Expanze obyvatel a její dopad na ekologii

Růst celosvětové zemědělské produkce, který souvisí se zvyšující se spotřebou potravin a zemědělských komodit, se neobjede bez negativního dopadu na biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech. Menší následky na biodiverzitu přitom bude mít intenzivnější využívání už existujících pěstebních ploch než jejich další rozšiřování na úkor okolní přírody.

Zemědělství je podle vědců jedním z hlavních faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti na celém světě. I když je biologická rozmanitost ohrožena především v regionech s vyšší produkcí potravin, studie naznačuje, že všechny části světa - včetně těch, v nichž bude růst jen mírný - by těžily z poklesu cen potravin.

Autoři studie zároveň předpovídají, že dopady intenzifikace a expanze pěstování zemědělských plodin budou hrát výrazně jinou roli v různých částech světa. Intenzifikační scénář slibuje nejvyšší přínosy v oblasti potravinové bezpečnosti především v Indii a subsaharské Africe. Naproti tomu studie vidí obyvatele zemí Latinské Ameriky, například Brazílie, jako primární příjemce výhod plynoucích z nižších cen potravin způsobených expanzí zemědělské půdy.

Studie také poukázala na to, že většina oblastí s vysokou biodiverzitou, které jsou v následujících letech vhodné pro rozvoj a intenzifikaci zemědělství, není v současné době chráněna. Nová opatření by se měla spíše soustředit na ochranu biologické rozmanitosti v člověkem využívaných oblastech než být zaměřena pouze na nedotčené přírodní rezervace.

Podle nedávno zveřejněných statistických údajů žije v Číně nyní jedna miliarda a 411 milionů lidí. I když toto číslo znamená, že v jediném státě se koncentruje zhruba 17 procent obyvatel celé planety, ukazuje taky skutečnost, že za posledních šest desetiletí se počet obyvatel nejlidnatější země světa snížil o 850 tisíc.

Čtěte také: Úrazy a ohrožení zdraví: prevence

Když Čína v roce 1979 tuto politiku zavedla, bylo to proto, že růst počtu obyvatel vyhodnotila jako neudržitelný. Po čtyřicet let zakazovala až na výjimky rodinám víc než jediného potomka. Když si před časem státníci uvědomili, že se stárnoucí populací čelí opačným problémům, do více dětí se už téměř nikomu nechce. A v posledních letech se trend ještě urychlil.

„Čína se mění v zemi důchodců,“ říká Kateřina Procházková, odbornice z projektu Sinopsis, který dění v zemi dlouhodobě sleduje. „Faktorů, které k tomu přispívají, je více. Jedním z nich, dnes spíše přeceňovaným, může být i covid, který významně snížil počet uzavřených sňatků, což má dopady na porodnost,“ vysvětluje Procházková s tím, že přísné lockdowny, od kterých Čína upustila až na sklonku minulého roku, měly za následek mimo jiné horší možnost se seznamovat, sezdat, mít přístup k lékařské péči.

„Ale to není hlavní důvod, klesající trend natality sledujeme v Číně posledních šest let,“ upozorňuje sinoložka. Popisuje, že za to můžou vysoké životní náklady, dlouhá pracovní doba, nedostatek žen - a tedy i manželek - pro generaci mužů jedináčků, která je výsledkem politiky jednoho dítěte. Nebo třeba narůstající neplodnost, která je částečně důsledkem toho, že v Číně byla dlouhou dobu omezená asistovaná reprodukce.

Říká se jim malí císařové. „Jsou mnohem nezávislejší než jejich rodiče, mají lepší vzdělání, finanční a pracovní možnosti,“ vysvětluje Procházková. Ovšem ani pro ně to neznamená samé výhody. Politika jednoho dítěte způsobila nejen to, že nemají sourozence, ale u další generace i skutečnost, že třeba ani sestřenice a bratrance.

Možnost mít dvě děti začala ve velkém platit až v lednu 2016, od května 2021 země povolila děti tři. Všechny regiony země na tom nejsou stejně, ostatně i politika jednoho dítěte se ještě před uvolňováním v některých případech nevztahovala na venkovské oblasti a výjimky platily třeba i pro etnické menšiny. Celková čísla to ale nemění.

Čtěte také: Ohrožení obyvatel požárem: Prevence

„Čína čelí demografické krizi, která dalece přesahuje představivost čínských úřadů i mezinárodního společenství,“ řekl pro Financial Times Kchang I, ředitel čínského statistického úřadu. Počet pracujících lidí klesá a dál klesat bude. Čínská ekonomika se s problémy už potýká. V roce 2022 rostla o tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za téměř půlstoletí. Vliv na to měl covid i zmíněný trh s nemovitostmi. A problémy se můžou přelít dál.

Změnit podmínky tak, aby bylo zase zajímavé mít děti, ale podle odborníků nebude nic jednoduchého. Ženám je potřeba nabídnout více možnost - delší mateřskou, stejné platy i pozice po návratu do zaměstnání a podobně. A samozřejmě najít manželky oněm 30 milionům svobodných mužů.

Ochrana občanů v pohraničí s dolem Turów

Ochrana českých občanů, jejichž život v pohraničí ovlivňuje rozšiřující se hnědouhelný důl Turów, bylo hlavní téma cesty ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka a náměstka Ministerstva životního prostředí Vladislava Smrže do Varšavy. Polsko podle ČR porušuje evropské právo, což potvrdila i Evropská komise. Expanze dolu má vliv na množství vody v okolí obce Uhelná, škody se odhadují na více než 175 milionů korun. Dopady se navíc prohlubují.

Šéf české diplomacie předal v Polsku seznam podmínek, jejichž splněním by se obě strany vyhnuly žalobě k Soudnímu dvoru EU. Jedná se o:

• vybudování ochranného valu, který ochrání obyvatele ČR před zvýšeným množstvím prachu
• zaplacení kompenzací za úbytek vody v oblasti kolem Uhelné ve výši 175 mil. korun
• vytvoření fondu, ze kterého se budou financovat menší ochranné projekty (ve výši 2,5 mil. korun)
• vytvoření mezivládní komise, která bude pravidelně vyhodnocovat dopady těžby

„Jsem na straně českých občanů. Dopad těžby na životy desetitisíců lidí v pohraničí je neoddiskutovatelný. Zároveň jsem ale diplomat a mým úkolem je snažit se problémy řešit pokud možno mimo soudy. Proto jsem chtěl ještě jednou se svým protějškem osobně mluvit. Tato cesta do Varšavy je posledním gestem naší vůle dohodnout se před tím, než budeme rozhodovat o podání žaloby,“ okomentoval návštěvu šéf české diplomacie.

Čtěte také: Statistiky povodní v Přerově

„Bohužel v minulosti se nám to nepodařilo, jednání dnes bylo korektní, uvidíme, zda přinese i výsledky. Ty jsou pro nás důležité. Zda jich dosáhneme u soudu, nebo se dohodneme mimosoudně, je teď zejména na polské straně,“ dodal.

Evropská komise dala 17. prosince 2020 Česku za pravdu ve svém odůvodněném stanovisku, kdy uznala, že Polsko nesprávně posoudilo dopady těžby na životní prostředí. V návaznosti na rozhodnutí Komise jednal opětovně Liberecký kraj se s polskou stranou. Tato jednání však nepřinesla uspokojivé výsledky.

„Aktuálně připravujeme text případné žaloby a také návrh předběžného opatření k okamžitému pozastavení těžby. Vláda by měla o podání žaloby rozhodnout ještě během února. I během řízení je ale ještě možné, aby se obě strany dohodly,““ doplnil k možnému dalšímu postupu náměstek Sekce právní a konzulární Martin Smolek.

Součástí české delegace byli i zástupci Ministerstva životního prostředí. „Dnes jsem měl příležitost tlumočit polské straně požadavky Libereckého kraje, mezi nimiž je i zajištění pitné vody pro obyvatele regionu, a zároveň ji informoval o tom, že již do konce února česká vláda rozhodne o našich dalších krocích. Mrzelo nás, že jsme nemohli jednat na úrovni ministrů životního prostředí. Polská strana nabídla pouze jednání na úrovni náměstků, na druhou stranu jsme dostali prostor prodiskutovat zmíněné požadavky kraje i příslib, že se k nim Polsko brzy vyjádří,” komentoval paralelní jednání náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Jedním ze smyslů pokračujících jednání je i snaha, aby Polsko dodržovalo unijní právo při rozhodování o prodloužení těžby do r. 2044, které se před několika týdny rozběhlo.

tags: #expanze #obyvatel #dopad #na #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Nášlapné koše z nerezu: Recenze
• Více o znečištění ovzduší
• Správné označení košů
• Příležitosti a ohrožení v SWOT
• Globální Výzva Klimatu