Expandovaný perlit a recyklace odpadu ve stavebnictví

Při demolici, částečné demolici nebo rekonstrukci budov vzniká velké množství stavebního odpadu, včetně tepelných izolantů. Každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl se jí zbavit, nebo povinnost se jí zbavit, je definována jako ODPAD.

V rámci nakládání s odpadem je nutné zhodnotit technické i ekonomické možnosti v následujícím pořadí:

1. Odpad se znovu použije ke stejnému nebo jinému účelu.
2. Odpad se upraví a opětovně využije.
3. Odpad se recykluje.
4. Odpad se odstraní.
5. Uložení odpadů na skládku.

Skládkování, jakožto poslední možnost, může stát až 1 700 Kč/t (v případě, že odpad není nebezpečný).

Více než polovina tepelných izolací jsou relativně nové materiály, a proto dosud nebylo třeba ve větší míře řešit jejich likvidaci. Z tohoto důvodu nejsou zatím dostatečně vyvinuty technologie a postupy k jejich znovu využití, úpravě nebo recyklaci. U většiny z nich je tedy nutné přistoupit pouze ke skládkování. U izolantů, které by bylo možné recyklovat, je v současné době jedinou vhodnou možností přeměna v palivo (cena 750 Kč).

Expandovaný perlit a jeho vlastnosti

Expandovaný perlit (experlit) se vyrábí z tzv. přírodního skla. Má dobré izolační vlastnosti, nepodléhá tlení a je odolný proti hmyzu. Je nehořlavý a díky svému poréznímu povrchu dokáže výborně regulovat vlhkost a je hypoalergenní.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

V Šenově u Nového Jičína si lidé stěžují na zvýšenou prašnost. Z továrny v obci se na jejich domy a zahrady snášejí malé kuličky perlitu, které tvoří souvislý bílý povlak. Expandovaný perlit se používá hlavně jako izolační materiál ve stavebnictví.

Další přírodní a recyklované materiály

Kromě expandovaného perlitu existují i další přírodní materiály používané ve stavebnictví: keramzit, vermikulit (slída), expandit (břidlice), SioPor®, pemza, minerální pěna, pěnové sklo, vápenný silikát, kámen. Zdi z kamene vypadají krásně, jejich izolační schopnost je ale nedostatečná. Obvodové kamenné zdi obytných staveb je nutné izolovat. Kámen bez izolace je vhodný jako akumulační hmota, pro kamenné podezdívky či skládané venkovní opěrné zdi.

Prodloužení životnosti stavebních materiálů a jejich vracení do oběhu šetří prostředí tím, že není nutné znovu těžit suroviny k produkci nových materiálů. Často používaným recyklátem na bázi obnovitelné dřevní hmoty je celulózová izolace. Z dalších stavebně vhodných recyklátů anorganického původu u nás používaných jmenujme ještě pěnové sklo, desky z lisovaných recyklovaných tetrapaků či recyklovaný polystyren.

Celulózová izolace

Celulózová vlákna se vyrábějí ze zasucha rozvlákněného novinového papíru. Vlákna jsou jemnější, měkčí a kratší než vlákna skelná nebo minerální, a proto tolik nedráždí pokožku a oči. Oproti syntetickým materiálům má celulóza nízký obsah svázaných energií a vlhkost rozvádí kapilárně podobně jako jiné přírodní izolační materiály.

Celulóza se využívá jako tepelná a akustická izolace. Zpravidla se aplikuje zafoukáváním do připravených vodorovných i vertikálních dutin v konstrukci, alternativně ji lze stříkat na povrch za mokra (s možným přídavkem vhodného pojiva), na němž pak vytváří tuhou izolační vrstvu. Mezi další technologické postupy patří i volné sypání (především u podlah). Výhodou celulózy je snadná aplikace, probíhá beze spár, a usnadňuje se tak izolovaní komplikovaných a těžko dostupných míst. Pro snížení hořlavosti a ochranu proti škůdcům a plísním se při výrobě přidávají soli hořčíku a boru. Při jejich zahřátí dojde k uvolnění krystalicky vázané vody a tím i ke zpomalení hoření.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Cena celulózové izolace je relativně nízká ve srovnání s ostatními izolačními materiály, navíc díky snadné a rychlé strojové aplikaci se snižuje pracnost. Dobrá dostupnost díky lokálním výrobcům přispívá k její značné oblibě. Objemová hmotnost se pohybuje od 30 kg/m³ pro volně loženou až po 70 kg/m³ pro foukání do vertikálních dutin. Při správné aplikaci by proto nemělo hrozit její sedání zejména ve svislých konstrukcích. Součinitel tepelné vodivosti λ se podle způsobu aplikace pohybuje v rozsahu 0,037-0,043 W/(m·K).

Pěnové sklo

Výroba probíhá tavením skleněné drtě z odpadního skla a uhlíkového prášku se současným napěněným kysličníkem uhličitým. Roztavená hmota, která obsahuje plynové bublinky, se dlévá do forem. Z odlitého bloku se pak řežou desky různých rozměrů. Drcením bloků pěnoskla vzniká granulát o velikosti koksu. Desky nového skla mají vysokou pevnost v tlaku, jsou nenasákavé, odolné proti škůdcům a nehořlavé. Materiál má součinitel tepelné vodivosti λ = 0,040 W/(m·K).

Desky z recyklovaných tetrapaků

Vyrábějí se recyklací tetrapakových obalů na mléko, džusy apod. U nás se vyrábí pod obchodní značkou Flexibuild. Než z tetrapaku vznikne stavební prefabrikát, důkladně se vypere, rozdrtí a za předepsaného tlaku a teploty se slisuje do desek silných 1,5 cm. Desky jsou levné, lehce tvarovatelné, pevné, ale difuzně téměř neprodyšné. Jejich využití, při certifikované tuhosti jako konstrukční desky, je jako levná náhrada desek OSB. Jsou nabízeny jako certifikovaná skladba tvořená dvěma deskami z recyklovaného tetrapaku spojenými vrstvou polystyrenu uprostřed. Z těchto panelů se dají sestavit obvodové stěny domu, příčky a podobně.

Recyklovaná džínovina

Je jedním z nejméně známých a na našem trhu těžko dosažitelných alternativních izolačních materiálů. Prodává se pod označením UltraTouch. Jedná se o bavlněné rouno vyrobené z džínovinových odřezků (až 8 % džínoviny končí jako odpad). K džínovině se při výrobě přidávají olefinová vlákna a boritany, které zlepšují odolnost proti hmyzu a vznícení.

Recyklovaný polystyren

Vyrábí se z odpadního polystyrenu, který se drtí na kuličky.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Alternativní využití odpadu ve stavebnictví

Zajímavé použití jiného průmyslového odpadu ve stavbách dokládají realizované příklady některých kreativních alternativních stavebníků. Naše civilizace produkuje neskutečné množství odpadu, v ČR je to asi 315 kg komunálního odpadu na osobu za poslední rok, přičemž toto číslo se každý rok zvětšuje. Nejefektivnější využití odpadů je pochopitelně recyklace, kdy suroviny se vracejí zpět do oběhu. Nahrazení části stavebních materiálů odpadem je však především lákavou výzvou a je možné dosáhnout zajímavých výsledků, často ale za cenu zvýšené pracnosti.

Nabízí se možnost nahrazení různých izolačních materiálů, skleněných výplní, vnějšího pláště atd. Stavebními surovinami mohou být při správném použití ojeté pneumatiky (základy, stěny), PET lahve (výplňový materiál, transparentní materiál), skleněné lahve (uvnitř uzavřený vzduch může izolovat, jsou transparentní) nebo plechovky.

Známou osobností a propagátorem takového stavění je Američan Michael Reynolds, který v České republice postavil stavbu nazývanou "Earthship" (Zemělod) jako soběstačně fungující objekt převážně z odpadních materiálů. Za jeho předchůdce můžeme považovat Samuela Mockbeeho, který od roku 1993 vedl Rural studio, studentskou dílnu, která stavěla velmi inventivně v Nové Alabamě funkční domy z odpadních a nestandardních materiálů pro nemajetné lidi.

tags: #expandovaný #perlit #recyklace #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Stříbrné proof mince ČNB
• Pěnovce v Českém ráji
• Vysoké Mýto a kvalita ovzduší
• Dopady ropného znečištění na pitnou vodu
• Bezpečnostní aspekty jaderného úložiště