Václav Klaus a jeho podpora AfD: Pohled do německého "bojiště" o budoucnost Evropy

V polovině března se Lidové noviny zeptaly Václava Klause: "Během volební kampaně jste aktivně pomáhal AfD - hodláte s ní dlouhodoběji spolupracovat?" Václav Klaus odpověděl: "AfD jsem pomáhal vědomě a rád a pokud o to bude z jejich strany zájem, budu to dělat i nadále. Německo je dnes symbolickým „bojištěm“ o budoucnost Evropy.

Právě podpora krajně pravicové a nacionalisticky orientované strany AfD (Alternativa pro Německo) ze strany Václava Klause vyprovokovala k tomu, abych přeložil a na web umístil jeden článek z týdeníku Die Zeit, který byl publikován ještě před zemskými volbami. Jestliže podle Václava Klause je „Německo dnes symbolickým „bojištěm“ o budoucnost Evropy,“ bylo by dobré o tomto bojišti něco znát.

Profesor chemie a jeho obavy

Profesor chemie Thomas Rödel (48), expert na syntézu aromatických a vonných látek, se pokusil převést dění v zemi na jednoduchý matematický vzorec. Rödel pracuje na Merseburgské vysoké technické škole v Sasku-Anhaltsku. V poslední době však jeho spokojenost zastiňují starosti kvůli přílivu uprchlíků.

Když se jednoho dne v lednu Rödel rozhodl s Angelou Merkelovou tento kontakt znovu navázat, stála deset metrů před ním a četla zde připravený projev. Kancléřka přijela do Saska-Anhaltska, aby zde otevřela výzkumný ústav. Rödel, sucho v puse z rozčilení, chtěl protestovat tak zdvořile, jak jen to bylo možné, čekal na nějakou pauzu v projevu. Kancléřka však mluvila bez přestávky.

A tak Rödel povstal, kravaťák mezi kravaťáky, s plakátem v ruce a odříkal věty, které si tucetkrát nacvičoval při joggingu, při jízdě autem: „Mám strach o budoucnost svých dětí…!“ Neklid v sále, hlavy se otáčejí, Merkelová mlčí, naslouchá. „Mé děti jsou ve věku dva, čtyři a devět let. A vy tady provádíte pokus a nevíte, jak ten experiment dopadne. Od vás jako badatelky v oboru fyziky bych očekával odpovědnější rozhodování. Pak už je po všem. Rödel bere svoji aktovku a odchází.

Čtěte také: Více o Bílém Kříži

Jeho čtyřiceti pěti sekundový výstup s kancléřkou byl natočen, a je z něho dnes na YouTube velký hit. Několik dnů po svém výstupu sedí Rödel ve své kanceláři: jemný, poněkud uzavřený člověk, který věřil, že je povinován svému svědomí sdělit kancléřce svůj názor.

Mezi těmi, kteří mu napsali, jsou lékaři, soudci, podnikatelé, vědci, mezi nimi němečtí profesoři z Berkeley, Kolumbie a Rakouska, jeden významný evoluční biolog stejně jako děkani humanitních fakult. Dá se předpokládat, že většina z těchto lidí jsou - podobně jako Rödel - inteligentními občany; se zajištěným postavením, se zdravými dětmi. Mají-li se brát jejich vyjádření vážně - což by se mělo bezpodmínečně dělat - pak z jejich výpovědí je vidět, že v Thomasu Rödelovi jakoby viděli Viléma Tella svého druhu ze Saska Anhaltska, hrdinu protestního hnutí. Věřím, že takové hnutí skutečně existuje. Je jen obtížné ho nějak zařadit, protože je poněkud chaotické.

Hledání porozumění mezi stoupenci AfD

Chtěl jsem se dozvědět také něco o těch druhých. Jestli jsou výsledky průzkumů správné, pak tuto neděli bude asi jeden milion Němců volit AfD (Alternativu pro Německo). Nikdo nemůže říci, že bychom jako žurnalisté před ní nevarovali. Myslím, že jsme docela dobří v tom, jak dokážeme vystopovat antidemokratické myšlenky politiků AfD Fraucke Petryové a Björna Höckeho.

A poté, co jsem přečetl řadu dalších článků a zhlédl mnohá vysílání, zjistil jsem, že stoupenci této strany štvou proti uprchlíkům a jiným menšinám. Mohlo se to samozřejmě stát tak, že se tito lidé po vzniku uprchlické krize přes noc stali pravicovými radikály. Tomu já však nevěřím. Abych porozuměl, co se děje, vydal jsem se pátrat do prostředí milionů těchto lidí, kteří stojí za svými předáky. Dal jsem si falešné jméno Matthias Weiss, jako profilové foto jsem si zvolil Friedricha Nietzscheho a poslal jsem pěti cizím lidem žádost o kontakt.

Nebylo jasné, jak tito lidé přísluší k AfD: Považují ji za něco dobrého? Jsou jejím zapálenými stoupenci? Všech pět se chtělo se mnou spřátelit. Na stránce jednoho z nich stálo velkými písmeny: „Nedej islámu žádnou šanci“.

Čtěte také: Informace o sekretariátu

Nemusí pro to nic dělat. Už první den dostává 72 žádostí o kontakt. Je okamžitě oblíbený, objímaný jedním společenstvím. Každý posílá na Matthiasův profil kytici květů. Dobrý den, děkuji za vaši přátelství. Jsem naprosto vyděšen tím, co se dnes a denně v Německu děje. My teď musíme ještě více náš hněv a náš protest proti politice Angely Merkelové vykřičet do světa. Nyní je nesmírně důležité v těchto historických dobách stát pevně při sobě. Přeji vám i nadále hodně síly k našemu společnému boji.

Přátelé Matthiase Weisse, po týdnu je jich 238, neustále prohledávají nejrůznější zpravodajství, k tomu něco dopisují a sdílejí odkaz potom se svými přáteli. Pro ně se točí téměř všechno kolem uprchlické krize, ale podle všeho se tato energie nevybíjí jen v konfrontacích s cizinci.

Moji noví přátelé tento obraz nekreslí, oni na něj pouze vrhají světlo. Mluví o „diktátu počestnosti“ (Tugenddiktat), o „kartelu tvorby mínění“ (Meinungskartell), o „názorovém teroru“ (Gesinnungsterror), vždyť přece je jasné, o co jde. Ten obraz před nimi vytvořili jiní. Kdy se konečně bude smět říkat Negerkuss? Takhle uvažovat, to musí být psychicky nesmírně úlevné.

Kancléřka sehrává v myšlení mých přátel prominentní roli, je nejvyšší bohyní na straně zla. A uprchlíci jsou tím nevětším z blesků, které na nás vypouští. Z demokracie už nic nezbylo. Matthias Weiss se také dozvídá, že mateřským jazykem kancléřky je hebrejština. Ve spojenectví se sionisty plánuje zničení naší zemi prostřednictvím uprchlíků s využitím „migrační zbraně“.

Uwe Junge a "dobré pruské ctnosti"

V Neuwiedu, městečku nedaleko Koblence, postává v recepci jednoho hotelu a potřásá mi rukou velký hubený muž s nakrouceným knírem, připomínající veselou dřevěnou postavičku louskáčka na ořechy. Hluboký hlas, muž z Porýní, tedy příjemný chlap. Uwe Junge, jak se tento muž jmenuje, mi vypráví, že byl 34 let členem CDU. Potom v roce 2009 vystoupil. Jak říká Junge, CDU se „přeorientovala“.

Čtěte také: Experimentální sada Clementoni pro malé vědce – recenze

Píle. Houževnatost. Poctivost. Povinnost. Jsou to „dobré pruské ctnosti,“ které by Junge chtěl mít jako součást „ideologie establismentu.“ Zavřít hranice, odmítnuté žadatele o azyl odsunout, tuhle stranickou klasiku Junge pojedná krátce a rychle.

Nějak se stalo, že Uwe Jungeové byli vytlačováni na okraj, marginalizováni. Dalo se to cítit už v devadesátých letech, když jsem byl ještě na gymnáziu. Uhlazení lidé z Junge Union se svými černým aktovkami z koženky a s gelovanými vlasy se již tehdy stávali politováníhodnou menšinou.

Změnily se strany, změnila se média, univerzity, změnilo se očekávání toho, jak se veřejně vystupuje, co se má či raději nemá říci, všechno to, co nazýváme společností. Uwe Jungeové se však nezměnili. Dalo se snadno zapomenout, že tady ještě existují. Zdáli se být pryč, vyřízení. Uwe Jungeové tuto nostalgii přeměnili v politiku. Bouří se proti mocnému protivníkovi - proti uplynulým třiceti, čtyřiceti rokům. Dělají to docela odvážně.

Werner Kaiser a "sonduje náladu na síti"

Kaiser žije se svoji životní družkou v malém městě u jedné velké řeky. Jejich dům stojí na hlavní ulici, vyniká tím, že jeho fasáda právě dostala nový nátěr. Werner Kaiser je plnoštíhlý a přátelský čerstvý šedesátník, který má velmi, velmi náročný džob. Už téměř tři roky usedá po sedm dnů v týdnu v osm hodin ráno za psací stůl. Volné dny, sváteční večery, oslavy, něco takového Kaiser nezná, nesmí to znát. Skromná střízlivá pracovna, pokojové květiny, automat na kávu, Kaiser zapíná počítač a „sonduje náladu na síti“.

Dvakrát denně si Werner Kaiser promýšlí u svého psacího stolu stručné politické poselství, které pak s pomocí jednoduchého grafického programu přemění v jakýsi plakát, jenž umístí online. Tímto způsobem se Kaiser dostane až ke čtyřem milionům lidí, což je téměř polovina diváků veřejnoprávního televizního zpravodajství Tagesschau. Za Wernerem Kaiserem nestojí žádný velký aparát, který by ho mohl kontrolovat, centrála AfD má jen dvanáct spolupracovníků. Tahle naprostá nezavázanost a kritický postoj k institucím dobře zapadá do prostředí sociálních médií. A to činí novou pravici na síti tak úspěšnou.

Toho rána mu jeho program oznámil, že ho čeká 19 270 úloh k vyřízení. Ano, tolik komentářů, příspěvků a zpráv od uživatelů musí Kaiser přečíst, a on čte všechno, každé slovo, které se na jeho straně objeví. Během vteřin musí rozhodnout: smazat nebo nesmazat? Werner Kaiser maže hodně. Nejméně deset, u mnohých témat až padesát procent všech příspěvků. Je to obtížné udržet stránku AfD čistou od radikálů a pošuků všeho druhu, ale jak se zdá, Kaiser se o to upřímně snaží.

Klaus a skleníkový efekt

Klaus uvedl, že prý to byl s tím popíráním skleníkového efektu od něho na Bílém Kříži v podstatě vtip. Jenže se toho zmocnily české sdělovací prostředky a on už prý neměl možnost to uvést na pravou míru.

Skleníkovým efektem se nazývá zvyšování teploty atmosféry, ke kterému dochází v důsledku omezení úniku infračerveného záření. Tou omezující bariérou může být sklo skleníku nebo, v případě celé naší zeměkoule, kysličník uhličitý obsažený ve vzduchu. Koncentrace kysličníku uhličitého (CO2) je tedy jedním z faktorů, které spolurozhodují o klimatu naší planety.

Dnesní stav je takový, že ročně přidává lidstvo do atmosféry spalováním fosilních paliv 5.400.000.000 tun uhlíku a odlesňováním omezuje fotosyntetickou kapacitu rostlin o 1.400.000.000 tun uhlíku. Toto jsou fakta, která ani předseda vlády nemůže popřít. Rovněž by neměl zpochybňovat, že zvyšující se koncentrace atmosférického CO2 povede k omezení úniku infračerveného záření z atmosféry, tedy ke skleníkovému efektu. Změnit absorbcni vlastnost CO2 nemůže ani parlament.

Zajímavější by bylo diskutovat o tom, k jakým důsledkům narůstající koncentrace CO2 povede. To je právě předmětem vědecké práce týmu doc.M.Marka na Bílem Kříži. Existuje totiž několik velmi odlišných scénářů, podle kterých by se globální klima mohlo vyvíjet.

Co má z takového výzkumu český daňový poplatník? Především díky štědré zahraniční podpoře získá Česká republika velmi levně informace o možných důsledcích klimatických změn na rostliny v naší oblasti. Ve vědeckých týmech jsou vychováváni špičkoví odborníci, kteří po ukončení doktorandského studia často odcházejí do průmyslu, kam přenášejí zkušenosti z práce mezinárodního výzkumného týmu.

tags: #experimentalni #ekologicke #pracoviste #bily #kriz #vaclav

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje energie a elektrotechnika
• Skladka Zarubeka a.s. a nakládání s odpady
• Stavební projekty v českých obcích
• Efektivní odpadové hospodářství
• Recept na chleba pro táborníky