vyskytující se příčné síly a zaručují tak optimální manipulaci. Také flexibilní úhlový kloub na připojení kartáčové hlavy usnadní práci. Postará se o to, aby štětiny neustále ležely na ploše, a umožňuje tak rovnoměrné výsledky čištění. Kartáčová hlava přesvědčí svým velmi vysokým plošným výkonem - je ideální pro čištění velkých zařízení, např. Tvrdá voda může zapříčinit vznik vápenných usazenin, čímž může drasticky poklesnout výkonnost modulů. Spolehlivou ochranu před vápennými skvrnami nabízí mobilní změkčovač vody Kärcher a solární čistič RM 99. Iontoměničová pryskyřice ve změkčovači vytáhne z vody uvolněný vodní kámen a zredukuje stupeň tvrdosti na 0-1 °dH. Pokud nepostačí čištění jen pomocí vody, např.

Větrná Energie v ČR

Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Vyplývá to ze statistik asociace WindEurope.

Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne. Nové projekty zároveň vznikají i na Ukrajině navzdory pokračující válce. Země tím posiluje svou energetickou odolnost. Česko zaostává i v podílu větrné energie na celkové výrobě elektřiny z větru. Průměr celé Evropy činí 20 procent, v EU je to přes 19 procent. V ČR je to dlouhodobě kolem jednoho procenta.

Vývoj technologie větrných elektráren se podle oborových svazů postupně mění. To platí i v ČR. Zatímco nejstarší tuzemská turbína na Hostýně na Kroměřížsku z roku 1993 měla stožár vysoký zhruba 31 metrů, listy dlouhé 13 metrů a výkon 225 kW, loni zprovozněná elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku má stožár o výšce 138 metrů a lopatky dlouhé 52 metrů, takže v nejvyšším bodě dosahuje zhruba 190 metrů. "Na Vrbici je dobře vidět, jak rychle se technologie posouvá. Elektrárna, která se připravovala téměř deset let, dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v Evropě se už stavějí výkonnější stroje," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Výstavbu větrných elektráren v ČR podle expertů dlouhodobě komplikují povolovací procesy a také polarizovaný postoj společnosti a obcí.

Čtěte také: EU a klimatická nouze

Bateriová Úložiště Energie

S předpokládaným růstem OZE roste i potřeba bezpečného a účinného skladování energie. Očekává se proto, že kapacita bateriových úložišť se do roku 2030 zvýší minimálně čtyřnásobně.

„Evropa je závislá na dalším rozvoji čisté energie. Bateriová úložiště začínají hrát klíčovou roli při zajišťování stability elektrické sítě. Bez baterií nemůžeme budovat další obnovitelné zdroje energie. Faktory, jako jsou klesající ceny materiálů, vylepšené chemické složení a zvýšená produkce, navíc dále zlepšují ekonomiku bateriových úložišť," říká Václav Kůla, který řídí podfond Renewables společnosti WOOD & Company.

V roce 2024 bylo v Evropě instalováno 21,9 GWh bateriových systémů pro ukládání energie (BESS), což představuje jedenáctý rok po sobě s rekordním počtem nových instalací. Celková kapacita baterií v Evropě tak dosáhla 61,1 GWh. V roce 2025 se odhaduje, že bude v Evropě instalováno dalších 29,7 GWh BESS, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 36 %. Většinu nových projektů tvoří velkokapacitní lithium-iontové baterie.

Podle konzervativního scénáře se očekává, že celková kapacita bateriových úložišť v Evropě vzroste do roku 2030 čtyřnásobně - z výše uvedených 61 GWh v roce 2024 na přibližně 244 GWh.

Podpora Obnovitelných Zdroju v ČR

Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun. Dotace tak bude stejná jako v letošním roce. Pokud se během roku ukáže, že částka není dostatečná, přijde ministerstvo financí s úsporami výdajů v jiných oblastech, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek.

Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. "Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem," řekl.

Naším cílem je naplnění potenciálu obnovitelných zdrojů v Česku, pracujeme na vytváření smysluplných podmínek a finanční podpory pro rozvoj solární, větrné a další obnovitelné energie.

Spotřeba Energie v roce 2025

V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem. Rostla výroba tepla ze zemního plynu a biomasy.

„Poté, co se v roce 2024 zastavil několik let trvající pokles spotřeby energií, loni nastal její nárůst. Spotřeba v loňském roce rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. „Rostla také výroba elektřiny i tepla. Současně se zvýšil tranzit plynu, jehož výnosy jdou podle nově nastavených pravidel regulace ve prospěch českých zákazníků.“

Spotřeba Elektřiny

Netto spotřeba elektřiny loni stoupla na 59 TWh, meziročně tak vzrostla o 1,8 %. Zdaleka nejvýraznější nárůst zaznamenaly domácnosti (+ 6,5 %), spotřeba rostla i u podnikatelů (+ 1,9 %). V kategorii velkoodběratelů na hladině vysokého napětí došlo oproti roku 2024 jen k nepatrné změně (+ 0,2 %). Naopak velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 2,9 % elektřiny méně.

Výroba elektřiny stoupla o 3,2 % a Česko i v loňském roce zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně stoupl z předloňských 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh.

Na výrobě se tradičně nejvíce podílely jaderné a parní elektrárny, v nichž se v součtu vyrobilo 81,5 % veškeré elektřiny. Podíl prvně jmenovaných byl 42,6 % a meziročně u nich došlo k nárůstu o 8,1 %. Výroba parních elektráren v porovnání s rokem 2024 vzrostla jen drobně (+ 0,5 %).

Spotřeba Plynu

Spotřeba plynu narostla oproti roku 2024 dokonce o 6,5 %, celkově se jednalo o 7,2 mld. m3 (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu přispěly meziročně nižší teploty - zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 °C, loni to bylo o stupeň a půl méně. Proto pokud se spotřeba přepočte na dlouhodobý teplotní normál (8,7 °C), vzrostla jen o 0,5 %.

Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů - u domácností o 9,9 %, u podnikatelů pak o 9,3 %. U středních odběratelů došlo k nárůstu o 6,4 %, u velkoodběratelů o 3,4 %.

Tok plynu přes tuzemskou soustavu byl loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemské soustavy přiteklo 8,5 mld. m3 (meziročně + 39,9 %), odteklo 1,3 mld. m3, tedy takřka čtyřikrát víc než v roce 2024. V zásobnících bylo na konci loňského roku 2,3 mld. m3 plynu, byly tak naplněny z 64,8 %.

Spotřeba Tepla

Také spotřeba tepelné energie v soustavách centrálního zásobování meziročně vzrostla, a to o 3,4 % (na 68,2 PJ). Růst táhly zejména sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (meziročně + 8,1 %) a domácnosti (+ 5,5 %). Naopak spotřeba v průmyslu velmi nepatrně klesla (- 0,1 %).

Celkově se loni v Česku vyrobilo 137 PJ tepla, o 3,1 % více než v roce 2024. K nárůstu docházelo ve všech čtvrtletích roku, k největšímu hned v prvním kvartálu (+ 6 %). Proces postupné transformace teplárenství se projevil i v tom, že rostla výroba ze zemního plynu (+ 8 %) a z biomasy (+ 11,1 %), které jsou při výrobě tepla druhým a třetím nejčastěji využívaným palivem.

Země s 100% výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) vyrábí nyní sedm zemí veškerou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Více než 99,7 % elektřiny v Albánii, Bhútánu, Etiopii, na Islandu, v Nepálu, Paraguayi a Demokratické republice Kongo pochází z geotermální, vodní, solární nebo větrné energie. Norsko poté vyrábí 98,38 % energie z větru, vody nebo slunce.

Dalších 40 zemí vyrobilo v letech 2021 a 2022 z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu své elektřiny, včetně jedenácti evropských zemí. Například Německo nebo Portugalsko, jsou dle zprávy schopny krátkodobě fungovat na 100% větrné, vodní a solární energii.

Ačkoli mnoho z těchto zemí v současnosti využívá především vodní nebo větrnou energii, odborníci předpovídají, že v blízké budoucnosti budou prioritní především solární zdroje. V roce 2023 dominovala solární energie v rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie, která se na celkovém nárůstu podílela 73 %, následovaná větrnou energií s 24 %.

Globální Růst Větrné Energie

Loňský rok byl nejlepším rokem v historii z hlediska nových instalací větrné energie. Podle nejnovější zprávy Global Wind Report sdružení Global Wind Energy Council, o které informoval server Euro News, bylo v roce 2023 celosvětově instalováno 116 gigawattů nové kapacity větrné energie. To je o 50 % více než v roce 2022. Jde o historicky největší meziroční nárůst.

V oblasti instalací větrných elektráren na moři i na pevnině vede Čína následovaná USA, Brazílií a Německem. Evropa zaznamenala v roce 2023 rekordní rok díky silnému růstu v Nizozemsku. Přidány byly 3,8 GW nové kapacity větrné energie na moři.

Zpráva konstatuje, že ačkoli je růst větrné energie silně koncentrován především ve zmíněných zemích, nárůst zaznamenaly i další regiony. Například Afrika a Blízký východ instalovaly v roce 2023 téměř 1 GW větrné kapacity, což je trojnásobek oproti předchozímu roku.

Autoři reportu však upozorňují, že roční nárůst obnovitelných zdrojů musí do roku 2030 činit alespoň 320 GW, aby byl splněn závazek z COP28 ztrojnásobit do konce desetiletí objem energie z obnovitelných zdrojů.

tags: #evropská #výtěžnost #obnovitelné #zdroje #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti řidiče s tramvají T6
• Průvodce světem přírody
• Odpadkový koš a design
• Zkušenosti s Cestou Přírody
• Aktuální stav ovzduší Opava