Exekuce a přednostní pohledávky: Co potřebujete vědět v České republice

20.03.2026

V České republice připadá na jednoho dlužníka přibližně přes šest exekucí. Pokud ale po dlužníkovi vymáhá dluh najednou více exekutorů, jak se v takovém případě „dělí” o dlužníkovy peníze nebo majetek? Mezi faktory, které ovlivňují, jaké pohledávky budou uspokojeny dříve, patří druh pohledávky.

Než se podíváme blíže na různé typy pohledávek, je vhodné připomenout, jak vlastně zjistit, má-li někdo vůči vám nějaké pohledávky (jinak řečeno máte-li nějaké dluhy), které se snaží vymoci soudní cestou, s pomocí exekutora. Způsobů je více, nicméně nejsnazším a tudíž nejčastěji využívaným je online výpis z registru exekucí. Pro ověření dluhů totiž stačí na Exekuceinfo.cz vyplnit své jméno + datum narození, nebo přímo rodné číslo, a výsledek kontroly obdržíte v podstatě ihned. To samé platí i v případě, kdy chcete ověřit kohokoliv jiného, ať už osobu nebo firmu (zde postačí IČO).

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Typ pohledávky má zásadní význam i pro věřitele, neboť ovlivňuje šanci na její uspokojení. Zejména v případě více dluhů je pro dlužníky důležité vědět, o jaký typ pohledávky se jedná, protože ovlivňuje výpočet srážek ze mzdy.

DOPORUČENÍ: Pokud se vám nedaří získat od dlužníka peníze mimosoudní cestou a zvažujete domáhat se své pohledávky s pomocí exekutora, pak si vždy předem zjistěte, zda-li už na dlužníka nejsou vedeny nějaké exekuce, případně i kolik a jakého typu.

Bez ohledu na počet exekucí a výši dluhů má každý dlužník nárok na tzv. nezabavitelné minimum. Vedle rozdělení na přednostní a nepřednostní exekuce hraje roli také den, kdy byl plátci mzdy (zaměstnavateli) doručen exekuční příkaz. Zjednodušeně řečeno jsou tedy srážky používány na úhradu od “nejstarší” po „nejnovější” exekuci (orientačně se lze řídit také datem nařízení exekuce, které lze zjistit z výpisu exekucí).

Čtěte také: Klokánky ohroženy exekucí

Pokud má dlužník 4 a více exekucí, dochází ke srážkám v rozsahu, jako by šlo o přednostní pohledávku, tj. Pokud druhá třetina zůstatku čisté mzdy, resp. spolu s plně zabavitelnou částí zůstatku čisté mzdy, nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, využije se na ně také první třetina. Opačně to přitom neplatí - pro nepřednostní exekuce vždy slouží pouze první třetina, druhou na ně využít nelze.

Přednostní pohledávky

…a další pohledávky určené zákonem.

Nepřednostní pohledávky

zahrnují v podstatě všechny ostatní dluhy, které nespadají do kategorie přednostních a které nezmiňuje zákon.

Priorita pohledávek při exekuci

Jakmile má dlužník nějaké přednostní pohledávky, tyto mají vždy při uspokojování přednost. Navíc platí, že v rámci přednostních pohledávek má vždy absolutní (a tedy nejvyšší) prioritu výživné, tj. alimenty.

Dojde-li k situaci, že druhá třetina nestačí k úhradě přednostních pohledávek a tyto jsou hrazeny z první třetiny (určené primárně pro nepřednostní exekuce), pak platí, že jednotlivé dluhy jsou uspokojovány podle svého pořadí bez ohledu na to, jestli jde o přednostní nebo nepřednostní exekuce. Přednostní pohledávky mají prioritní povahu jen ve druhé třetině.

Exekuce u obce

Obec jako základní územní samosprávné společenství občanů vymezené hranicí území obce má vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu a jako veřejnoprávní korporace může vystupovat v právních vztazích, přičemž nese odpovědnost za závazky plynoucí z těchto vztahů. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti a obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Zákon přikazuje obci svůj majetek chránit před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas plní své závazky, zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich plynoucích práv. Nepřekvapuje tedy, že čas od času musí obec vymáhat pohledávky i prostřednictvím nuceného výkonu rozhodnutí.

U obce jako veřejnoprávní korporace existují dva typy pohledávek - ty, které může vymáhat sama svými orgány v postavení správce daně (poplatky a pokuty), a ty, kde má postavení soukromoprávního subjektu a vymáhá je výhradně prostřednictvím soudu či exekutora.

Čtěte také: Legislativa proti exekucím za odpady u nezletilých

Rozhodnutí orgánu obce ukládající povinnost k peněžitému plnění

Do této skupiny spadají nedoplatky na místních poplatcích a pokuty uložené orgánem územního samosprávného celku nebo jiným správním orgánem. Právní úpravu místních poplatků obsahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Poplatky stanovuje obec v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou, ve které stanoví zákonem náležitosti pro jejich výběr. Řízení o poplatcích pak vykonává obecní úřad v přenesené působnosti.

Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Vydaný platební výměr, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným, je exekučním titulem. Předmětem exekuce jsou nejčastěji nedoplatky za svoz komunálního odpadu následované poplatky ze psů, neboť jejich poplatníkem je v obci téměř každý občan.

Příkaz o uložení pokuty, pokutový blok nebo rozhodnutí o uložení pokuty, ať již jde o pokutu za delikt či pokutu pořádkovou, uložené orgánem územního samosprávného celku či jiného správního orgánu podle přestupkového nebo jiného zákona v blokovém nebo správním řízení, jsou exekučními tituly a povinnost jimi uloženou lze vymáhat exekucí.

K tomu, aby obecní úřad mohl provést sám exekuci na peněžité plnění, musí být podle správního řádu exekučním správním orgánem. Tím je, je-li současně správním orgánem, který rozhodnutí vydal, nebo je-li takovým správním orgánem jiný orgán územního samosprávného celku.

Pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu. Výhodou daňové exekuce, ale i exekuce na nepeněžité plnění prováděné přímo orgánem obce je skutečnost, že obec sama dává občanům najevo svou schopnost autoritativně z pozice orgánu veřejné moci v místě vymoci pořádek a plnění závazků.

Čtěte také: Podrobnosti o stanovisku k exekuci

V případě nebezpečí z prodlení je lepší zvolit daňovou exekuci, neboť nařízení exekuce soudem často trvá měsíce, přestože zákon soudu nařizuje rozhodnout o návrhu do patnácti dnů. Nevýhodou daňové exekuce je, že se v ní nevyplatí vymáhat nízké peněžité pohledávky, ačkoliv náklady daňové exekuce provedené oprávněně ze zákona hradí dlužník.

Jeden můj kolega vykonávající činnost komunálního právníka mi sdělil, že od daňové exekuce jejich magistrát před lety pro neekonomičnost upustil. Na vymožení pohledávky v částce 200 Kč bylo totiž při provedení exekuce prodejem movitých věcí zapotřebí dohlížejícího právníka, dále dvou pracovníků, kteří prováděli samotné zabavení věcí v terénu za asistence dvou přidělených strážníků městské policie. A nezřídka bylo nutno k otevření bytu přivolat ještě zámečníka. Vynaložené hotové výdaje ve výši až šesti tisíc korun podle výše uvedeného ustanovení zákona hradil dlužník jen do výše 200 Kč, zbytek musel být hrazen z rozpočtu obce.

Naproti tomu, obrátí-li se obec po splnění povinnosti kvalifikované výzvy rovnou na soudního exekutora, nemá s vymáháním větší administrativní zátěž než na dopis s kvalifikovanou výzvou a na podání návrhu na nařízení exekuce u exekutora, který lze učinit i elektronicky a k jeho sepsání lze využít služeb advokáta či exekutora. Soudní exekutor je ze zákona oprávněn provádět exekuci na území celé České republiky. K dispozici má více způsobů uskutečnění exekuce než správce daně a náklady oprávněně nařízené exekuce, ve které dojde k vymožení plnění, hradí ze zákona v plné výši dlužník.Dlužník bude mít povinnost zaplatit v jednom exekučním řízení provedeném soudním exekutorem na nákladech exekuce přinejmenším 7735 korun. Je v souladu se zásadami daňového řízení, aby pro dvě malé pohledávky v řádu stokorun, které jsou v témže okamžiku vykonatelné, byl podán jeden společný návrh na nařízení exekuce namísto dvou.

Pohledávky z obchodního styku, náhrady škod, půjčky občanům, nájemné a bezdůvodné obohacení

U civilních pohledávek obec nemá postavení subjektu veřejného práva a v režimu soukromého práva jsou si obec a dlužník vždy rovni. Jakmile obec bude disponovat vykonatelným exekučním titulem, může se s návrhem na výkon v něm uložené povinnosti obrátit na soud nebo soudního exekutora. Doporučuji dát přednost exekutorovi, neboť výkon rozhodnutí soudem je zdlouhavý a omezuje se jen na jeden z možných způsobů vymožení práva, který navíc musí zvolit věřitel již v podaném návrhu. Na rozdíl od soudu exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, přičemž je může kombinovat. K vymožení pohledávky je motivován ziskem, jeho odměna se počítá z toho, co vymůže, a efektivita vymáhání je tak vyšší.

V kvalitě jednotlivých exekutorů jsou velké rozdíly. Zeptejte se starostů z okolí či advokátů, s kým jsou dlouhodobě spokojeni. Exekutorských úřadů je u nás 120. Jejich činnost má povahu podnikání. Panuje mezi nimi hospodářská soutěž, neboť mohou vyvíjet činnost na území celé ČR. Klienty si udrží ten exekutor, s nímž jsou jeho klienti spokojeni. Často nejde o ten nejbližší úřad. Dobrý exekutor je s to vymáhat pohledávky na druhém konci republiky stejně dobře jako ve svém domovském okrese. Kritériem pro to, abyste si zvolili exekutora, není jen jeho procentuální úspěšnost při vymáhání pohledávek. Volte i podle toho, jak je s vámi jako s věřitelem ochoten a schopen komunikovat v konkrétních kauzách, jak rychle dokáže zpracovávat exekuční agendu. V konečném důsledku zvažte i smluvní podmínky toho kterého exekutora, neboť přibližně polovina exekucí je zastavována pro nemajetnost dlužníka.

Srážky ze mzdy a insolvence

Exekuční řád stanoví, že na exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Přičemž srážky ze mzdy lze provádět jen do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru (tedy např. odměna z dohody o provedení práce u stejného zaměstnavatele).

Zaměstnanci nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka - tzv. nezabavitelné minimum. Vyživovanými osobami jsou manžel/manželka, a to i když mají samostatný příjem. Započítáme jednu čtvrtinu nezabavitelné částky. Určíme tedy nezabavitelné minimum pro příslušného zaměstnance, odečteme jej od čisté mzdy a výslednou částku dělíme třemi.

Běžně však nebývá exekuce jen na jednu pohledávku, ale zaměstnanec jich mívá více. V tomto případě je nejdůležitější jejich pořadí, protože podle toho se uspokojují. Stane-li se situace, kdy dojde k doručení nařízení výkonu rozhodnutí v témže dni pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Speciálně se přistupuje k pohledávkám na výživném. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (tedy u přednostních pohledávek), uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu.

Zaměstnanec ztrácí dnem, kdy je plátci doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekuce), právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. V praxi zaměstnavateli přijde buď nařízení výkonu rozhodnutí, ve kterém soud přikáže plátci mzdy, aby prováděl zaměstnanci srážky, nebo exekuční příkaz.

Změna zaměstnavatele s sebou v případě srážek nese další povinnosti. Při nástupu zaměstnance do nového zaměstnání je jeho nový zaměstnavatel povinen vyžádat si od zaměstnance potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda se z jeho příjmu prováděly srážky a v čí prospěch. Pokud zaměstnavatel zjistí existenci srážek ze mzdy u nového zaměstnance, měl by to oznámit soudu, či exekutorovi, který výkon nebo exekuci nařídil. Dále uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí. Povinnost provádět srážky vzniká zaměstnavateli již dnem, kdy se od zaměstnance nebo od dosavadního plátce mzdy dozví o výkonu rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy a pro jaké pohledávky. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, vztahují se srážky na všechny jeho mzdy. Zde je situace komplikovanější, v případě výkonu rozhodnutí soud určí každému zaměstnavateli, kolik má srážet.

Zaměstnavatel musí dále oznámit soudu/exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal příslušný zaměstnanec pracovat. Výpočet srážek ze mzdy se řídí opět ustanoveními občanského soudního řádu a postup vyčíslení je tedy stejný, jak jsme výše uvedli.

Insolvence

Fáze první - od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku: dispoziční právo má dlužník, lze výkon rozhodnutí a exekuci nařídit, nelze ji však provést.
Fáze třetí A - oddlužení - soud rozhodl o schválení oddlužení: dispoziční právo má dlužník. S nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Fáze třetí B - konkurz - soud rozhodl, že na dlužníka je vyhlášen konkurz: dispoziční právo má insolvenční správce.

Zaměstnavatel by tedy po schválení oddlužení měl zadržené částky proplatit zaměstnanci. Pokud by byl insolvenční návrh zamítnut, nebo odmítnut, bude insolvenční řízení ukončeno. Zaměstnavatel tedy nemůže argumentovat, že se nedozvěděl od zaměstnance, že je v insolvenci. Přijímá-li tedy zaměstnavatel zaměstnance do zaměstnání, měl by nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit, zda je na daného zaměstnance vedeno insolvenční řízení a v jaké je fázi, případně vydání příkazu plátci mzdy ke srážkám. Pokud by zaměstnavatel neprováděl srážky ze mzdy, vznikla by mu tím odpovědnost za škodu oprávněným věřitelům v insolvenčním řízení ve výši nesražených částek. Soud by mu mohl uložit pořádkovou pokutu za ztěžování postupu řízení do výše 50 000 Kč.

Poplatek za komunální odpad

Druhým předpisem, který si obec může vybrat, je zákon č. 185/2005 Sb., o odpadech. Podle tohoto zákona může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatníkem tohoto poplatku podle zákona o odpadech je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu.

Pro úplnost je nutno dodat, že není vyloučeno, že člověk může poplatek platit vícekrát - např. si nechal trvalé bydliště u rodičů, žijících v obci, která se ve věci tohoto poplatku řídí zákonem o místních poplatcích, ale odstěhoval se do bytu, který si koupil v obci, jež se řídí zákonem odpadech. Některé obce umožňují požádat o odpuštění tohoto poplatku, pokud jim jejich obyvatel prokáže, že bydlí a hradí poplatek v jiné obci. Pokud není poplatek zaplacen, může jej obec samozřejmě vymáhat. Dojde-li v rámci vymáhání až k exekuci, patří tento poplatek mezi tzv.

Chráněný účet

Když exekutor obstavil účet, dlužník neměl, jak odesílat běžné platby. Proto od roku 2021 funguje chráněný účet, na který exekutor nesmí. V některých ohledech přitom pro tuto skupinu dlužníků neplatí stejná pravidla jako v případě exekucí vedených soukromým věřitelem.

Jde především o možnost zřídit si takzvaný chráněný účet, na který si může dlužník nechat posílat nezabavitelné minimum nebo některé dávky. To se nyní změní díky novele občanského soudního řádu. Další novinkou jsou zákonem stanovená pravidla pro povolení splátkového kalendáře při placení dlužného zdravotního pojištění.

Každá exekuce má zákonem daný postup, co a v jakém pořadí může exekutor zabavit. První na řadu přitom vždy přichází přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, tedy obstavení dlužníkova účtu. Pokud se exekuce řeší srážkami ze mzdy, musí zároveň každému dlužníkovi zbýt určité nezabavitelné minimum. Jeho výše se odvíjí od toho, zda se váš dluh považuje za přednostní či nepřednostní pohledávku. A právě nezabavitelné minimum je jedním z příjmů, které si lze nechat posílat na chráněný účet. Dlužníci tak nepřijdou o možnost provádět bezhotovostní platby a zároveň, pokud mají exekucí víc, nemůže dojít k tomu, že si budou nezabavitelné minimum z jedné exekuce nárokovat další exekutoři.

Možnost zřizovat si chráněný účet mají lidé, kteří dluží soukromým věřitelům, už od roku 2021. Ten, kdo dluží úřadům, ale toto právo nemá a je tak de facto vyřazený z využívání bankovních služeb.

Zřízení i fungování chráněného účtu má určitá pravidla daná zákonem. Podle nich lze například vždy otevřít chráněný účet jen v bance, u které máte obstavený účet. Zároveň platí, že každá osoba smí mít na své jméno vedený pouze 1 chráněný účet v rámci celé ČR. Další pravidlo: na chráněný účet nelze posílat jiné peníze než chráněný příjem. Tím je nezabavitelné minimum a také příjmy, které nelze exekucí postihnout. Na chráněný účet si pak můžete nechat poslat také jednorázový výběr z obstaveného účtu. Platí, že poté, co vám banka účet zmrazí, můžete vždy provést 1 výběr maximálně ve výši 3násobku životního minima jednotlivce. Peníze přitom nelze posílat přímo na chráněný účet, vždy musí nejprve projít přes obstavený účet.

Ještě před samotným otevřením chráněného účtu budete také potřebovat, aby vám ten, kdo vám bude chráněný příjem vyplácet, například zaměstnavatel nebo Úřad práce, podepsal Potvrzení k chráněnému účtu - interaktivní formulář je ke stažení na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Splátkový kalendář u zdravotního pojištění

Další novinka z dluhové oblasti se týká lidí, kteří dluží zdravotním pojišťovnám a rádi by se s nimi dohodli na splátkovém kalendáři. Problém takových dohod spočívá v tom, že pokud se dlužník dostane s pojišťovnou do sporu, nemá se v podstatě jak bránit. Od ledna příštího roku se ale situace mění. Do zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se podařilo prosadit nová pravidla pro splátky dluhu. Nově by měly zdravotní pojišťovny s dlužníky uzavírat veřejnoprávní smlouvu o placení dlužného pojistného ve splátkách.